Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Venkovské kulturní celky Táborska a jejich obyvatelé doc. RNDr. Jiří Vaníček,CSc Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Venkovské kulturní celky Táborska a jejich obyvatelé doc. RNDr. Jiří Vaníček,CSc Vysoká škola polytechnická Jihlava."— Transkript prezentace:

1 Venkovské kulturní celky Táborska a jejich obyvatelé doc. RNDr. Jiří Vaníček,CSc Vysoká škola polytechnická Jihlava

2 Co bude předmětem příspěvku? Úvod VPR a VPZ na Táborsku Sociologický výzkum na Táborsku Výsledky výzkumu na Táborsku Porovnání Táborska s ostatními regiony ČR Závěry

3 Úvod V městských sídlech je dnes soustředěna většina obyvatel státu. Na další růst obyvatel v městských sídlech má kromě přirozeného přírůstku vliv i pokračující příliv mladých lidí z vesnic, kteří do měst odcházejí za lepšími pracovními příležitostmi buď natrvalo, anebo krátkodobě, ale i když zůstávají bydlet na venkově, přestávají být srostlí s podstatou venkova – s půdou, s přírodními podmínkami. Populační situace v České republice se nevyvíjí příznivě. Nedostatek pracovních příležitostí na venkově znamená další oslabení fenoménu venkova vůbec. Odchod mladých lidí vede k dalšímu stárnutí venkovské populace, a tím i k její menší akceschopnosti. Na vesnicích zůstává chudší, zestárlé, a proto méně aktivní obyvatelstvo. Takové vesnice zatím nemají prostředky, aby mohly svým obyvatelům zajistit dopravní spojení za základními potřebami, které nemohou být v místě zajištěny.

4 Úvod Z vesnic mizí tradiční funkce, hospodářské budovy zemědělských usedlostí nejsou využívány, chátrají a rozpadají se. Naproti tomu obytná stavení jsou radikálně přestavována. Chceme-li rehabilitovat a rozvíjet vesnická sídla, je třeba hledat možnosti i v novém funkčním využití objektů a území, ale tak, aby zůstaly zachovány památkové hodnoty a historický charakter staveb, jednotlivých prostorů a jejich prostředí, dochovaná sídelní struktura a panoramata včetně dominant. Na řešení těchto požadavků se podílí významnou měrou územní plánování, jehož úkolem je stanovit komplexní podmínky pro funkční a prostorovou regulaci v dotčeném území. ( B ureš, P., Š kabrada, J., Š najdrová, H., 1996

5 Úvod V České republice je tato architektura chráněna dvojím způsobem: muzea v přírodě, jejich prohlášení za kulturní památku. Existuje i vyšší forma památkové ochrany těchto objektů. Zachovalé soubory lidové architektury ve vesnickém prostředí lze prohlásit vesnickou památkovou rezervací (VPR).

6 Úvod Při menším počtu objektů lze tuto vesnici nebo její část prohlásit za za vesnickou památkovou zónu (VPZ). Výhodou této plošné památkové ochrany je zachování celkového rázu vesnice a jejího okolí. Oceněním významu venkovské architektury v České republice je zapsání jedné VPR na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – Holašovice

7 VPR Klečaty Klečaty patří k jedné z nejhezčích a architektonicky nejcennějších vesnic soběslavských blat na Táborsku vznikla během středověké kolonizace tohoto kraje. První zmínka o ní je z roku Jejich jádrem je pravidelná obdélná náves, obklopená selskými usedlostmi, jejichž obytná stavení a špýchary mají bohatě zdobené štíty v typických formách selského baroka. Pravidelné střídání obytných objektů a špýcharů vytváří rytmické řady bohatě zvlněných a stejně vysokých štítových kulis. Zděná architektura v obci navázala na starší, roubené stavby, jejichž pozůstatky se tu v malé míře rovněž zachovaly.

8 VPR Zálší První zmínka o Zálší se v historických pramenech objevuje v roce Po urbanistické stránce patří tato obec mezi nejpravidelnější dochované vesnické sídelní celky. Její půdorys formují dvě výrazně odlišné části. Stará pravidelná náves je obestavěna většinou památkově chráněných objektů. Na severní straně na ni navazuje mladší uliční zástavba, tvořená drobnějšími usedlostmi, na východní pak bývalý zámeček s panským dvorem, kostelem a farou. Výčet památkově chráněných objektů v Zálší je skutečně bohatý.

