Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rytmus jako nástroj rozvoje psychosociálních kompetencí neslyšících a nedoslýchavých Andrea Mikotová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rytmus jako nástroj rozvoje psychosociálních kompetencí neslyšících a nedoslýchavých Andrea Mikotová."— Transkript prezentace:

1 Rytmus jako nástroj rozvoje psychosociálních kompetencí neslyšících a nedoslýchavých Andrea Mikotová

2 Obsah přednášky Život se sluchovým postižením Inkluze a integrace Rytmus a jeho význam v rozvoji psychosociálních kompetencí Zkušenosti z realizovaných inkluzivních projektů Závěry Diskuse

3 ŽIVOT SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM „Slepota odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí.“ (Helen Keller)

4 Život se sluchovým postižením Sluchově postižení – velmi heterogenní skupina Sluchové vnímání : u každého jedince individuální každý má odlišnou kvalitu zpracování zvukového signálu Mezi sluchově postiženými – odlišnosti: míra postižení příčiny a doba vzniku postižení přítomnost / nepřítomnost dalšího přidruženého postižení Nenajdeme dvě osoby se stejným stupněm sluchových ztrát, které by zároveň stejným způsobem zpracovávali a rozlišovali sluchové vjemy

5 Život se sluchovým postižením V ČR asi se sluch postižením, cca neslyšících Nedoslýchaví lehce (ztráta 20 – 40 dB) středně těžce (41 – 55 dB) těžce (56 – 70 dB) Neslyšící prakticky (71 – 90 dB, zbytky sluchu) úplně, totálně (ztráta více než 90 dB) Ohluchlí Pacienti s kochleárním implantátem Prelingvální x postlingvální sluchové postižení

6 Rehabilitační a kompenzační pomůcky – individuální protetika 1.Sluchadla 2.Kochleární implantát 3.Kmenový implantát

7 Rehabilitační a kompenzační pomůcky – individuální protetika 1.Sluchadla 2.Kochleární implantát 3.Kmenový implantát

8 Rehabilitační a kompenzační pomůcky – individuální protetika 1.Sluchadla 2.Kochleární implantát 3.Kmenový implantát

9 Rehabilitační a kompenzační pomůcky – individuální protetika 1.Sluchadla 2.Kochleární implantát 3.Kmenový implantát

10 Rehabilitační a kompenzační pomůcky – individuální protetika 1.Sluchadla 2.Kochleární implantát 3.Kmenový implantát

11 Rehabilitační a kompenzační pomůcky V ČR: celoplošný novorozenecký screening sluchu Cíl: odhalit poruchu sluchu a zajistit další vyšetření a rehabilitaci, aby do půl roku věku mohly být děti zajištěny sluchadly v případě těžké vady byla do 1 roku stanovena vhodnost kochleární implantace Kompenzační pomůcka nedělá z člověka se sluchovým postižením člověka slyšícího

12 Český znakový jazyk Pro neslyšící je orální řeč nevyhovujícím komunikačním prostředkem – učí se jej proto, aby nebyli v majoritní společnosti tak izolováni ČZJ lépe vyhovuje potřebám a možnostem neslyšícího není odvozen od mluveného jazyka; komunikační forma s vlastní gramatikou a lexikonem „ … přirozený jazyk a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu.“

13 Psychologická charakteristika sluchově postižených Problémy v komunikaci jsou nejčastějším subjektivním problémem, který ze sluchové vady plyne. Řeč – prostředek sociálního kontaktu i zdroj poznání Odezírání – velmi obtížné a namáhavé. Nelze využívat vždy a za všech okolností. Chybí mnohé informace ohledně komunikačního kontextu (např. tón hlasu – humor, sarkasmus…) Pokud je využíván jiný komunikační systém (např. ČZJ), potíže v dorozumívání s majoritní společností Potíže s aktivním verbálním projevem Silná kulturní deprivace – menší počet VŠ vzdělaných, potíže ve společenském i v pracovním životě

14 Charakteristika kognitivních funkcí neslyšících Pomalejší rozvoj pojmového myšlení a logických operací Myšlení - více vázáno na konkrétní realitu: potíže s abstrahováním a hypotetickým uvažováním časté ulpívání na konkrétním kontextu a následně potíže s využitím informace v jiné souvislosti častá nechuť a obtíže v plánování do budoucna i v zhodnocení minulé zkušenosti (bilancování)

