Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních."— Transkript prezentace:

1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních šetření: Michaela Brázdilová, Martin Zelený, Šárka Šustová

2 2 ■Indikátory založené na příjmu domácnosti ■Míra ohrožení příjmovou chudobou ■Ekvivalizovaný disponibilní příjem domácnosti < 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu ■Podle modifikované ekvivalenční stupnice OECD (1.0 – 0.5 – 0.3) ■Standardní evropský indikátor měřící úroveň relativní chudoby Indikátory chudoby založené na příjmu

3 3 ■míra ohrožení příjmovou chudobou se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 9–10 % ■míra chudoby v ČR patří mezi nejnižší v Evropě ■odhad podílu osob ohrožených příjmovou chudobou pro rok 2014 činí 9,7 % ■měsíční hranice chudoby dle disponibilního příjmu : Ohrožení příjmovou chudobou (2014) Jednotlivec9 901 Kč Dvě dospělé osoby Kč Rodič s dítětem do 13 let Kč Rodič s dvěma dětmi staršími 13 let Kč Partneři s dítětem do 13 let Kč Partneři se dvěma dětmi do 13 let Kč Partneři se třemi dětmi – jedním do 13 let, dvěma staršími 13 let Kč

4 4 Vývoj roční hranice chudoby a míry ohrožení příjmovou chudobou (2005 až 2014)

5 5 Podíl osob pod hranicí chudoby (2005 až 2014)  Celoroční zaměstnanci= 3.4 mil. osob v ČR (33 %)  plný úvazek po celý rok (12 měsíců)  Neceloroční zaměstnanci= 260 tis. osob v ČR (2,5 %)  plný úvazek alespoň 6 měsíců, ale ne po celý rok

6 6 ■Indikátory založené na příjmu jednotlivce ■PEI (Poverty in Earned Income) – příjem z hlavního zaměstnání ■Příjem z hlavního zaměstnání < hranice chudoby pro jednočlennou domácnost ■Příjem z hlavního zaměstnání = mzda či plat + nemocenské dávky ■Celkový osobní příjem ■Celkový osobní příjem < hranice chudoby pro jednočlennou domácnost ■Zahrnuje kromě příjmu z hlavního zaměstnání rovněž příjmy z dalších zaměstnání či podnikání, a sociální příjmy (např. podporu v nezaměstnanosti) Indikátory chudoby založené na příjmu

7 7 Celoroční zaměstnanci pod hranicí chudoby (2005 až 2014)

8 8 Neceloroční zaměstnanci pod hranicí chudoby (2005 až 2014)

9 9 Navýšení příjmu z hlavního zaměstnání osobám chudým z hlediska příjmu z hlavního zaměstnání o 500, 1000, 1500, 2000 Kč čistého měsíčně o 5 %, 10 % příjmu z hlavního zaměstnání → promítnutí zvýšení příjmu z hlavního zaměstnání do celkového osobního příjmu i příjmu domácnosti → porovnání navýšených příjmů s fixní hranicí chudoby Zjednodušený model nepředpokládá strukturální změny v celém příjmovém spektru není uvažován vliv na úroveň zaměstnanosti Mikrosimulační model

10 10 Model vlivu zvyšování příjmu z hlavního zaměstnání na snižování chudoby pracujících, ČR, 2014 Charakteristiky osob, kterým zvýšení příjmů pomohlo nad hranici chudoby: muži osoby rozvedené, svobodné ve věku 25–44 let čím vyšší vzdělání, tím více zvýšení pomohlo mírně vyšší podíl osob z domácností bez dětí s lepším zdravotním stavem Dle příjmu z hl. zaměstnání Chudí PočetPodílIndex (v tis.)(v %)poklesu Před přidáním 228,76,71,000 Po přidání 500 Kč 158,33,60, Kč 106,92,40, Kč 81,41,70, Kč 50,50,90,141 5% 159,03,60,547 10% 120,02,70,406

