Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vnější ekonomické vztahy Moldavské republiky Praha/Přerov Květen 2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vnější ekonomické vztahy Moldavské republiky Praha/Přerov Květen 2008."— Transkript prezentace:

1 Vnější ekonomické vztahy Moldavské republiky Praha/Přerov Květen 2008

2 Obsah prezentace Moldavská republika a EU Priority zahraniční politiky MD ve vztahu k EU Hospodářský vývoj MD Základní makroekonomické ukazatele Hodnocení úvěrového, investičního a podnikatelského prostředí Podíl odvětví ekonomiky na struktuře HDP Průmysl Energetická bilance Struktura dovozu energií Obchodní bilance Teritoriální struktura zahraničního obchodu MD Uplatnění českého zboží na MD trhu Přímé zahraniční investice Očekávaný vývoj v teritoriu

3 Moldavská republika a EU Priorita zahraniční politiky MD od r.2003: Směřování k EU Dohoda o partnerství a spolupráci – PCA (1998 –2008): prodloužena do doby zpracování nového strategického dokumentu Akční plán EU-MD (2005 – 2008): prodloužen ENP(European Neighborhood Policy) Národní plán rozvoje MD na léta

4 Priority zahraniční politiky MD ve vztahu k EU od r.2003(pokr.) AP EU-MD ( ) ur č oval charakter vzájemných vztahů MD a EU a výrazn ě napomáhal p ř ibli ž ování MD p ř edevším k evropským ekonomickým pravidl ů m a institucím. I kdy ž se v n ě kterých č ástech ukázal pro MD jako p ř íliš ambiciózní pro tak krátký č as t ř í let, bylo dosa ž eno pokroku v oblasti harmonizace legislativy, norem a standard ů a byl polo ž en dobrý základ pro další ekonomickou integraci, pro ní ž je nezbytná d ů sledná implementace hospodá ř ských a obchodních pravidel ve prosp ě ch zvýšení obchodu a investic. Mezi priority Ak č ního plánu pat ř ilo také zvýšení kvality administrativy a soudnictví, zajišt ě ní svobody slova a svobody projevu ve sd ě lovacích prost ř edcích, spolupráce v ekonomických a regulatorních otázkách s cílem zlepšit podnikatelské prost ř edí, zlepšit celní ř ízení, ř ízení migrace a v ě novat se boji s organizovaným zlo č inem, praní pen ě z a pašování. V ř ad ě t ě chto kapitol AP indikovala EK moldavské stran ě pot ř ebu posílit hlavn ě implementaci.

5 Hospodářský vývoj MD ( ) Z pohledu dynamiky HDP vykazovala země poté, co se více méně zotavila z dopadů souvisejících s finanční krizí RF v letech , v posledních pěti letech poměrně solidní růst kolem 7 % ročně. Ten prakticky začal v r (6,1%) a byl zcela tažen především soukromým sektorem, který představuje 75 % HDP. Ekonomický šok, způsobený ztrátou ruského trhu vína v r a katastrofální sucho v r však stlačily dynamiku HDP na 4,8% v r a 3% v r (IMF stále očekává, že nakonec “napočítají” pro rok 2007 růst ve výši 5%, stále se ještě přepočítávají výsledky roku 2006). Ministerstvo ekonomiky ve svých rozborech uvádí, že “pokud by se byl býval neprojevil pokles zemědělství o -5% a zpracovatelského průmyslu o -0,5%, byl by býval mohl přírůstek HDP činit 8,5%”. Inflaci se v předchozím období dařilo držet velmi nízko (5,2 % v r. 2002). V posledních letech se ale inflace díky všem typům přílivu peněz do ekonomiky (nejen vlivem remitend) vymyká makroekonomické kontrole. I přes masivní sterilizační aktivitu NMB je inflace (cpi) znovu dvouciferná ( ,6%, ,4%, ,9, ,7%, ,3%). V roce 2008 má zatím inflace nakročeno na 14%. Přitom fungují silná rozpočtová omezení. V roce 2004 byl vykázán přebytek, v dalších letech byl rozpočet schvalován mírně deficitní (v r % HDP a realizován na úrovni deficitu 0,25% HDP). Přísná fiskální politika a přitom značný růst inflace indikuje, že se děje něco mimo dosah nástrojů vlády a NMB; vnější zadluženost je pod kontrolou i díky podpoře mezinárodních finančních institucí a jejich vlivu na věřitele Pařížského klubu, akceptujícími moldavské návrhy na restrukturalizaci dluhové služby ( v r činil ukazatel Vnější dluh/HDP - 57,4% - v této položce by MD tedy “splnila” i jedno maastrichtské kritérium).

