Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obhajoba diplomové práce „Komplexní studie zhodnocení zdravotního stavu a návrh opatření ke stabilizaci stavu liniových společenstev potoka Úmoří mezi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obhajoba diplomové práce „Komplexní studie zhodnocení zdravotního stavu a návrh opatření ke stabilizaci stavu liniových společenstev potoka Úmoří mezi."— Transkript prezentace:

1 Obhajoba diplomové práce „Komplexní studie zhodnocení zdravotního stavu a návrh opatření ke stabilizaci stavu liniových společenstev potoka Úmoří mezi obcemi Drnovice a Skalice nad Svitavou “ Mgr. Bc. Karel Janský

2 Motivace pro zpracování Diplomová práce podrobně mapuje stav vodního toku a liniových společenstev s odstupem dvou let, a to rovněž za pomoci podrobné fotodokumentace. Říká se, že se pachatelé vrací na místa činů. Také já se v této diplomové práci vracím na místo činu. V letech 1988 a 1989 jsem jako okresní ekolog na ONV v Blansku zachraňoval břehový porost kolem vodního toku Úmoří, o kterém již bylo rozhodnuto před mým zásahem – velká část se měla vykácet. Práce má částečně monografický charakter z důvodu její komplexnosti pro použití při rozhodování státních orgánů a pro použití v územně plánovací dokumentaci.

3 Letecké snímky zájmového území

4 Cíl práce Cílem diplomové práce je na základě terénního šetření zmapovat a posoudit zdravotní stav břehových porostů podél vodního toku Úmoří na okrese Blansko mezi obcemi Drnovice a Skalice nad Svitavou. Protože v daném úseku došlo v minulosti k nevhodným technickým zásahům do koryta vodního toku, tak zároveň navrhnout možné řešení, které zabezpečí, aby se daný úsek vodního toku stal účinným biokoridorem v místním lokálním systému ekologické stability. Dnešní stav daného povodí umožňuje zajímavé řešení situace, kdy by došlo k obnovení části zrušeného koryta vodního toku, k revitalizaci nového, umělého, vodního toku a následného začlenění obou koryt do biokoridoru vedeného napříč intenzivně zemědělsky využívanou Boskovickou brázdou.

5 Mapa zájmového území

6 Mapa zájmového území – rozdělení na úseky

7 Číslo úsekuPopis úseku Úsek číslo 1Část toku od obce Drnovice ve směru hlavního koryta (obtéká rybník z pravé strany, dále k tzv. Hitlerově dálnici, kterou podtéká, až po rozdělení starého a nového Úmoří. Úsek číslo 2Jedná se vlastně o náhon na Findeisův mlýn, který je dodnes funkční, i když s problémy (nízký spád vody). Z náhonu vytéká voda do nově zbudovaného rybníka. Úsek číslo 3Představuje celý tok nového Úmoří, které bylo zbudováno v šedesátých letech a svedlo veškerou vodu ze starého koryta, a to jak povrchovou, tak podpovrchovou systémem drenáží, které již ale nejsou zdaleka plně funkční – a ani v minulosti nikdy nebyly. Úsek číslo 4Starý tok Úmoří, z něhož byla svedena voda do nového toku, a v rozporu s původní dokumentací, se nechal samovolně zanést, v některých úsecích sloužil jako skládka odpadu. Úsek číslo 5Tok od znovuspojení starého a nového Úmoří pod obcí Krhov, až po silnici v obci Jabloňany. V současné době jde o nejkvalitnější část vodního toku v zájmovém území. Úsek číslo 6Úmoří od silnice v obci Jabloňany, kterou obtéká jejím východním okrajem a v obci Skalice nad Svitavou se vlévá do Svitavy. Tento úsek je sice předmětem této studie pouze okrajově, ale je uveden pro úplnost, protože je to již kousek k ústí do Svitavy. Úsek číslo 7Tento úsek není na mapě očíslován, protože již dnes fakticky neexistuje. Jednalo se o náhon na mlýn v obci Jabloňany. Ten byl ale v minulosti v celém úseku zrušen a zasypán. Pro názornost je uveden žlutou barvou a na historických fotografiích. Rozdělení vodního toku na úseky