9 VPR Komárov První písemná zmínka o ní pochází až z roku Leží kolem pravidelné návsi, ve středu je malý rybník a kaple z 19. století s věží. Náves lemují honosné selské statky, mezi které se vklínila jen jediná domkářská usedlost. Bohaté zdobené štíty s bílými štukovými štíty s bílými štukovými reliéfy na barevné omítce působí dojmem jemné krajky. Jsou názornou ukázkou postupného přechodu lidové architektury od barokních forem k prvkům empírových a pseudorománských, typickým pro období pozdního romantismu. Počátkem 19. století byly postupně všechny dřevěné stavby nahrazeny zděnými.

10 VPR Mažice Mažice byly založeny při středověké kolonizaci ve 14. století. Jejich středem je velká oválná náves, z níž vybíhají krátké ulice. Náves má dvě výškové úrovně: v horní části je rybník, na jehož hrázi s mostem a průjezdnou komunikací stojí kaplička z poloviny 19. století. Lidovou zástavbu reprezentují velké a honosné statky převážně švorcového typu s průčelím, jehož bohatá výzdoba je typická pro jihočeský blatský dům. Charakteristická je kulisa štítů, vyrůstající z průčelí obytných domů i stejně vysokých špýcharů, vytvářející rytmické řady

11 VPR Vlastiboř Vlastiboř vznikla během středověké kolonizace, první zmínka o ní je z roku Skládá se ze dvou částí, původní prostor návsi na sever od Bechyňského potoka byl později rozparcelován na zahrady, vymezující jej štíty a ohradní zdi největších usedlostí. Na přelomu 16. a 17. století byla jižně od potoka založena tzv. Malá Strana, vytvářející návesní prostor. Mezi oběma celky podél průjezdní komunikace vyrostla kovárna, pseudogotická kaple a hostinec. Usedlosti s obytnými objekty, špýchary a branami jsou bohatě zdobené, jakoby se veškerý důraz stavitelů soustředil na selské reprezentace.

12 VPR Záluží Záluží leží v severní části blat. Pravidelná náves ve tvaru okrouhlice napovídá, že Záluží vzniklo již v období středověké kolonizace ve století. Dlouho se tu držela dřevěná zástavba, podle katastrálních map zde ještě v roce 1828 byla jedinou kamennou stavbou kaplička. Pak se postupně objevovaly zděné usedlosti, které během několika desítek let zcela převládly. Štíty obytných domů i sýpek mají vykrajované obrysy a bohatou štukovou, někdy i polychromovou výzdobu. Záluží zůstalo zcela nedotčeno novou výstavbou, případně jinými rušivými zásahy, uchovalo si obraz typického venkovského prostředí 19. století.

13 VPZ Svinky Svinky, ležící v těsné blízkosti Černické obory pod trojicí rybníků na Bechyňském potoku. Z nich obci nejbližší je Rytířský s bývalým Rytířským mlýnem. Zachovalá vesnice má nepravidelnou náves zastavěnou zděnými statky blatského typu se štíty zdobenými ve stylu lidového baroka. Mají je nejen obytná stavení, ale i výstavné špýchary, které s nimi stojí ve stejné linii a vytvářejí tak rytmické řady.

14 VPZ Nedvědice Nedvědice mají své nezastupitelné místo nejen, tím, že odtud pochází známý zednický rod Patáků, z jehož tvůrčí dílny vzešel nejeden dům v okolí, ale i proto, že právě tady více než stoletý vývoj jihočeské blatské architektury definitivně ukončil. Zde se také střídá obytný dům s patrovým špýcharem, i s obvyklým typem výzdoby, odvozené z barokních a klasických tvarů.

15 VPZ Bechyňská Smoleč Bechyňská Smoleč je vesnicí patrně vrcholně středověkého původu. Nelze vyloučit, že Smoleč mohla ve 13. století patřit k biskupskému statku Týn nad Vltavou, obdobně jako řada vesnic na Bechyňsku. V písemných pramenech se ale poprvé bezpečně připomíná až roku Vesnice po celou dobu své historie patřila k blízké Bechyni a sdílela její osudy. Vesnice je charakteristickým příkladem vrcholně středověkého kolonizačního sídla z oblasti lesnatého povodí dolní Lužnice.

16 Sociologický výzkum na Táborsku Cílem bylo zjistit, do jaké míry ovlivňuje památková ochrana souboru lidové architektury ve VPR a VPZ rozvoj venkovského prostoru. Z celkového počtu 61 VPR a 164 VPZ v České republice byl proveden výzkum v 14 VPR a 56 VPZ (z toho Táborsko 5 VPR a 3 VPZ) V těchto památkově chráněných obcích bylo osloveno 902 respondentů (Táborsko 110) Hodnotí se výsledky tohoto šetření pro celý soubor, v některých případech postoje obyvatel jednotlivých okresů, nebo názory obyvatel VPR a VPZ. V tomto příspěvku je porovnání s VPR a VPZ na Táborsku

17 Základní socio-demografická data respondentů Táborska

18 Z tabulky je patrný vysoký podíl důchodců, což poukazuje na stárnutí vesnického obyvatelstva. Pracovní příležitost nachází v místě bydliště pouze 14% obyvatel V oboru zemědělství nebo lesnictví pracuje pouze 12% obyvatel sledovaných obcí.

