Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep."— Transkript prezentace:

1 N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/ N á zev projektu „ Zlep š en í kvality vzděl á v á n í na Z Š a M Š Ploskovice “ Č í slo a n á zev š ablony kl í čov é aktivityIII/2 - Inovace a zkvalitněn í výuky prostřednictv í m ICT N á zev ověřovan é ho materi á lu 1.světová válka Jm é no autora výukov é ho materi á lu : Mgr. Danuše Manová Datum, ve kter é m byl VM vytvořen: Ročn í k, pro který je výukový materi á l určen: 8.r. Vzděl á vac í oblast, vzděl á vac í obor, tematický okruh, t é ma: Člověk a společnost, dějepis 20.stol. Metodický list/anotace – výstižný popis způsobu použit í výukov é ho materi á lu ve výuce: Poznej, jak se žilo lidem na území, kudy procházela fronta, a jak se Češi zúčastnili války jako vojáci. Form á t př í lohy na CD/DVD PDF VY_32_INOVACE_297

2 1.světová válka Připomeň si příčiny a průběh 1. světové války. Vzpomeň na osudy českých legií na Transsibiřské magistrále a na vznik Československa. Co je Brest – litevský mír? V Čechách ani na Moravě se v 1.světové válce neodehrály boje, ale přesto je někteří Češi zažili na vlastní kůži. Dnešní Ukrajinou, kde žili Volyňští Češi, fronta prošla. Válku prožili naši předkové na Volyni jednak jako vojáci, jednak jako civilní obyvatelé, kteří zakusili všechny válečné útrapy. Jako vojáci začínali v České družině, mnozí se dostali do legií. Ač nežili ve vlasti, šli za ni bojovat. PŘEMÝŠLEJ, JESTLI TAKTO MÁ VYPADAT VLASTENECTVÍ.

3 1.svět.válka na Volyni Češi – občané s ruským občanstvím byli mobilizováni do ruské armády, Češi s rakouským občanstvím byli vyzýváni českými organizacemi v Rusku ke vstupu do českých dobrovolnických bojových družin. Československá dobrovolnická vojenská jednotka dostala název Česká družina. Všichni začali protirakouský odboj, přestože dostali rakouští občané mobilizační výzvu od rakousko – uherských konzulátů. Riskovali v případě rakousko – uherského zajetí smrt. Vytvoření československé jednotky přijaly ruské vojenské kruhy a schválila ruská vláda. Čeští dobrovolníci se začali sjíždět do Kyjeva. Česká družina byla připravena k boji už v prvních měsících války. Byla určena jako samostatný prapor pěchoty. Na sv. Václava 28.září 1914 ( dle našeho kalendáře 11.října) byl posvěcen prapor, který darovali moskevští Češi. Před katedrálou sv. Sofie v Kyjevě Česká družina složila přísahu. 9.(22.)října vyjeli na frontu. V Jaroslavi byla přidělena ke III. ruské armádě. Prováděla vojskový, tj. divizní průzkum. V noci se plížili k rakouským pozicím a přestřihávali např. překážky z ostnatého drátu a nechávali tam letáky s výzvami ke zběhnutí. Rozvědčíci dostávali ruská vyznamenání – Medaile sv. Jiří 4.stupně a Kříže sv. Jiří 4. a 3.stupně. Do konce r měla Česká družina už 8 rot. Doplnit str. Volyňští Češi v prvním a druhém odboji, Jiří Hofman – Václav Širc – Jaroslav Vaculík, Český svaz bojovníků za svobodu, Praha 2004, s.

4 1.svět.válka na Volyni Starodružiníci byli ti, kteří se přihlásili do prosince K 1. prosinci bylo z 992 dobrovolníků nejméně 244 z Volyňské gubernie. V létech 1914 až 1918 z jmenného seznamu vyplývá, že v československých jednotkách v Rusku bylo zařazeno 1584 Volyňských Čechů. Je to více než 5% z celkového počtu českých obyvatel volyňské gubernie uváděných počátkem 1.světové války. V r se československá brigáda vyznamenala v boji u Zborova v Haliči. T.G. Masaryk při osobní návštěvě v srpnu legionářům poděkoval. Po Zborovu někteří legionáři odešli domů, někteří až v r Další se zúčastnili bitvy proti Němcům u Bachmače. Na odboji se podíleli volyňští Češi jako političtí vůdcové - dr. Václav Vondrák, dr. Václav Girsa, jako agitátoři – redaktor Věnceslav Švihovský – a hlavně jako řadoví vojáci.