8 Mapa katastru Drnovice z roku 1826

9 Použitá metodika Pro zjištění skutečného stavu a potřeb území byly v rámci metodiky uskutečněny dva základní kroky. Proveden podrobný průzkum zájmového území a prostudování dostupné literatury, která se předmětným územím zabývá buď teoreticky, anebo prakticky. Z dostupné literatury, technické a územně plánovací dokumentace bylo zapotřebí zjistit historické souvislosti. V rámci terénního průzkumu byly sbírány a následně určovány jednotlivé houbové patogeny, které odráží zdravotní stav společenstva. Závěr práce byl sestaven na základě historických materiálů o vodním toku Úmoří, vlastních průzkumů, přírodovědných charakteristik a potřeb daného území.

10 „Topolová akce“ padesátých let Popisované úseky číslo 1 až 4 neunikly tzv. „Topolové akci“ započaté v padesátých letech minulého století. Protože je zřejmé, že se topoly kolem vodního toku Úmoří musí vykácet jako nepůvodní dřevina, která je navíc v mýtním věku, je v diplomové práci věnován větší prostor právě zmíněné výsadbě topolů. To z důvodu, aby orgány státní správy měly dostatečnou argumentaci pro místní obyvatelstvo, které s kácením určitě souhlasit nebude. Jmenované topoly byly dle pamětníků vysázeny někdy v roce 1959 a již jsou v mýtním věku. Stromy nemají v současné době dobrý zdravotní stav a některé jsou i z velké části proschlé. Nehledě na to, že se tyto topoly jako břehová výsadba do této oblasti typologicky nehodí. Přesto rozhodně nedoporučuji, aby došlo k jejich plošnému kácení podél Úmoří, což je podrobně vysvětleno v závěru diplomové práce.

11 Základní charakteristiky zájmového území Ve své první části práce celkem podrobně v souvislostech rozebírá jednotlivé charakteristiky zájmového území, jako je reliéf, rysy geologické stavby, popisuje fyzicko-geografické celky, půdy, hydrografii, ovzduší, vegetaci, flóru a faunu, přírodní stav geobiocenóz a zabývá se ÚSES, přičemž vodní tok je hodnocen jako lokální biokoridor. Niva Úmoří popisovaná v diplomové práci náleží do 3. vegetačního stupně (dubovo-bukový) – Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně). Před zaústěním Úmoří do Svitavy v okolí obce Skalice nad Svitavou oblast náleží do stejného vegetačního stupně – Querci-fageta typica (typické dubové bučiny).

12 Současný stav podle stupně ekologické stability Jednotlivé úseky sledovaného vodního toku můžeme zatřídit do stupňů ekologické stability podle jednotné šestistupňové typologické klasifikace [EHRLICH, ONDR, 2003]. stupeň 0 – plochy ekologicky významně nestabilní, bez přirozených ekologických vazeb – např. kryté trubní kanály, souvislé betonové plochy v zástavbě bez vegetace. stupeň 1 – plochy ekologicky velmi málo stabilní – např. orná půda, intenzivní sady s černým úhorem, vodní toky znečištěné. stupeň 2 – plochy málo ekologicky stabilní – např. degradované lesy, liniová ruderální společenstva, vodní toky s nepropustným opevněním dna i svahů. stupeň 3 – plochy středně ekologicky stabilní – např. maloplošné zatravněné sady, polokulturní louky s výrazným podílem přirozeně rostoucích druhů. stupeň 4 – plochy ekologicky velmi stabilní – extenzivní louky, rybníky s přirozenými vodními a pobřežními společenstvy. stupeň 5 – plochy ekologicky nejstabilnější – např. přírodní přirozené mokřady, vysokohorská luční společenstva, přirozená společenstva na skalách. Protože ve sledovaném území existují plochy vyššího stupně než 1, lze zde vymezit kostru ekologické stability a vodní tok začlenit jako biokoridor do lokálního ÚSES.

