Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská.

Prezentace na téma: "Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská."— Transkript prezentace:

1 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská Jitka Weissová Demografické stárnutí ve vybraných hlavních městech

2 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Počet obyvatel podle věku v Praze Strom života znázorňuje proměny věkové struktury v souvislosti se společenskými změnami Zajímavý je zejména úbytek počtu dětí a zvýšení počtu obyvatel ve věku 50-60 let mezi lety 1991 a 2006 Vysoký počet obyvatel v mladší produktivní skupině v roce 2006 je mj. způsoben také zahraniční migrací do Prahy

3 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Podíl obyvatel ve věku 45 – 59 ve vybraných městech Obyvatelstvo ve věku 45-59 let – potenciální problémy se zaměstnatelností (ztížená možnost získání nové práce), reprezentuje předdůchodový věk Největší vzrůst podílu této věkové skupiny v Bratislavě a Berlíně (o 6,4 a 4,0 p. b.)

4 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Podíl obyvatel ve věku 60+ let ve vybraných městech Věková skupina 60+ reprezentuje obyvatelstvo v důchodovém věku. Podle Eurostatu je v ČR v r. 2005 věk definitivního odchodu do důchodu 60,6 let Ve všech městech kromě Vídně se podíl obyvatel ve věku 60+ zvyšuje, pouze ve Vídni klesá (Vídeň relativně „mládne“) Největší růst podílu obyvatelstva 60+ ve Varšavě a Bratislavě (o 6,1 a 4,9 p. b.)

5 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Podíl obyvatel ve věku 75+ V roce 1991 a 2001 Obyvatelstvo ve věku 75+ má větší nároky na zdravotní a sociální péči, proto je třeba analyzovat růst této skupiny zejména s ohledem na kapacity sociálních a zdravotních zařízení Nejvyšší podíl (2001): Bratislava a Vídeň (více než 8 %) Nejvyšší zvýšení podílu (2001 / 1991): Bratislava (o 5 p. b.)

6 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Zastoupení žen ve věku 20-49 v ženské populaci v Praze a Vídni v Praze a Vídni Snižující se podíl žen v reprodukčním věku zpětně ovlivňuje počet narozených dětí Snižuje se možnost rodinné péče o staré příbuzné v rodině (tradičně zajišťují zejména ženy) Ve Vídni výrazně menší pokles podílu žen v reprodukčním věku

7 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Počet mužů na 100 žen v roce 2000 v Praze, Vídni a Berlíně Feminizace stárnutí – vliv má vyšší naděje dožití žen než mužů Ženy ve vyšším věku mají menší možnost najít si partnera Ve všech třech městech: největší snížení počtu mužů na 100 žen ve věku 70-79 let Praha výrazně nejnižší feminizace ve věku 70+

8 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Míra zaměstnanosti ve věku 55-64 v Praze a Vídni Míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 55-64 (%) v roce 2005 PrahaVídeň 58,531,6 Prahamužiženy 200572,246,5 Velké rozdíly mezi Prahou a Vídní – přetrvávání tradice z dob totality (tradičně vysoké hodnoty zaměstnanosti obyvatel) Nižší míra zaměstnanosti žen – ještě se plně neprojevil vliv zvýšení věku odchodu do důchodu

9 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Index stáří ve vybraných hlavních městech 65+/0-14*100 ČR Německo celkem 2005 95,5 147,8 1950 1980 56,7 61,3 35,5 41,2 Do 90. let – nejméně obyvatel ve věku 65+ na 100 dětí v Bratislavě a Varšavě 2005 – „nejmladší“ obyvatelstvo v Bratislavě a Vídni ale opačný vývoj – Vídeň „mládne“, Bratislava „stárne“ Vídeň a Praha – vliv zahraniční migrace na poměrně nízké hodnoty Počet obyvatel ve věku 65+ na 100 osob ve věku 0-14 let

10 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz Počet obyvatel ve věku 65+ na 100 obyvatel ve věku 20-64 let 65+/20-64*100 Německo ČR celkem celkem 1950 2000 2050 6,2 7,2 3,7 4,5 1,8 1,7 20-64/ 65+ Kromě Prahy a Vídně vzrůstající počet obyvatel v postproduktivním věku ku počtu obyvatel v produktivním věku (díky výrazné pracovní migraci) Budapešť má dlouhodobě nejhorší poměr mezi postproduktivní a produktivní složkou populace, největší růst tohoto poměru v Bratislavě (o 7,8 p. b.) Počet obyvatel ve věku 65+ na 100 obyvatel ve věku 20-64 let Počet obyvatel ve věku 20-64 připadající na 1 obyvatele ve věku 65+

11 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz  Demografické stárnutí ovlivněno dvěmi základními procesy:  Nízkým počtem narozených dětí (stárnutí v základně věkové pyramidy)  Zvyšováním naděje dožití (stárnutí ve vrcholu věkové pyramidy)  Nejvyšší vzrůst podílu obyvatel ve věku 65+ nastane:  v letech 2010-2015 kdy početně silné generace poválečných ročníků vstoupí do věku 65-letých  v letech 2040-45 kdy do věku 65-letých vstoupí početně silné generace 70. let Demografické stárnutí a vyhlídky do budoucna

12 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.czSouhrn 1.Demografické stárnutí populace – se zvyšujícím se standardem života se snižuje počet narozených dětí 2.Způsobuje zvyšující se naděje dožití, snižující se počet narozených dětí 3.Obyvatelstvo ve věku 65+: v budoucnosti více vzdělané než kdykoliv v minulosti 4.Starší obyvatelstvo bude představovat heterogenní skupinu s rozličnými charakteristikami a potřebami

13 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz 1.Zvýšení hranice věku odchodu do důchodu a reforma penzijních a zdravotních systému 2.Selektivní imigrace – řešení pouze krátkodobé. Ke „stárnutí“ dochází ve většině zemí Evropy, proto by řešením byla migrace obyvatelstva z odlišného kulturního a etnického prostředí 3.Třeba motivovat starší pracovníky – zkrácené pracovní úvazky, vzdělávání a rekvalifikace, přizpůsobení pracovního prostředí Některé možnosti řešení demografického stárnutí

14 Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, 100 82 www.czso.cz  Český statistický úřad, statistické úřady sousedních hlavních měst  Urban Audit  Projekce obyvatel  Výběrová šetření pracovních sil Zdrojedat Zdroje dat