- 1 - Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj Pobočka Trutnov POZEMKOVÉ ÚPRAVY A VODA V KRAJINĚ Prezentace: jednání MAS, Kulturní dům Obce Havlovice.

Prezentace na téma: "- 1 - Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj Pobočka Trutnov POZEMKOVÉ ÚPRAVY A VODA V KRAJINĚ Prezentace: jednání MAS, Kulturní dům Obce Havlovice."— Transkript prezentace:

1 - 1 - Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj Pobočka Trutnov POZEMKOVÉ ÚPRAVY A VODA V KRAJINĚ Prezentace: jednání MAS, Kulturní dům Obce Havlovice Vypracoval: ing. Josef Kutina 19. Listopad 2015

2 2 VÝZNAM A ÚČEL POZEMKOVÝCH ÚPRAV Zákon č. 139/2002 Sb. - § 2 1. Jsou nástrojem pro vytváření podmínek pro racionální uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům s ohledem na hospodaření na nich a na potřeby krajiny 2. Řeší se jimi ve veřejném zájmu komplexně dané území a zajišťují se jimi podmínky pro zlepšení života ve venkovských oblastech včetně diverzifikace hospodářských činností, zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a zlepšení životního prostředí 3. Odstraňují se jimi nesoulady v původních pozemkových evidencích a aktualizuje se stav území na danou současnost a reálné požadavky v souladu s právním rámcem vlastnických vztahů. A to z hlediska vlastníků pozemků i z hlediska zájmů příslušné obce a dotčených orgánů státní správy 4. Následnou realizací navržených společných zařízení se zajišťuje přístupnost pozemků, jejich ochrana proti nepříznivým vlivům vodní eroze a povodní, a obnovují se jimi krajinářské prvky s cílem prospěšnosti pro tvorbu životního prostředí a zvyšování ekologické stability krajiny.

3 3 Území okresu Trutnov, základní údaje Rozloha území okresu: 114 678 ha Počet obyvatel okresu: 122 000 Výměra zemědělské půdy: 50 478 ha Výměra lesní půdy: 53 351 ha Půda ohrožená vodní erozí: 27 % Počet katastrálních území: 177 (z toho 149 příděly) Nadmořská výška území 264 – 1603 m Ochrana území – KRNAP, CHKO Broumovsko Povodí Labe – pramení řeky Labe a Úpa Počet měst a městysů 13 a 2, počet obcí 60

4 4 Okres Trutnov - specifické faktory území Historický vývoj vlastnických vztahů k půdě – okres s územím dotčeným poválečným přídělovým řízením, nepřesnost evidencí, absence listin, neprovedené zaměření, příhraniční okres s Polskou republikou Velká územní členitost, geomorfologická a klimatická rozmanitost území - svažitost pozemků v horských a podhorských oblastech – 27 % půd ohroženo vodní erozí Klimatické podmínky a vodohospodářské poměry v území – erozní ohrožení půd v období tání sněhu a přívalových dešťů v důsledku svažitosti území a špatných odtokových poměrů Rozdílnost problémů v území dle systému hospodaření (sever území v horských a podhorských oblastech, jižní část okresu intenzivní zemědělská výroba) Plánovaná trasa rychlostní komunikace R11 Hradec Králové - Královec - Polská republika

5 5 Pozemkové úpravy v okrese Trutnov Z hlediska procesu provádění návrhů PÚ dochází ke snižování počtu JPÚ a převažujícímu provádění KoPÚ. JPÚ nejsou již podmiňovány zájmem vlastníků na zajištění možnosti hospodaření na svých pozemcích, ale jsou řešeny pouze v případech potřeby dořešení problémů přídělového řízení ve vazbě na digitalizaci katastrálních operátů. Prioritou je provádění KoPÚ z podnětu žádostí vlastníků pozemků Prioritou je provádění KoPÚ z podnětu žádostí vlastníků pozemků nebo na základě nových požadavků vlastníků na řešení již nefunkčních původních JPÚ (formou zatímního užívání a časově omezených nájmů), a to z důvodů nastalých nových změn v území. Plán pozemkových úprav bude současně dále usměrňován s požadavkem ŘSD k přípravě výstavby R11 a to do katastrálních území v trase rychlostní komunikace.

