Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vlajka Znak Základní informace Rozloha: 1 964 375 km² Počet obyvatel: 106 202 903 Hustota zalidnění: 54,3 ob. / km² Hlavní město: Ciudad de México Úřední.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vlajka Znak Základní informace Rozloha: 1 964 375 km² Počet obyvatel: 106 202 903 Hustota zalidnění: 54,3 ob. / km² Hlavní město: Ciudad de México Úřední."— Transkript prezentace:

1

2 Vlajka Znak

3 Základní informace Rozloha: km² Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 54,3 ob. / km² Hlavní město: Ciudad de México Úřední jazyk: Španělština Náboženství: katolické 89 %, protestantské 6 % Státní zřízení: Federativní republika Vznik: 16. září 1810 (uznána 27. září 1827) (nezávislost na Španělsku) Prezident: Felipe Calderón Předseda vlády: Felipe Calderón Měna: Mexické peso Mezinárodní poznávací značka: MEX Telefonní předvolba: +52

4 Mapa

5 Povrch Mexiko leží na západní polokouli, v jižní části Severní Ameriky. Na severu sousedí s USA. Hranici v délce 2597 km, tvoří částečně řeka Rio Grande. Na jihu hraničí Mexiko s Guatemalou (962 km) a Belize (176 km) Celková délka mexického pobřeží je 9219 km. Na západě je to tichomořské pobřeží, na východě atlantské pobřeží, část východního pobřeží oblévá Mexický záliv a část Karibské moře. Na jihu se při pobřeží táhne úzký Středoamerický příkop dosahující hloubek přes 6000 m. Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních, po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí Latinské Ameriky Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické kordillerské soustavě, která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu, jež se zdvihá postupně k jihu. Jejím jádrem je náhorní plošina „Mesa central“, kterou prostupují horské hřbety a kotliny. Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří Sierra Madre Oriental a Sierra Madre Occidental. Na jihu se mexická vysočina nazývá Anahuácká vysočina a zvedá se do výše 2000 m. Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny, v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – Mexické a Tolucké údolí. Obě jsou velmi úrodné

6 Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími, která tvoří jihomexické vulkanické pásmo Cordillera Neovolcánica. Nejvyššími horami jsou: Pico de Orizaba (nebo též Citlaltépetl) (5636 m), Popocatépetl (5452 m), Ixtaccíhuatl (5280 m) a Colima (4340 m). Tato část území bývá postihována zemětřeseními tektonického původu. I sopky se často projevují Na východ od Tehuantepecké šíje se zvedá pohoří Sierra Madre de Chiapas, které přechází do Tabaské nížiny a ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli Yucatánského poloostrova Na severozápadě tvoří část Mexika Kalifornský poloostrov dlouhý 1250 km a Kalifornský záliv. Největší horou poloostrova je El Picacho del Diablo – 3095 m n. m. 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy Revillagigedo

7 Vodstvo Mexiko má poměrně málo řek Největší řekou je pohraniční Río Bravo del Norte, dlouhá 3023 km Z přítoků, které přijímá, je významnější jen řeka Conchos Několik větších řek je na atlantském pobřeží, které je bohatší na srážky. Nejdůležitější z nich je Panuco, která ústí do Mexického zálivu Západní pobřeží má četné kratší řeky, které prudce spadají s pobřežních horských pásem, a mají proto značný energetický význam. Jsou to Yaqui, Fuerte, Río Grande de Santiago (800 km), která protéká největším mexickým jezerem Lago de Chapala (1057 km²), a na jihu řeka Balsas Největšími řekami mexického jihu jsou Usumacinta (1000 km) a Grijalva (velké přehrady). Usumacinta tvoří část hranice s Guatemalou

8 Podnebí Mexiko leží v subtropickém pásu Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma Horká země (tierra caliente) do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (tierra templada) do 1700 m n. m. má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C Chladnou zemi (tierra fría) do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17°C střídá pásmo věčného sněhu (tierra helada) Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících Na východním pobřeží závisí srážková činnost v létě na pasátu vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu Pacifické pobřeží je sušší Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo

9 Flóra Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém deštném lese Různé druhy palem propletených liánami, oživeny pestře zbarvenými orchidejemi Pěstuje se zde palma olejná, cukrová třtina, sisal, kokosovník, kakaovník, káva a kukuřice Pod hranicí věčného ledu na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou holoarktickou flóru Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují cedr, dub a borovice, ve vyšších polohách jedle Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu (mahagon) nebo k barvení kampešek Charakteristickou rostlinou celého Mexika je kaktus, vyskytující se ve stovkách druhů V horských oblastech Mexika se pěstuje cukrová třtina, káva, pšenice a proso Severněji se nacházejí pastviny a louky V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména chili a rajčata Zcela na severu země se daří bavlníku, zejména při ústí řek Colorado a Rio Grande

