Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Uvedení do biologie (2015).  =Metazoa  mnohobuněční  heterotrofní  buňka bez plastidu, buněčné stěny  funkčně specializované buňky v nejméně dvou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Uvedení do biologie (2015).  =Metazoa  mnohobuněční  heterotrofní  buňka bez plastidu, buněčné stěny  funkčně specializované buňky v nejméně dvou."— Transkript prezentace:

1 Uvedení do biologie (2015)

2

3  =Metazoa  mnohobuněční  heterotrofní  buňka bez plastidu, buněčné stěny  funkčně specializované buňky v nejméně dvou vrstvách (zárodečných listech)  dvojlistí=Diblastica  trojlistí=Triblastica  nejjednodušší jsou asymetričtí  nás budou zajímat Triblastica=Bilateralia

4  Mnohobuněčná, hetereotrofní eukaryota  Chybí buněčná stěna (x Plantae, Fungi). Mají extracelulární matrix, ve které je nejhojnějším proteinem kolagen. Spojení buněk: těsné spoje, desmozómy, mezerové spoje, adhezní spoje, hemidesmozómy  U většiny existuje nervová tkáň a svalová tkáň  Diploidní stadium převažuje; většinou spermie s bičíkem oplodní nepohyblivé vajíčko, vzniká zygota která se rýhuje za vzniku moruly, blastuly a gastruly, ze které vzniká buď přímo dospělec nebo morfologicky (i ekologicky) odlišná larva která prodělá metamorfózu v dospělého jednice  Mají tzv. Hox geny (homeotické geny obsahují homeoboxy)

5 Zygota podléhá následným mitotickým dělením. Jevu se říká rýhování

6 U většiny Animalia rýhováním vzniká mnohobuněčná blastula. Blastula je dutá koule tvořená buňkami. Dutina v blastule nese název blastocoel

7 U většiny Animalia rovněž nastává gastrulace, přestavění buněk embrya. Jedna část embrya se vchlípí dovnitř, expanduje a nakonec vyplní celý blastocoel. Tím vzniknou embryonální tkáně: ektoderm (vnější vrstva) a endoderm (vnitřní vrstva)

8 Slepá kapsa vytvořená gastrulací nese název archenteron (=prvostřevo), který se otevírá ven otvorem zvaným blastoporus (=prvoústa) Endoderm se stane tkání ze které vznikne trávicí trakt Archenteron

9  Říše Animalia je pravděpodobně monofyletická  Animalia asi vznikla z koloniálních bičíkatých protist před 700 miliony lety v Prekambriu Moderní trubénky jsou organismy žijící v mělkých rybnících, jezerech nebo i mořích

10 1.Parazoa (bez tkání) x Eumetazoa (tkáně) 2.Eumetazoa: Radiální symetrie x Bilaterální symetrie 3.Bilateralia: bez tělních dutin x s tělními dutinami (Tělní dutiny: Pseudocoelomata x Coelomata) 4.Coelomata: Protostomia x Deuterostomia

11 Radiata mají „nahoře a dole“, ale nemají „vpředu a vzadu“ ani „vpravo a vlevo“. Bilateralia mají „nahoře a dole (dorsální a ventrální stranu)“, „vpředu a vzadu (anteriorní a posteriorní část)“ a „vpravo a vlevo“ Z dvoustrannou souměrností je spojena cephalizace Radiata jsou zpravidla přisedlí nebo planktonní živočichové

12  U všech kmenů s výjimkou hub (Porifera) prochází embryo gastrulací za vzniků zárodečných listů, ze kterých vznikají tkáně a orgány těla  Z ektodermu vzniká povrch těla a CNS, z endodermu pak trávicí trubice a orgány od ní odvozené (= u obratlovců např. játra či plíce)  všechny Eumetazoa s výjimkou Radiata mají třetí zárodečný list, mezoderm (vznik svalům a většině dalších orgánů ležících mezi povrchem těla a trávicí trubicí)  Radiata=dvojlistí, ostatní Eumetazoa=trojlistí

