Formy výuky V chemii. Charakteristika forem výuky Určité uspořádání organizačních podmínek, za kterých se výuka uskutečňuje. Jsou zčásti vymezeny vybavením.

Prezentace na téma: "Formy výuky V chemii. Charakteristika forem výuky Určité uspořádání organizačních podmínek, za kterých se výuka uskutečňuje. Jsou zčásti vymezeny vybavením."— Transkript prezentace:

1 Formy výuky V chemii

2 Charakteristika forem výuky Určité uspořádání organizačních podmínek, za kterých se výuka uskutečňuje. Jsou zčásti vymezeny vybavením školy Různá hlediska dělení: - závaznost výuky - závaznost výuky - typ hodiny - typ hodiny -počet žáků -počet žáků - místo výuky - místo výuky

3 Závaznost výuky Povinná výuka (předmět chemie) Volitelná výuka (Seminář z chemie, Praktika) Nepovinná ( kroužky, Cvičení z chemie, soutěže)

4 Typ hodiny Hodina základního typu ( jednotlivé fáze: klasifikační zkoušení, orientační zkoušení, výklad, závěr hodiny) Hodina laboratorního cvičení ( slouží k upevňování vědomostí, k získávání nebo upevňování teoretických a praktických dovedností, k samostatné práci s chemickými látkami, přístroji a pomůckami) Exkurze

5 Exkurze Organizační forma výuky, konaná mimo školu. Název odvozen ( exkursio – vycházka). Odlišení exkurze od vycházky, která je převážně relaxační. Smyslem exkurze v chemii je předvedení určitých jevů a objektů, které jsou nedosažitelné při výuce ve třídě.

6 Význam exkurze Vzdělávací: - rozvoj pozorovacích schopností žáků - rozvoj pozorovacích schopností žáků - porovnání poznatků teoretických s praktickými - porovnání poznatků teoretických s praktickými - přispívají k profesionální orientaci žáků - přispívají k profesionální orientaci žáků - přispívá k lepšímu zapamatování - přispívá k lepšímu zapamatování poznatků poznatků

7 Význam exkurze Výchovný: - sepjetí školy se životem - sepjetí školy se životem - vztah k práci - vztah k práci - pomáhá upevňovat uvědomělou kázeň - pomáhá upevňovat uvědomělou kázeň Názorná vyučovací forma Umožňuje získání vhodného materiálu pro aktualizaci výuky

8 Zařazení exkurze do vyučovacího procesu Exkurze by měla být organicky zapojena do vzdělávacího procesu. Má odpovídat probírané látce ( zařazení) Není hlavním zdrojem poznatků, učivo především upevňuje a prohlubuje

9 Exkurzi lze zařadit Před probíráním látky - úvodní Souběžně s probíráním látky – souběžné Završující probíraný tématický celek – závěrečné (např. vodárna, potravinářský závod, cihelna, keramický závod)

10 Etapy exkurze 1.Příprava učitele na exkurzi 2.Příprava žáků na exkurzi 3.Průběh exkurze 4.Zhodnocení exkurze

11 Příprava učitele Musí předem znát provoz závodu jak konkrétně, tak po stránce teoretické Stanovení cíle a návrh písemného plánu Vyřízení organizačních záležitostí: Žádost o vstup do závodu ( datum, téma, jméno odpovídajícího organizátora, seznam žáků s bydlištěm a číslem OP, doba trvání

12 Příprava žáků na exkurzi Informace o tom, co mají při žáci při exkurzi sledovat. Učitel pracuje s transparenty, které obsahují schémata průmyslových zařízení, které uvidí v závodě. Informuje o chemických dějích, které v nich probíhají. Informace o výrobcích, které jsou vyráběny. Bezpečnostní předpisy, informovat o vhodném oblečení. Pokyn dělat poznámky, na jejichž základě bude vypracován písemný záznam. Sdělí úkoly, které mají být plněny žáky během exkurze.

