Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Národní divadlo v Praze 1868/1881/1883/1983. Trochu historie Návrhy Návrhy V roce 1844 se začalo uvažovat na poradách vlastenců v Praze V roce 1844 se.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Národní divadlo v Praze 1868/1881/1883/1983. Trochu historie Návrhy Návrhy V roce 1844 se začalo uvažovat na poradách vlastenců v Praze V roce 1844 se."— Transkript prezentace:

1 Národní divadlo v Praze 1868/1881/1883/1983

2 Trochu historie Návrhy Návrhy V roce 1844 se začalo uvažovat na poradách vlastenců v Praze V roce 1844 se začalo uvažovat na poradách vlastenců v Praze Stavba se začala realizovat žádostí o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla Stavba se začala realizovat žádostí o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla 29. ledna 1845 ji předložil stavovskému výboru českého sněmu František Palacký. 29. ledna 1845 ji předložil stavovskému výboru českého sněmu František Palacký. byla udělena už v dubnu 1845 byla udělena už v dubnu 1845 Ale až za šest let – v dubnu 1851 – vydal ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. Ale až za šest let – v dubnu 1851 – vydal ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. Prozatímní divadlo Prozatímní divadlo Roku 1852 byl zakoupen pozemek a byla zahájena stavba Prozatímního divadla Roku 1852 byl zakoupen pozemek a byla zahájena stavba Prozatímního divadla Bylo otevřeno po deseti letech roku 1862 Bylo otevřeno po deseti letech roku 1862 Roku 1865 skupina kolem Sladkovského, Tyrše, Nerudy a Hálka vyzvali třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla Roku 1865 skupina kolem Sladkovského, Tyrše, Nerudy a Hálka vyzvali třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 začaly práce na staveništi. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 začaly práce na staveništi. Josefem Schulzem, Zítkovým následovníkem, upravená budova Prozatímního divadla tvoří zadní trakt (jeviště) Národního divadla. Na jeho iniciativu byl do stavby zahrnut také nájemný dům dr. Poláka (za řádné odškodnění). Tyto tři objekty jsou jasně „čitelné“ v siluetě komplexu. Josefem Schulzem, Zítkovým následovníkem, upravená budova Prozatímního divadla tvoří zadní trakt (jeviště) Národního divadla. Na jeho iniciativu byl do stavby zahrnut také nájemný dům dr. Poláka (za řádné odškodnění). Tyto tři objekty jsou jasně „čitelné“ v siluetě komplexu. Základní kámen Základní kámen Původně měl přijít základní kámen jen a pouze z hory Řípu Původně měl přijít základní kámen jen a pouze z hory Řípu Byly však dodány kameny i z následujících míst: Byly však dodány kameny i z následujících míst: Blaník, Radhošť, Vyšehrad (skála), Hostýn, Žižkov, Svatobor u Sušice, Branka na Dobeníně u Náchoda, Boubín, Zlatý kůň u Tmaně (Červený lom), Trocnov, Prácheň u Horažďovic, Čerchov, Buchlov, Lipník, Helštejn, Doudleby, zřícenina Podlažického kláštera u Chrastě, Záhlinice. Z Podivína navíc došla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil apoštol sv. Cyril. Blaník, Radhošť, Vyšehrad (skála), Hostýn, Žižkov, Svatobor u Sušice, Branka na Dobeníně u Náchoda, Boubín, Zlatý kůň u Tmaně (Červený lom), Trocnov, Prácheň u Horažďovic, Čerchov, Buchlov, Lipník, Helštejn, Doudleby, zřícenina Podlažického kláštera u Chrastě, Záhlinice. Z Podivína navíc došla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil apoštol sv. Cyril. První kámen došel z Radhoště 5. května 1868, z Řípu a Žižkova 11. května, z Blaníku 13. května První kámen došel z Radhoště 5. května 1868, z Řípu a Žižkova 11. května, z Blaníku 13. května

3 Trochu historie Národní divadlo Národní divadlo 16. května 1868 byl v Prozatímním divadle slavnostně položen základní kámen 16. května 1868 byl v Prozatímním divadle slavnostně položen základní kámen Do konce roku 1868 byly vystavěny základy Do konce roku 1868 byly vystavěny základy Roku 1877 byla postavena střecha Roku 1877 byla postavena střecha V roce 1873 současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: V roce 1873 současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tématicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako umění generace Národního divadla. jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tématicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako umění generace Národního divadla. Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Odehrálo se v něm ještě jejích dalších jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Odehrálo se v něm ještě jejích dalších jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých za 47 dní byl vybrán milion zlatých Rekonstrukce ND Rekonstrukce ND V 70. letech 20. století se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný V 70. letech 20. století se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný Byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce Byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce Pří ní byla jednak opravena původní budova, jednak byl zmenšen Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna ND Pří ní byla jednak opravena původní budova, jednak byl zmenšen Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna ND

