Ekonomie životního prostředí

Prezentace na téma: "Ekonomie životního prostředí"— Transkript prezentace:

1 Ekonomie životního prostředí http://fzp.ujep.cz/~vosatka/

2 Vysvětlete pojem Ekonomie

3 Ekonomie Věda zabývající se tím, jak lidé využívají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a jak jsou tyto statky rozdělovány ke spotřebě přítomné i budoucí

4 Vysvětlete pojem Ekonomika

5 Ekonomika Národní hospodářství systém vztahů mezi ekonomickými subjekty „praktická aplikace“ ekonomie

6 Vysvětlete pojem Ekologie

7 Ekologie Věda zkoumající vztahy organismů k vnějšímu prostředí a mezi sebou navzájem

8 Vysvětlete pojem Životní prostředí (a jeho složky)

9 Životní prostředí 1. statická definice – soubor faktorů nutných k životu organizmů; 2. dynamická definice – systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, které jsou nebo mohu být s objektem ve stálé interakci a které objekt používá a mění; 3. systémová – systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek.

10 Statky ŽP V environmentální ekonomii často hovoříme o tzv. statcích životního prostředí. Co jsou to statky ŽP? Statky životního prostředí jsou obecně různé složky ŽP (např. nerostné suroviny, rybník, les, důl, určitá lokalita, ovzduší), které je možné chápat jako samostatné předměty obchodu nebo složky, jejichž užívání se nějakým způsobem promítá do ekonomických úvah a transakcí subjektů. Stručně řečeno jsou to součásti přírody, které člověk používá k uspokojování svých potřeb. Statky ŽP je také možné chápat jako ekosystémové služby (např. rekreace), které příroda poskytuje člověku Statky ŽP mohou být původem přírodními statky nebo je může nabízet stát v podobě veřejných statků.

11 Vysvětlete pojem Ochrana ŽP

12 Lidské cílevědomé aktivity, jejichž cílem je chránit či obnovit složky ŽP Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. (zákon č.17/1992 Sb. o životním prostředí) aktivity Lidské cílevědomé aktivity, jejichž cílem je chránit či obnovit složky ŽP. (Při ochraně ŽP se významně čerpá z poznatků, které přináší ekologie.)

13 Ekonomika versus ochrana ŽP? V jakém vztahu jsou spolu dva významné zájmy člověka: a) ekonomické zájmy (reprezentované především snahou o uspokojení potřeb) a b) zájmy o kvalitu životního prostředí (reprezentované především snahou o zachování nebo nápravu ŽP) ? Jsou tyto zájmy v souladu či rozporu?

14 Ekonomika versus ochrana ŽP? V praxi dochází k celé řadě interakcí mezi ekonomikou a životním prostředím (resp. jejich zájmů). V případě vzniklého rozporu zájmů mezi ekonomikou a ochranou ŽP se objevuje celá řada problémů a otázek, jež je nutné řešit. A právě těmito otázkami se do značné míry zabývá právě environmentální ekonomie.

15

16 Opakování

17 Pozitivní vs. Normativní ekonomie Pozitivní ekonomie – „ jak se věci mají“. Analyzuje údaje, fakta. Popis lidských aktivit a dopadů této činnosti na environmentální aktiva. Normativní ekonomie – „co by mělo být“. Formuluje cíle veřejnou politiku. Navrhuje kritéria pro posuzování optimální úrovně a struktury ekonomické produkce – efektivnost, udržitelnost.

18 Hospodářský systém a životní prostředí Tržní vs. plánované hospodářství. Které je lepší? Které dokáže lépe chránit ŽP? Který systém lépe řeší základní otázky – Co? Jak? Pro koho? Jak určovat ceny statků – interakcí poptávky a nabídky nebo direktivně? Jaké statky preferovat – soukromé nebo veřejné?

