Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Quo vadis, energia? Jiří Feist Člen představenstva a Chief Strategy Officer EP ENERGY Praha, 31. 10. 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Quo vadis, energia? Jiří Feist Člen představenstva a Chief Strategy Officer EP ENERGY Praha, 31. 10. 2013."— Transkript prezentace:

1 Quo vadis, energia? Jiří Feist Člen představenstva a Chief Strategy Officer EP ENERGY Praha, 31. 10. 2013

2 ENERGETIKA PROŠLA ZA POSLEDNÍCH 100 LET ZÁSADNÍM VÝVOJEM Technické milníky 190550 Hz jako regionální standard 1913Zahájení propojování sítí 2004Dokončení synchronizačního procesu v EU Komerční a regulační milníky 1989Zahájení postupné liberalizace trhu (Electricity Act 1989, UK) 1997Podpis Kyotského protokolu 1999Založena Amsterdam Power Exchange (APX) 2005Kyotský protokol nabývá účinnosti (ratifikace pokývá 55% GHGE) 2005První perioda EU ETS (dnes pokrývá 40% GHGE EU) 2

3 3 PROČ PROBÍHALA INTEGRACE A PROČ BYLA A JE DŮLEŽITÁ Udržování a regulace odchylek frekvence –základní kvalitativní parametr Možnost provozovat zdroje velkého výkonu až 1600 MW – mohutnost a stabilita soustavy s nižším investičními a provozními náklady Sdílení regulačních výkonů a pomoc při řešení stavů nouze – snižování nákladů na regulační výkony a dodávku energie Propojená soustava je odolnější na výpadek prvků –vedení, zdroje, spotřeba – splňuje parametr bezpečnosti „N-1“ – vyšší spolehlivost pro zákazníka a úspora nákladů na „zauzelení“ sítí Vytvoření „jednotného tržiště“ s elektřinou s vysokou likviditou trhu a možností optimalizace dodávek od výrobců ENERGETIKA BEZ DOTACÍ DO OZE BYLA LEVNĚJŠÍ A INVESTIČNĚ ZAJÍMAVÁ S MNOHEM VYŠŠÍ GARANCÍ SPOLEHLIVOSTI A BEZPEČNOSTI DODÁVEK

4 Andris Piebalgs 10. LEDNA 2007 VYHLÁSILA EVROPSKÁ KOMISE INTEGROVANÝ ENERGETICKÝ A KLIMATICKÝ BALÍČEK Andris PiebalgsJosé Manuel BarrosoStavros Dimas

5 INTEGROVANÝ ENERGETICKÝ A KLIMATICKÝ BALÍČEK BYL KONCIPOVÁN NA TŘECH PILÍŘÍCH 1. Fungující vnitřní trh s energiemi (A true Internal Energy Market) a.The aim is to give real choice for EU energy users, whether citizens or businesses, and to trigger the huge investments needed in energy. The single market is good not just for competitiveness, but also sustainability and security. b.The competition sector enquiry (see IP/07/26) and the internal market communication show that further action is required to deliver these aims through a clearer separation of energy production from energy distribution. It also calls for stronger independent regulatory control, taking into account the European market, as well as national measures to deliver on the European Union's target of 10% minimum interconnection levels, by identifying key bottlenecks and appointing coordinators. 2. Urychlení posunu k nízko-emisním energiím (Accelerating the shift to low carbon energy) a.The Commission proposes to maintain the EU's position as a world leader in renewable energy, by proposing a binding target of 20% of its overall energy mix will be sourced from renewable energy by 2020. This will require a massive growth in all three renewable energy sectors: electricity, biofuels and heating and cooling. This renewables target will be supplemented by a minimum target for biofuels of 10%. In addition, a 2007 renewables legislative package will include specific measures to facilitate the market penetration of both biofuels and heating and cooling. b.Research is also crucial to lower the cost of clean energy and to put EU industry at the forefront of the rapidly growing low carbon technology sector. To meet these objectives, the Commission will propose a strategic European Energy Technology Plan. The European Union will also increase by at least 50% its annual spending on energy research for the next seven years. c.At present, nuclear electricity makes up 14% of EU energy consumption and 30% of EU electricity. The Commission proposals underline that it is for each member state to decide whether or not to rely on nuclear electricity. The Commission recommends that where the level of nuclear energy reduces in the EU this must be offset by the introduction of other low-carbon energy sources otherwise the objective of cutting greenhouse gas emissions will become even more challenging. 3. Energetická efektivita (Energy efficiency) a.The Commission reiterates the objective of saving 20% of total primary energy consumption by 2020. If successful, this would mean that by 2020 the EU would use approximately 13% less energy than today, saving 100 billion euro and around 780 million tones of CO2 each year. b.The Commission proposes that the use of fuel efficient vehicles for transport is accelerated; tougher standards and better labeling on appliances; improved energy performance of the EU's existing buildings and improved efficiency of heat and electricity generation, transmission and distribution. The Commission also proposes a new international agreement on energy efficiency. Zdroj: Tisková zpráva EK z 10.1.2007: „Commission proposes integrated energy and climate change package to cut emissions for 21st Century“ 5