13 Vlastní výsledky – průzkumy Tato část práce představuje vlastní průzkum, který byl součástí hodnocení stavu celého koryta, nejen tedy břehové vegetace. V diplomové práci je z něho přiložena podrobná fotodokumentace. Jednotlivé snímky z přílohy číslo 30 jsou zakresleny i do map v přílohách číslo 11 až 16. Největší důraz byl kladen na průzkum houbových patogenů. Nejrozšířenějšími dřevinami v celém úseku sledovaného vodního toku je Alnus glutinosa (olše lepkavá), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý), Acer pseudoplatanus (javor klen), vrby (salix sp.) a v úsecích číslo 1 a 4 Populus nigra (topol černý) a Populus sp. Počty rostoucích topolů vysázených v padesátých letech při tzv. „topolové akci“: Krhov benzínka – výpusť kanalizace z Krhova: 72 topolů; Pohodlí – Hitlerova dálnice: 187 topolů; Hitlerova dálnice – Drnovice – 75 topolů. Jejich obvody jsou až 420 cm.

14 Vlastní výsledky – průzkumy Z dalších dřevin to jsou: Acer campestrejavor babyka Acer platanoidesjavor mléč Aesculus hippocastanumjírovec maďal Alnus incanaolše šedá Betula pendulabříza bílá Carpinus betulushabr obecný – zejména okraj lesa pod Krhovem Corylus avellanalíska obecná Crataegus laevigatahloh obecný Euonymus europaeabrslen evropský Fagus sylvatica buk lesní – zejména okraj lesa pod Krhovem Frangula alnuskrušina olšová Juglans nigra ořešák černý Malus sp. jabloň Populus albatopol bílý Populus tremulatopol osika Prunus aviumtřešeň ptačí Prunus domestica slivoň švestka Prunus padusstřemcha hroznovitá Prunus spinosa trnka obecná Quercus robur dub letní Picea abiessmrk ztepilý­ – okraj lesa pod Krhovem, u mlýna, Drnovice Pinus nigraborovice černá – okraj lesa pod Krhovem Robinia pseudoacaciatrnovník akát Rosa canina růže šípková Salix albavrba bílá Salix capreavrba jíva Salix cinereavrba popelavá Salix fragilisvrba křehká Salix viminalisvrba košíkářská Sambucus nigra bez černý Sophora japonica jerlín japonský – nádraží ČD Skalice nad Svitavou Sorbus aucupariajeřáb obecný Tilia platyphylloslípa velkolistá – nádraží ČD Skalice nad Svitavou, Krhov Viburnum opuluskalina obecná

15 Zanesení průzkumů do mapových podkladů

16 Vlastní výsledky – průzkumy Houbové patogeny Aleurodiscus amorphus (škrobnatec jedlový) Armillaria sp. (václavka sp.) Bjerkandera fumosa (šedopórka zakouřená) Cryptodiaporthe populea (dotichiza topolová) Daedaleopsis confragosa (síťkovec načervenalý) Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý) Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný) Hirneola auricula-judae (ucho jidášovo) Inonotus radiatus (rezavec lesknavý) Panellus sp. (pařezník sp.) Phellinus igniarius (ohňovec obecný) Pholiota destruens (šupinovka zhoubná) Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná) Stereum ochraceo-flavum (pevník) Trametes suaveolens (outkovka vonná) Xanthoria parietina (terčovník zední) Další zdroje poškození Parmelia sp. (lišejník) Trentepohlia sp. (řasa) Eriophyes tiliae (vlnovník lipový) (roztoč) Hálky hmyzu a roztočů na vrbách a na olších Rhizobium spp. (hlízková bakterie) Trichia (hlenka) Leucoma salicis (bekyně vrbová) Psylla alni (mera olšová) Vrba, Phellinus igniarius Vrba, Hniloba Phellinus igniarius a Armillaria sp. Olše, Panellus sp.

