Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politologie 1. přednáška – 11. 2. 2016 Úvod do politologie + politické ideologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politologie 1. přednáška – 11. 2. 2016 Úvod do politologie + politické ideologie."— Transkript prezentace:

1 Politologie 1. přednáška – Úvod do politologie + politické ideologie

2 Organizační záležitosti Organizace semestru Studijní plán Stránky kurzu: Kontakt: Povinná literatura Závěrečný test Pojmy

3 Co je to politika ? společenský nástroj k vytváření, ochraně, a měnění obecných společenských pravidel politika je to co se týká státu – studium vládnutí (Easton) klíčová idea – umění vládnout

4 Politi společnost politicky organizovaná, tj. pomocí uplatňování autority tato definice je však zastaralá a platí hlavně pro národní státy, dnes se spíše politika chápe ne jako government ale jako governance, což je správa věcí veřejných.

5 Governance dělí se na veřejnou a soukromou sféru veřejná je financovaná z daní a slouží všem soukromou sféru si financují sami občané a sledují tak vlastní cíle

6 Stát stát je politická organizace, která v jasně stanovených územních hranicích vykonává svrchovanou jurisdikci Na rozdíl od vlády, která je pouze jednou jeho součástí, zahrnuje stát všechny veřejné organizace a neosobní autoritu uplatňuje na základě předpokladu, že reprezentuje trvalé zájmy společnosti, nikoli jen stranické zájmy kterékoliv skupiny politiků

7 3 přístupy chápání státu: idealistické pojetí pochází od Hegela stát jako vzájemná sympatie jeho občanů, probouzí nekritickou úctu ke státu nedokáže jasně odlišit instituce funkcionalistický přístup zaměřen na účel a funkci státních institucí hlavní funkce státu je udržování pořádku organizační přístup nejčastější rozlišuje stát a občanskou společnost nejzřetelněji stát zde zahrnuje rozmanité instituce od armády až po soudy nebo systém sociálního zabezpečení

8 4 základní teorie státu: 1. PLURALISTICKÝ STÁT 2. KAPITALISTICKÝ STÁT 3. STÁT LEVIATHAN 4. PATRIARCHÁLNÍ STÁT

9 PLURALISTICKÝ STÁT stát působí ve společnosti jako rozhodčí je zde patrná snaha stát ignorovat platí jen pro angloamerický způsob myšlení, protože je v základu myšlenka neutrality státu, což nemusí být vždy pravda, stát může být ve sféře vlivu někoho jiného teorie pluralismus tvrdí, že v liberálních demokraciích je moc široce a rovnoměrně rozptýlena

10 KAPITALISTICKÝ STÁT teorie vznikla na základě učení Karla Marxe charakterizoval stát jako prostředek vládnoucí vrstvy(buržoazie) k ovládání nižších tříd(proletariát) podle něj v dokonalém komunismu není místo pro stát jako takový, protože už nebude jedna třída vykořisťována druhou přesto jeho teorie nebyla koncipována příliš jasně, což dalo prostor neomarxistům k rozvinutí teorie státu např. v jedné teorii je stát postaven do role agenta bohatých, a zdůrazňuje že k moci se dostává jen skupina privilegovaných.

11 STÁT LEVIATHAN tato teorie vychází z přesvědčení, že stát je parazit, který ohrožuje jak individuální svobodu, tak i ekonomickou bezpečnost místo aby byl soudcem, je spíše jakýmsi pečovatelem stát v této teorii sleduje jiné zájmy než zájmy společnosti, v tomto modelu se stát snaží zvyšovat své pravomoci a sféru působení nejčastěji je tato teorie spojena se stranami Nové pravice tyto strany kritizují tzv. nadměrnou nabídku ze strany vlády, což znamená, že při snaze získat co nejvíce voličů strany slibují pořád víc a víc a tím pádem dochází k zadlužování teorie je na bázi státní byrokracie versus zbytek

12 PATRIARCHÁLNÍ STÁT feministické teorie státu kritika mužského řízení a správy věcí veřejných genderový rozkol ve společnosti