19 Problémy v tržní ekonomice 1. Selhání vlády, teorie veřejné volby 2. Selhání trhu Ad 1. Selhání vlády, teorie veřejné volby. Problémy se projevují v těchto případech: nevhodná a škodlivá rozhodnutí neefektivní rozhodnutí redistribuční rozhodnutí rozhodovací pravidla (jednomyslnost, většinové pravidlo) O selhání vlády hovoříme v případech, kdy a)stát nevědomě (problém určení veřejného zájmu) či vědomě (problém korupce) hájí jiné zájmy, než zájmy občanů; b)vládní politika reaguje na problémy se zpožděním; c)vláda zvolí nesprávnou hospodářskou politiku; d)dochází k nadměrnému nárůstu byrokracie; dochází k problémům kvůli prolínání politických a ekonomických cyklů, aj.

20 Problémy v tržní ekonomice Ad 2. Tržní selhání. Problémy způsobuje: Neefektivnost Monopol Veřejné statky Externality ► pozitivní, negativní Asymetrické informace Nerovnost Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství Nestabilita Inflace, nezaměstnanost, nízké tempo růstu Zjednodušeně řečeno, o selhání trhu hovoříme tehdy, pokud neplní svou funkci (úlohu) a tou je uskutečnit oboustranně výhodnou směnu

21 Veřejné statky Jsou součást přírodních statků. Protiklad soukromých statků. Při jejich spotřebě si jednotlivé subjekty nekonkurují, existuje nevylučitelnost ze spotřeby. Můžeme je dělit na: čisté soukromé statky, čisté veřejné statky, smíšené statky. Jedná se často o kolektivní statky nezbytné pro fungování společnosti jako celku, u nichž nelze určit podíl jednotlivých spotřebitelů na užití. Měly by být poskytovány na základě veřejného zájmu (k uspokojení „veřejných potřeb“)

22 Základní ekonomické zákony zákon vzácnosti Statky jsou vzácné (proto vznikla i ekonomie), odlišují se podle toho, kolik práce, půdy a kapitálu muselo být obětováno k jejich získání. zákon ekonomie času Rozvoj výroby vede ke snižování výrobních nákladů. Tato tendence nezávisí na vůli výrobce (snaha o zvyšování produktivity práce), nutí ho k tomu sám ekonomický mechanismus, trh, konkurence. zákon klesající poptávky

23 Základní ekologické zákony ekosystémů Pravidlo diverzity – Ekosystém je tím stabilnější, z čím většího počtu prvku se skládá. Zákon minima – Ekosystém je tak stabilní, jako jeho nejslabší článek. Zákon tolerance – Proti působení vnějších vlivů má ekosystém určité hranice. Ekosystém, který není schopen uvést svůj odpad do koloběhu látek v přírodě je vystřídán jiným systémem.

24 Environmentální ekonomie

25 Potřebnost environmentální ekonomie Potřebujeme vlastně pro uchopení problematiky vztahu Ekonomiky a ŽP novou vědní disciplínu – Environmentální ekonomii? Neřeší již sama ekonomie problematiku ŽP a našeho zacházení s ním?

26 Jak nahlíží na ŽP a jeho složky klasická ekonomie? Čím se odlišuje pohled environmentální ekonomie?

27 Pohled klasické ekonomie na ŽP Standardní pohled ekonomie na přírodu spočívá v tom, že je chápána jako zdroj surovin a dalších vstupů do výrobního procesu, které jsou volně dostupné a v podstatě zadarmo (resp. za vynaložené náklady na těžbu, dopravu, atd.). Impulsem ke spotřebě těchto zdrojů je pouhá existence poptávky po nich (zbytečná či nikoliv, hlavně když je poptávající ochoten zaplatit). Do určitého stupně rozvoje lidské společnosti (relativně malý počet obyvatel a jejich nároky na zdroje) byl tento postoj celkem akceptovatelný. V současné době (přelidněnost planety a obrovské nároky na zdroje) je však již tento přístup značně iracionální (i když bohužel stále častý  ).