17 Vlastní výsledky – průzkumy Zdravotní stav kácených topolů, vrb a olší u benzínové stanice, úsek č. 1 Při kácení topolů, vrb a olší v úseku číslo 4 u benzinové čerpací stanice se naskytla příležitost prozkoumat jejich zdravotní stav podle jejich zbytků – pařezů. V diplomové práci je níže přiložena jejich podrobná fotodokumentace, dokládající u nich postupující hniloby.

18 Vlastní výsledky – průzkumy Největší pozornost byla věnována zdravotnímu stavu topolů, které je potřeba nahradit vhodnějšími dřevinami. Pětistupňová škála použitá v tabulce [KODRÍK, HLAVÁČ, 1999] 1. stupeň–koruna zdravá, plně olistěná, bez proschnutí 2. stupeň–koruna slabě prosvětlená, ztráta olistění do 30%, především ve vrchol. části koruny, usychající větvičky do 30% 3. stupeň–koruna středně prosvětlená, ztráta olistění od 31 – 60%, usychající větvičky 31 – 50% 4. stupeň–koruna silně prosvětlená, ztráta olistění od 61 – 80%, usychající větvičky od 51 – 80% 5. stupeň–koruna odumřelá, ztráta olistění nad 80%, usychající větvičky přes 70% lok. Poče t stro mů Stupeň poškození ks% % % % %

19 Vlastní výsledky – průzkumy

20 Název houby, škůdce, poškození Zkoumaný úsek úsek 1úsek 2úsek 3úsek 4úsek 5úsek 6 Aleurodiscus amorphus Armillaria sp Bjerkandera fumosa Cryptodiaporthe populea Daedaleopsis confragosa Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola Hirneola auricula-judae Inonotus radiatus Panellus sp Phellinus igniarius Pholiota destruens Pleurotus ostreatus Stereum ochraceo-flavum Trametes suaveolens Xanthoria parietina Vysvětlivky: - nepřítomnost + ojedinělý výskyt (do 5%) ++ běžný výskyt (6-20%) +++ vysoký výskyt (21% a více)

21 Vlastní výsledky – průzkumy Název houby, škůdce, poškození Zkoumaný úsek úsek 1úsek 2úsek 3úsek 4úsek 5úsek 6 Parmelia sp Trentepohlia sp Eriophyes tiliae Hálky hmyzu a roztočů na vrbách Hálky a roztočů na olších Rhizobium spp Trichia Leucoma salicis Psylla alni+-+++ Pemphigus spp Agelastica alni Chrysomela populi++ Chrysomela vigintipunctata++ Saperda carcharias Mechanické poškození větrem Poškození ozonem+--+- Vysvětlivky: - nepřítomnost + ojedinělý výskyt (do 5%) ++ běžný výskyt (6-20%) +++ vysoký výskyt (21% a více)

22 Průzkum a mapování nátrží Od roku 2006 do roku 2008 bylo sledováno v tomto úseku Úmoří celkem 48 největších nátrží, a to pomocí ocelových kolíků umístěných v zemi – mezi které byl v roce 2006 a následně v roce 2008 natažen provázek a tak byl změřen rozdíl – zvětšení nátrže. Zkoumáno bylo, jaký je průběh nátrží v časovém rozpětí 2 let.