5 1.svět.válka na Volyni Válečné medaile ČSR Galandauer, J., T.G. Masaryk a vznik ČSR, Slovo k historii 1988,.č.14, s.29, Melantrich

6 1.svět.válka na Volyni Foto originál

7 1.světová válka na Volyni U nás na Volyni, Šimek, Václav, b.v., Sokolov,Okres.úřad Sokolov a SČVP 1993, s. 20

8 1.světová válka na Volyni U nás na Volyni, Šimek, Václav, b.v., Sokolov,Okres.úřad Sokolov a SČVP 1993, s. 21

9 1.svět.válka na Volyni O tom, jak žili dále nechám promluvit pamětníky, kteří byli časově daleko blíže válce. Z informací z několika volyňských publikací vzniká obrázek života v době války: „ Ti Češi, kteří se octli na rakouské straně fronty, byli v září 1915 ze svých domovů násilím vyhnáni do „plenu“, do prázdných ukrajinských vesnic v okolí Vladimiru Volyňského, jejichž obyvatelstvo bylo evakuováno před frontou. Zažili tam dost bídy a hladu, neboť si mohli vzít s sebou jen nejnutnější svršky, koňský povoz a jednu krávu. Vrátili se domů teprve na jaře 1918, po brestlitevském míru a obsazení Ukrajiny německou a rakousko-uherskou armádou. Nejen jednotlivé usedlosti, ale celé osady byly zničeny dělostřeleckou palbou a požáry. Zbylé budovy Rakušáci rozbourali. Získaný materiál použili na stavbu krytů a polních opevnění. Zůstaly prakticky jen sklepy a studny. Pole zarostla pýrem a buření. Ovocné sady byly zničeny…“ s.28 „ … mnoho zažili a vytrpěli občané, kteří zůstali ve svých domovech. Zvlášť těžce byla postižena Bojarka, krásná Hora, Nová Ves a Máslenka, méně už České Noviny. Kolem Frankova stálo v údolích několik ruských dělostřeleckých baterií, které odtud sváděly časté dělostřelecké souboje s rakouským dělostřelectvem, při kterých byly zničeny cerkve v Malých Dorohostajích a Bojarce a také nemocnice v Rakovce. Rakouským dělostřelectvem byla zničena česká škola na Krásné Hoře…“ s.29 Minulost zavátá časem ( Kronika českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky), Václav Širc, Český svaz protifašistických bojovníků OV Louny s

10 1.svět.válka na Volyni s : „ V Novinách byl dlouho, ještě po březnové (únorové – pozn.) revoluci 1917 štáb jihozápadního frontu… V okolních lesích bylo množství krytů a zemljanek pro ubytování vojáků. V lesích zůstalo rozseto množství nevybuchlých dělostřeleckých granátů… Stejně tak v polích, ještě dlouho po válce, zvláště po dešti, se nacházely olověné kuličky „ljotky“ z rakouských dělostřeleckých nábojů i kulky z manlicherovek a také celé náboje a zásobníky s náboji do ruských „trěchlinějek“… Trvalo léta, než byly zaházeny zákopy…Chmelnicové konstrukce byly vojáky vesměs zničeny. Dubové sloupy byly použity na topení nebo na stavbu krytů a zemljanek…Utrpěly i ovocné sady, jednak dělostřeleckou palbou, vandalismem vojáků a ohryzem koní uvazovaných ke stromům… Přechody fronty, velký pohyb obyvatelstva a válečné zpustošení přály vzniku různých epidemií skvrnitého tyfu, krvavé úplavice, cholery, španělské chřipky a pravých neštovic…“ Minulost zavátá časem ( Kronika českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky), Václav Širc, Český svaz protifašistických bojovníků OV Louny s

11 1.svět.válka na Volyni Minulost zavátá časem, Kronika Českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky, Širc, Václav, b.v., ČSPB Louny, bez r.v.,obr.příl.

12 1.svět.válka na Volyni Starodružiníci Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.15

13 1.svět.válka na Volyni Minulost zavátá časem, Kronika Českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky, Širc, Václav, b.v., ČSPB Louny, bez r.v.,obr.příl.

14 1.svět.válka na Volyni „Kvasilov nebyl za války ani rozbořen ani spálen, ale jako osada tak blízká Rovnu, jež bylo důležitou vojenskou básou, a vedle Zdolbunova, jež bylo za celé války jedním z nejdůležitějších železničních uzlů, strašně trpěl od nepřetržitých rekvizicí a ubytování vojska, které vlastně bylo zde pánem po celých pět let.“ s. „Hned v prvních dnech války byli povoláni někteří malínští občané do armády. Před odjezdem se naposled seřadili u mlýna, čekajíce na povozy, jež je měly odvézt. Přišel starosta obce i velitel hasičů, aby se rozloučili s odcházejícími. Bylo jich kolem dvaceti…Zprávy z front byly nejdříve dost nejasné a působily divně, neboť rakouská a německá vojska zaujala dosti velké ruské prostory. Později přicházejí potěšující zprávy o ruských vítězstvích a o postupu na západ….Zima 1914 – 15 byla krutá. Napadlo mnoho sněhu a uhodily silné mrazy…Nováčkové Češi, kteří na jaře nastoupili vojenskou službu, budou již zařazeni do „Družiny“. Rovněž i ti, kteří jsou už v ruských řadách, mohou býti přeloženi do České družiny…Na jaře roku 1915 odchází na vojnu zase několik mladých mužů... Podle nařízení úřadu dodali Malínští armádě několik koní, několik kusů vepřů a hovězího dobytka, obilí a vozy…Celé léto r.1915 je neklidné. Na podzim, když bohatá sklizeň naplnila stodoly, požáry a blížící se střelba oznamovaly, že fronta je již nedaleko. Stále častěji se objevují vojska, až konečně začátkem září 1915 Rusové opouštějí Luck, nejbližší město od Malína. 31.srpna přihrnulo se do Malína mnoho vojska. Večer bylo vidět, jak hoří Luck. Fronta tu mohla být každou hodinu. Bylo se třeba rozhodnout – zda zůstat v Malíně, až fronta přijde, vyčkat příchodu německých a rakouských vojsk, nebo odjet do Ruska…většina malínských občanů se rozhodla, že zůstane…“ s. Doplnit str. Kronika obce Kvasilova dle sepsaných pamětí Josefa Náhlovského a jiných pramenů upravil Jaroslav Velenský, Kvasilov 1929, s. Kronika Českého Malína, J.A. Martinovský, Ministerstvo informací 194,5s. 22

