Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
POLITICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Bičíková, Pillmaierová, Rozenská, Štelciková
2
Christopher Dawson (*12.101889, † 25.51970) Britský nezávislý učenec. Mnoho knih o kulturní historii a křesťanském světu. „Největší anglicky mluvící katolický historik 20. století.“ Dílo: Bohové revoluce.
3
Bohové revoluce Největší změny za poslední dvě století: Člověk získal moc nad přírodou Tvář světa se změnila Světová revoluce: 1. Ekonomická 2. Politická 3. Vědecká
4
V historii nalezneme mnoho revolucí, které k této transformaci vedly. Dawson nejvíce mluví o revolucích v Anglii, Francii a Americe. Evropa = společenský organismus národů se společnou tradicí kultury a náboženství (a to křesťanství).
5
17. století Intelektuální revoluce: J. Locke – anglický vyznavač racionálního myšlení. Isaak Newton – zasloužil se o dokončení nové fyzikální syntézy. Bůh byl nyní dokonalý Mechanik, který zkonstruoval svět. Proti křesťanskému prvku zázraku a nadpřirozenu se tedy začala stavět (stejně jako nová filozofie) také nová přírodní věda.
6
18. století Osvícenství: Voltaire – vláda vědy a rozumu Montesque Romantismus: Rousseau – náboženství demokracie Amerika: Deklarace práv člověka Francie: VFR
7
19. století Liberalismus Průmyslová revoluce - zmechanizovaná průmyslová výroba → obrovský růst bohatství a příležitostí → proces intenzivní soutěže nejen mezi společenskými třídami ale také mezi státy. Střety ideologií a stále se prohlubující sekularizace = hlavní důvody vzniku totalitárních režimů v následujícím století.
8
Emilio Gentile (* 1946, Bojano) Nejvýznamnější italský kulturní historik fašistické ideologie. Profesor na Univerzitě Sapienza v Říme.
9
Politická náboženství: Mezi demokracií a totalitarismem. Fenomén sakralizace politiky. Teoretický rozbor dějin a vývoje náboženství i praktické dopady snahy vybudovat nebeský ráj na zemi. Historické události - rysy sakralizace politiky.
10
Teorie tzv. sekulárních náboženství (nacismus, komunismus a fašismus). Projevy nenáboženské víry. Totalitní i demokratické režimy. Politická náboženství – vynucovány silou. Občanská náboženství – nenásilná forma. Příklad občanského náboženství – USA (vlastenectví).
11
Srovnání několika možných teorií náboženství - přiklání se k náboženství jako hierofanii moderní společnosti. 1. argument: náboženství není jen jevem, který se opírá o víru v nadpřirozenou bytost, ale je i určitým typem sociálních interakcí a psychologických prožitků. 2. argument: význam boha samotného. Bůh je nositelem apriorní pravdy, je to bytost, která není z tohoto světa, ale vládne nad tímto světem. Bůh existuje prostě proto, že jsou lidé přesvědčeni, že existuje.
12
Historický kontext sakralizace politiky. Základním zvratem je nahrazení zboštěného absolutistického státu osvícenským zřízením, které přibližuje občanskou společnost a vlast. Základy politických náboženství byly položeny během demokratických revolucí ve Francii a Spojených státech amerických, ze kterých se průběhu 19 století vyvinulo občanské náboženství.
13
Totalitarismus - vrchol politického náboženství. Syntéza starších přístupů; nevíce ovlivněn Hannah Arendtovou - důraz na vládu jedné strany, strukturu násilí a ovládnutí soukromé morálky. Gentile doplňuje o vyzdvižení významu sakralizace politiky pro zbožtění politické podstaty → mechanismus vzniku cibulovité struktury společnosti totalitních režimů.
14
Dobová interpretace totalitarismu. Dvě skupiny: funkcionalistické a fideistické. Funkcionalistické - integrační součást kultu spasitele, vůdce, který má vyvézt společnost z krize. Fideistická interpretace - politické náboženství jako cíl, nahrazuje rozpadlé hodnotové soustavy tradičního náboženství. Gentile se přiklání k fideistické interpretaci.