6 Hospodářský vývoj MD ( ) – pokrač. Alarmující však zůstává vývoj obchodní bilance. V r dosáhl deficit cca 1,2 mld. USD, ,64 mld. USD a v r.2007 se vyšplhal na 2,238 mld. USD, což představuje nárůst o 47% oproti r. 2006! Krytí dovozu vývozem činí v r pouhých 36,4% oproti 39% v r Obchodní bilance se promítá do mimořádného deficitu na běžném účtu platební bilance, který nestačí kompensovat ani mimořádný příliv remitend (v r minus 8,3 % HDP se v r prohloubil na pro ekonomiky bez remitend záhubných 11,9% HDP, odhad pro r je minus 10% - odhad IMF: až do r se bude deficit držet na minus 11% HDP). Zatím je předčasné hodnotit k jakému, strukturálně vyváženém, modelu se ekonomika transformuje, každopádně nemůže být životaschopný model státu, jehož nejvýnosnějším vývozním artiklem jsou vlastní lidé jako gastarbeitři

7 Hospodářský vývoj MD ( ) – pokrač. Ekonomický vývoj země v r a dalších bude ovlivněn změnou působení řady vnitřních i vnějších faktorů. Rok 2008 je rokem předvolebním. Pokud se nezopakuje situace s katastrofálním suchem i v r. 2008, mělo by nabrat tempo hlavně zemědělství, jehož produkce v r klesla o značných 35,9% oproti r a nachází se o 12% pod úrovní roku Dle předpovědi IMF se při předpokládaném přílivu remitend ve výši 37,6% HDP a při přílivu zahraničních investic kolem 8% HDP nedá očekávat zásadní zlom v inflačním trendu (11,4 % v r a pokles počínaje až rokem ,9% a 6,5% v r. 2010).

8 Základní makroekonomické ukazatele HDP v mil. MDL HDP v mil.USD HDP na obyvatele/USD Růst průmyslové produkce v % 13,69,67,0-5,8-2,7 Růst zemědělské produkce % -13,620,81,0-4,6-5,4

9 Základní makroekonomické ukazatele - pokrač Míra inflace v %11,612,411,912,712,3 Nezaměstnanost v % 7,98,17,35,45,1 Kurs MDL/USD13,2212,3212,6012,7511,28 Zahraniční dluh v mil. USD 1456,51373,41397,61706,22219,9 Obchodní bilance v mil. USD -666,2-783,8-1201,0-1641,6-2348,1 Deficit běžného účtu v mil. USD -130,17-46,13-226,44-386,91-694,68

10 Hodnocení úvěrového, investičního a podnikatelského prostředí Rating: Fitch IBCA B3 MOODY’S Caa1 Úvěrové riziko dle OECD: sedmá skupina „Doing business“ (WB): 88.místo ze 175

11 Podíl odvětví ekonomiky na struktuře HDP v roce 2007 ZemědělstvíPrůmyslStavebnictvíObchodDopravaSlužby 20079,9 (14,5)14,84,812,012,132,2

12 Průmysl 3 komponenty: Zpracovatelský: 89,1% - výroba potravin a nápojů: 40,3% - oděvnictví a kožedělný průmysl: 10,6% - výroba vína: 7,5 (v roce 2006:10,3%) - destiláty : 2,5% - sklářství: 3,4% - obuv: 2,9% - papír a celulóza : 2,7% -tabák: 1,7% Elektrárny a teplárny: 9% Těžební průmysl: 1,9%