6 Andris Piebalgs Často komunikovaným cílem je „20-20-20“: Úspora 20 % na spotřebě primárních energií, 20 % emisí a Dostat do výrobního mixu 20 % OZE V tomto shrnutí však NAPROSTO chybí: Požadavek nákladové efektivity a Zachování stabilního investičního prostředí Andris PiebalgsJosé Manuel BarrosoStavros Dimas

7 ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD Z JINÉHO ODVĚTVÍ: DVA PODOBNÉ VOZY S RŮZNOU CO2 STOPOU. JAKÁ JE VOLBA ZÁKAZNÍKŮ? Zdroj: opel.de, tech. parametry a aktuální ceny 7 InsigniaAmpera InsigniaAmpera O 80% nižší emise CO2 O 30% vyšší cena

8 ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD Z JINÉHO ODVĚTVÍ: DVA PODOBNÉ VOZY S RŮZNOU CO2 STOPOU. JAKÁ JE VOLBA ZÁKAZNÍKŮ? Zdroj: opel.de, tech. parametry a aktuální ceny 8 InsigniaAmpera InsigniaAmpera O 80% nižší emise CO2 O 30% vyšší cena

9 KONCOVÁ CENA ELEKTRICKÉ ENERGIE -JAKO JEDNOHO ZE ZÁKLADNÍCH VSTUPŮ PRO TVORBU HDP- ROSTE V EU RYCHLEJI NEŽ V JINÝCH ČÁSTECH SVĚTA A OVLIVŇUJE KONKURENCESCHOPNOST Zdroj: EC a Financial Times 9

10 SITUACE V EU: CENA SILOVÉ ELEKTŘINY KLESÁ … Zdroj: EEX a Eurostat (Electricity prices for domestic consumers, 26-09-2013) 10 Cena silové elektřiny (EEX CAL14, EUR/MWh) Cena pro koncové zákazníky (průměr EU27, EUR/MWh) Spotřeba > 15 MWh Spotřeba <1 MWh

11 SITUACE V EU: CENA SILOVÉ ELEKTŘINY KLESÁ ZATÍMCO CENA PRO KONCOVÉ SPOTŘEBITELE ROSTE Zdroj: EEX a Eurostat (Electricity prices for domestic consumers, 26-09-2013) 11 Cena silové elektřiny (EEX CAL14, EUR/MWh) Cena pro koncové zákazníky (průměr EU27, EUR/MWh) Spotřeba > 15 MWh Spotřeba <1 MWh