13  Vlastnosti tělní dutiny odlišují skupiny Acoelomata, Pseudocoelomata a Coelomata  jedná se o tekutinou naplněný prostor mezi trávicí trubicí a povrchem těla  Funkce tělní dutiny:  tlumí nárazy a chrání vnitřní orgány  u některých (např. u žížaly) může tlak tekutin tvořit tzv. hydrostatickou kostru  umožňuje vnitřním orgánům růst a pohybovat se nezávisle na povrchu těla. Bez tělní dutiny by na nás byl zevně patrný každý úder srdce, každý pohyb střevní peristaltiky a při cvičení bychom si deformovali tělní orgány

14 Tělní dutina chybí Pseudocoelom - dutina není ohraničena zcela mezodermem Coelom - dutinu z obou stran ohraničenou mesodermem

15  Protostomia (=prvoústí) – např. kroužkovci, měkkýši, členovci  Deuterostomia (=druhoústí) – ostnokožci, polostrunatci, strunatci  Štěpení, formace coelomu, osud prvoúst – u prvoústých dá vznik definitivním ústům, u druhoústých dá vznik análnímu otvoru, definitivní ústa se prolamují na opačné straně těla

16 Založená na rozdílech v SSU- rRNA (= rRNA malé ribozomové podjednotky) Rozdíly jsou ve skupině Protostomia Spor se týká především vztahů Annelida, Mollusca a Arthropoda

17

18 Během cca 40 milionů let (dnes nověji možná během 5 – 10 mil. let) ( ) vznikly všechny současná kmeny říše Animalia. Kambrium začíná před 543 miliony lety.

19  ekologické příčiny: vytvořil se vztah predátor -kořist. Tento vztah vede k nárůstu nových druhů (různé typy ochranných štítů, způsoby pohybu…  geologické příčiny: naakumuloval se atmosferický kyslík, což umožnilo nový, aktivnější typ metabolismu umožňující nový způsoby pohybu, přijímaní potravy…  genetické příčiny: u 35 živočišných kmenů jsou rozdíly v prostorové a časové expresi Hox genů, což vede k rozdílnému embryonálnímu vývoji  tyto tři hypotézy se vzájemně nevylučují

20 Říše Kmen Třída Řád Čeleď Rod Druh

21 Pro zájemce nepovinně: Nový přehled biologie (Rosypal) od str. 472

22 My však uděláme pragmatický evoluční skok k:

23

24

25  Tělo má tři oddíly: hlavu, trup a ocas  Opornou soustavou je vnitřní kostra  Osou kostry trupu je páteř postupně zatlačující chordu  Kostrou hlavy je lebka s obličejovou a mozkovou částí  Základem obličejové části je 7 párů žaberních oblouků, které původně vyztužovaly přepážky mezi žaberními štěrbinami  Základem čelistí je první žaberní oblouk  Tělo kryto vícevrstevnou pokožkou

26  trubicovitá nervová soustava vznikající vchlípením hřbetního pruhu ektodermu › Centrální nervová soustava je členěna na míchu a mozek, který má 5 částí: koncový mozek, mezimozek, střední mozek, zadní mozek a prodlouženou míchu  chorda dorsalis = struna hřbetní = válcovitý pruh buněk z endomezodermu

27  Uzavřená cévní soustava, vytvořeno svalnaté srdce, krevní barvivem je hemoglobin v erytrocytech  Dýchání: žábry nebo plíce  Vylučovací orgány: párové ledviny, původem z mezodermu  oproti ostatním skupinám mají pravý ocas (ocas = to, co je za řitním otvorem, u jiných skupin je řitní otvor až na konci těla)  Až na nepatrné výjimky gonochoristé

28  Snad existovali již před 750 miliony roky  Konodonti žili určitě před 510 miliony lety › Měli dvě oči a ústa se zuby tvořené dentinem › délka mezi 3 – 30 cm

29 podkmen: Obratlovci (Vertebrata) nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) 50 třída: Štítnatci (Ostracodermi) + třída: Kruhoústí (Cyclostomata) 50 nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) třída: Pancířnatci (Placodermi) + třída: Trnoploutví (Acanthodii) + třída: Paryby (Chondrichthyes) 600 třída: Ryby (Pisces = Osteichthyes) třída: Obojživelníci (Amphibia) třída: „Plazi“ (Reptilia) třída: Ptáci (Aves) třída: Savci (Mammalia) 4 300