4 O budově

5 Budova Národního divadla je vrcholným dílem české architektury 19. století. Budova Národního divadla je vrcholným dílem české architektury 19. století. Novorenesanční budova byla postavena podle projektu J. Zítka z darů a celonárodních sbírek. Novorenesanční budova byla postavena podle projektu J. Zítka z darů a celonárodních sbírek. Vnější i vnitřní výzdoba je dílem vrcholných umělců té doby - M. Alše, F. Ženíška, V. Hynaise, J. V. Myslbeka a dalších. Vnější i vnitřní výzdoba je dílem vrcholných umělců té doby - M. Alše, F. Ženíška, V. Hynaise, J. V. Myslbeka a dalších. Dnese je Národní divadlo přední českou divadelní scénou. Dnese je Národní divadlo přední českou divadelní scénou. Masivní podstavec vestibulu, nad kterým se lehce vypíná velkolepá pětiosá lodžie s korintskými sloupy, které nesou Kladí a vysoký zdobený vlys, zakončený nad bohatě profilovanou římsou balustrádou s deseti sochami Apolóna a Múz, vymodelované roku 1877 sochařem Bohuslavem Schnirchem. Masivní podstavec vestibulu, nad kterým se lehce vypíná velkolepá pětiosá lodžie s korintskými sloupy, které nesou Kladí a vysoký zdobený vlys, zakončený nad bohatě profilovanou římsou balustrádou s deseti sochami Apolóna a Múz, vymodelované roku 1877 sochařem Bohuslavem Schnirchem. Opona Opona Autor opony Národního divadla jakou ji známe dnes je Vojtěch Hynais, ta po požáru v roce 1881 nahradila původní oponu Františka Ženíška. Návrh na novou oponu vypracoval Hynais v Paříži. Samotnou oponu s námětem hlavní ideje Národního divadla vypracoval pak Hynais během devadesáti dnů v boudě na jakémsi dvoře na Karlově náměstí v Praze. Přestože odborná komise měla k Hynaisovu pojetí opony výhrady, neschvalovala barevné ladění do šedé a zelené a vytýkala umělcovi hubené postavy, veřejnost novou oponu přijala s nadšením. A ačkoli komise oponu vlastně nikdy neschválila a dokonce trvala na předělání. Nalezneme tuto překrásnou oponu v divadle dodnes. Autor opony Národního divadla jakou ji známe dnes je Vojtěch Hynais, ta po požáru v roce 1881 nahradila původní oponu Františka Ženíška. Návrh na novou oponu vypracoval Hynais v Paříži. Samotnou oponu s námětem hlavní ideje Národního divadla vypracoval pak Hynais během devadesáti dnů v boudě na jakémsi dvoře na Karlově náměstí v Praze. Přestože odborná komise měla k Hynaisovu pojetí opony výhrady, neschvalovala barevné ladění do šedé a zelené a vytýkala umělcovi hubené postavy, veřejnost novou oponu přijala s nadšením. A ačkoli komise oponu vlastně nikdy neschválila a dokonce trvala na předělání. Nalezneme tuto překrásnou oponu v divadle dodnes.