6 6 Přehled pozemkových úprav k 15.11.2015: stav PÚJednoduché pozemkové úpravyKomplexní pozemkové úpravy početvýměra m2početvýměra m2 rozpracované342,80144974,00 ukončené325022,87159990,00 plánované182120,00209991,00 celkem537185,674624955,00 Komplexní pozemkové úpravy na okrese Trutnov jsou rozpracovány a připravovány v současnosti na ploše cca 14 % z celkové plochy zemědělské půdy okresu Trutnov. Ukončeny rozhodnutím a zapsáním do KN na ploše cca 10% plochy zemědělské půdy okresu Trutnov.

7 7 Název KoPÚ Zahájení Řízení Výměra ha Zápis Do KN KoPÚ Dolní Vlčkovice15.4.199651823.9.1999 KoPÚ Horní Vlčkovice15.4.199640711.6.1999 KoPÚ Dolní Branná8.7.199755613.8.2001 KoPÚ Dolní Brusnice1.11.2000365 8.3.2005 KoPÚ Hvězda1.3.200114714.7.2003 KoPÚ Bojiště U Trutnova2.4.20022918.10.2004 KoPÚ Litíč15.5.200445110.7.2006 KoPÚ Hřibojedy3.4.20074806.12.2010 KoPÚ Horní Lánov14.6.200586624.6.2010 KoPÚ Vlčice U Trutnova26.6.2008171023.4.2013 Kopú Dubenec3.1.2008124517.1.2014 Kopú Chotěvice12.3.2009189914.4.2014 Kopú Libotov29.3.20113388.12.2014 Kopú Vilantice30.6.200751617.9.2014 Kopú Verdek20.9.20112062.9.2015 KoPÚ ukončené

8 8 KoPÚ rozpracované Název KPÚZahájeníVýměra ha Dokonče ní Zpracovává KoPÚ Kohoutov27.2.20097102015Ko, Kro KoPÚ Kladruby u Kohoutova 27.2.20092382015Ko, Kro KoPÚ Zvičina29.3.20111782015Ha KoPÚ Třebihošť15.12.20104202015Ha KoPÚ Horní Dehtov4.8.20112002015Ha KoPÚ Pilníkov I.10.4.20121802016Ha KoPÚ Pilníkov II.13.4.20126302016Ha KoPÚ Pilníkov III.13.4.20124202016Ha KoPÚ Sedlec u Lanžova 28.11.20122302017Pl KoPÚ Lanžov28.11.20125632017Pl KoPÚ Suchovršice12.8.20141342018Kuh KoPÚ Kašov19.5.20151632018Pl KoPÚ Radeč25.8.20155582018Kro, Kře KoPÚ Bílé Poličany20.11.20153502018Kře, Kwi

9 9 Pozemkové úpravy a voda v krajině VODA VODA – základní složka života! voda stává strategickou surovinou - pro člověka, pro živočichy, pro rostliny. Vzhledem k její nenahraditelné funkci se voda stává strategickou surovinou. Již v dávnověku byl její nedostatek příčinou zániku civilizací či migrací národů. Vodní režim české krajiny prošel v průběhu 20. století zcela zásadními změnami : - nové uspořádání krajiny (scelování zemědělské půdy, velkoplošné závlahy a meliorace, rozšiřování průmyslové a dopravní infrastruktury, regulace vodotečí atd.), - postupná změna klimatu (snižování úhrnů dešťových srážek a sněhové pokrývky, oteplování atmosféry, zvyšování škodlivých emisí a CO2 v atmosféře, častější projevy nepříznivých klimatických podmínek – přívalových srážek, větrů a tornád apod.) - Intenzifikace zemědělské, lesní a průmyslové výroby - vyšší nároky na zajištění potřebného objemu potravinových zdrojů, nerostných surovin, využívání vodních zdrojů k průmyslovým účelům. S tím spojené silné znečištění povrchových a podzemních vod - Nároky na vyšší spotřebu ve snaze dosažení vysoké úrovně komfortu a životního stylu obyvatel - zbytečné plýtvání vodou

