ČESKOSLOVENSKO VE 2. POL. 20. STOLETÍ

Prezentace na téma: "ČESKOSLOVENSKO VE 2. POL. 20. STOLETÍ"— Transkript prezentace:

1 ČESKOSLOVENSKO VE 2. POL. 20. STOLETÍ

2 ÚNOR 1948 OBDOBÍ STALINISMU (1948 – 1953)
TŘETÍ REPUBLIKA (květen 1945 – únor 1948) ÚNOR 1948 OBDOBÍ STALINISMU (1948 – 1953) OBDOBÍ DESTALINIZACE (1953 – 1960) OBDOBÍ UVOLŇOVÁNÍ (1960 – 1967) „PRAŽSKÉ JARO“ (leden – srpen 1968) OBDOBÍ NORMALIZACE (září 1968 – listopad 1989) SAMETOVÁ REVOLUCE (listopad – prosinec 1989) OBDOBÍ DEMOKRATICKÉ SOUČASNOSTI (1990 – současnost)

3 ÚNOR 1948

4 únor 1948 již od podzimu 1947 krize ve vládě → stále zřetelnější nebezpečí ze strany KSČ (využívání tajné policie – StB, provokace proti vedení nekomunistických stran)  společný postup všech politických stran proti KSČ (kromě soc-dem → vnitřně rozštěpena) vrchol krize počátkem února 1948 – návrh komunistů na další znárodnění (→ ! porušení slibu !) demise nekomunistických ministrů (na protest proti jmenování komunistů do vedení SNB) obr. 1

5 předpoklad, že Beneš demisi nepřijme a donutí Gottwalda ke spolupráci
únor 1948 Klement Gottwald na Staroměstském náměstí – „Právě jsem se vrátil z hradu...“ obr. 2 předpoklad, že Beneš demisi nepřijme a donutí Gottwalda ke spolupráci nebo jmenuje úřednickou vládu KSČ však tlačí na Beneše, pořádá masové demonstrace a zakládá LM (Lidové milice – ozbrojené ochranné složky KSČ → de facto obdoba nacistické SS) současně hrozba občanské války a sovětské intervence (prezentuje KSČ) a stovky rezolucí z podniků → Beneš demisi přijímá  Gottwald pověřen doplněním vlády (jmenuje většinou komunisty) zcela legální zisk moci komunisty X !!! ne puč v pravém smyslu !!! demonstrace na podporu KSČ, Praha, obr. 4 příslušníci Lidových milicí v únoru 1948 obr. 3

6 příslušníci ... ... milicí ... Lidových ...
obr. 5 Přísaha milicionáře (1948 – 1962) Já, příslušník Lidových milicí, přísahám na svou čest a svědomí, že budu vždy a za všech okolností chránit socialistické zřízení a vymoženosti pracujícího lidu zaručené socialistickou ústavou. Přísahám, že budu důsledně plnit příkazy Komunistické strany Československa, vlády Československé republiky a všech svých velitelů a že budu v každou dobu bdělým strážcem proti každému, kdo by se pokusil jakkoliv narušovat naše socialistické budování. Přísahám, že svou obětavostí v práci a v boji proti nepřátelům pracujícího lidu, jakož i oddaností věci socialismu, budu vzorem všem občanům. Přísahám, že budu pečovat o vnitřní bezpečnost Československé socialistické republiky, chránit socialistickou zákonnost, dodržovat pracovní disciplínu, střežit socialistické vlastnictví a jsem ochoten ke splnění tohoto úkolu přinést v oběť svou krev i svůj život, aby bylo dosaženo úplného vítězství nad nepřítelem. Poruším-li tuto svou přísahu, nechť mne za to stihne zasloužený trest zákona, obecná nenávist a opovržení pracujícího lidu. TAK PŘÍSAHÁM ! obr. 6 Přísaha milicionáře (1962 – 1989) Já, příslušník Lidových milicí, přísahám, že budu vždy obětavě a věrně sloužit Komunistické straně Československa, dělnické třídě a své socialistické vlasti a upevňovat internacionální svazky se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Budu s plnou odpovědností a svědomitostí zvyšovat svou politickou a bojovou připravenost a uvědoměle plnit usnesení stranických orgánů, rozkazy nadřízených a všechny úkoly vyplývající z příslušnosti k Lidovým milicím. Jsem připraven chránit se zbraní v ruce zájmy strany, revoluční vymoženosti dělnické třídy a socialistický stát před vnitřním i vnějším nepřítelem a v případě potřeby nebudu váhat při jejich obraně položit i svůj život. TAK PŘÍSÁHÁM ! ... milicí obr. 8 obr. 7 ... Lidových ... Čím se tyto přísahy odlišovaly? Proč?