23 Průzkum a mapování nátrží Úsek číslo 3 od státní silnice č. I/43 proti proudu po tzv. Hitlerovu dálnici Nátrž číslo 19 (vlevo), (pravý břeh), zvětšení o 2 cm Nátrž číslo 20 (vlevo), (pravý břeh), zvětšení o 3 cm Nátrž číslo 21(vpravo), (pravý břeh), zvětšení o 5 cm Nátrž číslo 22 (vlevo), (pravý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 23 (vpravo), (pravý břeh), zvětšení o 11 cm Nátrž číslo 24 (pravý břeh), zvětšení o 10 cm Nátrž číslo 25 (soustava nátrží), (pravý břeh), zvětšení o průměrně 4 cm Nátrž číslo 26 (pravý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 27 (pravý břeh), zvětšení o 9 cm Nátrž číslo 28 (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 29 (pravý břeh), zvětšení o 5 cm Nátrž číslo 30 (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 31 (pravý břeh), zvětšení o 16 cm Nátrž číslo 32 (pravý břeh), zvětšení o 19 cm Nátrž číslo 33 (pravý břeh), zvětšení o 13 cm Nátrž číslo 34 (pravý břeh), zvětšení o 11 cm Nátrž číslo 35 (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 36 (pravý břeh), zvětšení o 25 cm Nátrž číslo 37 (pravý břeh), zvětšení o 31 cm Nátrž číslo 38 (pravý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 39 (pravý břeh), zvětšení o 23 cm Nátrž číslo 40 (levý břeh), zvětšení o 18 cm Nátrž číslo 41 (pravý břeh), zvětšení o 9 cm Nátrž číslo 42 (levý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 43 (levý břeh), zvětšení o 9 cm Nátrž číslo 44 (levý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 45 (pravý břeh), zvětšení o 7 cm Nátrž číslo 46 (pravý břeh), zvětšení o 16 cm Úsek číslo 1 – nátržím se nevyhnula ani stabilní část toku – vinou špatné údržby Nátrž číslo 47 (pravý břeh), zvětšení o 11 cm Nátrž číslo 48 (pravý břeh), zvětšení o 14 cm Úsek číslo 3 od silnice do Skalice nad Svitavou po proudu po soutok s úsekem číslo 4 Nátrž číslo 1 (pravý břeh), zvětšení o 15 cm Nátrž číslo 2 (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 3 (vlevo), (levý břeh), zvětšení o 5 cm Nátrž číslo 4 (vpravo), (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 5 (pravý břeh), zvětšení o 4 cm Nátrž číslo 6 (pravý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 7 (pravý břeh), zvětšení o 11 cm Nátrž číslo 8 (pravý břeh), zvětšení o 13 cm Úsek číslo 3 od silnice do Skalice nad Svitavou proti proudu po státní silnici č. I/43 Nátrž číslo 9 (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 10 (pravý břeh), zvětšení o 3 cm Nátrž číslo 11 (pravý břeh), zvětšení o 4 cm Nátrž číslo 12 (pravý břeh), zvětšení o 8 cm Nátrž číslo 13 (pravý břeh), zvětšení o 11 cm Nátrž číslo 14 (pravý břeh), zvětšení o 7 cm Nátrž číslo 15 (pravý břeh), zvětšení o 6 cm Nátrž číslo 16 (pravý břeh), zvětšení o 5 cm Nátrž číslo 17 (pravý břeh), zvětšení o 23 cm Nátrž číslo 18 (pravý břeh), zvětšení o 9 cm

24 Lámání větví a celých stromů Topolové dřevo je měkké, porézní a velmi lehké. Zároveň je málo ohebné. Mechanické vlastnosti vcelku odpovídají malé váze a porézní stavbě topolového dřeva. Pevnost v tahu je 770 kg, v tlaku 300 kg, v ohybu 550 kg, ve střihu 50 kg/cm2. Všechna tato čísla jsou menší než u jiných dřevin [MOTTL, ŠPALEK, 1961]. Ve vyšším věku je topolové dřevo již velmi křehké a málo odolné proti silnějším větrům. Proto bývá i nebezpečné se při větším větru pohybovat v blízkosti starých topolů, hrozí zde odlamování vrcholových větví a jejich pád.

25 Obnažené kořeny Velkým problémem jsou rovněž vývraty, převážně v úseku číslo 1, ze kterého pocházejí přiložené fotografie. Kořeny nejsou dostatečně ukotveny v půdě, která je navíc odnášena díky boční erozi. Po odkrytí kořenů jsou tyto téměř ihned napadány dřevokaznými houbami, které silně snižují vitalitu dřevin. Jde především o václavku (Armillaria sp.), která způsobuje vadnutí a usychání kořenů.