30  ANAMNIA (Bezblanní) – kladou vejce do vody; zárodky nemají amnion ani alantois  Paryby, ryby, obojživelníci  AMNIOTA (Blanatí) – kladou vejce na souš nebo jsou živorodí; zárodky mají amnion i alantois  Plazi, ptáci, savci

31 Agnatha Acanthodii Placodermi Chondrichthyes Osteichthyes Amphibia Reptilia AvesMammalia Čelisti Plíce nebo plovací měchýř Přechod na pevninu Rozmnožování na souši Endotermie

32  Snad v moři, neboť ostatní druhoústí jsou všichni mořští  velmi brzy se ale dostali do sladkých vod…  …a pak mnohokrát došlo k přechodům do moře a zase zpět

33  Chybí čelisti  U současných druhů neexistují párové ploutve  U fosilních druhů kostěná lebka, u recentních je celá kostra chrupavčitá.  Sedm (nebo i více) párů žaberních štěrbin  Nosní otvor nepárový; v labyrintu vnitřního ucha jen dvě polokruhovité chodby

34  Podtřída Mihule  Podtřída Sliznatky Sliznatky nemají vytvořenou páteř, je na nich možno vytvořit uzel

35  Od třídy paryb dále Evoluce čelistí je příkladem evoluční modifikace již existujících struktur (které již nebyly potřeba k získávání potravy) a jejich přizpůsobení zcela nové funkci. Čelisti jsou modifikované žaberní oblouky – sponovité výztuhy žaberních štěrbin. Čelisti umožnily vznik nového způsobu využívání prostředí: vznikají predátoři s mocnými čelistmi.

36  Mají čelisti, párové ploutve, vnitřní ucho má tři polokruhovité chodby, párové nosní dutiny  Velmi dobře vyvinutý elektroreceptivní systém  Kostra je zcela chrupavčitá (místy zvápenatělá)  Heterocerkní ocas, nemají plíce ani plynový měchýř  Pět párů žaberních štěrbin se u většiny druhů otevírá nezávisle na sobě na povrchu těla  Střevo je krátké, jeho povrch je zvětšen tzv. spirální řasou  Vnitřní oplození

37 Žraloci jsou schopni vnímat vibrace vody díky orgánu zvanému postranní čára. Jedná se o systém tzv. neuromastů, což jsou malé, tekutinou naplněné měchýřky, které se táhnou pod kůží po celé délce žraločího těla. Otevírají se malými otvůrky v kůži a tak jsou schopny zaznamenat směr a intenzitu vibrací vody. Protože zvuk jsou rovněž vibrace prostředí, proudový orgán je schopen vnímat i hluboké zvuky (100Hz a nižší)

38 Všichni živí tvorové produkují elektrické pole, které vzniká např. každým úderem srdce nebo každým pohybem svalu. Žraloci mají speciální receptory, kterými jsou schopni toto elektrické pole vnímat. Tyto receptory pomáhají žralokům např. nalézt rybu ukrytou v písku díky úderům jejího srdce. Tento smysl člověk postrádá.

39 Podtřída Příčnoústí (Elasmobranchii) Řád Rejnoci (Rajiformes) Manta atlantská (Manta birostris) patří mezi rejnoky. Živí se planktonem. Na obrázku jsou dobře vidět žaberní štěrbiny.