19 Forma a délka bydlení v obci Tři čtvrtiny obyvatel VPZ a VPZ bydlí ve vlastním domě (Táborsko 86 %) Nepřevládá „druhé bydlení“, ale většinu tvoří obyvatelé, kteří zde žijí a pracují.

20 Forma a délka bydlení v obci Převažuje dlouhodobý pobyt v obci Nad 30 let jsou to téměř dvě pětiny obyvatel (Táborsko 80 %!) To koreluje s vysokým počtem obyvatel důchodového věku. Průměrná doba pobytu byla kolem 25 let (Táborsko nad 30 let)

21 Vztah občana k VPR nebo VPZ -ČR Další otázka zjišťovala, zda obyvatelé obcí ví o tom, že jejich obec nebo její část byla prohlášena VPZ nebo VPZ.  52 % obyvatel o této skutečnosti ví a zajímá se o tuto problematiku.  Dalších 37 % má o této skutečnosti povědomí.  9 % se o této skutečnosti dozvědělo poprvé a 2 % se o to nezajímá

22 Vztah občana k VPR nebo VPZ - Táborsko  Na Táborsku je povědomí o prohlášení VPR nebo VPZ výrazně vyšší  82 (75) % obyvatel o této skutečnosti ví a zajímá se o tuto problematiku.  Dalších 17 % má o této skutečnosti povědomí.  pouze 8 % z VPZ se o této skutečnosti dozvědělo poprvé a Povědomí obyvatel o prohlášení obce VPZ mám o tom povědomí 17% dozvídám se o tom poprvé 8% vím o tom a zajímám se 75%

23 Vztah občana k VPR nebo VPZ Celá republika  Mezi výhodami bylo nejčastěji uváděno možnost získání dotací a zvýšení atraktivity obce pro turisty.  Jako nevýhoda byly uváděny problémy při stavbách a rekonstrukcích domů.  28 % obyvatel si myslí, že prohlášení VPZ nebo VPZ nebylo pro obec přínosem Táborsko  Mezi výhodami byly nejčastěji uváděny možnosti získat dotace na opravy a také se zvýšil zájem o turisty.  Na tuto otázku odpověděla polovina obyvatel VPR a VPZ shodně, že památková péče nemá žádné výhody a ani žádné nevýhody.  Jako nevýhoda byly nejčastěji uváděny přehnané požadavky památkářů při stavbách a rekonstrukcích domů.

24 Vztah občana k VPR nebo VPZ - ČR Téměř dvě pětiny obyvatel je na svou obec hrdá 45 % je s bydlením v památkově chráněném území spokojeno. Jen 5 % obyvatel je s bydlením v těchto obcích nespokojeno

25 Vztah občana k VPR nebo VPZ Táborsko Dvě třetiny obyvatel je na svou obec hrdá 13 % je s bydlením v památkově chráněném území spokojeno. Jen 1 % obyvatel je s bydlením v těchto obcích nespokojeno Vztah obyvatel k obci je tu bydlení jako v každé jiné vesnici 20% klidně bych šel/šla bydlet jinam 1% jsem celkem spokojen/a s bydlením v této obci 13% jsem na svou obec hrdý/á a rád/a, že zde bydlím 66%

26 Občan a turista - ČR Dvě třetiny respondentů se domnívá, že k nim turisté jezdí, z toho 28 % si myslí, že velmi často

27 Občan a turista Táborsko 94 % se domnívá, že k nim turisté jezdí, z toho 68 % si myslí, že velmi často Setkání s návštěvníky zřídka 2% občas 29% nikdy 4% velmi často 65%

28 Občan a turista  Odpovědi se však významně lišily podle jednotlivých regionů – Táborsko dokonce 94 %

29 Občan a turista Podpora cestovního ruchu 5% 2% 7% 5% 13% 8% 14% 17% 29% zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů vydat propagační letáky zlepšit pořádek a vzhled jiná opatření:lavičky vybudovat informační středisko jiná opatření: restaurace nemám zájem, aby sem jezdili jiná opatření: cyklostezky - lepší vyznačení

30 Rozdíly mezi VPR, VPZ, Holašovice a Táborsko

31 Názory starostů Má Vaše obec zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci? Kromě 3 obcí mají obce zpracovaný územní plán a urbanistickou studii. Má Vaše obec zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje obce? Pouze ve 3 dotázaných obcích měli zpracovaný nějaký strategický plán či plán rozvoje obce, v dalších 3 obcích začínají o jeho zpracování uvažovat. Domníváte se, že prohlášení Vaší obce VPR či VPZ bylo přínosem? Jen ve 1 obci se domnívají, že prohlášení obce za VPR či VPZ nebylo pro obec přínosem. Čtyřikrát jsem se setkala s odpovědí spíše ano, a v jednom případě určitě ano.

