Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Evropské zemědělství na křižovatce aneb budoucí pracovní příležitosti v zemědělství Stanislav Jaš Brno, 30. dubna 2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Evropské zemědělství na křižovatce aneb budoucí pracovní příležitosti v zemědělství Stanislav Jaš Brno, 30. dubna 2009."— Transkript prezentace:

1 Evropské zemědělství na křižovatce aneb budoucí pracovní příležitosti v zemědělství Stanislav Jaš Brno, 30. dubna 2009

2  nevládní zastoupení evropských zemědělců a jejich družstev i s jejich družstvy na úrovni Evropské Unie  již od roku 1958 hájí zájmy všech, kdo pracují v a pro zemědělskou prvovýrobu (15 milionů pracujících na plný nebo poloviční úvazek, družstev  silné napojení na jiné evropské nevládní organizace  patří k největším a nejaktivnějším zájmovým organizacím v Bruselu Činnost Copa-Cogeca v Bruselu

3 Trade Social partners Animal welfare ConsumersAgriculture Food chain Environment Copa-Cogeca

4  Ochraňovat všeobecné zájmy zemědělců  Udržovat a rozvíjet vztahy s evropskými institucemi  Hledání společných řešení Činnost Copa-Cogeca v Bruselu Poslání :

5 European Parliament Council of Ministers European Commission Copa-Cogeca Činnost Copa-Cogeca v Bruselu

6  77 členských organizací a 29 partnerských z celé Evropy  39 organizací je z „nových“ členských zemí EU  ČR je zastoupena třemi svazy, Agrární Komora ČR má v Bruselu stálého zástupce, prezident AK ČR je druhým viceprezidentem Copa  čeští zástupci jsou již plnohodnotnou součástí evropských nevládních struktur Činnost Copa-Cogeca v Bruselu

7  Sekretariát Copa-Cogeca: 50 zaměstnanců, z toho pouze 3 ze zemí střední a východní Evropy  Šest pracovních jazyků : EN, FR, DE, IT, ES, PO  15 profesionálních překladatelů a tlumočníků  50 expertních skupin, které se pravidelně scházejí  Moje specializace : mléko, maso, med, šlechtění a plemenitba a horizontální otázky s tím spojené Činnost Copa-Cogeca v Bruselu

8  z moravského venkova, ze standardní rodiny  z gymnázia přes MZLU v Brně až do Francie  česká škola je velice dobrý základ, zahraniční stáže a pobyty pak otevírají svět i lidské srdce  bez peněz to v zahraničí nejde, ale možnosti je získat jsou, jen chtít  vrátit se do rodné země není pro mladého člověka ostudou, spíše dalšími otevřenými dveřmi  do Bruselu ano, ale s jazykovým vybavením a ochotou pracovat Něco málo o životní pouti

9 Společná zemědělská politika EU - Regulační evropská politika, která je strategií udržitelného rozvoje s následujícími cíli (čl. 33 Smlouvy o evropských společenstvích) …  Zlepšení produktivity v zemědělství - konkurenceschopný zemědělský sektor  Zajistit přiměřenou životní úroveň zemědělské veřejnosti  Stabilizovat trhy se zemědělskými komoditami  Zajistit kontinuitu dodávek potravin  Zajistit, aby byly potraviny dostupné pro spotřebitele v rozumné ceny

10 Společná zemědělská politika EU -po uhlí, oceli a atomové energii jde o nejstarší společnou politiku EU - založena v roce 1962, plně funkční od 1967

11 REFORMY SZP

12  Zprvu politika podpory cen zemědělských výrobců a celní ochrana proti dovozům  Stabilizace trhu garantovanými nákupy do veřejných skladů (intervence) a vývozními dotacemi na světový trh s nižšími cenami  Tato opatření splnila cíle SZP  80. léta: situace se stává neudržitelnou (2/3 rozpočtu EU) – „hory másla“, cenami řízená produkce vítězí nad produktivitou, 20% farmářů pobírá 80% dotací  1984: zavedení kvót na mléko SZP se vyvíjí