13 Průběh exkurze Průvodce závodem je instruovaný učitelem, co mají žáci vidět, na kterou etapu výroby se zaměřit, jaké mají odborné znalosti – jak odborně má vést výklad. Učitel u posledních žáků a doplňuje výklad průvodce

14 Závěrečné zhodnocení exkurze Žáci zpracují poznatky o exkurzi písemně podle pokynů vyučujícího Zkontrolují se úkoly, které měli žáci splnit. Učitel zrekapituluje průběh exkurze, zdůrazní hlavní poznatky Poznatky z exkurze součástí prověřování vědomostí daného tématu

15 Zájmová činnost Pravidelná ( kroužky, sekce, kluby) Příležitostná ( soutěže, prázdninová soustředění, přednáškové cykly, tábory, expedice)

16 Formy nepovinné a zájmové činnosti Skupinové: ( chemický zájmový kroužek,doučovací kroužek) Hromadné:(chemická besídka, olympiáda) Individuální: (konzultace, samostatná práce)

17 Zázemí Organizace: - školou - školou - jiné organizace (Dům dětí, průmyslové - jiné organizace (Dům dětí, průmyslové - závody - závodyKroužky: -vedené učitelem -vysokoškolským studentem -rodičem - pracovníkem závodu

18 Chemické kroužky Organizace kroužku Průběh kroužku Obsahová náplň kroužku

19 Zájmové kroužky - organizace Počet _ do 14 lidí U mladších (15 let) souhlas rodičů Nutná chemická pracovna Pravidelná návštěva a dodržování pracovního řádu Předpoklad znalosti učebních osnov vedoucím

20 Fáze práce v kroužku Zahájení Teoretický úvod vedoucího Teoretický rozbor zadaných úkolů Rozdělení pracovních úkolů Vlastní práce žáků (individuální kontrola vedoucím) Zhodnocení výsledků a závěry Úklid, zakončení

21 Typy kroužků dle zaměření Kroužek začátečníků Kroužek pokročilých: zaměření analytické, anorganické, organické, biochemické, fotografické, geochemické apod.) Navazuje často exkurze

22 Příležitostná zájmová činnost Soutěže (olympiády, SVOČ, korespondenční kurz) Prázdninové soustředění, Přednáškové

23 Prázdninová soustředění Letní tábory a expedice Prázdninové soustředění

24 Letní tábory a expedice Polovina programu odborně zaměřena: Nutnost vybavení: Soubor chemikálií Dvě sady laboratorních pomůcek Zdroj tepla Laboratorní váhy Pokud možno mikroskop

25 Chemická olympiáda - historie Zrod chemické olympiády spadá do období šedesátých let dvacátého století. U vzniku chemické olympiády stáli zanícení učitelé chemie, kteří začali organizovat soutěže na školách a posléze v okresech a krajích. První mezikrajové utkání se konalo v Brně v roce 1966 a další rok probíhalo v Bratislavě. Pravidla soutěže a účelná organizační struktura se vyvinula během krátké doby a obojí je zapsáno v organizačním řádu.[1] 000. chemieBrně1966Bratislavě[1] chemieBrně1966Bratislavě[1]

26 Organizace CHO Soutěž je organizována Ústřední komisí chemické olympiády, která spolupracuje s Národním institutem dětí a mládeže MŠMT. Od zrodu dohlíží na odbornou úroveň Československá a později Česká společnost chemická. MŠMTČeská společnost chemickáMŠMTČeská společnost chemická V historii se vystřídala celá řada autorů, kteří patří zejména do řad učitelů chemie, ale i studentů vysokých škol, kteří jsou často bývalí účastníci soutěže. V historii se vystřídala celá řada autorů, kteří patří zejména do řad učitelů chemie, ale i studentů vysokých škol, kteří jsou často bývalí účastníci soutěže. Spolupráce zkušenějších a mladších výrazným způsobem přispívá k zajímavosti a přitažlivosti úloh. Byly to právě úlohy, které během téměř čtyřiceti let doznaly největších změn. Počet účastníků školních kol se během let stabilizoval a v 36. ročníku přesáhl 13

27 Soutěžní kola CHO Každá kategorie chemické olympiády se rozděluje na jednotlivá soutěžní kola, kterými podle výsledků postupují vždy nejlepší účastníci jednotlivých kol. Každá kategorie však nezahrnuje všechna soutěžní kola. Soutěžící do dalších kol olympiády vybírá vždy komise a to na základě výsledků, které ji jsou zaslány z předcházejících kol. Obecně platí, že do dalšího kola postoupí vždy první soutěžící z menších regionů popř. škol, které spadají pod následující kolo olympiády. Počet účastníků soutěžních kol je omezen obvykle na 36. Ne každá kategorie olympiády obsahuje všechna soutěžní kola, ale všechny kategorie chemické olympiády začínají domácím neboli školním kolem. Po jeho vyřešení se pomocí kontrolního testu školního kola vyčlení nejlepší žáci, kteří budou reprezentovat školu ve vyšším kole - okresním, krajském až celostátním. Po celostátním kole následují ještě dvě kola, ve kterých probíhá teoretické a praktické soustředění před mezinárodní chemickou olympiádou. Soutěžní úlohy v jednotlivých kategoriích jsou vždy pro všechny soutěžící v celé České republice stejné, proto se okresní a krajské kolo koná v rozmezí dvou dnů.