13 Energetická bilance (2006) Zdroj: Statistický úřad MD – Balanta energetica 2007 Položka bilancePodíl v % Zásoby z předchozího roku7,42 Vlastní těžba2,65 Hydroelektrárny0,27 Dovoz88,9 Ostatní zdroje0,86

14 Struktura dovozu energií (2006) Zdroj: Statistický úřad MD – Balanta energetica 2007 Položka dovozuPodíl v % Tekutá paliva28 Přírodní plyn55,5 Pevná paliva4,9 Elektrická energie11,6

15 Obchodní bilance MD v mil.USD Vývoz790,0985,21091,31051,61341,8 Dovoz1402,31768,52311,82693,22689,9 Bilance-612,3-782,3-1220,5-1641,6-2348,1

16 Teritoriální struktura zahraničního obchodu MD Hlavními obchodními partnery Moldavska v oblasti vývozu byly v r státy EU (kam směřovalo 50,6 % vývozu) a státy SNS (s podílem na vývozu 41% v r. 2007). Pořadí jednotlivých států je následující: RF s podílem 17,3 % na celkovém moldavském vývozu, dále Rumunsko (15,7 %), Ukrajina (12,5 %), Itálie (10,4%), Německo (6,4%), Bělorusko (6,1%), Polsko (3,6 %), Kazachstán (3,4%), Velká Britanie (2,5 %), Turecko (2,4%), atd. Na prvních 14 obchodních partnerů připadá 88,1% z celkového objemu vývozu. ČR se s objemem moldavského vývozu ve výši 18 mil. USD, což činí 1,34% podílu na celkovém vývozu, nenachází zřejmě na 16. místě. Hlavními partnery Moldavska v dovozu byly v r státy EU (s podílem na celkovém dovozu 45,6 %) a státy SNS (36,1 %). Pořadí obchodních partnerů je následující: Ukrajina (18,6 %), RF (13,5 %), Rumunsko (12,2 %),, Německo (8,7 %), Itálie (7,3%), Čína (5,5%), Turecko (4,5%), Bělorusko (3,2 %), Francie (2,6 %), Polsko (2,4 %) a Bulharsko (1,4 %). Na prvních 11 partnerů v moldavském dovozu připadá 79,9 % celkového objemu dovozu. ČR je na 13. místě s podílem 1,21 %. Největší obchodní deficit mělo v r Moldavsko s Ukrajinou (519,1 mil. USD), RF (265,9 mil. USD), Rumunskem (237,9 mil. USD), Německem (233,1 mil. USD), Čínou (201,9 mil. USD), Tureckem (134,7 mil. USD), Itálií (129,1mil. USD), Francií (70 mil. USD), Polskem (40,8 mil. USD), ČR (26,5 mil. USD). Kazachstán je jediná země, s níž vykazuje Moldavsko přebytek v obchodní bilanci ve výši 34,1 mil. USD.

17 Uplatnění českého zboží na MD trhu: základní podmínky České zboží, které již na moldavský trh proniklo (osobní automobily, za ř ízení pro energetiku, některé chemické výrobky, ale i n ě které potravinářské výrobky, nádobí ) mají na trhu dobrý zvuk. Za č íná se však projevovat problém cenový, zdejší relace se od našich zna č n ě liší a navíc se na trhu prosazují s komparativními výhodami výrobci a dodavatelé ze sousedních zemí č i z velkých nadnárodních obchodních ř et ě zc ů. Rostoucí spotřeba, ta ž ená pen ě zi pracovníků v zahraničí, zvyšuje poptávku po konstrukčních materiálech/ systémech pro bytovou výstavbu m ě stskou i rodinných domků a jejich vybavení. Stavební boom (reality p ř ecen ě ny, jde o ukládání pen ě z) ješt ě n ě kolik let potrvá. Jinak je ovšem kupní síla obyvatelstva nízká. ZÚ má za to, ž e prostor pro větší české dodávky je v participaci na investicích, hlavně infrastrukturálního charakteru nebo na rozvojových programech (biopalivo, bioenergetika, malá a střední vodohospodářská zařízení, atd).