7 OBDOBÍ STALINISMU (1948 – 1953)

8 ustavení totalitního režimu
obr. 9 ustavení totalitního režimu ihned po převzetí moci likvidace opozice (po vzoru SSSR, za účasti sovětských poradců) očista ministerstev, škol, úřadů, armády, policie, organizací, vedení podniků zrušen Skaut, Sokol, všechny politické strany (mimo KSČ) X Pionýr, ČSM (později SSM), SČSP aj. v květnu vydána nová ústava (vedoucí úloha KSČ ve státě a omezení demokracie X Beneš odmítá podepsat) a uskutečněny volby (KSČ – 70 %) ihned po volbách Beneš odstupuje (v září umírá) → prezidentem Klement Gottwald obr. 12 beseda pionýrů s pamětníkem v revoluční síni tradic obr. 10 předvolební plakát KSČ z roku 1948 obr. 11

9 represe a perzekuce v letech 1948 – 1952 bylo popraveno 237 lidí, téměř 90 % z politických důvodů v letech 1918 – 1938 bylo vykonáno 24 poprav, všechny za kriminální činy Gottwald udělil jen 17 milostí za politickou činnost a jednu za vraždu odhad spodní hranice počtu obětí celkem: lidí komunistům nepohodlní a neloajální lidé byli perzekuováni (i s rodinami) → stejný (až horší) teror jako za nacismu formy perzekucí: politické procesy – Heliodor Píka, Milada Horáková, Rudolf Slánský, duchovní, diplomaté, důstojníci, vojáci bojující za 2. světové války na Západě atd. → 241 popravených a desítky tisíc vězněných TNP (tábory nucených prací), poté NPT (nápravně-pracovní tábory) – obdoba sovětských gulagů odhadem jimi prošlo 60 až 70 tisíc lidí (seriál Zdivočelá země) PTP (pracovně-technické prapory) – neozbrojená složka čsl. armády (film a seriál Černí baroni – sic!) další formy: výpovědi v zaměstnání, vyloučení ze studia, nucené vystěhování, domovní prohlídky, zabavení majetku, hrozba odebrání dětí do ústavů, neustálé šikanování úřady a StB atd. nepřátelé výslechy monstrproces Milada Horáková obr. 13 TNP Vojna obr. 14 příslušníci PTP obr. 15

10 hospodářská situace zásadní změna v hospodářství – druhá vlna znárodňování (podniky nad 50 zaměstnanců) → 95 % průmyslové výroby ovládáno státem  téměř úplná likvidace soukromého sektoru (do 1955 znárodněno vše) do vedení podniků dosazováni „politicky spolehliví“, ale neschopní lidé; nahrazování i inteligence (právníci, lékaři, soudci, učitelé apod.) po vzoru SSSR zavedeno centrálně plánované hospodářství → úkoly stanoveny v pětiletkách zahájena kolektivizace (do 1961 veškeré zemědělství družstevní nebo státní) 1953 provedena měnová reforma → okradení čsl. občanů státem  velký pokles hospodářství a snižování životní úrovně propaganda kolektivizace obr. 17 obr. 16

11 propagandistické plakáty čsl. totalitního komunistického režimu
obr. 18 obr. 19 obr. 22 propagandistické plakáty čsl. totalitního komunistického režimu (50. léta) obr. 20 obr. 21

12 důsledky nástupu komunistické diktatury
jednotná státní ideologie (marxismus-leninismus) desítky tisíc perzekuovaných osob likvidace střední vrstvy (soukromníci, živnostníci) pokles prestiže inteligence (nahrazeni „dělnickými kádry“) vznik 3. čsl. odboje (protikomunistický) početná emigrace na Západ (cca lidí) obr. 23 obr. 24

13 shrnutí únor 1948 vládní krize, demise nekomunistických ministrů nátlak KSČ (LM, demonstrace, rezoluce) → přijetí demise období stalinismu (1948 – 1953) ustaven totalitní režim, nová ústava, volby, abdikace Beneše → prezidentem Gottwald perzekuce obyvatel (politické procesy, PTP, TNP) 2. vlna znárodňování, pětiletky, zahájena kolektivizace důsledky nástupu komunistické diktatury - ?