15
Křesťanské texty ze 30.let → odpor k totalitarismu mezi intelektuály. Totalitní náboženství přebírá úlohu tradičních církví → konflikt - Jsou pro něj konkurencí jeho světonázoru, ale i pojetí lidské existence. Křesťanský tábor namířen proti myšlenkám totalitního státu, i přesto usilovala italská církev o spojenectví s ním a o znovu ovládnutí sekularizovaného státu.
16
Nejvyhrocenější forma politického náboženství – komunismus. Univerzalistická marxisticko-leninská ideologie a utopická vize → věští hrozbu než fašismus nebo nacismus. Snaha aplikace vypracovaného konceptu na konkrétní případy jednotlivých zemí.
17
ERIC VOEGELIN * 1901, † 1985 Německý filozof, historik a politolog Ovlivněn nacismem a totalitním režimem
18
DÍLO 1933: Rasa a stát – odmítání nacionálního socialismu, 3 motivy (vliv M. Webera, zabíjení lidí, ničení jazyka) Konzervativní politický myslitel Hodnotící soudy 1996: Politická náboženství – nacionální socialismus = náboženský fenomén
19
NOVÁ VĚDA O POLITICE 1952 Vývojový trend v politické vědě Reprezentace a existence člověka v politické společnosti Kosmion 1 reprezentativní osoba – nemusí se rovnat činiteli Předpokladem je artikulace Reprezentace a pravda (psyché)
20
Gnosticismus, podstata modernity šarvátky různých pojetí pravdy v Římské říši skončily vítězstvím křesťanství důsledkem = odbožnění světské mocenské sféry předpoklad, že s příchodem moderní doby dojde k opětnému zbožnění člověka a společnosti odbožštění = proces, jímž odumírá kultura polyteismu, lidské bytí ve společnosti je znovu uspořádáváno milostí svět přesahujícího Boha, prožitkem oblažující vize věčného života moderní znovu zbožštění zdroj spíše v křesťanství - ze složek, které byly universální církví potlačovány jako kacířské uvnitř křesťanství napětí ústřední tradice x potlačovaná tradice ke druhému příchodu nedošlo - církev se od eschatologie království božího v dějinách odklání => eschatologie mimohistorická, eschatologie nadpřirozené dokonalosti otázka, zda lze smířit chiliasmus s ideou a existencí církve (chiliasmus = zejména křesťanské očekávání Boží pozemské říše trvající tisíc roků jíž budou ukončeny světové dějiny)
21
Gnosticismus, podstata modernity sv. Augustin - ostře odmítl doslovnou víru v milénium, idea Druhého příchodu odmítnuta jako „směšná“, žádné další zbožštění společnosti mimo duchovní přítomnost Krista v jeho církvi se konat nemělo s polyteismem vyloučen i židovský chiliasmus, židovský monoteismus… => církev v postavení univerzální duchovní organizace; představovala ale i moc světskou křesťanská společnost se rozdělila - složka duchovní a složka světská - ve svých světských projevech přijala conditio humana bez chiliastických fantazií, přirozenost svého bytí posílila představou o duchovním osudu skrze církev touha po opětovném zbožštění (conditio humana = místo (úděl) člověka ve světě)
22
Joachim z Fiore dějiny lidstva tři období dle tří osob Svaté trojice – věk Otce, věk Syna (s příchodem Krista), nyní má přijít věk Ducha soubor symbolů, které vládnou nad sebeinterpretací moderní politické společnosti až do dnešních dnů první symbol - periodizace dějin jako starověku, středověku, novověku a jiné dělení různých autorů druhý symbol – vůdce – vliv i v dalších letech třetí symbol – prorok nového věku (někdy splývá s druhým) čtvrtý symbol – symbol bratrství autonomních osob – církev přestane existovat - lidé dosáhnou milosti i bez udělování svátostí; není nutná autorita instituce tato idea rozvíjena v mnoha variacích - u středověkých a renesančních sekt, puritánské církve, součástí současné víry v demokracii, jádrem marxistické mystiky, Třetí říše, ruská idea o Třetím Římu
23