15 Charakteristika kognitivních funkcí neslyšících Sluchové postižení vytváří informační bariéru – čtení ji nemůže dostatečně nahradit. Potíže se čtením a s jazykem, hlavně s konotativním významem. Potíže s psaným projevem – mnoho chyb v textu (což většinovou společnost mylně utvrzuje v názoru, že jde o méně inteligentní jedince) Neslyšící děti často nevěnují dostatečnou pozornost souvislostem a vztahům mezi dílčími poznatky

16 Socializace sluchově postižených Sociální izolace – která bývá používáním ZJ ještě zesílena Emoční ladění se jednoznačně projevuje v mimice a pantomimice Z důvodu komunikační a informační bariéry plynou obtíže v oblasti orientace v mezilidských vztazích (např. pochopení pocitů a názorů druhých) nejistota, co po nich vlastně druzí chtějí, jaké chování je vhodné apod. sklon jednat impulzivně – z důvodu neschopnosti zpracovávat všechny zpětné vazby týkající se jejich chování přicházející z okolí z toho plynou méně přiměřené reakce

17 Socializace sluchově postižených To vše je velmi stresující: Koncentrace na vlastní aktuální uspokojení Menší zábrany a sklon k afektivním výbuchům

18 Sociální význam sluchového postižení Sluchové postižení je společensky stigmatizující: Nápadnosti nebo nepřesnosti v aktivním řečovém projevu Užívání ZJ Mimické projevy doprovázející ZJ často nepochopeny (mají informační hodnotu) Nutnost navazovat kontakt a upozorňovat na sebe dotekem Nutnost neustálého očního kontaktu (může být pro slyšícího nepříjemná) Neslyšící jsou často vnímáni jako lidé s nižší inteligencí Celkově podceňující postoj slyšící většiny k neslyšícím

19 Vztah SP ke slyšícím Všechny uvedené nepříjemné zkušenosti mohou u SP posilovat pocity nejistoty a vést k izolaci a k obrannému až podezíravému postoji Často preference společnosti SP raději než slyšících

20 Osobnost neslyšícího – nejčastěji uváděné rysy nedůvěra (zejména ve vztahu ke slyšícím) paranoia vztahovačnost sociální nezralost zjednodušené až černobílé chápání povahových rysů a vlastností lidí zpoždění v chápání některých prosociálních pojmů, týkajících se sociálních vztahů (pomoc druhému, pomoc od druhého, atd.), emocionální a sociální nezralost nedostatky ve vývoji empatie obtíže v koncepci interpersonálních vztahů neschopnost popsat momentální psychický stav, vysvětlit pocity infantilismus impulzivnost zvýšená agresivita citová deprivace rigidita povrchnost uplívání na konkrétních věcech a současnosti egocentrismus apatie rezignovanost slabá fantazie nesamostatnost sebepřeceňování zvýšená sugestibilita nedostatek sebedůvěry a sebeúcty náladovost hysterické projevy obtíže v morálním vývoji

21 Specifika komunikace osob se SP Narušení osobní zóny Výrazná mimika Stálý zrakový kontakt Viditelnost na velkou vzdálenost (možnost šeptání neexistuje) Není možné se spoléhat na jednoznačný komunikační kanál (někdo preferuje ZJ, někdo orální komunikaci…)

22 Kultura neslyšících Kulturní pojetí hluchoty: „Uživatelé ZJ se SP chtějí být označováni za Neslyšící, protože se považují za jazykovou a kulturní menšinu, kterou z nich dělá existence ZJ, podobné osudy a problémy, historie a často i společní vnější nepřátelé. Jsou navíc jednou z nejsoudržnějších menšin, neboť ji stmeluje velmi snadná vzájemná komunikace a naopak velmi nesnadná komunikace a tisíce každodenních nedorozumění s vnějším světem.“ Hrubý, J. (1997)

23 Kultura neslyšících 1.Jazyk Neslyšící – silný pocit sounáležitosti díky užívání znakového jazyka Znakový jazyk jako jádro kultury neslyšících Vznikají v něm divadelní představení, povídky, poezie či vtipy, které jsou leckdy založené na jazykových hrách...