40 Podtřída Holocephali: Chiméra hlavatá (Chimera monstrosa) Podtřída Příčnoústí (Elasmobranchii) Řád Rejnoci (Rajiformes) Piloun obecný (Pristis pectinatus)

41  Obvykle přítomny dobře vyvinuté kostěné šupiny  Primitivní skupiny mají elektroreceptivní orgán, ale u většiny současných druhů schází  Kostra alespoň částečně osifikovaná, u většiny druhů téměř celá kostěná (nikoli chrupavčitá)  S výjimkou několika druhů přítomny plíce nebo plynový měchýř. Hustota těla odpovídá hustotě vody; u většiny druhů homocerkní ocas  Oči jsou zaostřovány posuvem čočky, nikoli akomodací.  Tělo pokrývá sliz › Obrana proti parazitům › Obrana proti průniku vody › Zmenšuje tření mezi tělem a vodou při plavání

42  Podle životního prostředí se ryby dělí na sladkovodní, mořské, brakických vod a tažné  Tažné ryby: anadromní tah = žijí v moři, třou se ve sladkých vodách (lososi, někteří jeseteři, z kruhoústých některé mihule), katadromní tah = žijí ve sladkých vodách, třou se v mořích (úhoři)

43

44  přechod plynů z krve do měchýře a zpět pomáhá měnit hustotu těla a tím i vertikální pohyb ryby  oproti intuici se plynový měchýř zřejmě vyvinul z plic, a ne naopak

45 Podtřída Dvojdyšní (Dipnoi) 6 Nadřád Dipteri + Nadřád Ceratodi6 Podtřída Lalokoploutví (Crossopterygii) 1 Nadřád Rhipidistia + Nadřád Actinistia 1 Podtřída Paprskoploutví (Actinopterygii) Nadřád Násadcoploutví (Brachiopterygii) 3 Nadřád Chrupavčití (Chondrostei) 20 Nadřád Mnohokostnatí (Holostei) 11 Nadřád Kostnatí(Teleostei)

46 Bahník australský Neoceratodus

47 Latimérie podivná, „živoucí fosílie“

48 Lalokoploutvé ryby ze skupiny Rhipidistia jsou zřejmě předky obojživelníků. Vymřelí zástupci skupiny Crossopterygii měli silné ploutve, plíce, a podlouhlé tělo které bylo zřejmě schopné jak pohybu ve vodě tak i překonávání krátkých vzdáleností po souši.

49

50

51  Hippocampus erectus  na rozdíl od ostatních ryb mají mořští koníci chápavý ocas

52  klauni rodu Amphiprion žijí mezi žahavými vlákny sasanek, aniž by byli imunní vůči jejich žahavým vláknům  chrání sasanky proti rybám čeledi Chaetodontidae, které jim okusují tentakule

53  Vymřelý Tiktaalik rosae (před 380 miliony lety, devon)  Přechod mezi rybami a obojživelníky  Oči podobně jako u krokodýlů jsou posazené nahoře na hlavě a je naznačen krk. Místo končetin má však ploutve

54 Vymřelá Acanthostega (před 365 miliony let, na konci devonu). Patří mezi ryby - v dospělosti dýchá žábrami x stavba těla je již tetrapodní. První suchozemský čtyřnožec.

55  Ektotermní (=nemají stálou tělesnou teplotu)  Téměř všechny současné druhy postrádají šupiny, v kůži velmi málo keratinu, hojné hlenové žlázy a někdy jedové žlázy  U moderních druhů osifikované obratle, žebra krátká a často splývající s obratly, lebka krátká, plochá a nekompletně osifikovaná  Končetiny upraveny k pohybu na souši

56  Pohyblivá oční víčka a slzné žlázy, ucho citlivé k vibracím vzduchu nebo země, vzniká sluchová kůstka  Svalnatý jazyk může u mnoha druhů pomoci při lovu kořisti, střevo rozděleno na dvě části  Po metamorfóze ztráta žaber, výměna plynů u dospělců plícemi, povrchem kůže a výstelkou ústní dutiny a hltanu

57  Axolotl mexický  larvální stadium přetrvává do dospělosti

58 Tento mločík dýchá pouze pokožkou a výstelkou úst, plíce ani žábra nemá. Mexiko.

59  Srdce má dvě předsíně a jednu komoru  Dusík je vylučován u vodních druhů ve formě amoniaku, avšak u většiny druhů ve formě močoviny. Přítomen močový měchýř  Rozmnožování většinou ve vodě; oplození obvykle vnější. Vajíčka se vyvinou v larvu žijící ve vodě, následuje metamorfóza, dospělec žije obvykle na souši  V zimě hibernují zahrabáni v bahně, krátkodobě snášejí i teploty pod nulou; v létě známa estivace

