Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POLITICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Bičíková, Pillmaierová, Rozenská, Štelciková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POLITICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Bičíková, Pillmaierová, Rozenská, Štelciková."— Transkript prezentace:

1 POLITICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Bičíková, Pillmaierová, Rozenská, Štelciková

2 Christopher Dawson (* , † )  Britský nezávislý učenec.  Mnoho knih o kulturní historii a křesťanském světu.  „Největší anglicky mluvící katolický historik 20. století.“  Dílo: Bohové revoluce.

3 Bohové revoluce Největší změny za poslední dvě století:  Člověk získal moc nad přírodou  Tvář světa se změnila Světová revoluce: 1. Ekonomická 2. Politická 3. Vědecká

4  V historii nalezneme mnoho revolucí, které k této transformaci vedly. Dawson nejvíce mluví o revolucích v Anglii, Francii a Americe.  Evropa = společenský organismus národů se společnou tradicí kultury a náboženství (a to křesťanství).

5 17. století Intelektuální revoluce:  J. Locke – anglický vyznavač racionálního myšlení.  Isaak Newton – zasloužil se o dokončení nové fyzikální syntézy. Bůh byl nyní dokonalý Mechanik, který zkonstruoval svět. Proti křesťanskému prvku zázraku a nadpřirozenu se tedy začala stavět (stejně jako nová filozofie) také nová přírodní věda.

6 18. století Osvícenství:  Voltaire – vláda vědy a rozumu  Montesque Romantismus:  Rousseau – náboženství demokracie Amerika:  Deklarace práv člověka Francie:  VFR

7 19. století  Liberalismus  Průmyslová revoluce - zmechanizovaná průmyslová výroba → obrovský růst bohatství a příležitostí → proces intenzivní soutěže nejen mezi společenskými třídami ale také mezi státy.  Střety ideologií a stále se prohlubující sekularizace = hlavní důvody vzniku totalitárních režimů v následujícím století.

8 Emilio Gentile (* 1946, Bojano)  Nejvýznamnější italský kulturní historik fašistické ideologie.  Profesor na Univerzitě Sapienza v Říme.

9 Politická náboženství: Mezi demokracií a totalitarismem.  Fenomén sakralizace politiky.  Teoretický rozbor dějin a vývoje náboženství i praktické dopady snahy vybudovat nebeský ráj na zemi.  Historické události - rysy sakralizace politiky.

10  Teorie tzv. sekulárních náboženství (nacismus, komunismus a fašismus).  Projevy nenáboženské víry.  Totalitní i demokratické režimy.  Politická náboženství – vynucovány silou.  Občanská náboženství – nenásilná forma.  Příklad občanského náboženství – USA (vlastenectví).

11  Srovnání několika možných teorií náboženství - přiklání se k náboženství jako hierofanii moderní společnosti.  1. argument: náboženství není jen jevem, který se opírá o víru v nadpřirozenou bytost, ale je i určitým typem sociálních interakcí a psychologických prožitků.  2. argument: význam boha samotného. Bůh je nositelem apriorní pravdy, je to bytost, která není z tohoto světa, ale vládne nad tímto světem. Bůh existuje prostě proto, že jsou lidé přesvědčeni, že existuje.

12  Historický kontext sakralizace politiky.  Základním zvratem je nahrazení zboštěného absolutistického státu osvícenským zřízením, které přibližuje občanskou společnost a vlast.  Základy politických náboženství byly položeny během demokratických revolucí ve Francii a Spojených státech amerických, ze kterých se průběhu 19 století vyvinulo občanské náboženství.

13  Totalitarismus - vrchol politického náboženství.  Syntéza starších přístupů; nevíce ovlivněn Hannah Arendtovou - důraz na vládu jedné strany, strukturu násilí a ovládnutí soukromé morálky.  Gentile doplňuje o vyzdvižení významu sakralizace politiky pro zbožtění politické podstaty → mechanismus vzniku cibulovité struktury společnosti totalitních režimů.

14  Dobová interpretace totalitarismu.  Dvě skupiny: funkcionalistické a fideistické.  Funkcionalistické - integrační součást kultu spasitele, vůdce, který má vyvézt společnost z krize.  Fideistická interpretace - politické náboženství jako cíl, nahrazuje rozpadlé hodnotové soustavy tradičního náboženství.  Gentile se přiklání k fideistické interpretaci.