24 Kultura neslyšících 2.Pravidla chování Jasně daná pravidla, jak se při komunikaci s neslyšícím chovat: Jak upoutat pozornost? Udržování očního kontaktu Dodržení vhodné vzdálenosti a výškového rozdílu Role doteků (dotýkáme se rameno a horní část paže) … a jak se určitě nechovat: brát za ruce, když druhý znakuje odvracet se v průběhu komunikace (bez předchozího upozornění měnit směr pohledu během rozhovoru společensky neakceptovatelné) V rámci využívání doteků nikdy: zezadu, na hlavu, záda, ruce od lokte dolů

25 Kultura neslyšících 2.Pravidla chování Další zvyky a tradice: Popřání dobré chuti v ZJ Přípitek - dotek rukama Potlesk

26 Kultura neslyšících 3.Zkušenosti a zážitky Podobný osobní osud: 90% SP se rodí slyšícím rodičům ZJ často není jazykem „mateřským“ Pro mnohé neslyšící lidi má absence znakového jazyka v jejich výchově citelné následky... Celková minulost v pohledu majoritní společnosti na neslyšící: Otevřený či skrytý útlak Snaha „předělat“ neslyšící na slyšící a „normalizovat“ je (a tím odebrat identitu neslyšícího člověka) Sklon považovat neslyšící za mentálně postižené Výsměch ZJ (považovali ho za nahodilou směsici gest a posunků) Zákaz používání ZJ ve vzdělávání, Neslyšící lidé celkově museli tvrdě bojovat o své místo na slunci.

27 Kultura neslyšících 4.Společně sdílené aktivity V rámci setkávání neslyšících: vyřešení komunikační problémů setkání „jako rovný s rovným“ možnost sdílení zážitků a zkušeností získání nových informací V minulosti zejména kluby neslyšících, dnes nové možnosti (internet, sms, skype…)

28 Kultura neslyšících 5.neslyšící a Neslyšící Jazyková a kulturní menšina Neslyšících (která sdílí nepsaná pravidla, zvyklosti, tradice, hodnoty, humor…) hrdost na identitu Neslyšícího člověka

29 Kultura neslyšících 6.Specifický humor založený na vizuálnosti

30

31

32 Integrace, inkluze Vzhledem k tomu, že je zasažená oblast komunikace, je integrace pro osoby se sluchovým postižením obzvlášť významné téma. Inkluze … ? vyšší stupeň integrace postižených nebo znevýhodněných jedinců do společnosti a jejích institucí nejen formální zahrnutí do společnosti nebo organizace, nýbrž také přijetí ze strany ostatních členů skupiny. Vyžaduje změnu postoje od rezignovaného „musíme je vzít mezi sebe“ k uvědomění, že každý člověk je nějak odlišný nikdy nekončící proces, ve kterém se lidé s postižením mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení.

33 Integrace, inkluze Dva sociálně inkluzivní projekty potřeba nabídnout SP nové možnosti k seberealizaci a přirozenému začleňování se mezi slyšící většinu dosáhnout integrace z opačného úhlu pohledu (zapojení slyšících lidí do skupiny osob se sluchovým postižením) Jako hlavní nástroj práce zvolen rytmus.

34 Rytmus a jeho význam Rytmus – jako prostředek k prolamování bariér v komunikaci Konkrétně: tradičními západoafrické rytmy a nástroje, tance i písně. Zkušenosti s hraním i s výukou

35 Rytmus a jeho význam Západní Afrika: hudba jako zrcadlo života Rytmus = puls života Hudba je vždy skupinovým zážitkem

36

37 Vhodnost využití rytmů pro práci s lidmi se sluchovým postižením Minimální nároky na technickou zručnost hráče, jeho zkušenosti nebo vlohy Silné zvuky a vibrace afrických bubnů jsou velmi dobře vnímatelné Rytmus nesouvisí pouze se zvukem Společné hraní ve skupině podporuje citlivější vnímání sebe sama i druhých, a má potenciál stmelovat kolektiv Hudba je médiem, které podporuje člověka v oblasti komunikace a vnímání. Rytmus jako možnost překročit práh „němoty“ a promluvit ve společnosti slyšících lidí