60  obojživelníci vznikli ve sladkých vodách a jsou jedinou skupinou obratlovců, jejichž žádná linie nikdy neosídlila moře  jen některé druhy tolerují brakické vody

61

62 Podtřída Ocasatí (Caudata)350 Podtřída Beznozí (Apoda)164 Podtřída Bezocasí (Salientia) Ichthyostega, nejstarší známý obojživelník. Devon

63 Kuňka obecná (Bombina bombina) Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

64

65 Rosnička zelená (Hyla arborea)

66 Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) Čolek velký (Triturus cristatus)

67  Žijí pod zemí v tropech  Nemají končetiny, ani vytvořené pletence  Živí se malými rybami nebo bezobratlými Rod Schistometopum s mláďaty

68  Amniotické vejce  Ačkoli jsou ektotermní většinou vysoká tělní teplota (teplota je udržována pobytem na slunci)  Tělo kryto rohovitými šupinami nebo pláty, velmi málo kožních žláz  Velmi pevná a dobře osifikovaná kostra

69 Amniotické vejce je nedocenitelná výhoda pro život na souši. Zatímco obojživelníci musí vejce klást do vody, plazi nejsou tak striktně vázáni k vlhkému prostředí a mohli proto expandovat i do sušších biotopů. Plazi jsou první suchozemští živočichové, kteří mají vnitřní oplození a kteří kladou vejce opatřené živinami pro embryo a chráněné kožovitým obalem. Larvální stadium je potlačeno a embryo se vyvíjí v bezpečí vajíčka. Z vajíčka se pak vyklube miniatura dospělce. Čtyři membrány chránící embryo jsou amnion, žloutkový vak, allantois a chorion

70

71

72  Amnion – chrání embryo od mechanických nárazů v dutině vyplněné tekutinou, zabraňuje dehydrataci  Žloutkový vak – zásobárna živin; cévky žlutkového vaku přivádí živiny do embrya. Další živiny se nachází v albuminovém „bílku“  Allantois - ukládání odpadů  Chorion – dýchání embrya (rovněž allantois). Kyslík a oxid uhličitý volně difundují přes skořápku vajíčka. Protože skořápka nepropouští vodu, vajíčko se může inkubovat i na souši

73 Plazi se objevili v karbonu a v mnoha prostředích částečně nahradili obojživelníky. Plazi vděčí za svůj evoluční úspěch amniotickému vejci a vnitřnímu oplození stejně jako silnějším zubům a čelistem a u některých, bipedií. (chůze po zadních nohách uvolňuje přední končetiny pro uchopení potravy nebo k letu). Plazi ze skupiny Therapsida dali vznik savcům. Jiné skupiny osídlily vodní prostředí. Ichthyosaurus byl rybovitý plaz druhohorních moří. Plazi skupiny Thecodontia dali vznik většině současně žijícím plazům. Pterosauři byli létající plazi druhohor. Z Thekodontů pocházejí i dinosauři.

74 Evoluce plazů

75 Podtřída Chelonia (Želvy)220 Podtřída Archosauria 21 Podtřída Lepidosauria 5 700

76  Zuby chybí, na čelistech ostré rohovité pláty  Krunýř tvořen kostěnými pláty, které jsou překryty rohovitými pláty

77  Haterie novozélandská  Na hlavě vytvořeno parietální oko

78  Někdy se dělí na tři podřády: ještěrky, amfisbeny a hady  – asi druhů, ještěrky, chameleóni, gekoni, leguáni, varan  Hadi - velmi pohyblivé spojení kostí především dolní čelisti umožňuje polknout kořist i několikrát větší než je průměr těla. Velmi nedokonalý sluch a nepříliš dobrý zrak vynikající čich (Jakobsonův orgán), někteří hadi vnímají i tepelné záření kořisti

79 Archosauria zahrnuje dinosaury, létající pterosaury a krokodýly. Ptáci se vyvinuli z jedné skupiny dinosaurů a technicky vzato se o dinosaury jedná, ačkoli ptáky tradičně řadíme do vlastní třídy

80 Gaviál Aligátor

81 Plazi vládli Zemi po 170 miliónů let během druhohor. Na konci křídy většina plazích skupin vyhynula (pravděpodobně následky dopadu velkého meteoritu na Yukatánský poloostrov, vyhynutí až 50% živočišných druhů na Zemi) Ti, kteří přežili - savci a ptáci a některé plazí skupiny, zaplní v třetihorách uvolněné ekologické niky.