Důsledky joachimistických ideí z výkladu joachimistických symbolů - struktura moderní politiky je výrazně ovlivňována novou eschatologií joachimistická spekulace byla pokusem dát imanentnímu průběhu dějin smysl, který mu augustiniánské pojetí neposkytovalo tato eschatologie vytvořila dobře definovaný symbolismus - pomáhá západní politické společnosti interpretovat její existenci teprve 18. století - narůstání smyslu dějin zcela ve světě uzavřeným jevem bez jakýchkoliv vpádů transcendentna = „sekularizace“ nebezpečí pokleslosti víry pouze na rovinu sociální se zvyšovalo současně se světskými úspěchy křesťanství - důkladně prostupovalo celý civilizační prostor, podporováno tlakem institucí pravděpodobnost odpadnutí od víry se zvýšila - gramotnost a intelektuální debaty přiváděly k plnému pochopení křesťanství vzrůstající počet lidí oba tyto procesy - vrcholný středověk
24
Gnóse odpadání od víry jako masový fenomén - důsledky této situace závislé na obsahu vítězící kultury - člověk se nemůže uchýlit sám k sobě - spadl by do propasti svého zoufalství a nicoty pád mohl být přerušen pouze pomocí experimentálních alternativ, blízkých prožitku víry, současně odstupujících od víry tak daleko, aby odstranily nejistoty víry v přísném slova smyslu => gnóse gnostická zkušenost nabízí pevnější sevření našeho poznání transcendence - je expanzí ducha k bodu, v němž je Bůh vtažen do existence člověka tato expanze apeluje na různé lidské schopnosti - odrůdy gnóse podle schopnosti, která v operaci uchopení Boha převažuje tyto gnostické zkušenosti = jádro opětného zbožštění společnosti - lidé, kteří z těchto zkušeností těží, zbožšťují sami sebe tím, že víru v křesťanském smyslu nahrazují robustnějšími způsoby participace na božském
25
Gnosticismus Feuerbach a Marx interpretovali transcendentního Boha jako projekci toho nejlepšího, co v člověku je, do onoho světa - bodem dějinného zvratu okamžik, kdy člověk tuto projekci stáhne zpět do sebe, uvědomí si, že Bůh je on sám - promění se v nadčlověka vztahuje Božího ducha do nitra člověka, ale samotného Boha ještě ponechává v jeho transcendenci gnostická spekulace se zbavuje nejistoty víry – vzdává se transcendence a vybavuje člověka a jeho jednání v rámci pozemského světa smyslem eschatologického naplnění civilizační činnost se stává mystickým dílem samospásy duchovní síla duše se mohla obrátit k vytváření přitažlivějšího, hmatatelnějšího a dostupného ráje na zemi různé typy gnostického jednání učinily moderní civilizaci tím, čím je gnosticismus účinně uvolnil lidské síly ke stavbě civilizace, protože za jejich horlivé využití pro činnost v rámci pozemského světa byla vypsána jako prémie spása smysl spásy způsobil vzestup Západu, přímo civilizační apokalypsu
26
Dopad gnosticismu nebezpečí = idea imanentní spásy v Comtově gnosticismu institucionalizoval prémii za civilizační příspěvky - zaručil dotyčným donátorům nesmrtelnost uchováním jejich skutků v paměti lidstva Co se však v takovém řádu věcí mělo stát s muži, kteří se drželi více Boha než Augusta Comta? takoví kacíři se propadli do pekla společenského zapomnění cenou za pokrok je smrt ducha – Nietzsche: Bůh je mrtev tato gnostická vražda páchána neustále lidmi, kteří obětují Boha civilizaci čím horlivěji je veškerá lidská energie vkládána do velkého díla spásy, tím více se lidské bytosti vzdalují od života ducha život ducha je zdrojem řádu v člověku a společnosti => úspěch gnostické civilizace příčinou úpadku totalitarismus, definovaný jako existenciální vláda gnostických aktivistů, je konečnou formou pokrokářské civilizace
27
Gnostická revoluce – př. puritanismus epocha reformací úspěšnou invazí gnostických hnutí do západních institucí revoluční výbuch gnostických hnutí ovlivnil existenciální reprezentaci v celé západní společnosti nejvhodnějším příkladem je vliv puritanismu na anglický veřejný řád
28