38 Vhodnost využití rytmů pro práci s lidmi se sluchovým postižením Rytmus jako „bezbariérový“ prostředek komunikace, Komunikační potenciál rytmu zdůrazňován i v tradiční západoafrické kultuře: rytmus jako jazyk „Djembe hovoří. Jeho blána je jazyk a jeho otvor je hlas. Je třeba hrát pro radost a bez přemýšlení, sžít se s bubnem a pochopit ho. Pak promluví.“ Rytmus byl proto využit jak k hledání společného jazyka v rámci cílové skupiny, tak i k sebevyjádření.

39 Vhodnost využití rytmů pro práci s lidmi se sluchovým postižením Dva inkluzivní projekty: jaro 2011 – podzim 2013 Jejich pokračování v létě 2014 Týdenní intenzivní workshopy v Jeseníkách Pravidelné setkávání v Brně Organizátorky: původně jen slyšící, později se zapojily i účastnice z 1. projektu se sluchovým postižením

40 Inkluzivní projekty: Cíle 1.Společná identifikace a následné prolamování bariér mezi světem slyšících a světem osob se sluchovým postižením 2.Podpora rozvoje různých psychosociálních dovedností: Motorická koordinace Paměť Pozornost Tvořivost Komunikace a souhra s druhými lidmi Schopnost relaxovat Podpora sebevědomí i samostatnosti

41 Rozvoj motorické koordinace Koordinace ruka – oko a pravolevá orientace V rámci různých rytmických cvičení a lekcí tance jsme se však nevyhnuly ani práci s celým tělem

42 Rozvoj paměti mnemotechnické pomůcky, které usnadní zapamatování delších nebo složitějších frází

43 Rozvoj paměti mnemotechnické pomůcky, které usnadní zapamatování delších nebo složitějších frází

44 Rozvoj pozornosti V průběhu společného hraní procvičována pozornost: k rytmu samotnému (tempo, dynamika, aranž…) k vlastnímu hraní daného bubeníka ke spoluhráčům k vedoucímu skupiny (který určuje začátek, tempo, změny, ukončení rytmu apod.)

45 Rozvoj tvořivosti Pracovaly jsme s konkrétními a již vytvořenými rytmy Přesto však byl prostor pro improvizaci: společné vytváření finální podoby aranže rytmu tvorba vlastních sólových partů

46 Rozvoj komunikace a souhry s druhými Důraz na vzájemnou komunikaci mezi slyšícími lidmi a neslyšícími, nedoslýchavými či lidmi s hluchoslepotou Byla podněcována nejen rytmem, ale také specifickými individuálními a skupinovými aktivitami

47 Rozvoj sebevědomí a samostatnosti mnoho zrealizovaným společných vystoupení s účastníky zapojení neslyšících účastnic z prvního projektu do organizace projektu navazujícího

48 Rozvoj sebevědomí a samostatnosti mnoho zrealizovaným společných vystoupení s účastníky zapojení neslyšících účastnic z prvního projektu do organizace projektu navazujícího

49 Lekce západoafrických rytmů Naše zkušenost: vlohy nebo určitý cit pro rytmus jsou nezávislé na přítomnosti postižení sluchu Je pouze potřeba rytmus přiblížit jinými cestami. Haptikou Vizuální cestou…

50

51

52 Lekce západoafrických rytmů: vizualizace rytmu Rytmicita v přírodě Bodypercussion Využití celého těla – tleskání, dupání, údery do hrudníku, plácání do stehen, houpání v kolenou, přešlapování … Rytmus je jednak vizualizován, jednak vnímán hapticky

53

54 Lekce západoafrických rytmů – vizualizace rytmu Slabiky a slova popisující rytmus „Basa piv a chleba. Topinky!“ „Krávy. Dupy dupy dup.“ „Koza jede pes jde.“

55 Lekce západoafrických rytmů – vizualizace rytmu Vizualizace rytmů pomocí zdůrazňování pohybů pohyb rukou a paliček vydupávání doby (viditelně a pro taktilní vnímání i silněji do povrchu nesoucího dobře vibrace). Vyklepávání doby na tělo (záda, ramena, horní část končetiny)