82

83  Endotermní obratlovci (= mají stálou tělesnou teplotu)  Rohovité šupiny (vlastní plazům) se nacházejí pouze na nohách, zbytek těla je kryt peřím. Kožní žlázy jsou ztraceny s výjimkou mazové žlázy  Kosti jsou velmi lehké a obvykle duté. Sternum je široké a obvykle opatřeno hřebenem, na který se upínají létací svaly. Redukované ocasní obratle srůstají a vytváří tzv. pygostyl

84  Oči a vizuální centra v mozku jsou velké a velmi důležité. Vnitřní ucho obsahuje hlemýžď  U současných druhů přítomny úzké čelisti tvořící rohovitý zobák, zuby chybí. V tenkém střevu klky  Plíce jsou relativně malé, ale je vytvořen neobvyklý systém vzdušných vaků, který zajišťuje jednosměrné proudění vzduchu plícemi

85  Je vytvořeno kompletní čtyřoddílové srdce, dokonale rozdělující okysličenou a odkysličenou krev  Močový měchýř chybí, vylučovanou látkou je kyselina močová  Vejcorodí, oplození vnitřní, párový vaječník a vejcovod je ztracen, vejce jsou bohatá na žloutek. Jak vejce putuje vejcovodem, získává albuminový obal (bílek) a vápenitou skořápku.

86  nejbližší příbuzní jsou krokodýli › (ptáci i krokodýli vznikli ze skupiny archosauria)  ptáky je možno chápat jako opeřené dinosaury  Téměř všechny ptačí řády vznikají ještě před koncem křídy, tedy před zánikem dinosaurů  Archaeopteryx, Německo, 150 miliónů let, dinosauří kostra + peří

87

88 Ptačí kosti jsou tenkostěnné, duté, a velmi lehké. Řada kostí je pneumatizovaných, tj, vstupují do nich výběžky vzdušných vaků. Např. kostra fregatky s rozpětím křídel 2 m váží pouze 115 g což je méně než váha jejího peří. Hmotnost kostry většiny ptáků je asi 4% hmotnosti těla; u savců je to 15 – 30%. Ptačí pero - vzniká podobně jako šupiny „plazů“, jen vnitřní dužina pera je napojena na cévní elementy, které rostoucí pero vyživují krví a dodávají pigmenty

89

90 Podle typu zobáku můžeme odhadnout typ potravní specializace. Např. hmyzožravci – zobák úzký a tenký, zrnojedi – kuželovitý a silný

91  Čich – redukovaný vzhledem k častému pobytu nad zemí  Zrak – nejlepší z obratlovců; oči tvoří 15 % hmotnosti hlavy (u člověka 1 %). Čočka je schopna akomodace. Oči jsou chráněny třemi víčky, horním, dolním a mžurkou  Sluch – vynikající; hlemýžď rovný, jediná sluchová kůstka  Nervová soustava – rozvinutý zejména mozeček (rovnováha za letu = „automatický pilot“), ve středním mozku dva mohutné zrakové laloky

92 Krom dědičné složky i zkušenost. Orientace pomocí hvězd, slunce a snad i zemského magnetismu. Při opakovaných cestách i podle význačných míst v krajině. Ptáci tažní – rorýs, vlaštovka, budníčci (v Evropě tři významné tahové cesty – přes Gibraltar, přes Sicílii a přes Řecko) Ptáci stálí – výr, kos Ptáci potulní – brhlíci, sýkory

93  Ptáci krmiví (=nidikolní) – mláďata se rodí holá a slepá, vyžadují rodičovskou péči, např. pěvci  Ptáci nekrmiví (=nidifugní) – krátce po narození jsou mláďata schopna se sama krmit – např. vrubozobí

