Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PŮDNÍ TYPY A PŮDNÍ DRUHY V ČESKÉ REPUBLICE. PŮDNÍ DRUHY = rozlišení půd podle velikosti zrn = zrnitosti = textury -základem je tedy podíl různě velkých.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PŮDNÍ TYPY A PŮDNÍ DRUHY V ČESKÉ REPUBLICE. PŮDNÍ DRUHY = rozlišení půd podle velikosti zrn = zrnitosti = textury -základem je tedy podíl různě velkých."— Transkript prezentace:

1 PŮDNÍ TYPY A PŮDNÍ DRUHY V ČESKÉ REPUBLICE

2 PŮDNÍ DRUHY = rozlišení půd podle velikosti zrn = zrnitosti = textury -základem je tedy podíl různě velkých zrn v půdě: -jíl = menší než 0,002 mm -prach = 0,002 – 0,02 mm -písek = 0,02 – 2,0 mm -drť = větší než 2 mm -výsledný druh půdy závisí především na druhu matečné horniny, ze které půda vzniká a na způsobu zvětrávání

3 1) ŠTĚRKOVITÉ A KAMENITÉ PŮDY: štěrkovité půdy obsahují více než 20% částic, které jsou větší než 2 mm, takovým částicím se říká skelet = drť a kamenité více než 50% takto velkých částic obsah skeletu roste s hloubkou obsahují pouze velmi málo jílovitých částic, dobře propouští vodu, mají vysoký obsah půdního vzduchu, rychle vysychají jsou chudé na živiny, neroste na nich takřka nic, pouze nenáročné rostliny (př. trávy, kleče, mechy...) patří sem půdy horských oblastí a náplavové půdy okolo řek -lokalizace v ČR: Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory, Šumava → tj. okrajová pohoří Čech a Českomoravská vrchovina vznikají nejčastěji na čedičích, křemencích, znělcích aj.

4 2) LEHKÉ PŮDY: jsou to půdy písčitého charakteru převažují v nich částice o velikosti 0,1 – 2 mm jsou dobře propustné pro vodu, mají vysoký obsah půdního vzduchu, rychle vysychají, obsahují pouze málo jílovitých částic obsahují málo živin, rostou na nich pouze nenáročné rostliny jsou snadno obdělávatelné, ale v zemědělství se příliš nevyužívají existují 2 typy lehkých půd: a) písčité půdy – max. 10% jílovitých částic - lokalizace v ČR: Polabí, dolní Pomoraví → hlavně v okolí řek b) hlinitopísčité půdy – 10 – 20% jílovitých částic, pro zemědělství jsou vhodnější - lokalizace v ČR: Českomoravská vrchovina, podhůří České Vysočiny

5 3) STŘEDNÍ PŮDY: jsou půdy hlinitého charakteru převažují v nich částice o velikosti 0,01 – 0,1 mm jsou dobře propustné pro vodu i půdní vzduch, poměr jílovitých a písčitých částic je v nich takřka vyrovnaný obsahují dostatek živin, jsou úrodné a pro zemědělství nejvhodnější existují 2 typy středních půd: a) písčitohlinité půdy – max. 20 – 30% jílovitých částic, vznik na rulách - lokalizace v ČR: Českomoravská vrchovina, podhůří České Vysočiny, Beskydy b) hlinité půdy – 30 – 45% jílovitých částic, pro zemědělství nejvhodnější - lokalizace v ČR: Polabí, Poohří, Pomoraví, Podyjí, Poodří

6 4) TĚŽKÉ PŮDY: jsou půdy jílovitého charakteru převažují v nich částice o velikosti pod 0,01 mm jsou špatně propustné pro vodu i vzduch, mají nadbytek jílovitých částic, za sucha praskají zemědělství využívány omezeně, pouze tehdy, jsou-li dostatečně kypřeny existují 3 typy těžkých půd: a) jílovitohlinité půdy – 45 – 60% jílovitých částic, využitelné v zemědělství - lokalizace v ČR: oblast okolo ř. Berounky, sever a střed Moravy, jih Čech b) jílovité půdy – 60 – 75% jílovitých částic c) jíly – nad 75% jílovitých částic, za sucha praskají, za mokra břednou, jsou tedy v zemědělství nevyužitelné - lokalizace jílových půdy a jílů v ČR: Poohří, Česká tabule, Podyjí

7 ZRNITOSTNÍ TROJÚHELNÍK (slouží k určení půdního druhu)

8 PŮDNÍ TYPY = dělení půd podle půdního profilu -půdní profil si lze představit jako řez půdou, pro který je typické určité uspořádání půdních horizontů = vrstev půdy -pro určení půdního typu je důležitá přítomnost jednotlivých vrstev v půdním profilu -půdní typy se liší stavbou, mocností, barvou, obsahem humusu -v půdním profilu rozeznáváme 3 hlavní horizonty: -A …….. humusový -B ……... iluviální (obohacený o látky z horizontu A) -C ……… půdotvorný substrát + matečná hornina -někdy se mohou hlavní horizonty dělit na tzv. subvrstvy: např. horizont A – A1= humózní, A2 = E = eluviální, …… -navíc existují i vedlejší horizonty, např.: -G …………. glejový -Ca ………… karbonátový apod. -jednotlivé horizonty se od sebe liší vlastnostmi i barvou -V ČR platí půdní typy Střední Evropy

9 1) ČERNOZEMĚ: nejúrodnější půdy, mocný humusový horizont (60 – 100 cm) obsahují hodně živin, jsou vhodné pro pěstování náročných zemědělských plodin (např. pšenice, kukuřice, cukrová řepa,……) probíhá u nich silná humifikace = tvorba humusu mají černou až hnědočernou barvu vznik v sušších a teplejších klimatických podmínkách matečnou horninou je převážně spraš vyskytují se do výšky 350 m.n.m. jsou to půdy nížin horizonty: A, C - lokalizace v ČR: Poohří, Polabí, moravské úvaly