10 Fauna Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří hmyz Velice nepříjemní jsou moskyti, přenášející malárii a žlutou zimnici V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu Ze Severní Ameriky pocházejí medvědi, vydry, jeleni a srnci Z Jižní pak jaguár, pásovec, mravenečník a množství opic Žijí zde i dikobrazové, různí hlodavci a mnoho dalších savců jako například tapír Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských koní Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho obojživelníků a plazů Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí chřestýši Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých kolibříků až po supy a orly. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně krocan, divoký předek dnes po celém světě rozšířeného krocana domácího Střed země se vyznačuje zejména chovem skotu, prasat, koní, koz a ovcí Při pobřeží s Mexickým zálivem se loví zejména krabi a langusty, ve vodách Tichého oceánu krabi a ústřice

11 Jazyky Úřední jazyk Mexika je španělština s totožnou gramatikou jako ve Španělsku Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků, kterých je v Mexiku celkem 62 Nejrozšířenější je aztéčtina - nahuatl, po ní pak májština, mixtéčtina a zapotečtina Aztécký nahuatl, který se používá v hlavním městě a okolí je snadno rozeznatelný příponami -tl (známá sopka Popokatepetl) Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny, např. „čokolatl“, je u nás naše známá čokoláda, "chili" papričky se řeknou také tak, ovšem sousloví "tomatová" omáčka (z aztéckého "tomatl" pro rajče) již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané

12 Členství v mezinárodních organizacích Mexiko je členem několika mezinárodních organizací jako OSN OAS (Organizace amerických států) LIZ (Latinskoamerické integrační sdružení) NAFTA (North American Free Trade Agreement – Severoamerická zóna volného obchodu)

13 Politický systém Mexiko je republika s ústavou z roku 1917, ve které je zakotveno, že volební právo mají všichni dospělí starší 18 let Hlavou státu i vlády je prezident (tzv. prezidentský systém), volí se na jediné šestileté období Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a ¼ podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky 64 senátorů je voleno na 6 let, po dvou z každého státu Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje prezident

14 Státní symboly Vlajka země je tvořena třemi svislými pruhy. Zleva zeleným (nezávislost), bílým (čistota náboženství) a červeným (jednota spojení míšenecké, indiánské a španělské krve) Uprostřed je státní znak z roku 1823 Znak tvoří hnědě zbarvený orel stojící na nopálovém kaktusu, který roste z vody jezera; orel drží v zobáku zeleného hada, pod ním jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu svázané stužkou v národních barvách Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle níž putující indiánský lid měl nalézt nový domov na ostrově uprostřed jezera, kde uvidí tuto scénu. V místě na jezeře Texcoco byl roku 1325 založen Tenochtitlán, dnešní hlavní město Mexika

15 Územní rozdělení

16 1. Aguascalientes 2. Baja California 3. Baja California Sur 4. Campeche 5. Chiapas 6. Chihuahua 7. Coahuila 8. Colima 9. Durango 10. Guanajuato 11. Guerrero 12. Hidalgo 13. Jalisco 14. Mexiko 15. Michoacán 16. Morelos 17. Nayarit 18. Nuevo León 19. Oaxaca 20. Puebla 21. Querétaro 22. Quintana Roo 23. San Luis Potosí 24. Sinaloa 25. Sonora 26. Tabasco 27. Tamaulipas 28. Tlaxcala 29. Veracruz 30. Yucatán 31. Zacatecas

17 Nerostné bohatsví a průmysl Mexiko oplývá značným přírodním bohatstvím V koloniální době bylo ceněno zvlášť stříbro a zlato, těžilo se i olovo, zinek, měď a železo Stříbrné rudy našli geologové na celém území Mexika, bohatými doly vynikají zejména státy Zacatecas, Durango, Hidalgo, Guanajuato a Chihuahua Dnes tvoří mexický podíl na světové produkci víc než 20 % a Mexiko je stále největším producentem tohoto kovu Menší význam má těžba zlata, jeho naleziště jsou už částečně vyčerpána. Nacházejí se hlavně ve státech Durango, Sonora, Chihuahua a Querétaro Z ostatních kovových rud má značnou důležitost ruda zinková, jejíž největší pánve můžeme najít ve stejných státech jako doly na stříbro a zlato Totéž platí pro olovnaté a měděné rudy, známé vysokým obsahem kovů V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji těžby železných rud v nově objevených ložiscích na západě země (Cerro del Mercado, El Mamen, La Perla a El Joven). Ruda tu v některých případech obsahuje až 60 % železa V roce 1959 objevili v Mexiku i bohatá naleziště uranu, významná je i těžba síry, tuhy, rtuti, cínu a antimonu. Dále se těží uhlí, molybden, wolfram, kadmium a řada dalších nerostů a rud