94

95  Nadřád: Běžci (Paleognathae) Řád: Tinamy (Tinamiformes) Řád: Nanduové (Rheiformes) Řád: Pštrosi (Struthioniformes) Řád: Kasuárové (Casuariiformes) Řád: Kiviové (Apterygiformes)

96  Nadřád: Letci (Neognathae) Řád: Potápky (Podicipediformes) Řád: Tučňáci (Sphenisciformes) Řád: Trubkonosí (Procelariiformes) Řád: Veslonozí (Pelecaniformes) Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes) Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Řád: Dravci (Falconiformes)

97 Řád: Hrabaví (Galliformes) Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes) Řád: Bahňáci (Charadriiformes) Řád: Potáplice (Gaviiformes) Řád: Holubi (Columbiformes) Řád: Papoušci (Psittaciformes) Řád: Myšáci (Coliiformes) Řád: Turakové (Musophagiformes)

98 Řád: Kukačky (Cuculiformes) Řád: Sovy (Strigiformes) Řád: Lelkové (Caprimulgiformes) Řád: Svišťouni (Apodiformes) Řád: Trogoni (Trogoniformes) Řád: Srostloprstí (Coraciiformes) Řád: Šplhavci (Piciformes) Řád: Pěvci (Passeriformes) – 60% všech ptáků

99 Skřivan polní (Alauda arvensis)

100 Červenka obecná (Erithacus rubecula)

101 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)

102 Kos černý (Turdus merula)

103 Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

104  Endotermní obratlovci  Srst a podkožní tuk zajišťují ochranu proti chladu. Hojné kožní žlázy vylučují pot, oleje a feromony  Končetiny jsou umístěny v ose těžiště pod tělem. Čelisti spojuje spánková kost  Ve středním uchu přítomny tři sluchové kůstky; ve vnitřním uchu je spirální hlemýžď  Mozek je velký a na povrchu má šedou kůru. Jsou vytvořeny velké hemisféry

105  Zuby jsou heterodontní a většinou je jejich nahrazování omezeno. V tenkém střevu řada vícebuněčných žlázek a mikroskopických klků. Většina druhů postrádá kloaku  Dýchací a trávicí cesty jsou téměř kompletně odděleny měkkým patrem v hltanové části. Početné plicní alveoly značně zvyšují respirační povrch plic. Hrudní koš opatřen svaly spolu s bránicí zajišťují ventilaci plic

106  Okysličená a odkysličená krev je zcela oddělena v kompletním čtyřoddílovém srdci, erytrocyty bezjaderné  Metanefrické ledviny vylučují dusík ve formě močoviny. Dlouhá Henleova klička umožňuje vylučování moči která je hyperosmotická vzhledem ke krvi  Testes většiny savců jsou uloženy ve skrotu nebo do něj sestupují během rozmnožovacího období. Samci mají penis, oplození vnitřní

107  S výjimkou ptakořitných jsou vaječníky malé a produkují nevelké množství vajíček která obsahují jen malé množství žloutku  Ptakořitní jsou vejcorodí, ostatní rodí živá mláďata; výstelka dělohy a některé extraembryonální membrány tvoří placentu. Samice mají vytvořeny mléčné žlázy

108 Ačkoli savci nejsou druhově příliš bohatou třídou (asi 4 500), jejich evoluce nebyla omezena tak jako u ptáků, adaptací na určitý způsob života. Savci jsou velmi rozmanitá skupina; většina je suchozemská, ale kytovci ovládli moře a netopýři jsou schopni aktivního letu. Nejmenší netopýr váží asi 1,5 gramu; velryby kolem 100 tun. Třída zahrnuje vejcorodého ptakopyska a ježuru, vačnaté klokany, a mnoho placentálů. Všichni však mají relativně málo potomků, kterým je za to věnována značná péče. Endotermie a péče o mláďata byly zřejmě rozhodujícími faktory úspěchu savců.