Hookerův popis puritána aby mohlo být nějaké hnutí uvedeno do pohybu - člověk, který si veřejně libuje v ostré kritice společenských nešvarů a chování příslušníků vyšších tříd dále bude snaha zaměřit veškerou zlobu veřejnosti na etablovanou vládu doporučení jiné formy vlády – lék na veškeré zlo vůdce při tom spoléhá na autoritu nějakého literárního zdroje u puritanismu budou vůdcové muset vytvořit „samotné pojmy i ješitnosti lidských myslí takového druhu“, aby si jejich následovníci automaticky spojovali pasáže z bible a biblické výrazy s jejich vlastním učením a aby zavírali automaticky oči před těmi částmi Písma, které s jejich učením nejsou slučitelné rozhodující krok k utužení gnostického postoje – přesvědčit lidi, že je to zvláštní osvícení svatého ducha, co jim umožňuje rozeznávat ve slovech věci, jimž druzí nerozumějí budou tak sama sebe zakoušet jako vyvolené => surovina připravená k tomu, aby byla existenciálně reprezentována nějakým vůdcem
29
Gnostická hnutí cílem gnostických hnutí = zrušení stávajícího řádu, nahrazení řádem dokonalým a spravedlivým jistotu, kterou člověk hledá – v doktríně, podstatou = naplnění smyslu uvnitř tohoto světa již od raných fází gnostického hnutí nutná forma kamufláže - každá gnóze musí být založena na tzv. „koránu“ - slouží gnostickým vůdcům jako návod ke správnému čtení hlavních textů a jako autentická formulace pravdy, která odvolání na starší texty učinila jednou provždy zbytečnými první „korán“ = Kalvínova Ustanovení s každým novým gnostickým hnutím byly vytvářeny také nové „korány“ komunistické hnutí = díla Karla Marxe doplněná literaturou leninismu- stalinismu nacionální socialismus - díla Adolfa Hitlera maoismus - díla Mao Ce-tunga všechny tyto „korány“ vykládají dějiny nově, správně a jediným možným způsobem
30
Gnostická hnutí II gnostický „korán“ = kodifikací skutečnosti a pravdy - nutné zabránit jeho přílišné kritice - vyhlásit tabu na veškeré nástroje kritiky tabu gnostickými hnutími vyhlašována tam, kde tato hnutí dosáhla politické moci omezení veřejné debaty, kontrola prostředků masové komunikace, vzdělávacích institucí apod. gnostická hnutí tedy zakládají politický totalitarismus - nežádoucí jakákoli diskuse či kritika daného politického zřízení vzestup gnostického hnutí lze chápat jako počátek formování západní občanské teologie totalitarismy 20. století = vyvrcholení gnostického hledání občanské teologie
31
Politická náboženství termín poprvé ve stejnojmenné knize Die Politischen Religionen, 1938 odmítá pojmový nominalismus - ztotožňuje náboženství s institucionalizovanou církví a politiku s moderním sekulárním státem upozornit, že „škatulkování“ či vytváření pojmů a definicí s předem určeným významem znemožňuje rozeznat, že všechny politické řády ospravedlňovány a legitimizovány skrze symbolické narace, které spojují danou společnost či hnutí s vyšším řádem věcí sekularizace neumlčela lidské hledání smyslu - naopak „Když je Bůh nepřístupný tomuto světu, jeho náplní se stanou noví bozi, když jsou symboly transcendentní religiozity zakázány, nové symboly z vnitrosvětského jazyka vědy zaujmou jejich místo a vnitrosvětská komunita začne plnit prorockou roli stejně tak, jak ji předtím plnila křesťanská církev.“ upozorňuje na vývoj vztahu náboženství X stát a vzájemnou symboliku od 17. stol. výrazná změna v evropských nábožensko-politických symbolech společným trendem tohoto nového symbolismu je jeho „vědecký“ a uniformní charakter
32
Politická hnutí II další znak PN = vytváření fikcí - neorientují se na skutečnost, ale na vysněný řád, který sami vymysleli přenášejí Boha z nebe na zem – tento mýtus úmyslně vytvářen, aby emocionálně uspokojoval lid a vyburcoval ho k politicky efektivnímu očekávání spásy, legitimizace nového společenského řádu tyto konstrukce tvoří jádro totalitárních režimů 20. stol. analýza německého nacionálního socialismu – základní symbol PN je osoba vůdce vnitrosvětský bůh promlouvá k vůdci, stejně jako transcendentní Bůh promlouvá k Abrahámovi, vůdce transformuje boží slova v příkazy svým následovníkům Voegelin: podobnost osoby vůdce s Hobbsovou myšlenkou Leviathana