28 Je potřeba regulace lidské činnosti?

29 Domácnosti Firmy Životní prostředí Práce, půda, kapitál Výrobky a služby nabízené Důchody Výdaje - platby (za výrobky a služby) Půda, suroviny, vzduch, voda, atd. Stát Externality (negativní, ale i pozitivní) Půda, suroviny, vzduch, voda, atd. Zdarma? Externality (negativní, ale i pozitivní)

30 Pohled klasické ekonomie na ŽP Už toto základní vysvětlení ukazuje nedostatky čistě ekonomického pohledu na ŽP. Potřeba nápravy přístupu klasické ekonomie byla nalezena v jednoduchém uvědomění si faktu, že ŽP není jen zásobárnou zdrojů pro člověka a ekonomiku, ale že člověk (a samozřejmě i ekonomika) je na ŽP a jeho stavu závislý a tato závislost má naprosto terminální charakter. ŽP tedy nelze využívat neomezeně pouze na základě existence poptávky. Právě nedostatky klasického ekonomického přístupu vůči přírodě se snaží řešit a napravit ekonomie environmentální (a také ekonomie ekologická)

31 Vývoj environmentální ekonomie Počátky od 50. a 60. let 20. stol. – pokrok hlavně v metodice hodnocení dopadů na ŽP (znečišťování ovzduší a vody). Později se řešily souvislosti ekonomického růstu a čerpání přírodních zdrojů. Na počátku chápána velmi zúženě, jednotlivá nesystémová opatření (např. ochrana „pralesů“) Postupnou formulací ekonomických přístupů k ochraně ŽP, stala se environmentální ekonomie hlavním teoretickým základem ochrany ŽP

32 Obsah environmentální ekonomie Environmentální ekonomie řeší především vzájemné vazby mezi ekonomickým systémem a životním prostředím a snaží se o nalezení takových cest, které by vedly k ekonomickému rozvoji při co nejmenších dopadech na životní prostředí.

33 V rámci environmentální ekonomie se dále řeší celá řada dílčích problémů například z oblasti oceňování přírodních statků, měření externalit, cost-benefit analýz či investic a výdajů na ochranu životního prostředí. formulace racionálních přístupů k řešeným problémům ŽP s přednostním využitím standardních prvků ekonomické analýzy (ekonomických nástrojů) K hlavním úkolům EŽP pak stručně řečeno patří formulace racionálních přístupů k řešeným problémům ŽP s přednostním využitím standardních prvků ekonomické analýzy (ekonomických nástrojů) Jinými slovy EE se snaží dát návody, jak při ochraně ŽP využívat ekonomické analýzy a nástroje a zároveň, jak do ekonomických úvah všech subjektů zahrnout myšlenku, že statky ŽP nejsou zadarmo. Jinými slovy EE se snaží dát návody, jak při ochraně ŽP využívat ekonomické analýzy a nástroje a zároveň, jak do ekonomických úvah všech subjektů zahrnout myšlenku, že statky ŽP nejsou zadarmo. Obsah a zaměření environmentální ekonomie Environmentální ekonomie se snaží při ochraně ŽP využívat prvky ekonomické analýzy také proto, že v praxi je oddělení ekonomického a environmentálního pohledu problematické, až nemožné, neboť sama ochrana ŽP má významný ekonomický rozměr: 1)Na ochranu ŽP jsou často potřeba velké finanční zdroje. 2)Statky ŽP vstupují také jako zdroje do výrobních procesů, kde hraje jejich množství a kvalita zásadní roli při určování nákupních a prodejních cen. Ochrana ŽP tedy ovlivňuje tvorbu cen. 3)Ekonomickým stimulům lidé dobře rozumějí a snadno přenášejí ekonomické myšlení i na statky ŽP. 4)Pokud statkům ŽP stanovíme cenu, lidé s nimi obvykle zacházejí šetrněji mnohem snáze, než kdybychom apelovali např. na morální, estetické a jiné nefinanční hodnoty.

34 Environmentální ekonomie vs. Ekologická ekonomie Environmentální ekonomie je založena na tradiční ekonomii (neoklasické ekonomii). Při řešení problémů životního prostředí využívá regulační a tržní mechanizmy. Základním východiskem environmentální ekonomie je premisa, že životní prostředí není zvláštní entita oddělitelná od ekonomických aktivit člověka. 1979 Společnost pro environmentální ekonomii a přírodní zdroje. Ekologická ekonomie se zabývá vztahy mezi ekosystémy a ekonomickými systémy v nejširším smyslu. Cílem je formulace metod a strategií pro prosazení udržitelného rozvoje. Inspirace pro ekologickou ekonomii – myšlenky o vyčerpání přírodních zdrojů v relativně krátkém čase a nutnosti nalézt prostředky jak snížit spotřebu společnosti. 1987 Mezinárodní společnost pro ekologickou ekonomii a přírodní zdroje.