28 Kategorie CHO Chemická olympiáda se skládá z pěti kategorií, které se od sebe liší složitostí úloh a určeným ročníkem studia, během kterého se žáci dané kategorie mohou zúčastnit. Často se vyšších kategorií účastní i mladší žáci, ale starší žáci se nemohou účastnit nižších kategorií. Kategorie se označují písmeny podle abecedy od nejsložitější, určené pro nejstarší žáky středních škol, po nejlehčí, určené pro nejstarší žáky základních škol. Výjimku tvoří kategorie E, která vznikla teprve roku 1991, a proto se písmenným označení vymyká ostatním kategoriím i když je svou obtížností stejná jako kategorie A. Všechny kategorie obsahují teoretickou a praktickou část a jsou děleny na jednotlivá kola, ve kterých je obtížnost úloh postupně stupňována abecedy1991abecedy1991

29 Kategorie D Kategorie D je určena pro žáky 8. a 9. ročníků základních škol, 3. a 4. ročníků osmiletých gymnázií a 1. a 2. ročníků šestiletých gymnázií. Kategorie zahrnuje domácí (školní) kolo, kontrolní test školního kola, okresní kolo a krajské kolo. Úlohy této kategorie se skládají z teoretické části, která není dále dělena, a praktické části. Úlohy jsou často zaměřovány na učivo, které se běžně probírá v hodinách chemie

30 Kategorie C Kategorie C je určena pro žáky 1. a 2. ročníků středních škol, 5. a 6. ročníků osmiletých gymnázií a 3. a 4. ročníků šestiletých gymnázií. Kategorie zahrnuje domácí (školní) kolo, kontrolní test školního kola a krajské kolo. Úlohy této kategorie se skládají z teoretické části, která není dále dělena, a praktické části. Úlohy jsou často zaměřovány na učivo, které se běžně probírá v hodinách chemie, ale objevují se v ní i otázky, na které si žák najde odpověď pouze v doporučené literatuře.

31 Kategorie B Kategorie B je určena pro žáky 2. a 3. ročníků středních škol, 6. a 7. ročníků osmiletých gymnázií a 4. a 5. ročníků šestiletých gymnázií. Kategorie zahrnuje domácí (školní) kolo, kontrolní test školního kola a krajské kolo. Úlohy této kategorie se skládají z teoretické části, která se dělí na anorganickou a organickou část, a praktické části. Úlohy jsou pouze z části zaměřovány na učivo, které se běžně probírá v hodinách chemie. Z větší části si soutěžící musí sami nastudovat dané téma z doporučené literatury.

32 Kategorie E Kategorie E je určena pro žáky 3. a 4. ročníků středních škol s chemickým zaměřením. Kategorie zahrnuje domácí (školní) kolo, kontrolní test školního kola, krajské kolo a celostátní kolo. Úlohy této kategorie se skládají z teoretické části, která je dělena na anorganickou, organickou, fyzikálně chemickou a biochemickou část, a praktické části. Témata úloh spadají mimo běžné učivo chemie, proto si soutěžící musí problematiku úloh nastudovat z doporučené literatury.

33 Kola CHO – domácí kolo Domácí kolo účastník chemické olympiády řeší v domácím prostředí a skládá se z teoretické a praktické části. Teoretické úlohy řeší žák sám a praktickou úlohu řeší ve škole za dozoru učitele. Na základě výsledků praktické části pak odpovídá na jednotlivé soutěžní otázky, které jsou k úlohám praktické části zadané. Na vyřešení teoretické a praktické části má čas do stanoveného termínu, který je u každé kategorie jiný. V jeho průběhu má možnost účastník získávat znalosti z doporučené literatury k soutěžním úlohám, které se nachází v brožuře pod úvodem k soutěžním úlohám. Po vyřešení úloh učitel řešení opraví a dá žákovi řešení úloh.

