Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vypracoval: Josef Vařeka Obor: Technické lyceumTřída: 2.L Předmět: BiologieŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Kašpar LudvíkDatum vypracování: 13.2.2016.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vypracoval: Josef Vařeka Obor: Technické lyceumTřída: 2.L Předmět: BiologieŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Kašpar LudvíkDatum vypracování: 13.2.2016."— Transkript prezentace:

1 Vypracoval: Josef Vařeka Obor: Technické lyceumTřída: 2.L Předmět: BiologieŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Kašpar LudvíkDatum vypracování:

2 Kukuřice -Uplatnění půdoochranných technologií při pěstování širokořádkových plodin přináší řadu výhod pro zainteresované profesní skupiny. -Umožňuje hospodaření v souladu se zásadami správné zemědělské praxe a zaručuje čerpání dotací bez rizika následných sankcí.

3 Přínosy ve srovnání s klasickou technologií Přínosy pro národní hospodářství v oblasti obnovitelných zdrojů energie využití biomasy kukuřice pro výrobu bioplynu (220 m3 bioplynu = 418 kW z 1 t hmoty) využití zrna kukuřice pro výrobu bioetanolu (350– 420 l BE z 1 t zrna)

4 Řízená výživa kukuřice Řízená výživa širokořádkových plodin umocňuje výhody půdoochranných technologií, především v oblasti ekonomiky plodinových systémů. Uplatnění tohoto způsobu v praxi potvrdilo jeho přínosy ve srovnání s klasickým hnojením a to zejména se zřetelem na: zvýšení výnosu o 0,5–1 t/ha zrna podle typu hybridu zlepšení poměru palice a zbytku rostliny u silážních hybridů zrychlení tvorby škrobu a zkrácení vegetační doby o 7–10 dní snížení vlhkosti zrna při sklizni o 3–5 % zlepšení produkční účinnosti a využitelnosti dusíku

5 10 dobrých důvodů, proč pěstovat kukuřici: 1. Díky novým hybridům, pěstitelským technologiím a širokému využití produkce lze rozšířit pěstitelské plochy téměř bez omezení. 2. Má ohromný energetický potenciál – MJ/ha. 3. Při srovnatelných nákladech (Kč/t) dosahuje 1,5–2násobek produkce v porovnání s hustě setými obilovinami. 4. Má krátkou vegetační dobu, neblokuje dlouhodobě prostředky. 5. Sklizeň lze předem naplánovat a cíleně řídit. 6. Je vhodnou plodinou pro půdoochranné technologie, které zvyšují výnosy, snižují náklady i riziko eroze půdy. 7. Řízenou výživou kukuřice lze významně redukovat potřebu průmyslových hnojiv. 8. Významně redukuje množství skleníkových plynů – na 1 tunu sušiny spotřebuje kukuřice 1,5 t CO2 a vyprodukuje 1 t kyslíku. 9. Kukuřice je velmi efektivní obnovitelný zdroj energie – spotřebuje 0,7 TOE (tuno ekvivalent ropy) a vyprodukuje 2,1 TOE na 1 ha. 10. Produkci kukuřice lze vždy výhodně zhodnotit.

6 Brambory Naše zemědělství má dlouhou tradici v bramborářství. Zejména v některých oblastech, třeba na Vysočině, kde kvetlo škrobárenství a lihovarnictví. Brambory zajišťovaly lidem obživu, průmyslu surovinu a venkovu zaměstnanost. Časy se zhoršily, jejich obliba jako přílohy klesá (lupínky to nezachrání), prasata se vykrmují krmnými směsmi na jiné bázi a chováme jich méně. Navíc škrob z dovozu je levnější, a tak spolu s poptávkou klesá i produkce.

7 Pěstování brambor a klimatická změna Brambory jsou vnímány jako plodina, která je nejpřizpůsobivější k jakýmkoli změnám které se vyskytnou. To je dobrá zpráva pro pěstitele, kteří se nacházejí v pozici, kdy poskytují brambory pro širší světový trh. Výzkumník Dr. Alan McKeown z oddělení Department of Plant Agriculture university v Guelphu v Kanadě je toho názoru, že brambory jsou velmi adaptabilní, protože původně pocházejí z hornatých oblastí Peru a Bolivie, což je činí velmi otužilou rostlinou. Klimatická změna bude postihovat výnosy, proto v teplejších oblastech na jihu Kanady plodiny chladné sezóny, například brambory zaznamenají poklesy výnosů. Nejen změny teploty, ale také srážky jsou významným faktorem. Proto teplo a sucho bude způsobovat „dvojí pohromu“, která bude vést k posouvání produkce brambor na sever a do vyšších poloh. Ale je nutná existence vhodných půd a přístup k vodě prostřednictvím srážek nebo zavlažování v těchto oblastech. Poukazuje na to, že většinu Kanady zaujímá Kanadský štít a tundra, které nejsou příznivé pro produkci plodin.