13 5 základních atributů státu 1. atribut – území 2. atribut – obyvatelstvo 3. atribut – vláda 4. atribut – nezávislost, svrchovanost 5. atribut – schopnost + ochota počínat si jako nezávislý aktér v MV

14 MOC - autorita Max Weber – snažil se najít ideál-typy, které by objasnily podstatu politického vládnutí 3 druhy vládnutí (autorit) dle Maxe Webera: 1. tradiční autorita 2. charismatická autorita 3. právně-racionální autorita

15 Tradiční autorita opírá se o zavedené zvyky a tradice tvrdí, že existuje odpradávna funguje podle určitého souboru konkrétních pravidel dnes spjata se systémy, kde se moc a autorita dělí dynastie v Saúdské Arábii, Maroku...zároveň i ve VB nebo Belgii, pomáhá formovat politickou kulturu, jelikož udržuje při životě hodnoty (úcta, respekt a povinnost)

16 Charismatická autorita opírá se o sílu osobnosti jednotlivce funguje na principu ovlivňování - jak daná autorita ovlivňuje své spojence a podřízené moderní političtí vůdcové jsou např. Napoleon, Hitler, Fidel Castro nebo Kaddáfí systémy osobní moci jsou podpírány kultem osobnosti, jehož účelem je vyrábět charisma to že legitimita vyvěrá zčásti nebo zcela z moci a síly vůdcovy osobnosti, má dva důsledky: 1. neopírá se o formální pravidla nebo postupy- je často bezbřehá 2. je natolik spjata s konkrétním jednotlivcem, že systém osobní moci jen stěží přežije svého zakladatele

17 Právně-racionální autorita váže se na jasně stanovený soubor pravidel je příznačná pro většinu moderních států moc všech orgánů je dána formálními, ústavními pravidly vymezující jasná pravidla spíše než s osobou je tak spjata s funkcí, a tím je menší pravděpodobnost zneužití zachovává omezenou vládu a racionální dělbu práce, čímž zvyšuje výkonnost odvrácenou tváří pak je vznik odosobněného a nelidského sociálního prostředí kritika - neustálý růst byrokratických forem

18 Vůdcovství určitý vzorec chování nebo jako určitou vlastnost člověka je to vliv, který jednotlivec nebo skupina má na nějaký širší kolektiv využívá ho k dosáhnutí žádoucích cílů

19 Základní pojmy politologie

20 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes ??) Studium zabývající se vládnutím „Umění vládnou“

21 Antipolitika Politika vnímaná jako prostředek k dosažení vlastních sobeckých cílů Podpora anti-systémových prvků Negativní vymezení Od dob Machiavelliho

22 Governance „government“ (vládnutí) X „governance“ (správa věcí veřejných) Veřejná sféra Financována z daní Slouží všem Soukromá sféra Financováno občany Vlastní cíle a zájmy Veřejná sdružení Kombinace obou

23 Polis Městský stát Ve starověkém Řecku Také označení nejvyšší a nejvíce žádoucí formy společnosti

24 Polity Politicky organizovaná společnost Organizace pomocí uplatňování politické autority Viz. Aristoteles – vláda mnohých v zájmu všech

25 Autorita Legitimní moc (= oprávněnost) Právo na ovlivňování chování lidí ( x moc je pouze schopnost k ovlivňování) „povinnost poslouchat“ M. Weber - 3 druhy autority Tradiční Charismatická Právně-racionální

26 Konflikt Svár (spor) proti sobě vzájemně stojících sil Rozdílnost: Názorů Preferencí Potřeb Zájmů

27 Kooperace Spolupráce Dosažení cíle společným postupem

28 Moc Schopnost dosažení žádoucího výsledku Moc – vztah Schopnost ovlivnit chování a jednání jiných s cílem ke prospěchu nám či ostatních Moc – trest či odměna Síla či manipulace

29 Občanská společnost „Civil society“ Společenství vlády práva pod autoritou státu Později oddělení od státu Popis institucí nezávislých na státu Sféra autonomních skupin a sdružení (podniky, kluby, rodiny)

