Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hledání reformy zdravotnictví pro ČR Seminář ČLK – 25. - 26. 4. 2008 Petr Fiala.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hledání reformy zdravotnictví pro ČR Seminář ČLK – 25. - 26. 4. 2008 Petr Fiala."— Transkript prezentace:

1 Hledání reformy zdravotnictví pro ČR Seminář ČLK – Petr Fiala

2 Úvodem 1. „Ecclesia semper reformanda“. 2. Societas semper reformanda. 3. A také zdravotnictví musí být neustále reformováno, aby odpovídalo měnící se době, jejím potřebám a výzvám. Reforma není jednorázový krok, ale dlouhodobé a průběžné hledání optimálního modelu.

3 Reforma jako stálý proces 1. Reformovat = znovu formovat, tvořit systém: optimalizovat jeho strukturu a funkce. 2. Zdravotnictví je otevřený systém s mnoha vazbami vnějšími a vnitřními. 3. Autonomní systémy (člověk) fungují na principu autoregulace (biofeedback) při nastavení základních parametrů systému. 4. To je dobrý příklad pro naše zdravotnictví, co nejméně zásahů do systému, má být „energeticky co nejúspornější“ – „ekologický“…

4 Současné zdravotnictví v EU 1. Ve staré EU-15 mělo 7 zemí systém NHS a 8 pojišťovny. 2. EU systémy dnes vydávají na zdravotnictví 9-11% z HDP a zajišťují velmi dobrý standard. 3. Absolutně je to 2-3x více než ČR. Např. Holandsko už přes 3000 Euro na člověka a rok, ČR jen kolem 800, přičemž základní vstupy jsou cca stejné, za světové ceny (ČR řeší podfinancování, NL opak…)

5 Zdravotnictví v USA 1. USA – klasický tržní systém. 2. Pojištěna je jen asi 1/3 populace. Programy pro staré a chudé (Medicaid, Medicare). 3. Výdaje se blíží 16% z HDP (očekává se růst až ke 20%!!!), přesto je zdravotní stav bílé populace (pojištění občané) horší než v GB se systémem NHS.

6 Země Východní Asie 1. „Asijští tygři“. Prudký rozvoj péče. 2. Převažují pojišťovenské systémy či mixy. 3. Výdaje jen 5,8-6,9% z HDP. Ty kompenzuje mladá populace, nízký věkový průměr. 4. Velmi vysoký standard péče („hitech“), časté používání šetrných a levných tradičních postupů (AP). 5. Singapurská anomálie.

7 Jižní Amerika 1. Lékařské elity studují na Sorbonně (vazby na Francii), mladší v USA. 2. Úroveň zdravotnictví neodpovídá EU. Směs systémů. Orientace spíš na USA. Státní veřejné zdravotnictví má problémy, soukromé kliniky obvykle na dobré úrovni.

8 Transformující se ekonomiky 1. Země Visegrádu: Polsko, Maďarsko, Slovensko. Systémy kolabují nebo kolabovaly. 2. Důvody – zejména nepřiměřeně nízké výdaje (5,5-6,8% z HDP), a rychle stárnoucí populace. Dokud nezvýší výdaje k 7% a více, zůstane každá reforma bez efektu („ohryzávání kosti“). 3. Zdravotnictví se stalo iracionální politikum (kupř. rozvrat v Maďarsku, levicová vláda zavedla poplatky, pravicová opozice je nyní v referendu zrušila – přálo si to 85% občanů … apod.).

9 Počátky reformy v ČR 1. Zásadní reforma zdrav. přišla v r Oddělením zdravotních fondů od SR padl mýtus, že zdrav. je zadarmo (odvody 13,5%). 3. Po obtížné debatě zvolen pojišťovenský systém. Diskuse: kolik pojišťoven? Doporučení OECD 1-2 (ČNR duben 1992: KSČM (Raška) a ODS (Lom) volají po konkurenci, vznik 27 ZP…). 4. Žádná relevantní politická síla v ČR dnes nevolá po změně pojišťovenského systému na jiný.

10 Principy zdrav. systémů v EU 1. V EU volí země co nejracionálnější cestu – což znamená efektivitu a úspornost při vysoké medicínské úrovni. 2. Rozhodující formou jsou non-profitní organizace (obce, církve, města, země aj.). 3. Výdaje % z HDP v podstatě odpovídají stárnoucí populaci.

11 Rakousko 1. Rakousko (8 mil. obyv). Má nám patrně nejbližší, stabilní systém (bismarckovské pojištění). 2. Nižší odvody (6-9%), lidé si více doplácejí sami. 3. Základ: Non-profitní systém. Rak. Má jen 3 UNI s 5500 lůžky. 3-stupňový nemocniční systém (Standard-, Landes-, Uni-spital). 75% kapacity lůžek = nemocnice do 200 lůžek, velmi efektivní. 4. Vlastní rakouský systém LKF (tj. DRG, platba za diagnózu) – příprava 20 let (!) – Nabídka pro ČR zdarma, včetně upgradovaných verzí.