10 2) HNĚDOZEMĚ: úrodné půdy, humusový horizont cca 30 cm výskytem lemují černozemě, vyskytují se do 450 m.n.m., jsou to půdy pahorkatin jsou mírně kyselé a vznikají degradací černozemí ve vlhčím a teplém klimatu obsahují méně živin, často se dohnojují, jsou ale úrodné (pěstují se na nich obiloviny, řepa,……) matečnou horninou je spraš či sprašová hlína dochází u nich k tzv. illimerizaci, tedy přesunu živin z horizontu A do nižších poloh mají hnědou barvu, ale mohou být i načervenalé (díky obsahu Fe) v suchých letech mají lepší výnosy než černozemě horizonty: A, Bt, C - lokalizace v ČR: lemují výskyt černozemí, Plzeňsko, Orlicko, Opavsko

11 3) LUVIZEMĚ = ILLIMERIZOVANÉ PŮDY: poměrně úrodné půdy vyskytují se na pahorkatinách a vrchovinách dochází u nich k illimerizaci, která je intenzivnější než u hnědozemí, pod horizontem A vzniká o jíly ochuzený = vyluhovaný = eluviální horizont E, pod ním pak vzniká horizont Bt, který je o jíly naopak obohacený mají nahnědlou barvu obsahují méně živin, často se dohnojují horizonty: A, E, Bt, C -lokalizace v ČR: společně s hnědozemí

12 4) HNĚDÉ LESNÍ PŮDY = KAMBIZEMĚ: nejrozšířenější v ČR (cca 42% všech půd ČR) středně úrodné, humusový horizont pouze 10 – 20 cm vyskytují se okolo 500 – 600 m.n.m. tzn. na pahorkatinách a vrchovinách jsou mírně kyselé, zbarveny hnědě obsahují méně živin, jsou špatně propustné pro vodu, protože se v horizontu B hromadí oxidy Fe a Al dochází u nich illimerizaci pro zemědělské využití je potřeba je hnojit a kypřit, pěstují se na nich méně náročné plodiny (např. řepa, pícniny,..), ve vyšších polohách na nich lesy a pastviny rozeznáváme: kambizemě vyšších poloh kambizemě nižších poloh horizonty: A, Bv, C -lokalizace v ČR: takřka celá ČR (nejvíce povodí Labe a Moravy)

13 5) PODZOLOVÉ PŮDY = PODZOLY: nejkyselejší půdy, chudé na živiny tj. málo úrodné vyskytují se na pahorkatinách a hornatinách, v oblastech okolo 700 m.n.m. s vlhkým a chladným klimatem dochází u nich k illimerizaci (vzniká vyluhovaný horizont E a obohacený horizont Bhs) a k procesu podzolizace = rozklad nerostů působením silných organických kyselin zbarvení popelavě šedé, rostou na nich jehličnaté lesy v zemědělství využívány vzácně jako pastviny a louky horizonty: A, E, Bhs, C - lokalizace v ČR: okrajová pohoří, Českomoravská vrchovina, Beskydy

14 6) NIVNÍ PŮDY = FLUVIZEMĚ + LUŽNÍ PŮDY = ČERNICE nivní půdy – vznik okolo řek v nížinách, mají slabě vyvinuté půdní horizonty, bývají pravidelně zaplavovány, tvořeny naplaveninami, využívají se pouze jako louky a pastviny lužní půdy – vznik ve stejných podmínkách jako nivní, ale ve větší vzdálenosti od řek, v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody, jsou úrodnější než fluvizemě (mají poměrně silný humusový horizont, až 1 m), patří mezi úrodnou ornou půdu -obě mají horizonty: A, C -lokalizace v ČR: Polabí, Pomoraví, Poodří 7) RENDZINY = VÁPENATÉ PŮDY vznik na vápencích obdoba hnědých lesních půd, mají málo humusu a vyšší obsah větších zrn, zbarveny tmavě v zemědělství využity převážně jako louky horizonty: A, C a šedohnědý Ca horizont, v něm se hromadí CaCO 3 -lokalizace v ČR: oblast krasu (Moravský kras, Český kras,….)

15 8) GLEJE A PSEUDOGLEJE = ZAMOKŘELÉ PŮDY vznik v místech silného provlhčení podzemní vodou či srážkami probíhá zde glejový proces, kdy v půdě chybí kyslík, nastávají redukční chemické procesy, jejichž výsledek je modrozelené zbarvení a mazlavý charakter půdy mělký humusový horizont, využívány pouze jako louky horizonty: A, C, Go – glejový horizont - lokalizace v ČR: okolí řek (hlavně Povltaví a Poodří) 9) RANKERY vznik v horských oblastech, obsahují málo jemných částic, mělký humusový horizont, nejsou v zemědělství využívány často jsou pouze přechodným stádiem při vývoji jiných typů půd horizonty: A, C

16 10) ZASOLENÉ PŮDY vznikají hromaděním solí typické pro suché a teplé oblasti rostou na nich pouze slanomilné rostliny, v zemědělství jsou nevyužitelné horizonty: A, C 11) ANTROPICKÉ PŮDY jsou antropogenního původu, např. haldy, odvaly apod.


Stáhnout ppt "PŮDNÍ TYPY A PŮDNÍ DRUHY V ČESKÉ REPUBLICE. PŮDNÍ DRUHY = rozlišení půd podle velikosti zrn = zrnitosti = textury -základem je tedy podíl různě velkých."

Podobné prezentace


Reklamy Google