34 Kategorie A Kategorie A je určena pro žáky 3. a 4. ročníků středních škol, 7. a 8. ročníků osmiletých gymnázií a 5. a 6. ročníků šestiletých gymnázií. Kategorie zahrnuje domácí (školní) kolo, kontrolní test školního kola, krajské kolo, celostátní kolo a soustředění před mezinárodní olympiádou. Úlohy této kategorie se skládají z teoretické části, která je dělena na anorganickou, organickou, fyzikálně chemickou a biochemickou část, a praktické části. Témata úloh spadají mimo běžné učivo chemie, proto si soutěžící musí problematiku úloh nastudovat z doporučené literatury. Úlohy této kategorie se skládají z teoretické části, která je dělena na anorganickou, organickou, fyzikálně chemickou a biochemickou část, a praktické části. Témata úloh spadají mimo běžné učivo chemie, proto si soutěžící musí problematiku úloh nastudovat z doporučené literatury.

35 Kontrolní test školního kola Toto „soutěžní kolo“ se pořádá pouze v určeném časové intervalu. Doba jeho řešení je různá a závisí na kategorii. Úlohy týkající se tohoto kola jsou pouze z teoretické části a jejich skladba závisí na kategorii, praktická část se v tomto kole neřeší. Tohoto kola se účastní všichni žáci, kteří odevzdali výsledky školního kola. Po vyřešení kontrolního testu se body z domácí kola a testu sečtou a žáci, kteří se umístili na prvních třech místech, mají největší šanci na postup do dalšího kola. O jejich postupu rozhodne komise chemické olympiády a postupujícím pošle pozvánky.

36 Okresní kolo CHO Okresní kolo je pouze součástí kategorie D. V ostatních kategoriích se nepořádá kvůli nízké účasti soutěžících. Toto soutěžní kolo se skládá z teoretické i praktické části, na jejíž vyřešení mají soutěžící přesně daný čas. Po vyřešení se v některých okresech úlohy opravují hned a v jiných se opravují v blízké době. První tři žáci získávají věcnou cenu nebo peněžní poukázku. Výsledky účastníků okresního kola se posílají krajské komisi, která vybere soutěžící do krajského kola.

37 Krajské kolo CHO Krajské kolo je součástí všech kategorií chemické olympiády. Tímto soutěžním kolem končí všechny kategorie kromě kategorie A a E. Krajská kola jednotlivých kategorií jsou v různých termínech, aby se mohli soutěžící účastnit několika kategorií chemické olympiády zároveň. Toto soutěžní kolo se skládá z teoretické i praktické části, na jejíž vyřešení mají soutěžící přesně daný čas. Po vyřešení se v některých krajích úlohy opravují hned a v jiných se opravují v blízké době. První tři žáci získávají věcnou cenu nebo peněžní poukázku a možnost zúčastnit se letního odborného soustředění v Běstvině. Výsledky nejlepších účastníků krajského kola kategorie A a E se posílají ústřední komisi, která vybere soutěžící do celostátního kola. Běstvině

38 Celostátní kolo Celostátní kolo je součástí pouze kategorie A a E. Účastní se ho vždy nejlepší zástupce svého kraje a ostatní účastníci jsou vybíráni na základě počtu bodů v krajském kole. Počet účastníků celostátního kola je každý rok různý. Toto soutěžní kolo se skládá z teoretické i praktické části, na jejíž vyřešení mají soutěžící přesně daný čas. Celostátní kolo probíhá během několika dnů. Úlohy teoretické části se řeší druhý den a praktické třetí. Poslední den se vyhlašují výsledky a předávají věcné ceny. Nejlepší účastníci mohou získat i jednorázová stipendia a vítěz získává pohár.

39 Soustředění před mezinárodním kolem CHO Kategorie A celostátním kolem končí, ale maximálně 16 nejlepších soutěžících postupuje do prvního (teoretického) soustředění před mezinárodní olympiádou a z něj 8 nejlepších do druhého (praktického) soustředění. Úkolem těchto dvou soustředění je vybrat 4 soutěžící, kteří budou Českou republiku reprezentovat na mezinárodní chemické olympiádě. Účastníci soustředění obdrží přípravné úlohy, které budou tématem soustředění. Každé soustředění je pětidenní a v jeho průběhu je každý den jedna přednáška, po které následuje test z dané přednášky. Body ze soustředění se sečtou s body z celostátního kola a zprůměrují. 4 soutěžící s největším počtem bodů se nakonec mohou zúčastnit mezinárodní chemické olympiády. mezinárodní chemické olympiády mezinárodní chemické olympiády