14 Zdroje: obr. 1 vlastní nákres obr. 2 http://www.svornost.com/page/17/
obr. 23 PERNES, J. Československo 1946 – vyd. Praha : Albatros, ISBN , s. 19 obr. 24 ikona ikona

15 Zdroje: ČORNEJ, P. a kol. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, ISBN X HÁJEK, M., RYŠÁNKOVÁ, J. a kol. Svět a Československo ve 20. století. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990. PERNES, J. Československo 1946 – vyd. Praha : Albatros, ISBN videa mp3 podklady pro aktivity Vzpomínky na lágr: Rezoluce a výpovědi:

16 NEPŘÁTELÉ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU (skuteční i vymyšlení)
kněží a věřící velcí a střední rolníci vlastenci inteligence cti dbalí důstojníci členové jiných politických stran studenti VŠ (i SŠ) revizionisté Židé a sionisté Titoisté Sokolové a Orlové příslušníci buržoazie

17 V Ý S L E C H Y Lidé byli přiváženi k výslechům jako dobytek s pytlem na hlavě, byli poutáni na rukou i nohou, byli oslepováni žárovkami, byli honěni karabáčem, byli do umdlení mláceni, byly jim vyráženy zuby a oči, byla jim pálena kůže rozžhaveným železem, byla jim - po nasycení uzenými rybami - odpírána voda, byl jim násilně znemožňován spánek, byli po dlouhé dny máčeni ve vaně napuštěné fekáliemi a močí tak, že jim vyčnívala jen hlava, byli šokováni elektřinou, byla jim dokonce drcena varlata, což bylo nazýváno jako „telecí bečení“ nebo „rajský protlak“. Tehdy vznikla i soutěž o nejdelší výslech; postupně padl 18-ti, 20-ti a 24 hodinový rekord.

18 M O N S T R P R O C E S Prokurátor
široce medializovaný soudní proces, často vykonstruovaný nebo alespoň nedodržující přesně pravidla spravedlivého soudního procesu Prokurátor – s nacvičeným nenávistným projevem a žádostí o nejvyšší tresty Obžalovaní – mučením a drogami donuceni přeříkávat naučenou přitěžující výpověď Soudce – s jasnými rozkazy o průběhu jednání a výši trestu Obhájce – soudem přidělený, spolupracovník obžaloby, maximálně žádal o shovívavost Diváci – pečlivě vybraní dělníci se vstupenkou na jeden den procesu Veřejnost – zmanipulovaná propagandou, hystericky (často ale z donucení) volající po spravedlivě nejpřísnějším potrestání, nejlépe trestu smrti prokurátor JUDr. Josef Urválek

19 MĚNOVÁ REFORMA 1953 Ve prospěch státu propadly:
h o t o v o s t 0 – 300 Kčs 5:1 300 Kčs a více 50:1 v k l a d y 0 – 5 000 Kčs 5 000 – 10 000 Kčs 6,25:1 10 000 – 20 000 Kčs 10:1 20 000 – 50 000 Kčs 25:1 Kčs a více 30:1 Týkalo se to ale jen vkladů do 15. května 1953. Vklady uskutečněné po 15. květnu se přepočítávaly v poměru 50:1. Členové KSČ měli samozřejmě kurz 5:1 a navíc jejich směňované částky nepodléhaly žádné hranici. Ve prospěch státu propadly: úspory na "vázaných vkladech" (byly zablokované při měnové reformě v roce 1945) náhrady za znárodnění majetku životní pojistky, na které si lidé platili po celý život

20 POJMY označení vězňů zájezd nástupy leukémie hokejista tábor smrti
lágr cílený nátlak Nikolaj a Eduard zima svěcení soboty rodina králíkárna skaut osvěta jednou za půl roku parašutista emigrant třináct let zásilky do Ruska