15  Křesťanské texty ze 30.let → odpor k totalitarismu mezi intelektuály.  Totalitní náboženství přebírá úlohu tradičních církví → konflikt - Jsou pro něj konkurencí jeho světonázoru, ale i pojetí lidské existence.  Křesťanský tábor namířen proti myšlenkám totalitního státu, i přesto usilovala italská církev o spojenectví s ním a o znovu ovládnutí sekularizovaného státu.

16  Nejvyhrocenější forma politického náboženství – komunismus.  Univerzalistická marxisticko-leninská ideologie a utopická vize → věští hrozbu než fašismus nebo nacismus.  Snaha aplikace vypracovaného konceptu na konkrétní případy jednotlivých zemí.

17 ERIC VOEGELIN  * 1901, † 1985  Německý filozof, historik a politolog  Ovlivněn nacismem a totalitním režimem

18 DÍLO  1933: Rasa a stát – odmítání nacionálního socialismu, 3 motivy (vliv M. Webera, zabíjení lidí, ničení jazyka)  Konzervativní politický myslitel  Hodnotící soudy  1996: Politická náboženství – nacionální socialismus = náboženský fenomén

19 NOVÁ VĚDA O POLITICE  1952  Vývojový trend v politické vědě  Reprezentace a existence člověka v politické společnosti  Kosmion  1 reprezentativní osoba – nemusí se rovnat činiteli  Předpokladem je artikulace  Reprezentace a pravda (psyché)

20 Gnosticismus, podstata modernity  šarvátky různých pojetí pravdy v Římské říši skončily vítězstvím křesťanství  důsledkem = odbožnění světské mocenské sféry  předpoklad, že s příchodem moderní doby dojde k opětnému zbožnění člověka a společnosti  odbožštění = proces, jímž odumírá kultura polyteismu, lidské bytí ve společnosti je znovu uspořádáváno milostí svět přesahujícího Boha, prožitkem oblažující vize věčného života  moderní znovu zbožštění zdroj spíše v křesťanství - ze složek, které byly universální církví potlačovány jako kacířské  uvnitř křesťanství napětí ústřední tradice x potlačovaná tradice  ke druhému příchodu nedošlo - církev se od eschatologie království božího v dějinách odklání => eschatologie mimohistorická, eschatologie nadpřirozené dokonalosti  otázka, zda lze smířit chiliasmus s ideou a existencí církve (chiliasmus = zejména křesťanské očekávání Boží pozemské říše trvající tisíc roků jíž budou ukončeny světové dějiny)

21 Gnosticismus, podstata modernity  sv. Augustin - ostře odmítl doslovnou víru v milénium, idea Druhého příchodu odmítnuta jako „směšná“, žádné další zbožštění společnosti mimo duchovní přítomnost Krista v jeho církvi se konat nemělo  s polyteismem vyloučen i židovský chiliasmus, židovský monoteismus… => církev v postavení univerzální duchovní organizace; představovala ale i moc světskou  křesťanská společnost se rozdělila - složka duchovní a složka světská - ve svých světských projevech přijala conditio humana bez chiliastických fantazií, přirozenost svého bytí posílila představou o duchovním osudu skrze církev  touha po opětovném zbožštění (conditio humana = místo (úděl) člověka ve světě)

22 Joachim z Fiore  dějiny lidstva tři období dle tří osob Svaté trojice – věk Otce, věk Syna (s příchodem Krista), nyní má přijít věk Ducha  soubor symbolů, které vládnou nad sebeinterpretací moderní politické společnosti až do dnešních dnů  první symbol - periodizace dějin jako starověku, středověku, novověku a jiné dělení různých autorů  druhý symbol – vůdce – vliv i v dalších letech  třetí symbol – prorok nového věku (někdy splývá s druhým)  čtvrtý symbol – symbol bratrství autonomních osob – církev přestane existovat - lidé dosáhnou milosti i bez udělování svátostí; není nutná autorita instituce  tato idea rozvíjena v mnoha variacích - u středověkých a renesančních sekt, puritánské církve, součástí současné víry v demokracii, jádrem marxistické mystiky, Třetí říše, ruská idea o Třetím Římu