33
Leviathan – základní myšlenka všem hnutím společný pokus vytvořit nový svět – lze jen tehdy, lze-li konstituci bytí skutečně člověkem měnit - jenže svět nám je předem dán, jeho strukturu měnit nelze aby toto počínání představil jako možné, musí každý gnostický intelektuál konstruovat obraz světa, ze kterého by podstatné rysy konstituce bytí, v jejichž světle by se program jevil jako bezvýchodný a nesmyslný, byly vymazány Utopie Thomase Morea, Hobbesův Leviatan, Hegelův konstrukt dějin Hobbes vynechává summum bonum = nejvyšší dobro - pak chybí poslední, racionálně osmyslující orientační bod lidského jednání motivaci veškerého jednání spatřovat jen ve vášních, především ve vášni agrese, v přemáhání ostatních lidí => „přirozený“ stav společnosti zapotřebí chápat jako válku všech proti všem, jestliže lidé ve svobodné lásce neorientují své jednání na nejvyšší dobro z válečného stavu - jedna z vášní, silnější než všechny ostatní, zkrotí jejich úsilí útočit = strach ze summum malum (strach ze smrti) pokud se lidé nedají přimět k pokojnému soužití společnou láskou k božskému nejvyššímu dobru - k pořádku ve společnosti nutné donutit strachem ze smrti
34
Gnosticismus dnes symbol Leviathana jako odpověď na puritánské nebezpečí, v Anglii však společnost vůči gnostickému totalitarismu nejodolnější gnosticismus prošel procesem radikalizace – společnosti se k tomu stavějí různě dle toho, kdy byla revoluce pokud brzy - slabá vlna gnosticismu, odpor sil tradice účinnější Anglie - již v 17. století - uchovala si institucionální kulturu aristokratického parlamentarismu a mravy křesťanského státního společenství americká revoluce – taktéž brzy francouzská revoluce - vlna gnosticismu poměrně silná – rozštěpila důsledně národ na jeho světskou část X část konzervativní německá revoluce - prostředí zcela postrádající silné institucionální tradice – do hry např. ekonomický materialismus, scientismus, rasistickou biologii – modernita bez jakýchkoli omezení americká a anglická demokracie, které reprezentují pravdu duše nejpevněji, jsou zároveň existenciálně nejsilnějšími mocnostmi zapotřebí však všech našich sil, abychom potlačili gnostické narušení a obnovili sílu civilizace – v současnosti náš osud stále na vážkách
35
Voegelin - závěr cílem = argumentování ve prospěch teorie, že marxismus, nacionální socialismus, pozitivismus či scientismus jsou politickými gnózemi, které vedou k totalitarismu masová politická hnutí inklinují ke gnosticismu a totalitarismu originalita myšlenek - kniha Nová věda o politice (1953); pojetí marxismu a komunismu jako gnóze, nesou velké nebezpečí => zcela nové myšlenky Patří scientismus či pozitivismus mezi politické gnóze? Voegelinův vliv hlavně v USA, kde řadu let působil 1987 založen The Eric Voegelin Institute na Louisiana State University
36
Použité zdroje DAWSON, Christophere, Bohové revoluce, Vyšehrad, 1997,168s.,ISBN 80-7021-171-7 GENTILE, Emilio, Politická náboženství. Mezi demokracií a totalitarismem., CDK, Brno 2008, 1.vyd, 223 s., ISBN 978-80- 7325-153-6. VOEGELIN, Eric. Nová věda o politice. 1. vyd: CDK, 2002, 171 s. ISBN 80-85959-67-4. http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/35332/1/Kozarova P_Politicky%20gnosticismus_Pantheon_2007.pdf http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view =article&id=6&idc=299&Itemid=57 http://www.halik.cz/clanky/nabozenstvi_politika_veda.php
37
Děkujeme za pozornost!
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.