10 10 VODA A POZEMKY V KRAJINĚ - SOUČASNOST : V důsledku výše popsaných změn se při podrobném zkoumání vodohospodářské bilance v krajině setkáváme se stále zhoršujícími faktory a negativními projevy. Dochází stále k častějším hydrologickým extrémům – obdobím mohutných přívalových srážek a bleskových povodní nebo obdobím dlouhého sucha, s kterými si půda sama již není schopna poradit. Proč? Půda v krajině totiž: -Ztrácí dostatečnou vododržnost – půda snadno vysychá, voda z ní rychle odtéká – půda by měla fungovat jako houba ne jako střecha. -Má zhutnělé a utužené podorniční vrstvy – při deštích voda neproniká do profilu, nedoplňují se zásoby infiltrovaných podzemních vod, ale stéká po povrchu ze svahu a dochází k erozi jemných nejúrodnějších částic půdy -Má nedostatečný obsah organických látek a nízkou mikrobiální činnost v půdním profilu a spolu s ostatními vlivy tak půda postupně degraduje -Je často využívána velkoplošně i na dlouhých svazích bez respektování zásad protierozní ochrany. Honba za produkcí a ziskem často převáží nad rozhodnutím účelného zatravnění pozemků. -Slouží často pouze jako výrobní prostředek s cílem dosažení zisku pro uživatele bez zájmu majitele půdy na její další zúrodňování a zkvalitnění

11 11 NEGATIVNÍ PROJEVY ÚČINKU VODY V KRAJINĚ: -Vodní eroze - vlivem špatné agrotechniky a nedodržováním zásad protierozní ochrany dochází ve velké míře na erozně ohrožených svažitých pozemcích k odnosu půdních částic plošně nebo v soustředěných odtokových liniích do údolnic až vodních toků, kde pak dochází k usazování naplavenin nánosy erodované zeminy. V důsledku toho vznikají nenahraditelné škody v důsledku splavení zasetých plodin, vrstvy ornice a živin, tvorbě erozních rýh až strží na takto erodovaném pozemku. Následným usazováním splavenin na okolních pozemcích nebo v údolnicích a vodních tocích vznikají škody při zanesení a snížení průtoků těchto toků a tím nebezpečí jejich vybřežení snížením průtočného profilu a zaplavení přilehlých objektů. Pro výpočet erozního smyvu půdy a ohroženosti pozemků k vodní erozi se pro pozemkové úpravy používá universální rovnice (USLE) Wischmeier, Smith (1978) G = R. K. L. S. C. P (t/ha/rok) Kde R je faktor erozního účinku deště, K – půdní faktor stanovený dle BPEJ, L – faktor délky svahu, S – faktor sklonu svahu, C – faktor protierozního účinku vegetačního pokryvu, P - faktor protierozních opatření. S ohledem na zvyšující se problémy s erozí pozemků byla Státním pozemkovým úřadem a VÚMOP Praha do metodiky pro výpočet erozní ohroženosti pozemků při pozemkových úpravách doporučena vyšší hodnota R faktoru a to 40 s přípustnou ztrátou půdy 4 t/ha/rok oproti původní hodnotě R 20.

12 12 !!!

13 13

14 14

15 15 Doprovodný efekt vodní eroze = Naplaveniny a zanášení vodních toků a nádrží

16 16 -Sesuvy půdy, strže - v důsledku dlouhodobého deštivého počasí, v období přívalových dešťů dochází na mělčích půdách s nepropustným většinou skalnatým podložím nebo na odlesněných půdách k přemokření profilu a maximálnímu nasycení půdy vodou. Půda na svazích i přes dostatečný vegetační pokryv se pak vlivem zhmotnění vodou a gravitační silou ve směru ze svahu dolů dá do pohybu a má za následek vznik sesuvu půdy. Jejich rozsahy a mocnosti jsou závislé na množství a délce dopadajících srážek, na reliéfu terénu a hlavně na druhu pokryvu půdy, její svažitosti, soudržnosti a propustnosti. Sesuvy půd jsou často nejen negativním projevem degradace půdy ale zároveň i nebezpečím pro spodní úseky v údolnicích z hlediska zavalení sesutou zeminou. Sanace sesuvů půdy je technicky velmi náročná a značně finančně nákladná. Na postižených pozemcích tak dochází k nevratným změnám.