23 Důsledky joachimistických ideí  z výkladu joachimistických symbolů - struktura moderní politiky je výrazně ovlivňována novou eschatologií  joachimistická spekulace byla pokusem dát imanentnímu průběhu dějin smysl, který mu augustiniánské pojetí neposkytovalo  tato eschatologie vytvořila dobře definovaný symbolismus - pomáhá západní politické společnosti interpretovat její existenci  teprve 18. století - narůstání smyslu dějin zcela ve světě uzavřeným jevem bez jakýchkoliv vpádů transcendentna = „sekularizace“  nebezpečí pokleslosti víry pouze na rovinu sociální se zvyšovalo současně se světskými úspěchy křesťanství - důkladně prostupovalo celý civilizační prostor, podporováno tlakem institucí  pravděpodobnost odpadnutí od víry se zvýšila - gramotnost a intelektuální debaty přiváděly k plnému pochopení křesťanství vzrůstající počet lidí  oba tyto procesy - vrcholný středověk

24 Gnóse  odpadání od víry jako masový fenomén - důsledky této situace závislé na obsahu vítězící kultury - člověk se nemůže uchýlit sám k sobě - spadl by do propasti svého zoufalství a nicoty  pád mohl být přerušen pouze pomocí experimentálních alternativ, blízkých prožitku víry, současně odstupujících od víry tak daleko, aby odstranily nejistoty víry v přísném slova smyslu =­> gnóse  gnostická zkušenost nabízí pevnější sevření našeho poznání transcendence - je expanzí ducha k bodu, v němž je Bůh vtažen do existence člověka  tato expanze apeluje na různé lidské schopnosti - odrůdy gnóse podle schopnosti, která v operaci uchopení Boha převažuje  tyto gnostické zkušenosti = jádro opětného zbožštění společnosti - lidé, kteří z těchto zkušeností těží, zbožšťují sami sebe tím, že víru v křesťanském smyslu nahrazují robustnějšími způsoby participace na božském

25 Gnosticismus  Feuerbach a Marx interpretovali transcendentního Boha jako projekci toho nejlepšího, co v člověku je, do onoho světa - bodem dějinného zvratu okamžik, kdy člověk tuto projekci stáhne zpět do sebe, uvědomí si, že Bůh je on sám - promění se v nadčlověka  vztahuje Božího ducha do nitra člověka, ale samotného Boha ještě ponechává v jeho transcendenci  gnostická spekulace se zbavuje nejistoty víry – vzdává se transcendence a vybavuje člověka a jeho jednání v rámci pozemského světa smyslem eschatologického naplnění  civilizační činnost se stává mystickým dílem samospásy  duchovní síla duše se mohla obrátit k vytváření přitažlivějšího, hmatatelnějšího a dostupného ráje na zemi  různé typy gnostického jednání učinily moderní civilizaci tím, čím je  gnosticismus účinně uvolnil lidské síly ke stavbě civilizace, protože za jejich horlivé využití pro činnost v rámci pozemského světa byla vypsána jako prémie spása  smysl spásy způsobil vzestup Západu, přímo civilizační apokalypsu

26 Dopad gnosticismu  nebezpečí = idea imanentní spásy v Comtově gnosticismu  institucionalizoval prémii za civilizační příspěvky - zaručil dotyčným donátorům nesmrtelnost uchováním jejich skutků v paměti lidstva Co se však v takovém řádu věcí mělo stát s muži, kteří se drželi více Boha než Augusta Comta?  takoví kacíři se propadli do pekla společenského zapomnění  cenou za pokrok je smrt ducha – Nietzsche: Bůh je mrtev  tato gnostická vražda páchána neustále lidmi, kteří obětují Boha civilizaci  čím horlivěji je veškerá lidská energie vkládána do velkého díla spásy, tím více se lidské bytosti vzdalují od života ducha  život ducha je zdrojem řádu v člověku a společnosti => úspěch gnostické civilizace příčinou úpadku  totalitarismus, definovaný jako existenciální vláda gnostických aktivistů, je konečnou formou pokrokářské civilizace

27 Gnostická revoluce – př. puritanismus  epocha reformací úspěšnou invazí gnostických hnutí do západních institucí  revoluční výbuch gnostických hnutí ovlivnil existenciální reprezentaci v celé západní společnosti  nejvhodnějším příkladem je vliv puritanismu na anglický veřejný řád