26 Výsledky Práce hodnotí stav liniového společenstva potoka Úmoří mezi obcemi Drnovice a Skalice nad Svitavou. Navrhuje celý úsek po jeho úpravách začlenit do lokálního ÚSES pro jeho význam v zemědělsky vysoce využívané Boskovické brázdě a pro jeho značný podíl na tvorbě krajinného rázu této oblasti. Po zhodnocení všech aspektů týkajících se vlastního toku Úmoří a jeho okolí je možné konstatovat, že revitalizace Úmoří vyhovuje možnosti získat finanční dotaci na provedení akce podle směrnice MŽP [SMĚRNICE MŽP č. 3/2005]. Práce bude zaslána po její obhajobě na CD všem státním a obecním úřadům a institucím jako podklad pro jejich další rozhodování.

27 Závěr Z podkladů shromážděných v práci je zřejmé, že Úmoří je významným biokoridorem umístěným napříč Boskovickou brázdou. Ze sledovaných úseků se jako nejméně problematické jeví části č. 1, 2, 5 a 6, které je potřeba zachovat v původní podobě s tím, že je nutné věnovat zvýšenou pozornost výchovným zásahům v břehové vegetaci. Problematičtější jsou úseky č. 3 a 4. Před technickými úpravami v polovině šedesátých let minulého století bylo vybudováno nové koryto s tím, že staré bude zachováno pro zavlažování okolních pozemků. Toto bylo dokázáno v práci pomocí nalezené původní dokumentace.

28 Závěr - obecné zásady 1.Při revitalizačních úpravách vodního toku Úmoří v zemědělské krajině je nutno vzít v úvahu údaje celého povodí předmětného vodního toku. 2.Vodní tok v extravilánu začlenit do lokálního územního systému ekologické stability krajiny a napojit ji na biocentrum Halasovo Kunštácko proti proudu toku a na biokoridor Svitavy po proudu toku. 3.Šířka ochranného travního pásu musí být na každé straně minimálně 5–10 m (celkově min. 15 m) 4.Použité travní směsi a vegetace musí vyhovovat stanovištním podmínkám. 5.Břehová vegetace musí být oboustranná, bez výjimek. 6.Diplomová práce navrhuje obnovit původní koryto, které bude odvádět vodu z okolních polí a větší vodu z nového koryta, které navrhuje rovněž ponechat. 7.S revitalizací vodního toku Úmoří se musí začít neprodleně, dokud nedojde k případné výstavbě rychlostní komunikace R/43. 8.Doprovodný porost by měl mít nepravidelné uspořádání, měl by být výškově členěn do dřevinných a bylinných pater, stromové patro bude vhodné po délce kulisovitě souvislé a mělo by plynule přecházet do keřového patra. Do nižších pater umístit dřeviny snášející zastínění. Při návrhu druhového zastoupení dřevin je třeba respektovat vegetační stupeň a stanovištní podmínky.