56 Lekce západoafrických rytmů – vizualizace rytmu

57

58

59

60

61 Lekce západoafrických rytmů – společná vystoupení

62

63 podpora sebedůvěry, spolupráce, týmového ducha možnost samostatného vyjádření se skrze rytmus. na pódiu nemožné identifikovat, jestli jde o slyšícího hráče či bubeníka se sluchovým postižením (diváci nemuseli přítomnost hendikepu ve vzniklém hudebním tělese ani postřehnout). Dopad i na veřejnost: odbourávání předsudků i časté obav slyšících lidí z kontaktu, komunikace nebo spolupráce s lidmi se SP

64 Závěry Při práci s rytmem neexistuje u lidí se SP žádné omezení, je potřeba jen zvolit vhodné metody práce.

65 Závěry „O sobě jsem se naučila, že dokážu být trpělivá a některé nejasnosti hodit za hlavu. Více vnímat druhé a sledovat, jak se neverbálně projevují. O druhých jsem se naučila, že je potřeba neustálé komunikace a osobního kontaktu. Dále jsem se naučila vnímat lidi, kdy se jim něco nezdá a že je potřeba to řešit.“ „Cítit svoje tělo, jak si klestí cestu k porozumění si s bubnem. Trpělivosti, že mi to nemůže jít hned a také, že když jsem se chtěla vzteknout, tak jsem podala lepší výkon. Musela jsem s druhými očním kontaktem komunikovat při hraní, spoléhat na druhé kvůli rytmu. U druhých jsem zjistila, že také zápasí se zvládnutím rytmu a jsou cílevědomí.“

66 Diskuse Život se sluchovým postižením Kultura N(n)eslyšících Inkluze a integrace Rytmus a jeho význam v rozvoji psychosociálních kompetencí Zkušenosti z realizovaných inkluzivních projektů

67 Děkuji za pozornost!

68 Literatura Hricová, L. a Mikotová, A. (2012). Možnosti rozvoje psychosociálních kompetencí dospělých neslyšících, nedoslýchavých a hluchoslepých pomocí rytmu. Sociálne procesy a osobnosť. Hricová, L., Mikotová, A., Padělková, J. (2013). Rytmus jako most mezi dvěma světy. Informační materiál k možnostem inkluzivního vzdělávání smíšených skupin slyšících lidí, lidí se sluchovým postižením a lidí s hluchoslepotou. Brno: Knihovnička. Franke, S. a Konate, I. (2000). Djembé – Percussion aus Westafrika. Sylvia Franke. Hricová, L. a Mikotová, A. (2012). Možnosti rozvoje psychosociálních kompetencí dospělých neslyšících, nedoslýchavých a hluchoslepých pomocí rytmu. Sociálne procesy a osobnosť. Hricová, L. (2011). Analýza komunikačních kompetencí žáků a učitelů na základních školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice a v Německu. Brno: Masarykova univerzita. Jacobs, L. M. (1989). A Deaf Adult Speaks Out. Washington, D.C.: Gallaudet University Press. Jann, P. (1979). Kommunikative Kompetenz für Gehörlose: Theoretische Begründung eines interaktional – kommunikativen Sprachaufbaus. Rheinstetten: Schindele Verlag. Kantor, J. a kol. (2009). Základy muzikoterapie. Praha: Grada. Krahulcová, B. (2003). Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum. Leonhardt, A. (2001). Úvod do pedagogiky sluchovo postihnutých. Bratislava: Sapientia. Matoušek, V. (2003). Rytmus a čas v etnické hudbě. Praha: TOGGA. Musseleck, D. J. a Musseleck, F. J. (2000). Betriebliche Eingliederung Gehörloser und Schwerhöriger. Berlin: Marhold. Vágnerová, M. (2008). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. Zeleiová, J. (2007). Muzikoterapie. Východiska, koncepty, principy a praxe. Praha: Portál.


Stáhnout ppt "Rytmus jako nástroj rozvoje psychosociálních kompetencí neslyšících a nedoslýchavých Andrea Mikotová."

Podobné prezentace


Reklamy Google