13  1992: První velká reforma „McSharry“ – snížení garantovaných cen (obilniny, hovězí maso) a zavedení dotací na podporu příjmů zemědělců, zavedení povinného uvádění půdy do klidu (set- asode), ochrana životního prostředí a péče o krajinu novou rolí zemědělců  reforma stabilizovala rozpočet  ale nestačila na nové výzvy : liberalizace světového obchodu (GATT/WTO – 1994) a příprava na přistoupení nových států do EU (2004)  1999: Agenda 2000 – další snížení gar. cen SZP se vyvíjí

14 Modulace přímých plateb Posílení politiky rozvoje venkova Snížení garantovaných intervenčních cen Decoupling přímých plateb Financování politiky rozvoje venkova, omezení rozpočtových výdajů Fond rozvoje venkova Posílení výrobních standardů (bezpečnost potravin, životní prostředí, pohoda zvířat) Zlepšení efektivity přímých plateb Zemědělci reagují více na signály trhu a chovají se jako manažeři Cross-compliance SZP se vyvíjí Reforma z roku 2003 (v praxi od 1. ledna 2005)

15 Reductions in EU price support Reductions in EU price support......bringing EU prices in line with world prices

16 Oddělení přímých plateb od produkce (decoupling) Rozdílná implementace ve členských státech EU 10 “starých” členských států uplatňuje systém jednotné platby na farmu (SPS) od roku 2005: Německo, Itálie, UK, Belgie, Lucembursko, Dánsko, Irsko, Portugalsko, Rakousko a Švédsko 5 “starých” členských států uplatňuje systém SPS od roku 2006: France, Spain, the Netherlands, Greece and Finland 8 nových členských států uplatňuje systém jednotné platby na plochu (SAPS) od roku 2004: Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Kypr Slovinsko a Malta přešly na systém SPS v roce Rumunsko a Bulharsko uplatňují systém SAPS od 2007

17

18

19  2007: kontrola zdravotního stavu SZP (Health- Check) Finální politický kompromis: listopad 2008 Legislativně platné od ledna 2009  Další liberalizace a přechod k systému plateb oddělených od produkce (v současnosti >90%) Posílení programů rozvoje venkova o nové výzvy : zachování biodiverzity, boj proti změně klimatu, hospodaření s vodou, podpora inovací, restrukturalizace sektoru mléka, obnovitelné zdroje energie SZP se vyvíjí

20 Mléčná kvóta Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15 Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení Možnost zřídit národní mléčný fond (ne pro ČR) Zrušení omezení kvótami ohledně podpory investic do produkce mléka

21 ROZPOČET SZP

22 Vývoj rozložení výdajů na zemědělství a rozvoj venkova z rozpočtu EU Exportní náhrady Přímé platby oddělené od produkce Opatření na podporu trhu Rozvoj venkova Přímé platby spojené s produkcí % z hrubého národního produktu EU

23

24

25 CAP shifts to more direct... CAP shifts to more direct... billion €

26 …and less trade distorting support billion €

27 BUDOUCNOST

28 Budoucnost SZP Výzvy před námi:  WTO/bilaterální obchodní ujednání... – otevírání trhů  Zdravotní prověrka SZP – změny budou implementovány od  Debata o budoucím rozpočtu SZP – ministři financí – debata startuje do konce roku 2009  Dlouhodobější budoucnost zemědělské politiky po roce 2013 – debata už započala – před debatou o rozpočtu

29 Ceny zemědělských producentů Koncentrace aktérů potravinového řetězce (zpracovatelé/obchodní řetězce atd.) tlačí na farmářské ceny ale Liberalizace trhů následkem mezinárodních dohod (WTO, bilaterální obchodní ujednání, regionální zóny volného trhu).