30 Konsensus Shoda „široká shoda“ -neshoda v podrobnostech (detailech) Konsenzuální politika Procedurální (ochota při vyjednávání) Materiální (základní shoda v určitých tématech)

31 Objektivní = Vnější ve vztahu k pozorovateli = Prokazatelný = Nepředpojatý

32 Normativní Předepisující hodnoty – normy chování „Co má být“ X ne „to co je“

33 Empirický Opřený o pozorování Důležitost experimentu Odvození od smyslových údajů Role zkušenosti

34 Behavioralismus Společenské vědy (teorie o společnosti) by se měly vytvářet pouze na základě pozorovatelného chování (behaviour) Kvantifikovatelná data pro výzkum Např. důležitost statistiky

35 Instituce Útvar (orgán) mající určitou formalizovanou roli – status Soubor norem zajišťující pravidelné a předvídatelné chování „pravidla hry“

36 Diskurs Interakce Komunikace mezi lidmi Odhalování a doplňování mocenských vztahů

37 Teorie Systematizování empirických dat Předpoklad spolehlivého poznání (na rozdíl od hypotézy)

38 Paradigma Vzorec (model) zdůrazňující podstatné rysy konkrétního jevu Intelektuální rámec tvořený vzájemně spjatými hodnotami a teoriemi usilující o poznání

39 Demagogie Způsob na první pohled působivého, ale ve skutečnosti klamného veřejného vystupování Typické pro řečníky

40 Racionalismus Přesvědčení o pochopení a vysvětlení světa lidským rozumem Nutný předpoklad racionální struktury světa

41 Pragmatismus Důraz na praktické okolnosti a cíle Nedůvěra k abstraktním hodnotám i idejím

42 Metaideologie Ideologie vyššího stupně (meta) či druhého řádu formující základ (základ diskuze)

43 Meritokracie Vláda nadaných Zásada odměňování a udílení funkcí na základě schopností

44 Ancien régime „starý pořádek“ Absolutistické struktury z období před VFR (1789)

45 Noblesse oblige „šlechtictví zavazuje“ Povinnost starat se a chránit méně majetné a méně privilegované

46 Revizionismus Pozměňování původních či obecně uznávaných názorů Ztráta určitého přesvědčení

47 Politické ideologie LIBERALISMUS KONZERVATISMUS

48 Co je to ideologie a doktrína? Politický program vždy vychází ze 2 skutečností: jednak z reflexe skutečnosti (např. progresivní zdanění, milionářská daň, či naopak rovná daň, snížení daní apod.), jednak z určité doktríny nebo ideologie

49 IDEOLOGIE x DOKTRÍNA IDEOLOGIE soustava idejí, teorií a názorů ucelený a obecný výklad člověka, ze kterého má vycházet politický program DOKTRÍNA doslovně učení, nauka systematický soubor názorů na určitý problém

50 IDEOLOGIE x DOKTRÍNA Porovnání: ideologie je soubor základních, obecných tezí XXXX doktrína pak soubor názorů na konkrétní problém, může tak vycházet z ideologie nebo být přímo její součástí Příklad: ideologie liberalismu má v ekonomické oblasti doktrínu laissez-faire

51 IDEOLOGIE xxx UTOPIE autorem srovnání obou pojmů je něm. filosof Karl Manheim ideologie – je ucelený systém hodnot, postojů a životních názorů, vychází přitom ale z realistických předpokladů a očekávání X utopie – sytém, který ale na rozdíl od ideologie vychází z očekávání, která jsou v dané chvíli nereálná např. předpoklad že lidé budou žít všichni v naprosté rovnosti, míru a lásce

52 Vznik pojmu ideologie použil je franc. filosof A. Destutt de Tracy ( ) významu učení o idejích jako pevném základu pro vytvoření řádu politiky, morálky i výchovy zrod v době franc. osvícenství, v době racionalismu a reformace Především v době pozdější industrializace vyvolané průmyslovou revolucí vedla k relativizaci původních tradičních hodnot a institucí (rodina, církev), změně životního stylu přesunem četného venkovského obyvatelstva do měst, vzniku nových sociálních problémů (urbanizace, chudoba, růst sociálního napětí) ideologie tak obnovuje potřebu identity i sounáležitosti v rámci většího celku lidí politické ideologie bývají spojovány s určitými společenskými třídami: liberalismus se střední třídou, konzervatizmus s pozemkovou šlechtou, socialismus s dělnickou třídou