15 1.svět.válka na Volyni První obsazení Malína rakouskou armádou proběhlo bez problémů, protože to byli Češi. Druhé obsazení bylo horší, protože přišli Maďaři a Němci. 8.října 1915 Maďaři a Němci nařídili vystěhování obyvatel Malína, prý kvůli jejich bezpečnosti. „ Pobízeni ke spěchu hrubými nadávkami Němců a Maďarů, hospodáři nakládali na vozy movitý majetek... jen to nejnutnější. Hlavně potraviny, peřiny, kuchyňské nádobí, drůbež, někdo i prasátko naložili a skoro za každým vozem šla přivázána živitelka rodiny – kráva. Přesně za dvě hodiny začali Němci vyhánět ze dvorů hospodáře na náves, ať již měli ukončeno nakládání nebo ne.“ Malínští se museli ubytovat v evakuovaných ukrajinských vesnicích asi 15 km od města Vladimiru Volyňského. Žili tam až do března „ Český Malín velmi utrpěl. Z pěkných velkých domů a z hospodářských budov zůstaly většinou zříceniny. Část domů byla rozebrána na materiál, a to také zděné budovy, část shořela.“ Kronika Českého Malína, J.A. Martinovský, Ministerstvo informací 194,5s. 22-

16 1.svět.válka na Volyni Z Hulče bylo odvedeno po mobilizaci několik mužů. Koní bylo vzato asi 40 – 50 párů. V srpnu 1915 se v Hulči objevili uprchlíci doprovázení kozáky a policajty. Huleč se připravovala na evakuaci, zhotovovali plachty na vozy, balili nejdůležitější věci, šatstvo a potraviny – mouka, maso, brambory. Zabíjeli prasata a maso zalévali do sádla. „Uprchlíci procházeli obcí asi čtrnáct dní a působili obrovské škody. K tomu se přidružovaly ustupující vojenské jednotky – kozáci. Všichni požadovali potraviny. Pole byla zničena, obilí sekáno na krmení, ovoce a zelenina na zahrádkách otrhána a snědena nebo zničena. Ploty rozebrány a spáleny při vaření…Lidé potřebovali tak velké množství vody, že studny byly vyčerpány. Obec měla nařízenou povinnost stavět most přes Horyň u Ostroga a kopat zákopy u „Kuňova“, což bylo…čtyřicet až padesát km od Hulče. K evakuaci Hulče nedošlo, fronta se ustálila u Dubna. Přesto se někteří občané z Hulče vystěhovali… Od března nebo dubna do 22. května roku 1916 stál v Hulči bělgorodský hulánský pluk. Patřil k 12.jezdecké divizi císaře Františka Josefa…Kromě toho procházely Hulčí stále nějaké vojenské oddíly a transporty. V tomto roce bylo povoleno v důsledku nedostatku pracovních sil v zemědělství dostávat na výpomoc do rolnických usedlostí rakousko-uherské zajatce slovanského původu…Pracovali jako řemeslníci a zemědělci.“ s. Někteří pak v Hulči zůstali. V r procházeli Hulčí dezertující ruští vojáci, kteří utíkali domů. V r byla v Hulči ve škole ubytovaná německá posádka, která později odešla do Ostroga. Doplnit str. Huleč Česká na Volyni, Jiří Bonek, Danuše Manová, Václav Stárek, Žatec 1992, s.

17 1.Světová válka na Volyni Památce Zborova 1917 – 1927, Syřiště, František, Medek, Rudolf, Praha, „Za svobodu“ 1927,s. 77

18 1.světová válka Po skončení války byla Volyň rozdělena na dvě části – západní patřila k Polsku a život se tam po překonání válečných následků vrátil do normálu, východní část pohltil Sovětský svaz a Češi i ostatní obyvatelé tam žili pod stalinskou diktaturou. Připomeň si, co to znamenalo.

19 1.svět.válka na Volyni Na čí straně bojovala Česká družina a později legionáři? Jak souvisejí tyto události se vznikem Československa?


Stáhnout ppt "N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep."

Podobné prezentace


Reklamy Google