35 Vývoj ekonomie ve vztahu k ŽP Klasická ekonomie Environmentální ekonomie Ekologická ekonomie Kvalita ŽP Ekonomickávýkonnost Ekonomická výkonnost výkonnost Ekonomickávýkonnost Kvalita ŽP Ve vývoji ekonomie lze ve vztahu k ŽP zaznamenat významné změny prioritních zájmů.

36 Současné směry vývoje Zjednodušeně můžeme říci, že současná environmentální ekonomie se soustředí zejména na tyto základní (stále však značně souhrnné) otázky: 1. Jak ovlivňují ekonomické aktivity stav a vývoj ŽP? 2. Jak můžeme ovlivňovat toto působení a jaké k tomu máme k dispozici nástroje (převážně ekonomické)? 3. Jak zpětně ovlivňuje ochrana ŽP a s ní spojená regulace ekonomické činnosti hlavní MAE agregáty? Je to pro nás přijatelné? Existuje snaha o nastolení trendu: Ekologické chování by se mělo vyplatit i ekonomicky. Již dnes se ukazuje, že neekologické chování začíná vykazovat stále větší ekonomické dopady (zásahy do krajiny a povodně, nadměrný rybolov a klesající možnost obživy drobných rybářů, úbytek zemědělské půdy a ceny potravin, změny klimatu,…) znečišťuje ovzduší Zjištění: Výroba elektřiny v hnědouhelných elektrárnách znečišťuje ovzduší můžeme omezit nebo úplně zakázat Existuje řešení? Ano: Výrobu elektřiny v hnědouhelných elektrárnách můžeme omezit nebo úplně zakázat omezit spotřebu Rozhodnutí: Jsme ochotni přijmout toto řešení i s jeho důsledky? Jsme ochotni omezit spotřebu energie? Pokud ano, přijmeme navrhované řešení. Pokud ne, musíme najít jiné řešení.

37 V čem se liší environmentální ekonomie od klasické ekonomie? Studenti mají často problém pochopit rozdíl mezi pohledem klasické ekonomie a environmentální ekonomie. Nový pohled, který přináší environmentální ekonomie oproti klasické ekonomii se dá zjednodušeně shrnout takto: „Vzhledem k obrovskému čerpání a devastaci ŽP, ke kterému dochází v souvislosti s ekonomickým rozvojem společnosti (jež je úzce spojen se snahou o uspokojování našich potřeb) je nutné si uvědomit, že pokud chceme zachovat fungující a kvalitní ŽP, pak se musíme oprostit od uvažování, že je ŽP komukoliv volně dostupné a zdarma. Musíme si tedy osvojit nové chování, jež je založeno na myšlence, že využívání ŽP je potřeba regulovat a za jeho spotřebu je nutné stanovit cenu, kterou musí zaplatit, ten, kdo ŽP využívá (spotřebovává).“ Prakticky pak tento pohled přebírá environmentální politika a v rámci jeho prosazování používá různé nástroje ochrany ŽP, jejichž použití je často podmíněno oceněním statků ŽP. Klasická ekonomie obvykle předpokládá, že ŽP ochrání trh a není tedy potřeba k ochraně ŽP vytvářet další nástroje Problematickou otázkou regulace bylo, je a bude otázka KDO to bude regulovat. V praxi se můžeme setkat s případy, kdy je ochrana ŽP ponechána na „samoregulaci“, tedy na svobodném rozhodnutí jednotlivců či firem (např. rozhodnutí o tom jestli budu třídit odpad, jestli budu méně jezdit autem a více chodit pěšky, apod.). V některých případech naopak považují vládnoucí orgány za důležité, aby se do ochrany ŽP vložil stát (stanovením emisních limitů, chráněných území, apod.).