53 ideologie není náboženské dogma každá ideologie má svůj charakteristický soubor idejí a názorů tyto ideje se neustále revidují a znovu definují → politické ideologie se vyvíjely a vyvíjejí pod tlakem měnících se okolností, v diskusích a argumentacích

54 Ideologie v demokratickém režimu neexistuje důsledně objektivní pohled nezatížený určitou ideologií demokratický režim dbá na existenci pluralitního prostředí sice soupeřících, ale vzájemně se respektujících ideologií oslabení vlivu ideologií v prostředích, kde je důležitá rovnováha Stát Policie Armáda soudy

55 Ideologie v totalitním režimu považuje sama sebe za neomylnou často vědecky podloženou tedy nezpochybnitelnou a dogmatickou odmítá svou falzifikaci Stává se oficiálním státním učením a činí si nároky prostřednictvím státu ovládat celého člověka i společnost - např. marximus či nacismus Falzifikace je pojem K. Poppera zdůrazňuje, že jen ideologie, která od počátku připouští, a dokonce usiluje o vlastní zpochybnění je vědecká a demokratická (viz např. Einstein a jeho přístup ke své teorii relativity) Totalita a totalitní myšlení tvůrcem pojmu Hanah Arendtová

56 Tradiční západní demokratické ideologie liberalismu konzervatizmus socialismu (sociální demokratismus)

57 LIBERALISMUS  „metaideologie“  ideologie vyššího stupně  je schopna zahrnout široké spektrum hodnot a názorů  liberty = svoboda  liberální principy se uplatňují již v době Anglické revoluce (17. st.), Americké a Francouzské revoluce (18. st.)  „liberalismus“ poprvé použit v politickém smyslu – španělská ústava 1812

58 LIBERALISMUS raný liberalismus (od 1840´s) spíše doktrína než propracovaná ideologie liberálové zpochybňovali absolutní moc monarchů kritizovali privilegia pozemkové šlechty autoritu církve prosazovali ústavní a později zastupitelský stát ekonomický liberalismus (poč. 19.st.) – laissez-faire – tržní ekonomika svobodný obchod (odsuzuje zásahy státu do ekonomiky) sociální liberalismus (konec 19.st.) vláda má garantovat sociální a zdravotní péči, bydlení, penze, vzdělání obyvatel včetně zásahů do ekonomiky (welfare state)

59 Definice liberalismu myšlenkový a politický směr věří v lidskost člověka jeho schopnost ctít zákony, respektovat druhé a umět naložit se svou svobodou ústřední hodnotou je svoboda jednotlivce a otevřená společnost svobodných individuí

60 liberální demokracie politické systémy usilující o: omezení státní moci zabezpečení občanských svobod (svoboda slova, vyznání, právo na vlastnictví majetku) fungující na principu zastupitelské vlády (soutěživé volby)

61 Principy liberalismu Individualismus Osobní svoboda Racionalismus Rovnost příležitostí a sociální rovnost Občanská společnost Liberální stát Ústavní vláda

62 Dělení liberalismu: Klasický liberalismus Sociální liberalismus Neoliberalismus

63 Klasický liberalismus st. orientován především na ekonomickou svobodu založenou na laissez-faire, laissez-passer ( nechat být, nechat probíhat) stát jen v úloze nočního hlídače, který dbá na dodržování zákonů zajišťuje vnější i vnitřní bezpečnost trh se řídí sám „neviditelnou rukou“ (A.Smith) klasická koncepce tržní ekonomika „bez přívlastků“ Vznik spjat s průmyslovou revolucí a ranou fází kapitalismu Zařazení v politickém spektru: pravice