28 Hookerův popis puritána  aby mohlo být nějaké hnutí uvedeno do pohybu - člověk, který si veřejně libuje v ostré kritice společenských nešvarů a chování příslušníků vyšších tříd  dále bude snaha zaměřit veškerou zlobu veřejnosti na etablovanou vládu  doporučení jiné formy vlády – lék na veškeré zlo  vůdce při tom spoléhá na autoritu nějakého literárního zdroje  u puritanismu budou vůdcové muset vytvořit „samotné pojmy i ješitnosti lidských myslí takového druhu“, aby si jejich následovníci automaticky spojovali pasáže z bible a biblické výrazy s jejich vlastním učením a aby zavírali automaticky oči před těmi částmi Písma, které s jejich učením nejsou slučitelné  rozhodující krok k utužení gnostického postoje – přesvědčit lidi, že je to zvláštní osvícení svatého ducha, co jim umožňuje rozeznávat ve slovech věci, jimž druzí nerozumějí  budou tak sama sebe zakoušet jako vyvolené => surovina připravená k tomu, aby byla existenciálně reprezentována nějakým vůdcem

29 Gnostická hnutí  cílem gnostických hnutí = zrušení stávajícího řádu, nahrazení řádem dokonalým a spravedlivým  jistotu, kterou člověk hledá – v doktríně, podstatou = naplnění smyslu uvnitř tohoto světa  již od raných fází gnostického hnutí nutná forma kamufláže - každá gnóze musí být založena na tzv. „koránu“ - slouží gnostickým vůdcům jako návod ke správnému čtení hlavních textů a jako autentická formulace pravdy, která odvolání na starší texty učinila jednou provždy zbytečnými  první „korán“ = Kalvínova Ustanovení  s každým novým gnostickým hnutím byly vytvářeny také nové „korány“  komunistické hnutí = díla Karla Marxe doplněná literaturou leninismu- stalinismu  nacionální socialismus - díla Adolfa Hitlera  maoismus - díla Mao Ce-tunga  všechny tyto „korány“ vykládají dějiny nově, správně a jediným možným způsobem

30 Gnostická hnutí II  gnostický „korán“ = kodifikací skutečnosti a pravdy - nutné zabránit jeho přílišné kritice - vyhlásit tabu na veškeré nástroje kritiky  tabu gnostickými hnutími vyhlašována tam, kde tato hnutí dosáhla politické moci  omezení veřejné debaty, kontrola prostředků masové komunikace, vzdělávacích institucí apod.  gnostická hnutí tedy zakládají politický totalitarismus - nežádoucí jakákoli diskuse či kritika daného politického zřízení  vzestup gnostického hnutí lze chápat jako počátek formování západní občanské teologie  totalitarismy 20. století = vyvrcholení gnostického hledání občanské teologie

31 Politická náboženství  termín poprvé ve stejnojmenné knize Die Politischen Religionen, 1938  odmítá pojmový nominalismus - ztotožňuje náboženství s institucionalizovanou církví a politiku s moderním sekulárním státem  upozornit, že „škatulkování“ či vytváření pojmů a definicí s předem určeným významem znemožňuje rozeznat, že všechny politické řády ospravedlňovány a legitimizovány skrze symbolické narace, které spojují danou společnost či hnutí s vyšším řádem věcí  sekularizace neumlčela lidské hledání smyslu - naopak „Když je Bůh nepřístupný tomuto světu, jeho náplní se stanou noví bozi, když jsou symboly transcendentní religiozity zakázány, nové symboly z vnitrosvětského jazyka vědy zaujmou jejich místo a vnitrosvětská komunita začne plnit prorockou roli stejně tak, jak ji předtím plnila křesťanská církev.“  upozorňuje na vývoj vztahu náboženství X stát a vzájemnou symboliku  od 17. stol. výrazná změna v evropských nábožensko-politických symbolech  společným trendem tohoto nového symbolismu je jeho „vědecký“ a uniformní charakter