18 Největší nerostné bohatství představuje z dnešního pohledu ropa a zemní plyn, zejména při východním pobřeží, na jejichž těžbě závisí příjem deviz i rychle se rozvíjející chemický průmysl Od roku 1938 kontroluje všechny vrty, soustředěné zejména na atlantském pobřeží včetně pobřežního šelfu, státní společnost PEMEX Podíl Mexika na světovém obchodu s ropou představuje asi 6 %. Stále větší význam má zemní plyn, přičemž téměř celou produkci odebírají Spojené státy a Kanada. Nejvíc plynu se těží kolem měst Reynosa a Poza Rica ve státě Tabasco Převažuje průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a textilní. Chemický průmysl sídlí zejména ve městech Coatzacoalcos a Tampico na východě, Salina Cruz na jihu a Salamanca ve středozemí. Strojírenským průmyslem se vyznačují Veracruz na východě a Puebla ve středozemí Města jako Mexicali, Ciudad Juárez, Chihuahua, Torreón, León se vyznačují potravinářstvím, textilním průmyslem a hutnictvím Monclova na severu a Veracruz jsou typická hutní města. Takovým textilním městem je Mérida na severu poloostrova Yucatán

19 Lidová řemesla Významné je především hrnčířství Také textilní výroba je velmi rozšířena Používá se zejména vlna a bavlna Z henequenu a ixtle (agáve) se vyrábí brašny Z rákosí se vyrábějí různé krytiny, ale také charros (klobouky)

20 Náboženství Život indiánských obyvatel Mexika v předkolumbovském období byl prostoupen uctíváním obrovského panteonu bohů Na jejich počest se budovaly rozsáhlé stavby a kultovní centra, obyvatelstvo vydržovalo početnou vrstvu kněží, kteří byli prostředníky mezi prostým lidem a bohy, putovalo do vzdálených posvátných míst a pořádalo náboženské slavnosti, jejichž součástí bývaly i lidské oběti na usmíření bohů Za conquisty a v koloniálním období dobyvatelé násilím obraceli Indiány na katolickou víru Za tímto účelem sem ze Španělska a později z dalších evropských zemí přicházeli kněží a mniši z různých náboženských řádů – františkáni, dominikáni, augustiniáni a nakonec jezuité – kteří měli Indiány vzdělat v základech víry Každoročně se koná kult Panny Marie Guadalupské, patronky Mexika, který vrcholí 12. prosince, v den jejího prvního údajného zjevení v Mexiku V současnosti je Mexiko zemí křesťanskou – převažují římští katolíci Setkáme se i s komunitami jiných náboženství jako jsou protestanté, Židé Většina domorodého obyvatelstva praktikuje kombinaci svého původního náboženství s křesťanstvím Mexiko několikrát navštívil i zesnulý římskokatolický papež Jan Pavel II.

21 Vzdělání Školní vzdělání se uskutečňuje v základním, středním (nižším a vyšším) a vysokém stupni Základní šestileté vzdělání je povinné a bezplatné Nižší střední vzdělání představují tříleté školy 2. stupně. Po ukončení tohoto vzdělání je možno získat vyšší střední vzdělání na tříletých nebo čtyřletých školách Nejvyšší formou vzdělání jsou vysoké školy univerzitního nebo technického směru Mexiko patří k zemím s vysokou gramotností a vyspělým školským systémem Mexické školství má širokou síť základních škol a světově uznávané vysoké školství. Na Národní autonomní univerzitě (UNAM) studuje přes studentů, po celých spojených státech Chybí učitelé se znalostí indiánských jazyků Asi 2 milióny indiánů ovládá jen svoji tradiční řeč, další 2 milióny k tomu hovoří částečně španělsky Šanci studovat na nějaké z vysokých škol v zemi má ročně asi 1,5 miliónů mladých Mexičanů

22 Obrázky

23

24

25 Dokument o Mexico City

26 Konec Mario Šalanský, SEXTA 2008


Stáhnout ppt "Vlajka Znak Základní informace Rozloha: 1 964 375 km² Počet obyvatel: 106 202 903 Hustota zalidnění: 54,3 ob. / km² Hlavní město: Ciudad de México Úřední."

Podobné prezentace


Reklamy Google