18 Přímé zahraniční investice V roce 2005 zaznamenala moldavská ekonomika značný příliv FDI ve výši 287,18 mil. USD. K počátku r bylo v Moldavsku registrováno 4342 podniků se zahraničním kapitálem (přírůstek za rok 2005 – 721 podniků). V roce 2006 představoval příliv FDI 285 mil.€ (o 71,6 mil. € více než v r (34,6 %). Kumulativně činil objem FDI ke konci roku mil. €, což je 2x více než v roce Své investice v Moldavsku nyní mají investoři z celkem 86 zemí, hlavní příliv je ze zemí EU-27, SNS, USA a Kanady. Investice FDI mířily do následujících sektorů ekonomiky (stav ke konci r. 2006, v závorce r.2005): Energetika, plynárenství a zásobování vodou 16,4 % (31,6 %) Zpracovatelský průmysl 24 % ( 21,9 %) Velko a maloobchod 25,1 % (19,2 %) Finanční aktivity 10,7 % (9,9 %) Doprava a spoje 11 % (9,1 %) Transakce v nemovitostech 8,5 % (4,2 %) K nejvýznamnějším investorům patří : nizozemské investice do bankovnictví, GAZPROM, UNION FENOSA, LAFARGE, FRANCE TELECOM, FINTUR HOLDING, METRO GROUP, AZPETROL (Ázerbájdžán) a LUKOIL. Rovněž je zajímavé, že z první desítky zemí investujících v Moldavsku Španělsko, Rumunsko a Irsko natolik důvěřují zdejšímu investičnímu klimatu, že nemají ani podepsanou dohodu o ochraně investic (nebo mají zabezpečené krytí svých zájmů jinak).

19 Přímé zahraniční investice – pokrač. 11 zemí s největším podílem investic v Moldavsku – FDI („stock“) ZeměMil. €Podíl na souhrnu (%) Nizozemí154,022,7 Rusko85,014,7 Španělsko60,010,4 Kypr57,09,9 Velká Británie50,98,8 Itálie36,66,4 USA36,36,3 Německo35,76,2 Francie35,44,4 Rumunsko22,23,9 Britské Panenské Ostrovy13,92,3

20 Očekávaný vývoj v teritoriu Podle moldavské střednědobé prognózy je na rok předpokládán růst HDP kolem 7,5 %. Inflace by se po špičce 13 % v z 2008 měla vrátit do r k 6,5 %. Moldavská strana předpokládá, že se v příštích 3 letech dále značně prohloubí deficit v obchodní bilanci (zdá se, že po dobu “restrukturalizace” je tento vývoj ochoten tolerovat i IMF). Deficit rozpočtu veřejných financí by se měl udržet na hodnotě kolem 0,5 % HDP i když pro rok 2008 rozpočet počítá s 1,2 %. Střednědobý výhled počítá, že rozpočtové prostředky na financování rozvoje infrastruktury stoupnou 1,5 x a doplní tak zahraniční investice či investice soukromých investorů. EU se připravuje na zahájení reflexe (na bázi závěrů k Akčnímu plánu) ve prospěch nového, vyššího právního vztahu s Moldavskem. Implementace AP by se měla i při určitých mezerách postupně odrazit na i zlepšení funkce moldavských systémů ekonomických, administrativních, justice, vnitra atd. Tím by se mělo zlepšit podnikatelské a investiční prostředí. Velkou úlohu v podpoře exportu a investic hraje nedávno založená podpůrná organizac e MIEPO

21 Děkujeme za pozornost. Pavel Klíma ZÚ Kišiněv Moldavská republika


Stáhnout ppt "Vnější ekonomické vztahy Moldavské republiky Praha/Přerov Květen 2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google