38 V čem se liší environmentální ekonomie od klasické ekonomie? Vyzdvihnutí důležitosti změny pohledu na ŽP (např. nutnost regulace jeho využívání). EE rozšiřuje pohled na životní prostředí o myšlenku, že statky ŽP nejsou k dispozici zcela zdarma, ale mají svou cenu. Snaží se ocenit hodnotu statků ŽP a určit náklady či újmy spojené s čerpáním a poškozováním ŽP. Prosazuje nový pohled na náklady podniků skrze přiřazování externích nákladů k interním podnikovým nákladům. Promítá tedy cenu (hodnotu) ŽP do cen statků. Zabývá se významně např. problematikou externalit či státních zásahů a regulací ekonomického prostředí směřujících k minimalizaci externalit a ochraně ŽP. Zjišťuje, jakým způsobem budou výše zmíněná opatření ovlivňovat chování jednotlivých subjektů a výkonnost celého hospodářství.

39 Od čeho začít? Řešení problematiky environmentální ekonomie si nutně vyžaduje zodpovězení několika základních otázek: Jsou naše potřeby (a snaha o jejich uspokojení) v souladu s dostupnými zdroji (jejich spotřebou)? Jaké jsou naše ekonomické zájmy (potřeby)? Jaké jsou naše zájmy (potřeby, požadavky) ohledně stavu ŽP a jeho ochrany? Jsou tyto zájmy v rozporu? Pokud ano, jak tento rozpor vyřešit? Kdo jej má řešit? Jakými nástroji? Je naše pojetí blahobytu (uspokojených potřeb) založeno spíše na prosperující ekonomice nebo zdravém a harmonickém ŽP? Nebo na kompromisu? Jakém? Do jaké míry jsme ochotni provést substituci mezi kvalitou ŽP a naší spotřebou statků produkovaných ekonomikou? ?

40 Rozdíly v hodnotách mezi konvenční (vč. environmentální) a ekologickou (novou) ekonomií Konvenční ekonomie Ekologická ekonomie (podle C. Hamiltona) antropocentrická ekocentrická hodnotu má jen to, co zvyšuje blahobyt svět přírody má inherentní (v sobě obsaženou) hodnotu vykořisťovatelský postoj k přírodě postoj úcty, odpovědnosti, správcovství blahobyt závisí na spotřebě (v šir. smyslu) blahobyt závisí nejen na spotřebě, ale i na kvalitě našeho vztahu k přírodě, k ostatním lidem i k sobě samým lidé jsou definováni jako konzumenti a lidé jsou nejen konzumenti a producenti, producenti ale i občané rozhodování je nejlépe nechat na trzích trh není vždy nejlepším arbitrem, rozhodování v mnoha případech přísluší obcím a politické sféře

41 Problematické otázky EŽP 1.Selhání trhu – ukazuje se, že při řešení environmentálních problémů trh často selhává. Proč? a)Ne všechny statky mohou procházet trhem (např. proto, že nemají cenu => ocenit? Jak?) b)Existence externalit (podrobněji dále v textu) c)Existence veřejných statků – jsou součást přírodních statků. Jsou protikladem soukromých statků, protože při jejich spotřebě si jednotlivé subjekty nekonkurují, existuje nevylučitelnost ze spotřeby (obecně z tohoto hlediska) rozlišujeme: čistě soukromé statky, čistě veřejné statky a smíšené statky) Jedná se často o kolektivní statky nezbytné pro fungování společnosti jako celku, u nichž nelze určit podíl jednotlivých spotřebitelů na užití. Měly by být poskytovány na základě veřejného zájmu (k uspokojení „veřejných potřeb“) Vzniká zde problém veřejné volby nevhodná a škodlivá rozhodnutí neefektivní rozhodnutí redistribuční rozhodnutí rozhodovací pravidla (jednomyslnost, většinové pravidlo) Jakou částku má zaplatit ten, kdo znečistil vodu, nebo ovzduší? Kolik má zaplatit ten, kdo těží nerosty, nebo jinak využívá přírodní bohatství? Má se za to vůbec platit? Má veřejnost větší zájem na budování přírodních rezervací, nebo na stavbě silnic a dálnic? Je veřejnost ochotna tolerovat určitou míru znečištění ovzduší, vod, půdy výměnou za vyšší úroveň některých služeb či materiálního blahobytu? Jak vysoká je ta míra?

