Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MOZAIKA Z HISTORIE KROJŮ A VÝŠIVEK. Novobydžovsko patřilo podle výzdobných prvků kroje do přechodné oblasti mezi Polabím a Podkrkonoším. Bylo to v době.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MOZAIKA Z HISTORIE KROJŮ A VÝŠIVEK. Novobydžovsko patřilo podle výzdobných prvků kroje do přechodné oblasti mezi Polabím a Podkrkonoším. Bylo to v době."— Transkript prezentace:

1 MOZAIKA Z HISTORIE KROJŮ A VÝŠIVEK

2 Novobydžovsko patřilo podle výzdobných prvků kroje do přechodné oblasti mezi Polabím a Podkrkonoším. Bylo to v době Bydžovského kraje (1751 – 1850), kdy kroje tvořily nedílnou součást života našich předků.

3 Vzhledem k tomu, že Bydžovský kraj sahal od Krkonoš přes Vrchlabí, Novou Paku, Hořice a Jičín až k Poděbradům, nelze přesněji určit, ze které oblasti selka byla

4 Malba na fajánsovém džbánu z Nových Dvorů z roku Poučné i neduhy dnešními – pitím a kouřením.

5 Byl ještě v roce 1920 uváděn jako samostatný kroj s několika hlavními znaky, ale novější monografie o krojích jej už jmenovitě nezaznamenávají. Na fotografii z téhož roku je žena v bydžovském kroji a text článku J. Koudelky, správce muzea, kroj obecně charakterizuje: „honosil se pěkným vyšíváním, obvykle bílým; z výšivek barevných byly tu běžny jenom šátky karmazínové, zdobené bůstky a korálky (šmelcem).“ Sukně byly široké, řasnaté, z pestré hedvábné nebo vlněné látky, Zástěry byly plátěné, bílé, široké, vyšívané bíle, oblíbený byl ornament květinový nebo srdíčkový …

6 V novobydžovském muzeu jsou desítky ukázek podobných výšivek šátků a zástěr (fěrtochů)

7 Zdobily nejen šátky, ale i velké koutnice – plachty zavěšované před postelí šestinedělky

8 Nový Bydžov byl zřejmě významným střediskem výroby čepců. Podle statistiky z roku 1833 tři čepečkářky zaměstnávaly na 50 děvčat. Na fotografii je stříbrný čepec zdobený českými granáty.

9 Bohatou reliéfní výzdobu ze stříbrného a zlaceného dracounu doplňují české granáty a flitry (penízky)

10 Reliéfní výšivku stříbrným dracounem doplňují flitry a modrá a zelená sklíčka

11 Čepec „uzlíčkový“ zdobený filigránsky jemnou výšivkou z droboučkých, těsně na sebe našitých nitěných uzlíčků

12 Vedle ukázek bílých výšivek ji zdobí čepce s mašlemi, náhrdelník z českých granátů, ozdobné jehlice do vlasů a psané a malované modlitební knížky

13 Vzácně datovaná koutní plachta s bohatou karmazínovou výšivkou stylizovaných květů v sytě červené barvě

14 Opakující se motiv výšivky při okrajích plachty

15 Nám blíže neznámá vyšívačka zde zanechala nesmazatelnou stopu i pro příští generace …

16 Před národopisnou výstavou v Praze uspořádalo novobydžovské muzeum místní výstavu, kde byla představena i stará venkovská světnice s krojovanou dvojicí

17 Ukázka z velkého bohatství venkovských památek zapůjčených na národopisnou výstavu do Prahy a po výstavě většinou darovaných do novobydžovského muzea

18 Ve vysokých černých zasklených vitrínách vpravo vidíme ukázky bílých vyšívaných čepců a dalších bohatých výšivek

19 V další velké vitríně byly vystaveny zlaté a stříbrné čepce lemované krajkami a v týle zdobené mašlí z hedvábné stuhy

20 Unikátní datovaná památka s bohatou renesanční dracounovou výšivkou. Žel, původ čepečku není známý

21 Uprostřed stylizovaná váza s květy

22 Vzácná malba pochází ze 2. poloviny 17. století a v obleku pastýře předznamenává základní rysy mužského kroje

23 Pohled do sálu s ukázkami venkovského národopisu

24 V pracovních oděvech se i u nás uplatňoval modrotisk, ale originální látky se nedochovaly. Vlevo novější ukázky látek s modrotiskem, vpravo původní modrotiskové formy.

25 Bohatě zdobený široký pás současně sloužil k uchovávání drobných předmětů a peněz

26 V popředí lidová fajáns, v pozadí tzv. svatý kout s početnými podmalbami na skle a s malovaným nábytkem

27 Vlevo malovaná almara, kolébka, postel a čelo már, v pozadí podmalby na skle s malovanou truhlou

28 Střední část z rozměrného obrazu zachycuje tančící a veselící se postavy v krojích, jak je bylo možno na našem venkově vidět ještě v polovině 19. století

29 Studentské merendy se v Novém Bydžově slavily už od poloviny 18. století a jejich pantáta a panímáma nosili vždy sváteční kroj. Na snímku panímáma a pantáta merendy v roce 1921 – Marie Šmidrkalová a Bedřich Bydžovský

30 Merenda byla obnovena až po jednačtyřiceti letech. Panímáma a pantáta této merendy – Martina Filipová a Vítězslav Hezký


Stáhnout ppt "MOZAIKA Z HISTORIE KROJŮ A VÝŠIVEK. Novobydžovsko patřilo podle výzdobných prvků kroje do přechodné oblasti mezi Polabím a Podkrkonoším. Bylo to v době."

Podobné prezentace


Reklamy Google