64 Klasický liberalismus Adam Smith -Bohatství národů svobodný trh je veden neviditelnou rukou která sama bez zásahu státu stabilizuje systém a přináší všeobecný prospěch firmy se snaží o max. zisk a domácnosti o užitek a vzájemně vyrovnávají nabídku a poptávku v nižší ceně a vyšší kvalitě Jeremy Bentham - Fragmenty o vládě kritika Lockových nezcizitelných práv odmítání spol. smlouvy i precedentů utilitarismus – člověk je veden pouze touhou po vlastním prospěchu, řídí se pouze maximalizací blaha a minimalizací bolesti (ekonomický princip prospěšnosti

65 Sociální liberalismus st. snaží se původní laissez-faire ovlivnit státními zásahy sociální podpora v nezaměstnanosti, důchody, ochrana zaměstnanců proti zaměstnavatelům) smíšená tržní ekonomika (keynnesiánství) dosahuje toho ale za cenu zvyšování daní, byrokratizace a snížení pružnosti ekonomiky Vznik: a) 1.sv. válka b) 30.léta: Světová hospodářská c) 2.pol.20.st.: další omezování trhu Zařazení v politickém spektru: levý střed Labour Party US demokraté

66 Sociální liberalismus John Stuart Mill - Utilitarismus nejdůležitější společenskou užitečností je spravedlnost a všeobecné štěstí i svoboda příklon od klasického liberal. k socialismu kritika kapitalismu John Rawls - Teorie spravedlnosti blahobyt je dosažitelný jedině sociální spravedlností a to tak, že lidé s lepším sociálním postavením vyrovnávají sociální situaci méně úspěšným vychází z Rousseaovy společenské smlouvy brání sociálnímu napětí

67 Neoliberalismus 2. pol st navazuje na klasický liberalismus, a to především svou orientací na ekonomické svobody a volný trh vznik: v 2.pol. 20.st., prosazení v 80. letech 20.st. Ukázalo se, že státy se silnou sociální politikou a státními zásahy do ekonomiky (keynnesiánství) nemohou dále fungovat, proto sociální škrty, liberalizace ekonomiky, privatizace, decentralizace moci a pokles daní zařazení: pravice

68 Neoliberalismus Milton Friedman -Kapitalismus a svoboda staví se proti zásahům státu do ekonomiky trh má samoregulační schopnost „přirozená míra nezaměstnanosti“ – snaha státu o plnou zaměstnanost je neefektivní, brání konkurenci pracovních sil Nobelova cena za ekonomii hl. představitel Chicagské školy doktrína monetarismus - ekonomika státu ovlivňována prostřednictvím množství peněz v oběhu

69 Neoliberalismus Fridrich August von Hayek - Cesta do otroctví zachování řádu je možné jen díky svobodě, vlastnictví a spravedlnosti jakékoli zásahy státu proti pilířům řádu způsobují pád kultury a zotročení člověka Na vině je především socialismus, keynnesiánství Nobelova cena za ekonomii James Buchanan- Teorie veřejné (racionální) volby politické rozhodování se děje na základě ekonomického principu max. užitku - být znovu zvolen

70 Neoliberalismus Robert Nozick - Stát a utopie je proti Rawlesově teorii spravedlnosti spravedlnost mají zajišťovat pouze tržní procesy stát má dbát jen o bezpečnost Ludwig von Mises - Liberalismus odmítal jako liberály uznat kohokoli, kdo usiluje o zasahování státu do tržních procesů

71 Současný neoliberalismus Francis Fukuyama - Konec dějin a poslední člověk na poč. 90. let poukázal na převahu liberalismu v celkovém myšlení západní civilizace podle něj to znamená vstup do post-historické epochy zároveň liberalismus ovlivnil i ostatní ideologie (konservatismus, křesťanský demokratismus, soc. demokratismus, neomarxismus, feminismus) to ale přineslo jeho vlastní vyčerpání a liberální strany ztratily voliče