12 Holandsko 1. Zajímavost: Nejhustší síť zařízení pro seniory a postižené (křesťanský ráz), ale pak stačí 3,1 akutních lůžek na 1000 obyv. (ČR až 6,2). 2. Přípravy na změny (reformu) trvaly přes 20 let (Dekkerova komise, 1986), stálá veřejná diskuse. Ale ani teď nikdo neví, jak vlastně dopadne, jsou připraveni vše změnit, pokud se ukáže, že experiment (reformu) bude lepší provést jinak. 3. Zákaz „slízávání smetany“ - „cream skimming“. (Komplexy typu Agel by zde nemohly vzniknout.)

13 Proč non-profitní systémy v EU 1. V EU fungují zdrav. systémy (i ostatní služby veřejnosti) rozhodující měrou na non-profitní bázi velmi efektivně, levněji než ziskové. 2. Zajímavý příklad = Skotsko: NGO ve Skotsku vyprodukují až 20% z HDP! 3. Že to v ČR funguje špatně (tunely) a chybí dobré zákony, je zcela jiný problém.

14 Mýty o neziskovém sektoru v ČR 1. V ČR přežívá a občas je živen mýtus: „Neziskový = neefektivní“. 2. Z ekonomického pohledu = naopak. 3. Náklady zisk. sektoru: mzdy + režie + zisk. 4. V nezisk.sektoru:mzdy + režie (vč. odpisů) 5. Z definice je ziskový podnik vždycky dražší – tj. nejméně o vytvořený zisk.

15 Nový zákon o „neziskovkách“ Lze doporučit připravit co nejdříve zákon o „neziskovkách“. Vyslovili se tak i hejtmani (2006), údajně měli svůj návrh. Vládá jej má ve svém prohlášení. Existují už nejméně 2 další verze zákona. RR SZ se jednohlasně usnesla na vypracování nového zákona o neziskovkách. Existuje tedy značně široká politická shoda a poptávka po jeho vypracování (vč. pacientských organizací). Dnes v gesci min. Stehlíkové.

16 Akciové společnosti „Akciovky“ jsou ze své podstaty dražší. Jejich smysl je vždy jiný (získat kapitál pro ziskovou činnost). Pro veřejné služby jsou ekonomicky nevýhodné (dražší o zisk). Neziskové a.s. jsou sice dle zákona možné, ale nedávají smyslu („drbat se levou rukou za pravým uchem“). Umožňují tunely, „slízávání smetany“, mohou vyhlásit úpadek atd.

17 Zdravotnické programy politických stran v ČR Analýza zdravotnických programů politických stran v ČR je velmi zajímavá: Existuje řada shod v programových tezích, zejména v programech KDU, SZ a ČSSD (společný průnik možný). Návrhy ODS stojí izolovaně, stranou mimo „mainstream“ v ČR i v EU.

18 Hlavní problémy zdrav. V ČR (1/2) 1. Nedostatek zdrojů a jejich neefektivní využívání: 7% (i méně) z HDP je pro stárnoucí populaci v ČR málo. 2. V absolutních částkách je 7% v ČR méně než 7% v Rakousku aj. (1/2 -2/3). Vstupy jsou světové, výstupy regulované. Zdrav. tak dotují zdravotníci (nižší mzdy) a pacienti (méně péče, více doplatků). 3. Neefektivní organizace systému, rozpad struktury (hierarchie nemocnic ap.).

19 Hlavní problémy zdrav. v ČR (2/2) 4. Nerovnoměrná distribuce zdrojů, někteří „mohou“ vytvářet zisk (laboratoře, komplement), jiní nemají pokryty ani nutné náklady (LDN, rehabilitace apod.). 6. Ceny = výsledek lobbyingu, nikoliv objektivních nákladů. 7. Tunely („cream skimming“), neúčelné stavby, těžká technika aj., ztráty v nemocnicích = mld./rok.

20 Problémy nových reformních zákonů V evropském kontextu se jedná o nevyzkoušené, ojedinělé experimenty, nikoliv o nastoupený či převažující trendy („Proč na ‚českou cestu‘ v EU nepřišli už dřív …?“) Chybí analýzy dopadů. Vázne celospolečenská diskuse a konsensus širších vrstev společnosti včetně universit! Bez nich (pozitivní motivace zdravotníků i občanů-pacientů) je celá reforma odsouzena k zániku, může vést k velkým ztrátám a nevratným změnám. Dnes předkládané „reformní“ zákony (akciovky z nemocnic, pojišťoven atd.) nejsou akceptovány širokou odbornou veřejností ani politiky. Existuje nebezpečí sociálního neklidu a stávek, konec smíru. Podle řady nezávislých expertíz jsou zákony právně problematické. („Ekonomové opět předbíhají právníky …“).