6 O budově Opona váží 180kg a bylo na ni spotřebováno 26kg barev. Celá olejová malba pokrývá celkově 142m2 plochy. Opona váží 180kg a bylo na ni spotřebováno 26kg barev. Celá olejová malba pokrývá celkově 142m2 plochy. Na samotné oponě si všimněte volnosti póz a elegance jednotlivých postav, prosvětlování koloritu a Hynaisův zájem o světlo, který znamenal mnoho pro vývoj české malby. Zprava je zobrazeno vybírání příspěvků ke stavbě divadla, je zde postava matky s dítětem a děvčátkem, které se snaží přispět kvítkem, zatímco její matka odevzdává vdovský peníz. Dále zde nalezneme postavu génia vznášejícího se na křídlech slávy nad postavami symbolizující tragédii, komedii a drama. Jako model mu při malbě tohoto génia stála francouzská malířka a modelka mnoha umělců Suzanne Valadon. Vlevo nalezneme kresby umělců, kteří se podíleli na obnově divadla. Autor také mistrně ztvárnil dětské postavičky, které nalezneme v horní a dolní části opony, je zde například rarášek zosobňující frašku. Na samotné oponě si všimněte volnosti póz a elegance jednotlivých postav, prosvětlování koloritu a Hynaisův zájem o světlo, který znamenal mnoho pro vývoj české malby. Zprava je zobrazeno vybírání příspěvků ke stavbě divadla, je zde postava matky s dítětem a děvčátkem, které se snaží přispět kvítkem, zatímco její matka odevzdává vdovský peníz. Dále zde nalezneme postavu génia vznášejícího se na křídlech slávy nad postavami symbolizující tragédii, komedii a drama. Jako model mu při malbě tohoto génia stála francouzská malířka a modelka mnoha umělců Suzanne Valadon. Vlevo nalezneme kresby umělců, kteří se podíleli na obnově divadla. Autor také mistrně ztvárnil dětské postavičky, které nalezneme v horní a dolní části opony, je zde například rarášek zosobňující frašku. Vojtěch Hynais se snažil zachytit alegorii hl. myšlenky Národního divadla Národ sobě. Je to bezesporu dokonalá akademická malba, která se vyrovná české malbě 19. století. Vojtěch Hynais se snažil zachytit alegorii hl. myšlenky Národního divadla Národ sobě. Je to bezesporu dokonalá akademická malba, která se vyrovná české malbě 19. století. Trigy vysochal Bohumil Schnirch Trigy vysochal Bohumil Schnirch společně s Františkem Ženíškem cyklus obrazů „Vlast“ pro Národní Divadlo ( , 14 lunet, 4 nástěnná a 3 nástropní pole ve foyeru.)‏ společně s Františkem Ženíškem cyklus obrazů „Vlast“ pro Národní Divadlo ( , 14 lunet, 4 nástěnná a 3 nástropní pole ve foyeru.)‏

7 Známí pěvci ND Václav Bednář Václav Bednář Bohumil Benoni Bohumil Benoni Jan Berlík Jan Berlík Karel Berman Karel Berman Beno Blachut Beno Blachut Jindřich Blažíček Jindřich Blažíček Věkoslava Blažková - Ressová Věkoslava Blažková - Ressová Amálie Bobková Amálie Bobková Olga Borová-Valoušková Olga Borová-Valoušková Marie Budíková Marie Budíková Emil Burian Emil Burian Karel Burian Karel Burian Ludmila Červinková Ludmila Červinková Ema Destinnová Ema Destinnová Libuše Domanínská Libuše Domanínská Eleonora Ehrenbergová Eleonora Ehrenbergová Betty Fibichová Betty Fibichová Jaroslav Gleich Jaroslav Gleich Eduard Haken Eduard Haken Lubomír Havlák Lubomír Havlák Vilém Heš Vilém Heš Ota Horáková Ota Horáková Gabriela Horvátová Gabriela Horvátová Zdenka Hrnčířová Zdenka Hrnčířová Jiří Huml Jiří Huml Otakar Chmel Otakar Chmel Bronislav Chorovič Bronislav Chorovič Vladimír Jedenáctík Vladimír Jedenáctík Miloslav Jeník Miloslav Jeník Klementina Kalašová Klementina Kalašová Naděžda Kniplová Naděžda Kniplová Přemysl Kočí Přemysl Kočí Míla Kočová Míla Kočová Jan Konstantin Jan Konstantin Marta Krásová Marta Krásová Adolf Krössing Adolf Krössing Richard Kubla Richard Kubla Josef Lev Josef Lev Pavel Ludikar Pavel Ludikar Otakar Mařák Otakar Mařák Josef Otakar Masák Josef Otakar Masák Růžena Maturová Růžena Maturová Alena Míková Alena Míková Ladislav Mráz Ladislav Mráz Stanislav Muž Stanislav Muž Ada Nordenová Ada Nordenová Václav Novák Václav Novák Jarmila Novotná Jarmila Novotná Zdeněk Otava Zdeněk Otava František Pácal František Pácal Marie Podvalová Marie Podvalová Emil Pollert Jaroslava Procházková Theodor Schütz Marie Sittová Anna Slavíková Věra Soukupová Štěpánka Štěpánová Milada Šubrtová Antonín Švorc Maria Tauberová Drahomíra Tikalová Vladimír Tomš Kamila Ungrová Antonín Vávra Marie Veselá Vilém Zítek Ivo Žídek