17 17

18 18

19 19

20 20

21 21 -Zamokření a zatopení pozemků vodou - v důsledku přívalových dešťů nebo nefunkčnosti melioračního odvodnění může docházet na pozemcích, ležících v údolnicích nebo terénních depresích k hromadění povrchové vody z důvodů nepropustného podloží, zhutnění půdního profilu nebo zamezení přirozeného odtoku. Tato místa jsou pro mechanizaci neobdělavatelná a postupem času na takovýchto pozemcích dominují traviny mokřadních druhů. Pro krajinu paradoxně může takto trvale zamokřený pozemek působit příznivě jako vhodný prostor pro přírodní společenstva a živočichy. U této problematiky je nutné samostatně upozornit na problematiku melioračních staveb = povrchového a podzemního ( drenážního) odvodnění pozemků. Tyto stavby, které jsou jako detail součástí vlastnictví pozemků (s často obrovskou finanční hodnotou), postrádají ale zcela nastavení systému k zajištění jejich údržby či správy, a možnosti řešení akutních oprav.

22 22

23 23 -Období dlouhodobého sucha - i nedostatek vody v krajině má významný vliv na zemědělskou půdu a možnosti jejího využívání a v posledním období se i tento projevuje ve větším rozsahu. Vlivem počasí při nedostatku dešťových srážek a malé zásobenosti vody v půdě může dojít při dlouhodobějším stavu k podstatným ztrátám na produkci pěstovaných plodin a ke změnám fyzikálních a biochemických vlastností půdy. Údržba stávajících vodních nádrží či zavlažovacích systému je i tak závislá na možnosti přítoků a zdrojů vody a její kvality. V rámci pozemkových úprav jsou proto projektanti stále více postaveny před řešení tohoto problému, jehož výsledkem by měl být návrh takových zařízení v krajině, aby docházelo při deštích k akumulaci či zpomalení pohybu vody v krajině a ne její urychlené neškodné odvedení z území do stávajících toků.

24 24 Ochrana pozemků proti vodní erozi – způsoby a opatření 1.Agrotechnická opatření (organizační) - půdoochranné zatravnění - protierozní osevní postupy s vyloučením širokořádkových plodin - zatravněné protierozní pásy - setí plodin s podsevem, setí plodin ve směru vrstevnic - 2.Technická – investiční opatření - výstavba protierozních mezí a průlehů - výstavba ochranných hrází - výstavba retenčních nádrží, suchých poldrů, mokřadů - výstavba vodních akumulačních nádrží, rybníků apod.

25 25 Systém GAEC – podmínky zajištění protierozní ochrany půdy pro možnost čerpání dotací

26 26

27 27

28 28 Pozemkové úpravy - protierozní a protipovodňová opatření V rámci provádění pozemkových úprav lze na základě průzkumů a výpočtů odtokových poměrů v území navrhovat protierozní opatření (PEO) nebo protipovodňová opatření (PPO). Teprve na základě úspěšně schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy lze následně v rámci investiční činnosti provádět realizace navržených tzv. Společných zařízení. Mezi takové patří např. -Protierozní osevní postupy -Protierozní meze s výsadbou stromů a keřů -Zatravnění pozemků a přerušovací travnaté pásy -Průlehy, záchytné a svodné příkopy, hrázkování -Ochranné hráze (zemní, dřevěné, kamenné, betonové, gabiony) -Suché retenční nádrže (poldry – s regulací odtoku či bez regulace) -Mokřady -Vodní akumulační nádrže, rybníky

29 29 Pozemkové úpravy - protierozní a protipovodňová opatření – ukázky realizovaných staveb Poldry:

30 30

31 31

32 32 Pozemkové úpravy - protierozní a protipovodňová opatření Mokřad a retenční nádrž:

33 33 Pozemkové úpravy - protierozní a protipovodňová opatření Vodní akumulační nádrže:

34 34 Pozemkové úpravy - protierozní a protipovodňová opatření: Průlehy, příkopy, hráze

35 35 Pozemkové úpravy - protierozní a protipovodňová opatření: Průlehy, meze

36 36 Děkuji za pozornost