72 KONZERVATISMUS Lat. conservare – uchovávat jedna ze dvou hlavních ideologií 19. st. „konzervativní“: umírněné nebo opatrné jednání konvenční a konformistický životní styl odmítání změn nebo opatrnost vůči změnám reakce na VFR, liberalismus, socialismus → obrana ancien régime, tradičního společenského řádu (autorita, hierarchie) není však striktní ideologií, nenechal se nikdy svázat pevným ideovým systémem důraz na vše zažité, prověřené tradicí (tradice je v každé zemi jiná) konzervativci odmítají abstraktní ideje a doktríny, soustředí se na realitu a praxi

73 KONZERVATISMUS Klasický konzervatismus základní principy vychází především z kritiky unáhlených revolučních změn Kulturní konzervatismus nedůvěra ve schopnost lidí si spravedlivě vládnout Tradiční konzervatismus přílišná ekonomická liberalizace vede k rozšíření propasti mezi vrstvami bohatými a chudými Libertiariánský konzervatismus (neokonzervatismus) je pojítkem mezi liberalismem a konzervatismem vychází se stejných historických potřeb překonat ekonom. i celospolečenskou stagnaci

74 Definice konzervatismu myšlenkový, politický a životní názor uctívá tradiční hodnoty a instituce (řád, rodina, náboženství) odmítá jejich zrušení připouští max. změnu v zájmu jejich uchování např. legalizace rozvodů ke snížení napětí v rodině

75 Principy konzervatismu Tradice Lidská nedokonalost Pragmatismus Organická společnost Hierarchie Autorita Majetek

76 Klasický konzervatismus Edmund Burke - Reflexe revoluce ve Francii odmítal všechny teorie o společenské smlouvě společnost je výsledkem organického přirozeného růstu od pravěku partnerství mezi mrtvými, živými a ještě nenarozenými David Hume - Politický diskurs zajištění spravedlnosti a vlastnictví bylo důvodem vzniku státu a ten je jejich jediným ochráncem přirozená práva totiž neexistují, stejně jako další racionalistické konstrukce > skepticismus Joseph de Maistre žádá návrat předrevolučních poměrů: obnova autority církve, národních tradic reakčnost: kritika liberalismu ohrožuje řád a destabilizuje politický systém

77 Kulturní konzervatismus Samuel T. Coleridge Karl Manheim José Ortega y Gasset -Vzpoura davů kritik masové společnosti

78 Tradiční konzervatismus Benjamin Disraeli doktrína jednoho národa – tedy bohatých i chudých ( sociální reformy, rozšíření volebního práva Russel Kirk křesťanskému demokratismu reprezentovaném především německými stranami CDU a CSU, vedle tradičních témat (rodina, omezení imigrace, sociální solidarita/soucit) se stále více prosazují liberální ekonom. principy: snížení daňové zátěže, reforma financování EU K.Adenauer – zakl. CDU, zasloužil se o začlenění Německa do ESOU H.Kohl, CDU, jako premiér se zasloužil o pád komunismu ve Východní Evropě a o sjednocení Německa

79 Libertiariánský konzervatismus (neokonzervatismus) Michael Oakeshott Roger Scruton - Smysl konzervatismu Margaret Thatcher Ronald Reagan

80 Nová pravice široký pojem – zahrnuje požadavky na snížení daní i přísnější cenzuru či kampaně proti přistěhovalectví 2 hlavní témata/proudy, které se často překrývají: klasická liberální ekonomická teorie (volný trh) → neoliberalismus tradiční konzervatizmus 19. st. – autorita, řád, disciplína → neokonzervatizmus 70. léta – neúspěch keynesiánské sociální demokracie, konec ekonomické konjunktury, krize státu blahobytu, obavy ze zhroucení společnosti a úpadku autority 80. léta – VB (thatcherismus), USA (reaganismus) odklon od státního intervencionismu, příklon k trhu silný, ale (svými funkcemi) minimální stát „svobodná ekonomika a silný stát“ (Andrew Gable)

81 Současný neokonzervatismus konzervatismus s „lidskou tváří“ - tzv. sociální neokonzervatismus George W. Bushem Arnoldem Schwarzenegger Rudy Guliani Václav Klaus


Stáhnout ppt "Politologie 1. přednáška – 11. 2. 2016 Úvod do politologie + politické ideologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google