21 ZÁVĚRY 1. Reforma není jednorázový krok, ale trvalý proces na bázi co nejširšího konsensu. Je třeba získat pro ni souhlas nejen politických stran, ale co nejširší veřejnosti (zdravotníci, pacienti, univerzity atd.). 2. K realizaci dnes lze doporučit jen vyzkoušená řešení („konzervativní“) zdravotnictví. Jako optimální se jeví některý z osvědčených neziskových modelů v EU (např. Rakousko). Experimenty jsou velmi riskantní. Některé z nich ve světě teprve probíhají, není jasné, jak dopadnou.

22 ZÁVĚRY 3. V ČR dosud nebyly provedeny analýzy dalšího chování systému a jeho dopadů (matematické modely). Chybí cílová vize a konsensus pro ni. Celé vrstvy obyvatel nejsou s navrhovaným řešením ztotožněny, postrádají solidní diskusi. 4. Prosazení změn pouze „silou“ je riskantní a v budoucnu se může vymstít – taková řešení bývají nestabilní, mění se se změnou politické reprezentace. 5. V současnosti je vhodné odstranit největší úniky peněz („všichni k pumpám“) a hledat co nejširší konsensus k trvalým změnám.

23 Appendix „regulační poplatky“ První úvahy přišly už v r Hlavní motiv zněl: 95% návštěv je spojeno s vydáním receptu (průměr EU 75%, Holandsko jen 66% - tam praktici = vrátní do systému). To řeší „opakované recepty“. Chybí metodika sledování návštěv pro srovnání se zeměmi EU (telefonické kontakty aj.). Netřeba regulovat návštěvy u praktiků (kapitační platba), „specialisté“ chtějí co nejvíce návštěv (výkonové platby), to pacient neovlivní. Regulační a ekonomický efekt je sporný, zátěž často značná. Spoluúčast + odvody jsou už v ČR vyšší než v Rakousku.

24 Hit sezóny Tzv. „regulační poplatky“ jsou, hitem letošní jarní sezóny, ve skutečnosti se však systémově jedná o okrajovou záležitost. Kdykoliv je možno je zrušit, aniž by se destabilizoval či rozkolísal systém. Může se jednat o zástupný problém, na kterém je možno vystřílet všechnu munici, aby pak prošly zákony daleko nebezpečnější. O to méně logiky mají, když na kontech ZP bylo k ,6 mld. Kč a koncem roku 2008 se očekává celkový přebytek až 40 mld. Kč.

25 In margo Předvolební „Smlouva“ ODS s voliči: „Finanční spoluúčast ve zdravotnictví se nebude povinně zvyšovat. Zachováme ústavní právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění.“ Ve skutečnosti poplatky zvýšily spoluúčast o 20%... Ve vzduchu visí otázka, na kterou ministr Julínek nedokázal odpovědět ani soudcům ÚS: Co to je tedy vlastně oněch 5 mld. regulačních poplatků ročně?... Nechť na ni odpovědí jiní a jindy …

26 Vládní program Programové prohlášení vlády: „Vláda podpoří motivaci občanů k zodpovědnému využívání zdrav. péče – mj. zavedením regulačních poplatků za recept, za den hospitalizace, za návštěvu pohotovosti nebo ambulantního specialisty.“ Je tedy ve srovnání s realitou velmi střídmé …

27 Realita: Je zpoplatněno („zregulováno“) prakticky všechno, od nemluvňat v inkubátorech až po lidi na smrtelné posteli, tzv. spoluúčast je zvýšena o dalších 4-5 mld. Kč/ročně. Máme nejtvrdší systém v EU, nikde jinde nemá obdoby. V zemích, kde byl zaveden (Slovensko, Maďarsko) už byl zrušen.

28 Řešení: návrhy expertů SZ a KDU 1. Poplatky = příjmem systému. 2. Zrušit poplatky v primární sféře. 3. Osvobodit děti (18), seniory (70), obyvatele DD, ÚSP, chronicky nemocné atp. 4. Omezit poplatky v nemocnicích (dny,% aj.). 5. Zachovat u pohotovosti s výjimkou akutních příp. 6. Zpoplatnit přímý vstup ke specialistům. 7. Změnit poplatky za recept.

29 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "Hledání reformy zdravotnictví pro ČR Seminář ČLK – 25. - 26. 4. 2008 Petr Fiala."

Podobné prezentace


Reklamy Google