8 Klima na severu Kanady a Ruska se dobře hodí pro budoucí produkci brambor, protože chladnější teploty v kombinaci s dlouhými dny poskytují dobré podmínky pro rostoucí výnosy. Pokud je optimální teplota 16 – 19°C s teplotami nespadajícími pod – 2°C v pěstební sezóně, pak produkce brambor bude v těchto klimatech možná, pokud jsou během pěstební sezóny splněny požadavky na vodu ve výši 500 – 600 mm. Přírodní povaha rostliny bramboru je to, co ji činí tak adaptabilní. Tím, že rostlina má zásobní orgány pod zemí, je chrání proti mrazu. Důraz bude kladen na odrůdy, které odolávají proměnlivým klimatickým podmínkám, jako jsou například nekonsistentní teploty a problémy s vlhkostí. Šlechtitelé budou hledat odrůdy, které jsou úspěšné za stále více proměnlivých podmínek.

9

10 Ekonomika Brambory patří mezi plodiny, jejichž pěstování je ekonomicky vysoce náročné. Na jedné straně produkce brambor vyžaduje vysoké vstupy, na straně druhé v příznivých letech, jako byl rok 2006/2007, farmáři získali velmi dobré realizační ceny, a tím i vysoké tržní výkony. Poměr těchto dvou ukazatelů je rozhodující při posuzování úspěšnosti pěstování brambor a při hodnocení rentability jejich výroby. Ekonomiku pěstování brambor je nezbytné hodnotit v delším časovém období, protože každý rok je situace jiná, ať už s ohledem na průběh povětrnosti, na situaci na trhu s bramborami a výrobky z brambor v České republice a v Evropské unii, na bilanci dovozu a vývozu brambor a výrobků z brambor a podobně.

11 6 nejdůležitějších kulturních plodin pro rozvoj civilizace Důležitým bodem v genezi lidské kultury hraje zemědělství. Která plodina je z tohoto hlediska nejdůležitější? A která plodina vládne v globalizované společnosti v současnosti? To jsou otázky, na které 21. STOLETÍ, společně s předními českými odborníky na danou problematiku, hledalo odpověď.

12 1.Rýže Kultury v oblasti, kde se rýže pěstuje nejvíce, tedy v jižní a jihovýchodní Asii, jsou nejvíce expandující. Má zde obrovskou tradici. I v našich končinách se s ní budeme setkávat čím dál tím víc. Díky velkému množství proteinů uživí velký počet lidí. 2.Pšenice Tradiční plodina, na které je závislá především euroamerická civilizace. Chléb, pečivo nebo těstoviny tvoří podstatnou součást identifikace a svébytnosti jednotlivých národních kultur v Evropě. Nemluvě o pálenkách.

13 3.-4. místo –Brambory Původně americká plodina, která v Evropě rychle zdomácněla. V jistém období byla jistě nejdůležitější rostlinou. Je vázána na kulturní tradici, vhodná pro výživu chudších vrstev společnosti. 5. místo – Maniok Klíčová plodina tropického pásu. Kulturní rostlina tropické Ameriky pěstovaná pro kořenové hlízy obsahující škrob. 6. místo – Čajovník Nejžádanější rostlina pro dovoz do vyspělejší části světa. Zejména z klimatických, ale i ekonomických důvodů ji nelze pěstovat jinde, než ve třetím světě. Proto má čajovník pro tyto oblasti ohromný kulturní význam.

14 Maniok Čajovník Pšenice

15 Zdroje 43c5-a579-e1f68cdd6ac2/PL_Prospekt_kukurice_web 43c5-a579-e1f68cdd6ac2/PL_Prospekt_kukurice_web 1&typ=1&val= &typ=1&val= nejdulezitejsich-kulturnich-plodin/ nejdulezitejsich-kulturnich-plodin/


Stáhnout ppt "Vypracoval: Josef Vařeka Obor: Technické lyceumTřída: 2.L Předmět: BiologieŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Kašpar LudvíkDatum vypracování: 13.2.2016."

Podobné prezentace


Reklamy Google