11 11 Charakteristiky osob, kterým zvýšení příjmů pomohlo nad hranici chudoby: muži osoby rozvedené, svobodné ve věku 25–44 let mírně vyšší podíl osob z domácností bez dětí s lepším zdravotním stavem Dle celkového osobního příjmu Chudí PočetPodílIndex (v tis.)(v %)poklesu Před přidáním 187,05,41,000 Po přidání 500 Kč 124,44,60, Kč 81,63,10, Kč 59,12,40, Kč 32,51,50,270 5% 125,14,60,851 10% 92,83,50,641 Model vlivu zvyšování příjmu z hlavního zaměstnání na snižování chudoby pracujících, ČR, 2014

12 12 Charakteristiky osob, kterým zvýšení příjmů pomohlo nad hranici chudoby: Změna počtu zaměstnanců ohrožených chudobou malá → nevýznamná změna struktury zaměstnanců ohrožených chudobou Dle příjmu domácnosti Chudí PočetPodílIndex (v tis.)(v %)poklesu Před přidáním 78,72,31,000 Po přidání 500 Kč 72,22,10, Kč 69,72,00, Kč 65,31,90, Kč 62,71,80,795 5% 72,02,10,917 10% 67,12,00,852 Model vlivu zvyšování příjmu z hlavního zaměstnání na snižování chudoby pracujících, ČR, 2014

13 13 ■míra materiální deprivace se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 6–7 % ■míra materiální deprivace se v ČR pohybuje pod průměrem EU ■podíl materiálně deprivovaných osob byl v roce 2014 na úrovni 6,7 % ■dlouhodobě nejohroženějšími skupinami osob jsou nezaměstnaní, domácnosti jednotlivců a rodiny s více dětmi ■mezi zaměstnanci (dle definice EU) je 3,78 % z nich materiálně deprivovaných (asi 140 tis.), chybějící položky totožné s populací Materiální deprivace (2014)

14 14 Podíly materiálně deprivovaných osob podle počtu chybějících položek (2014) ■4 a více chybějících položek z 9 zkoumaných : zda domácnost vlastní: 1.barevnou TV 2.telefon 3.pračku 4.auto zda si domácnost mohla dovolit: 5.týdenní dovolenou 6.zaplatit neočekávaný výdaj ve výši Kč 7.dostatečně vytápět byt 8.jíst maso každý druhý den 9.zda měla domácnost problémy s placením plateb (nájem, platby za bydlení, splátky půjček na bydlení, splátky ostatních půjček)

15 15 ■souhrnný indikátor sociálního vyloučení vyjadřuje podíl osob, které jsou ohrožené příjmovou chudobou a/nebo materiálně deprivované a/nebo žijí v domácnosti s nízkou pracovní intenzitou ■sociálního vyloučení bylo v roce 2014 na úrovni 14,8 % ■hodnota indikátoru v ČR patří k nejnižším v EU, podobně jako v Nizozemsku či ve Švédsku ■zaměstnanců (dle definice EU) je ohroženo sociálním vyloučením asi 227 tis., tedy 6,1 % Sociální vyloučení (2014)

16 16 2,0 % ohrožení příjmovou chudobou: 9,7 % materiální deprivace: 6,7 % nízká pracovní intenzita: 7,6 % Souhrnný indikátor sociálního vyloučení (2014) sociálním vyloučením ohroženo celkem: 14,8 % osob

17 17 Zdroj dat: Eurostat (EU-SILC 2014) Souhrnný indikátor sociálního vyloučení: míra ohrožení příjmovou chudobou míra materiální deprivace míra nízké pracovní intenzity ČR: 14,8% EU 28: 24,4 % Maximum: Bulharsko, Rumunsko (40%) Minimum: Nizozemsko, Švédsko, Norsko,Island (13 %) Evropské srovnání sociálního vyloučení (2014)

18 18 Zdroj dat: Eurostat (EU-SILC 2014) Evropské srovnání sociálního vyloučení zaměstnanců (2014) ČREU 28 Souhrnný indikátor sociálního vyloučení6,1 %11,0 % Ohrožení příjmovou chudobou2,8 %7,4 % Míra materiální deprivace3,8 %5,1 %

19 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | Děkujeme za pozornost! Oddělení sociálních šetření:


Stáhnout ppt "ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních."

Podobné prezentace


Reklamy Google