12 SUBVENCOVANÉ ZDROJE S VYSOKÝMI CELKOVÝMI NÁKLADY (AVŠAK MINIMÁLNÍMI VARIABILNÍMI) ODSUNUJÍ NEDOTOVANÉ ZDROJE Z MERIT ORDERU A SNIŽUJÍ TAK CENU SILOVÉ ELEKTŘINY Zdroj: EP ENERGY 12 Variabilní náklady(€/MWh) Výrobní kapacita (GW) Subvencované zdroje (zejm. FVE a VTE) Merit Order (Německo, variabilní náklady na výrobu 1MWh, roční průměr) Další potenciálně subvencované zdroje (kapacitní platby)

13 VÝSLEDEK Č.1: JEN MALÁ ČÁST KONCOVÉ CENY ELEKTŘINY JE PŘÍMO DETERMINOVÁNA TRHEM Zdroj: Eurostat, data za 2H2011. 13 Cena elektřiny pro koncové spotřebitele (EUR/0.1MWh) Úroveň ceny silové elektřiny (PHELIX CAL12 @ EoY 2011) Domácnosti Průmysl

14 VÝSLEDEK Č.2: PRAKTICKY NELZE FINANCOVAT VÝSTAVBU NEDOTOVANÝCH ZDROJŮ ELEKTŘINY Zdroje financované pouze z prodejů silové elektřiny se stávají nefinancovatelné ●Výnosová strana je erodována stále zlevňující silovou elektřinou ●Investiční náklady se zásadně zvyšují s rostoucími požadavky na technologii (BAT a čím dál častěji používané proti-logické „beyond BAT“) ●Navíc: Z pohledu času potřebného na zajištění ekonomické návratnosti investic je ekonomicko-legislativní rámec nejistý V EU prakticky nejsou zahajovány výstavby nových nedotovaných výrobních kapacit Zvažované řešení: subvence… 14

15 POLITICKY DANÉ CÍLE VEDOU K SUBVENCOVÁNÍ JINAK NÁKLADOVĚ NEKONKURENCESCHOPNÝCH TECHNOLOGIÍ A TÍM I K MASIVNÍ DISTORZI TRHU, A TO V MNOHA ASPEKTECH 15 Financial Times, 26.9.2013

16 VÝROBNÍ MIX JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ JE NATOLIK ROZDÍLNÝ, ŽE JE V EU VELMI TĚŽKÉ NALÉZT KONSENSUS Zdroj: Data ENTSO-E. Do výroby EE neemitující CO2 je započítána výroba z OZE (vč. biomasy), vody a jádra 16 Podíl výroby elektřiny z CO2 neemitujících zdrojů (2012, ENTSO-E)

17 Potřeba dalšího vývoje 17

18 SOUČASNÉ NASTAVENÍ ENERGETICKÉ POLITIKY BOHUŽEL VEDE NEJEN K DIVERGENCI OD JEJÍCH HLAVNÍCH CÍLŮ, ALE ZEJMÉNA K POSTUPNÉMU SNIŽOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI EU POTŘEBA DALŠÍHO VÝVOJE: 1.Příklon k tržním mechanismům Dnes masivní subvence a křížové dotace vedou k distorzi trhu, která v konečném důsledku vede k navýšení ceny elektřiny pro koncové spotřebitele 2.Udržení stabilního ekonomického prostředí Dnes -z pohledu typického investičního horizontu v energetice- časté a zásadní zásahy do ekonomického a právního rámce zásadně omezují schopnost financovat výstavbu nových nedotovaných zdrojů 18 Prohlubující se snižování konkurenceschopnosti EU na globálním trhu Postupné snižování energetické bezpečnosti vedoucí k absurdní potřebě další regulace a subvencí

19 TRH S ENERGIEMI JE V TOTÁLNÍ KRIZI A VZHŮRU NOHAMA A JE OTÁZKOU KOLIK ČASU BUDE POTŘEBA NA VRÁCENÍ TRŽNÍCH FUNKCÍ A NEBO ŘEKNĚME, ŽE UŽ JE NECHCEME 19


Stáhnout ppt "Quo vadis, energia? Jiří Feist Člen představenstva a Chief Strategy Officer EP ENERGY Praha, 31. 10. 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google