109 Krční páteř: 7 obratlů, přítomen atlas i axis Spodní čelist tvořena jedinou kostí Ve středním uchu tři sluchové kůstky: maleus, incus, stapes Páteř dělena na 5 oddílů: krční, hrudní, bederní, křížový a ocasní

110  Ploskochodci – prsty + záprstní či zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti)  Prstochodci – prsty či poslední články prstů (většina šelem)  Kopytníci – špičky posledních prstových článků (koňovití, turovití)

111

112  Velmi rozvinuté, záleží na skupině  Hmat – vousy, chlupy  Čich – savci jsou primárně čichová zvířata, druhotně se může stát vůdčím smyslem sluch nebo zrak. Kopytníci mají Jacobsonův orgán  Sluch – ucho zpravidla opatřeno boltcem. Rozčlenění na vnější, střední a vnitřní. Ve středním uchu malleus, incus a stapes. Nejlepší letouni a kytovci  Zrak – mžurka chybí, slzné žlázy. Vůdčí smysl u primátů. Mnozí noční savci postrádají barevné vidění

113 Mladý plaz se po té, co se vyklube z vajíčka, musí postarat sám o sebe. Mnohým se to nezdaří. Savci vyvinuli odlišnou strategii v péči o mláďata. Mláďat je mnohem méně než u plazů, ale je jim věnováno mnohem víc energie matky. Embrya se vyvíjí v teplém a kontrolovaném prostředí matčina těla. Ptakopysk a ježura se podobají plazům tím, že ještě kladou vajíčka, ale o mláďata se pečlivě starají a živí je mateřským mlékem. Mléčné žlázy jsou jedinečným rysem savců, vyvinuly se pravděpodobně z potních nebo mazových kožních žláz. Všichni ostatní savci jsou živorodí a embryo se vyvíjí v děloze. Všechny čtyři membrány amniot jsou přítomny. Žloutkový vak obsahuje velmi málo nebo žádný žloutek. Vzniká placenta, která přináší embryu živiny a odvádí zplodiny metabolismu.

114 Vačnatci rodí mláďata velmi malé velikosti a jejich vývoj pokračuje ve vaku, vnější kapse umístěné na těle. V tomto vaku je mládě přisáto k mléčné bradavce. Placentálové rodí mláďata mnohem vyvinutější než vačnatci a vývoj mláděte v těle trvá mnohem déle než u vačnatců. Klokani rodí mláďata jen několik cm velká a jejich vývoj pokračuje ve vaku.

115

116

117  Podtřída: Vejcorodí (Prototheria) 6 Řád: Ptakořitní (Monotremata) 6  Podtřída: Živorodí (Theria) Nadřád: Vačnatí (Metatheria) 250 Nadřád: Placentálové (Placentalia) 4 050

118 Ježura Ptakopysk podivný

119 Vačice opossum je jediný severoamerický vačnatec Výhradní potravou koalů jsou listy blahovičníků Díky silným předním končetinám se mláďata vačnatců dostanou do vaku

120 Vymřelá Eomaia scansoria - nejstarší dosud nalezený placentál (stáří 125 miliónů let) - přímým předkem dnešních placentálů ale nejspíše není. - Eomaia zřejmě šplhala po stromech a byla porostlá srstí. Velikostí a způsobem života se snad podobala dnešním plchům.

121  Řád: Hmyzožravci (Insectivora)  Řád: Letouni (Chiroptera)  Řád: Primáti (Primates)  Řád: Hlodavci (Rodentia)  Řád: Šelmy (Carnivora)  Řád: Zajíci (Lagomorpha)  Řád: Chobotnatci (Proboscidea)  Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)  Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)  Řád: Kytovci (Cetacea)

122

123 Gibon lar Vřešťan mono Gorila obecná člověk (s lebkou fosilního australopitéka)

124 Tato prezentace je pouze doprovodným materiálem k přednášce Uvedení do biologie a slouží především k ilustraci prezentovaných témat. Její veřejné šíření není povoleno.


Stáhnout ppt "Uvedení do biologie (2015).  =Metazoa  mnohobuněční  heterotrofní  buňka bez plastidu, buněčné stěny  funkčně specializované buňky v nejméně dvou."

Podobné prezentace


Reklamy Google