29 Návrh dřevinné skladby podél potoka Úmoří v popisovaném území STG FrAl inf jasanové olšiny nižšího stupně QFt typické dubové bučiny Dřevina% zast.Dřevina% zast. Alnus glutinosa, olše lepkavá40Fagus sylvatica, buk lesní25 Fraxinus excelsior, jasan ztepilý20Quercus petraea, dub zimní10 Salix alba, vrba bílá + kříženci5Carpinus betulus, habr obecný8 Salix fragilis, vrba křehká5Acer platanoides, javor mléč8 Salix caprea, vrba jíva4Acer pseudoplatanus, javor klen8 Salix viminalis, vrba košíkářská4Tilia cordata, lípa malolistá8 Salix purpurea, vrba nachová4Tilia platyphyllos, lípa velkolistá8 Salix triandra, vrba trojmužná4Corylus avellana, líska obecná5 Padus avium, střemcha obecná3Prunus spinosa, trnka4 Padus racemosa, střemcha hroznovitá3Crataegus laevigata, hloh obecný4 Sambucus nigra, bez černý2Rosa canina, růže šípková4 Euonymus europaea, brslen evropský2Lonicera xylosteum, zimolez pýřitý4 Frangula alnus, krušina olšová2Daphne mezereum, lýkovec jedovatý4 Viburnum opulus, kalina obecná2 Bližší podrobnosti o pravidlech výsadby a údržby tohoto STG jsou uvedeny v poznámce pod čarou v diplomové práci. Hranice tohoto STG kolem vodního toku jsou patrné z přílohy číslo 4. Bližší podrobnosti o pravidlech výsadby a údržby tohoto STG jsou uvedeny v poznámce pod čarou v diplomové práci. Hranice tohoto STG kolem vodního toku jsou patrné z přílohy číslo 4

30 Závěr Navrhuji, aby se při obnově jižního koryta postupovalo následujícími kroky: Výběrové kácení topolů a dalších dřevin bránících obnovení původního koryta. Najednou nekácet úsek delší než 50 metrů po obou stranách koryta. Vždy nechat zachovánu alespoň jednu stranu břehové vegetace! Druhová diverzita břehových společenstev nesmí být narušována nevhodnými zásahy v břehových porostech, protože ta je již i tak ochuzována v důsledku šíření ruderálních druhů a i invazních neofytů. Jako první dosázet celé nové koryto a po jednom roce vždy vykácet max. 50 m zeleně u starého koryta – tu ihned nahradit zelení novou. Nekácet úseky po roce vedle sebe, ale vždy minimálně objeden úsek. V polích staré topoly ještě pár let vydrží a i podle místních zemědělců v tuto chvíli nikoho příliš neohrožují – nevede tudy ani žádná turistická cesta.

31 Závěr Při kácení zvolit nejdříve úseky s nejvíce proschlými stromy, se stromy napadenými houbovými patogeny a s mezerami vzniklými po dřívějším kácení a zničení topolů v důsledku úderu blesků. V úseku číslo 4. Po vybudování nového jižního koryta tyto mezery ihned osázet vhodnými dřevinami (viz dále) a úseky v bezprostředním okolí kácet až po zajištění vysázené kultury. Tímto postupem dojde k vysázení různověkého porostu a nedojde k nepatřičnému přerušení biokoridoru.

32 Mapa zájmového území

33 Závěr - úsek číslo 1 Ponechat v původním stavu, opravit četné nátrže a koryto toku, provést zdravotní probírku doprovodné vegetace s odstraněním dřevin napadených houbovými patogeny a doplnit keřové patro. Zároveň je nutné pro zpevnění hrany koryta vytvořit v celém úseku travní pás, jehož šíře bude i s vodním tokem nejméně 15 m. Zbytky současných topolů po zdravotní probírce kácet až při zhoršení jejich zdravotního stavu. Podporovat přirozenou následnou obnovu porostu, která je v tomto úseku možná. Prostorová skladba keřových porostů zde může být více plošná a keřové patro na jedné straně udržováno dále od hrany koryta, čímž se zlepší možnost jeho údržby při odstraňování nánosů.

34 Závěr - úsek číslo 2 Ponechat v původním stavu, doplnit keřové patro zejména kolem silnice (podél náhonu na mlýn). Vhodná by byla alespoň částečná výsadba keřů kolem nového rybníka.