32 Názory starostů Máte představu jaké výhody památková ochrana Vaší obci přináší? Představitelé obcí nejčastěji odpovídali, že jim památková ochrana přináší možnost využít finanční podpory od Ministerstva kultury ČR nebo z krajského úřadu. Např. dotace, turismus či uchování krásy obce. Máte představu jaké nevýhody památková ochrana přináší Vaší obci? Ve 100% se pak představitelé obcí shodli, že nevýhodou této ochrany jsou problémy při přestavbách obydlí, které jsou následně spojeny s omezením investic v jejich obci a tudíž i pomalejším rozvojem obce. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vaší obce s Vaším pověřeným městským úřadem v Soběslavi, Táboře? Co se týká zkušeností s jednáním o památkové ochraně s tímto úřadem byly ze strany starostů převážně dobré.

33 Názory starostů Jaké máte zkušenosti s jednáním s NPÚ v Českých Budějovicích? Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s tímto úřadem měli všichni představitelé obcí dobré či běžné. Co by měla Vaše obec udělat proto, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Návrhy toho, co by měly obce udělat proto, aby k nim lidé jezdili na výlety a jako turisté se u představitelů obcí a představitele památkového ústavu v mnohém shodovaly. Za nejdůležitější považují opravení silnic, zvelebení prostředí obce, opravení štítových fasád na návsi, zanesení cyklostezek do map, vylepšení ubytovacích služeb, zřízení informačního centra či zřízení webových stránek obce.

34 Silné stránky bohatý kulturně-historický potenciál rozmanitost krajiny atraktivní pro turistiku a rekreaci výhodná poloha z pohledu příjezdového cestovního ruchu zvyšující se zájem veřejnosti o rozvoj venkova aktivní a důvěryhodná místní samospráva

35 Slabé stránky špatný stav a nedostatečná prezentace některých kulturně-historických památek stav využití informačních a komunikačních technologií nedostatek pracovních a rekvalifikačních příležitostí na venkově a odliv obyvatel v produktivním věku nedostatečná nabídka služeb ve venkovských sídlech nepříznivá věková struktura obyvatel špatná infrastruktura ústup zemědělské produkce vysoká sezónnost cestovního ruchu

36 Závěry  V památkově chráněných vesnicích 77 % obyvatel žije ve vlastních domech na Táborsku je to 86 %  Z toho 17 % žije v památkově chráněných objektech, Táborsko 38 %  Převládají obyvatelé, kteří zde již dlouhodobě bydlí (asi 25 let, Táborsko přes 30 let)  Zhruba tři pětiny obyvatel si uvědomuje výhody a nevýhody bydlení v památkově chráněných vesnických územích. Podobně na Táborsku

37 Závěry Asi čtvrtina obyvatel si myslí, že prohlášení obce VPR nebo VPZ nebyla pro obec přínosem. Na Táborsku třetina. Téměř dvě pětiny obyvatel jsou hrdé na to, že bydlí právě v těchto obcích. Na Táborsku dvě třetiny. Průměrně dvě třetiny obyvatel se domnívá, že k nim velmi často nebo občas jezdí turisté, aby si obec prohlédli. Na Táborsku 94 %. V tomto směru jsou však velké rozdíly mezi sledovanými regiony

38 Závěry  Zvýšení cestovního ruchu by bylo dosaženo především zlepšením kvality komunikací, veřejných prostranství a pořádku v obci a větší propagací těchto obcí. Ze struktury odpovědí se dá odvodit, že p řiliv turistů není hlavním motivem jejich snah o obnovu těchto obcí.

39 Závěry  U některých otázek se struktura odpovědí výrazně lišila mezi VPZ, VPR a památkou UNESCO (Holašovice).  Obyvatelé VPR a Holašovic jsou lépe informování o smyslu prohlášení památkové ochrany a o jeho výhodách a nevýhodách. Odpovědi obyvatel Táborska jsou lepší než u VPR a horší než u Holašovic.

40 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "Venkovské kulturní celky Táborska a jejich obyvatelé doc. RNDr. Jiří Vaníček,CSc Vysoká škola polytechnická Jihlava."

Podobné prezentace


Reklamy Google