32 Politická hnutí II  další znak PN = vytváření fikcí - neorientují se na skutečnost, ale na vysněný řád, který sami vymysleli  přenášejí Boha z nebe na zem – tento mýtus úmyslně vytvářen, aby emocionálně uspokojoval lid a vyburcoval ho k politicky efektivnímu očekávání spásy, legitimizace nového společenského řádu  tyto konstrukce tvoří jádro totalitárních režimů 20. stol.  analýza německého nacionálního socialismu – základní symbol PN je osoba vůdce  vnitrosvětský bůh promlouvá k vůdci, stejně jako transcendentní Bůh promlouvá k Abrahámovi, vůdce transformuje boží slova v příkazy svým následovníkům  Voegelin: podobnost osoby vůdce s Hobbsovou myšlenkou Leviathana

33 Leviathan – základní myšlenka  všem hnutím společný pokus vytvořit nový svět – lze jen tehdy, lze-li konstituci bytí skutečně člověkem měnit - jenže svět nám je předem dán, jeho strukturu měnit nelze  aby toto počínání představil jako možné, musí každý gnostický intelektuál konstruovat obraz světa, ze kterého by podstatné rysy konstituce bytí, v jejichž světle by se program jevil jako bezvýchodný a nesmyslný, byly vymazány  Utopie Thomase Morea, Hobbesův Leviatan, Hegelův konstrukt dějin  Hobbes vynechává summum bonum = nejvyšší dobro - pak chybí poslední, racionálně osmyslující orientační bod lidského jednání  motivaci veškerého jednání spatřovat jen ve vášních, především ve vášni agrese, v přemáhání ostatních lidí => „přirozený“ stav společnosti zapotřebí chápat jako válku všech proti všem, jestliže lidé ve svobodné lásce neorientují své jednání na nejvyšší dobro  z válečného stavu - jedna z vášní, silnější než všechny ostatní, zkrotí jejich úsilí útočit = strach ze summum malum (strach ze smrti)  pokud se lidé nedají přimět k pokojnému soužití společnou láskou k božskému nejvyššímu dobru - k pořádku ve společnosti nutné donutit strachem ze smrti

34 Gnosticismus dnes  symbol Leviathana jako odpověď na puritánské nebezpečí, v Anglii však společnost vůči gnostickému totalitarismu nejodolnější  gnosticismus prošel procesem radikalizace – společnosti se k tomu stavějí různě dle toho, kdy byla revoluce  pokud brzy - slabá vlna gnosticismu, odpor sil tradice účinnější  Anglie - již v 17. století - uchovala si institucionální kulturu aristokratického parlamentarismu a mravy křesťanského státního společenství  americká revoluce – taktéž brzy  francouzská revoluce - vlna gnosticismu poměrně silná – rozštěpila důsledně národ na jeho světskou část X část konzervativní  německá revoluce - prostředí zcela postrádající silné institucionální tradice – do hry např. ekonomický materialismus, scientismus, rasistickou biologii – modernita bez jakýchkoli omezení  americká a anglická demokracie, které reprezentují pravdu duše nejpevněji, jsou zároveň existenciálně nejsilnějšími mocnostmi  zapotřebí však všech našich sil, abychom potlačili gnostické narušení a obnovili sílu civilizace – v současnosti náš osud stále na vážkách

35 Voegelin - závěr  cílem = argumentování ve prospěch teorie, že marxismus, nacionální socialismus, pozitivismus či scientismus jsou politickými gnózemi, které vedou k totalitarismu  masová politická hnutí inklinují ke gnosticismu a totalitarismu  originalita myšlenek - kniha Nová věda o politice (1953); pojetí marxismu a komunismu jako gnóze, nesou velké nebezpečí => zcela nové myšlenky Patří scientismus či pozitivismus mezi politické gnóze?  Voegelinův vliv hlavně v USA, kde řadu let působil  1987 založen The Eric Voegelin Institute na Louisiana State University

36 Použité zdroje  DAWSON, Christophere, Bohové revoluce, Vyšehrad, 1997,168s.,ISBN  GENTILE, Emilio, Politická náboženství. Mezi demokracií a totalitarismem., CDK, Brno 2008, 1.vyd, 223 s., ISBN  VOEGELIN, Eric. Nová věda o politice. 1. vyd: CDK, 2002, 171 s. ISBN  P_Politicky%20gnosticismus_Pantheon_2007.pdf  =article&id=6&idc=299&Itemid=57 

37 Děkujeme za pozornost!


Stáhnout ppt "POLITICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Bičíková, Pillmaierová, Rozenská, Štelciková."

Podobné prezentace


Reklamy Google