35 Závěr - úsek číslo 3 (severní koryto) Podrobnosti potřebných úprav jsou uvedeny u jižního koryta, viz dále. Zde uvádím zásadní nedostatky, které je potřeba v rámci dalších úprav odstranit: Napřímením koryta se nedosáhlo omezení turbulentního proudění i při nákladném vydláždění a úpravách břehů. Stále se projevuje přirozená tendence k vytvoření meandrového pruhu, což je dáno tím, že sebemenší práh v korytě způsobuje nátrže, tedy porušení břehů, přičemž pravidelná údržba prakticky chybí. Při úpravě koryta respektovat současné nátrže a stabilizovat je. Respektovat turbulentní proudění vodního toku. Nedostatek břehové stromové a keřové vegetace, která buď nebyla vysázena vůbec, nebo se neuchytila, až na pár výjimek. To způsobuje labilitu břehů a poměrně velké škody na stavebních úpravách. Provést dosadbu stromové a keřové zeleně dle doporučení v diplomové práci.

36 Závěr - úsek číslo 4 (jižní koryto) Jako nejvhodnější řešení se jeví obnovení jižního koryta Úmoří v původní podobě tak, jak to plánovala projektová dokumentace z poloviny šedesátých let minulého století. Při obnově původní trasy koryta starého Úmoří musí být vytvořeny podmínky pro samovolné utváření a formování trasy podle přírodních podmínek. Vhodným podkladem pro to mohou být přiložené staré katastrální mapy z r Topoly podél koryta jsou v mýtním věku, vylamují se a nejsou v tomto území původní a vhodnou dřevinou. Proto by se měly vykácet – ovšem ne plošně! Jakmile bude jižní koryto funkční, svést do něho dočasně vodu ze severního koryta Úmoří a toto koryto opravit. Zatravnit břehy a okolí a osázet břehovým porostem. Po celkové opravě koryta převést opět vodu do severního koryta a do jižního koryta pouštět vodu přepadem za vyšších vodních stavů. Mimoto jižní koryto bude odvodňovat okolní svažité pozemky. Na základě terénního šetření není jisté, že likvidací starého toku a vybudováním drenáží by došlo ke spolehlivému odvodnění zemědělských pozemků v důsledku vysoké hladiny spodní vody a přílivu vody z okolních svažitých pozemků. Snahou dostat vodu z pozemků pryč za každou cenu se zapomíná také na ochranu retenční schopnosti krajiny, samotné technické meze účinnosti jsou postaveny příliš vysoko. Jako problematické se může jevit obnovení jižního koryta pouze od rozdělení toku za starou dálnicí až po silnici I/43. Od zmíněné silnice po proudu nemůže stejně dojít ke zrušení břehového porostu, protože v tomto území se nachází LBC Krhov a koryto pod obcí zrušit nejde, protože tam je do něho vyústěna obecní kanalizace (i když zde v budoucnu bude ČOV) a stružková voda z okolních polí.

37 Závěr - úsek číslo 5 Jedná se o nejkvalitnější ekosystém s vyšším i nižším nivním stupněm, který zabezpečuje to, že při vyšších vodních stavech nedochází k rozlití koryta na okolní pozemky. Zde provádět pouze výchovné zásahy. Jako jedinou úpravu zde doporučuji vytvoření travnatého pásu kolem vodního toku, aby nedocházelo k obdělávání až ke hraně koryta. Ten ale již nemusí být příliš široký, v některých úsecích je doporučená šíře biokoridoru 15 metrů již splněna.

38 Závěr - úsek číslo 6 V intravilánu obce Skalice nad Svitavou je možné prostorovou a druhovou skladbu přizpůsobit požadavkům na parkové úpravy okolních ploch. Zde je také účelné pro zabránění případných povodňových stavů zachování zvýšených průtočných kapacit koryta. Zvýší-li se navíc retenční schopnost krajiny nad obcí Svitavy, po zkušenostech s dosavadními zvýšenými stavy vodní hladiny bude riziko povodní minimální. V intravilánu obce je možné k výsadbě použít i vhodné introdukované druhy dřevin mimo doporučenou dřevinnou skladbu.

39 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Obhajoba diplomové práce „Komplexní studie zhodnocení zdravotního stavu a návrh opatření ke stabilizaci stavu liniových společenstev potoka Úmoří mezi."

Podobné prezentace


Reklamy Google