42 Problematické otázky EŽP 2. Použití environmentálních nástrojů – které je vhodné použít? 3.Ekonomický růst a jeho udržitelnost Trvale udržitelný rozvoj je takový sociálně ekonomický rozvoj, který umožňuje současné společnosti i budoucím generacím uspokojovat potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů K měření TUR se užívají různé systémy indikátorů (např.: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=110). http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=110

43 Myšlenka na závěr… Lidé chtějí relativní, ne absolutní blahobyt…

44 Člověk a příroda nebo člověk vs. příroda?

45 Doplněk

46 Vývoj myšlenek udržitelnosti Trvale udržitelný rozvoj je takový sociálně ekonomický rozvoj, který umožňuje současné společnosti i budoucím generacím uspokojovat potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Termín udržitelný život znamená něco poněkud jiného. Klade důraz na život jako takový, nejen na život lidský, ale i na život ostatních organismů, k němuž je třeba mít úctu. Zdůrazňuje biocentrické hledisko na rozdíl od hlediska antropocentrického, které je podkladem myšlenky udržitelného rozvoje. Neklade důraz na hospodářský a civilizační rozvoj, ale na zachování důstojného a hodnotného života pro všechny živé organismy.

47 Shrnutí: O čem se vlastně učíme? Je dobré si uvědomit, co je vlastně obsahem tohoto předmětu a obecně problematiky (nejen) environmentální ekonomie a jak se jej vlastně učit. Popíšeme si to pomocí následujícího myšlenkového diagramu…

48 Nejprve je důležité si uvědomit, že zejména v souvislosti s lidskou činností (převážně ekonomickou) se na naší planetě objevují problémy (často globální) životního prostředí. Je dobré vědět, o jaké problémy se jedná. Značná část lidské populace si uvědomuje, že alespoň určité problémy (vzhledem k jejich negativním dopadům) je potřeba řešit, tím se dostáváme k tomu, že v takovýchto případech je potřeba životní prostředí chránit = vzniká státní politika ŽP ale i na jiných úrovních Abychom věděli, jak tyto problémy řešit, je potřeba nejdříve objevit jejich zdroj (příčinu). To je velice obtížná část, neboť příčin environmentálních problémů může být několik nebo nám nemusí být známé. Následně je nutné stanovit, jaký je cílový stav ŽP (zde je problémem skutečnost, že každý člověk má jiné požadavky na stav a kvalitu ŽP). Stanovujeme tedy obvykle cíle politiky ŽP (státní, lokální, atd.) … … a pokud víme, čeho chceme dosáhnout (co chceme změnit), musíme určit jak to udělat. V této fázi dochází ke komplikacím zejména z toho důvodu, že způsobů, jak dosáhnout cíle, může být mnoho. Jak tedy poznat ten správný? Mělo by být také možné zkntrolovat, jestli je skutečně cíle dosahováno. Dále je také mimořádně důležité posoudit, jaké budou dopady použitých postupů a nástrojů na další aspekty naší existence (např. ekonomický a sociální systém). To může případně vést ke změně či zmírnění použitých nástrojů. Příčinami environmentálních problémů mohou být například: růst světové populace překotná urbanizace způsoby chování lidí (předimenzovaná spotřeba) příliš prudký hospodářský růst technologie zatěžující ŽP Ale také neznalost následků naší činnosti, záměrná nedbalost, lhostejnost k ŽP, atd. A na závěr je samozřejmě nezbytné zhodnocení: Vedou přijatá opatření (nástroje) k odstranění či zmírnění problémů životního prostředí a to s přijatelnými vedlejšími dopady na jiné systémy? Pokud ano, pak byla tato opatření správná. Pokud ne, je potřeba hledat jiné postupy, nástroje a řešení. Nastal (existuje) nějaký problém? (analýza současného stavu) Můžeme a chceme s tím něco dělat? Proč se to stalo? (jaké jsou příčiny problému?) Kam se chceme dostat? Jak to uděláme? Nebude to mít vedlejší efekty? Bylo celé toto snažení úspěšné? Není důležité určit pouze jak to udělat, ale také kdo to má udělat. Necháme řešení na jednotlivcích nebo firmách? Nebo se do toho má vložit stát? Z toho také vyplývají možnosti řešení, neboť jiné možnosti má jedinec a úplně jiné má stát.