8 Repertoár Opery ND HUBIČKA Autor: Bedřich Smetana Dirigent: Zbyněk Müller Režie: Marián Chudovský Národní divadlo Datum premiéry: HUBIČKA Autor: Bedřich Smetana Dirigent: Zbyněk Müller Režie: Marián Chudovský Národní divadlo Datum premiéry: HUBIČKABedřich SmetanaZbyněk MüllerMarián Chudovský HUBIČKABedřich SmetanaZbyněk MüllerMarián Chudovský ČERT A KÁČA Autor: Antonín Dvořák Dirigent: Jan Chalupecký Režie: Marián Chudovský Národní divadlo Datum premiéry: ČERT A KÁČA Autor: Antonín Dvořák Dirigent: Jan Chalupecký Režie: Marián Chudovský Národní divadlo Datum premiéry: ČERT A KÁČAAntonín DvořákJan ChalupeckýMarián Chudovský ČERT A KÁČAAntonín DvořákJan ChalupeckýMarián Chudovský RUSALKA Autor: Antonín Dvořák Dirigent: Jan Chalupecký, Oliver Dohnányi Režie: Alena Vaňáková Národní divadlo Datum premiéry: RUSALKA Autor: Antonín Dvořák Dirigent: Jan Chalupecký, Oliver Dohnányi Režie: Alena Vaňáková Národní divadlo Datum premiéry: RUSALKAAntonín DvořákJan ChalupeckýOliver DohnányiAlena Vaňáková RUSALKAAntonín DvořákJan ChalupeckýOliver DohnányiAlena Vaňáková DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA Autor: Jiří Suchý, Jiří Šlitr Dirigent: Libor Pešek, Marko Ivanović Režie: Miloš Forman, Petr Forman Národní divadlo Datum premiéry: DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA Autor: Jiří Suchý, Jiří Šlitr Dirigent: Libor Pešek, Marko Ivanović Režie: Miloš Forman, Petr Forman Národní divadlo Datum premiéry: LA TRAVIATA Autor: Giuseppe Verdi Dirigent: Oliver Dohnányi, Jan Chalupecký Režie: Jana Kališová Národní divadlo Datum premiéry: LA TRAVIATA Autor: Giuseppe Verdi Dirigent: Oliver Dohnányi, Jan Chalupecký Režie: Jana Kališová Národní divadlo Datum premiéry: KOUZELNÁ FLÉTNA Autor: Wolfgang Amadeus Mozart Dirigent: Jan Chalupecký, David Švec Režie: David Radok Stavovské divadlo Datum premiéry: KOUZELNÁ FLÉTNA Autor: Wolfgang Amadeus Mozart Dirigent: Jan Chalupecký, David Švec Režie: David Radok Stavovské divadlo Datum premiéry: Sezóna 07/08 LE NOZZE DI FIGARO – FIGAROVA SVATBA Autor: Wolfgang Amadeus Mozart Dirigent: Peter Feranec, Jan Chalupecký Režie: Josef Průdek Stavovské divadlo Datum premiéry: PRODANÁ NEVĚSTA Autor: Bedřich Smetana Dirigent: Oliver Dohnányi, Jan Chalupecký Režie: Jiří Nekvasil Národní divadlo Datum premiéry: LIBUŠE Autor: Bedřich Smetana Dirigent: Oliver Dohnányi Režie: Petr Novotný Národní divadlo Datum premiéry: JEJÍ PASTORKYŇA Autor: Leoš Janáček Dirigent: Jan Chalupecký, Ondrej Lenárd Režie: Jiří Nekvasil Národní divadlo Datum premiéry: SLAVNOSTNÍ KONCERT K OTEVŘENÍ JUBILEJNÍ 125. SEZONY NÁRODNÍHO DIVADLA Dirigent: Tomáš Netopil Národní divadlo Datum premiéry:

9 Fotky ND Fotky ND GPS: 50° 4' 52.49"N, 14° 24' 48.38"E Prezidentské lóže Opoan Vojtěcha Hynaise

10 Fotky ND Fotky ND Trigy na střeše ND Foyer 1. balkonu – František Ženíšek – Vzkříšení umění Foyer 1. balkonu – František Ženíšek – Vzkříšení umění

11 Vypracoval: Martin Hornig Sexta 2007/2008


Stáhnout ppt "Národní divadlo v Praze 1868/1881/1883/1983. Trochu historie Návrhy Návrhy V roce 1844 se začalo uvažovat na poradách vlastenců v Praze V roce 1844 se."

Podobné prezentace


Reklamy Google