30 Major World Players in AGRICULTURE – IMPORT (Avg. 2002/2004)

31 Major World Players in AGRICULTURE – EXPORT (Avg. 2002/04)

32 Agricultural trade balance of major WTO players

33 European Commission - Agriculture Directorate-General AGRICULTURAL TRADE BALANCE of the EU12/15/25 (evolutionary) BIO ECU / €

34 WTO - DOHA 3 pilíře vyjednávání zemědělské problematiky ve WTO : Domácí podpory (dotace) – EU nabízí průměrnou redukci 70%Domácí podpory (dotace) – EU nabízí průměrnou redukci 70% Vývozní subvence – EU nabízí naprosté odbourání (2013)Vývozní subvence – EU nabízí naprosté odbourání (2013) Přístup na trh – nabídka EU – průměrné snížení dovozních cel o 39%Přístup na trh – nabídka EU – průměrné snížení dovozních cel o 39%

35 Možné důsledky návrhu zemí G-20 Samotná Evropská komise uvádí, že: Celkové tržní příjmy by poklesly o 37 miliard €Celkové tržní příjmy by poklesly o 37 miliard € Faremní příjmy by poklesly o 20-25%Faremní příjmy by poklesly o 20-25% V EU by bylo ztraceno 500,000 zaměstnaneckých míst ve výrobní sféře a zpracovatelském průmysluV EU by bylo ztraceno 500,000 zaměstnaneckých míst ve výrobní sféře a zpracovatelském průmyslu

36 WTO je ale pouze jednou z výzev Výrobní náklady producentů jsou také pod tlakem, mimo jiné vlivem zvyšujících se vysokých požadavků na dodržení udržitelného způsobu zemědělského hospodaření: Bezpečnost potravin, zdraví a pohoda zvířat, dosledovatelnost potravin (identifikace a registrace zvířat)...Bezpečnost potravin, zdraví a pohoda zvířat, dosledovatelnost potravin (identifikace a registrace zvířat)... Životní prostředí – nitrátová směrnice, ochrana půdy, vod a vzduchu...Životní prostředí – nitrátová směrnice, ochrana půdy, vod a vzduchu...

37 Má Evropa rovné podmínky ve světovém kontextu ? NEMÁ !!! NEMÁ !!! Konkureční pozice EU je snížena následkem legislativních zábran (regulace) zvyšování produktivity : WTO řeší pouze obchod, ale ne problematiku výrobních standardů: Naše předpisy upravující životní prostředí, pohodu zvířat, sociální ochrana zaměstnanců v zemědělstvíNaše předpisy upravující životní prostředí, pohodu zvířat, sociální ochrana zaměstnanců v zemědělství atd., které naši produktivitu snižujíatd., které naši produktivitu snižují Používání GMO odrůd je hlavním zdrojem produktivity, kterou používají naši světoví konkurentiPoužívání GMO odrůd je hlavním zdrojem produktivity, kterou používají naši světoví konkurenti

38 Evropská regulace nás stojí mnoho: Studie Francouzského výzkumného ústavu živočišné výroby (2005): uplatňování Cross-compliance představuje v sektoru skotu 10% to 20% hodnoty finálního výrobku Máme Evropa rovné podmínky ve světovém kontextu ? Druh regulaceTelecí masoHovězí masoPrasata Zákaz používání hormonů Zákaz používání antibiotik Pohoda zvířat Plnění norem vztahujících se na ustájení a nitrátovou směrnici Likvidace masokostních mouček a odpadů Označování zvířat Hygienický balíček a dosledovatelnost Celkové vícenáklady v EU-25 (miliony euro) Produkce EU za rok 2004 (tisíce tun) Celkové náklady € / kg výrobku0, 680,340,18

39 Tři faktory:  Zvýšení poptávka po potravinách (mase především) v rozvojových ekonomikách +  Zvýšené užití půdy pro výrobu bioenergie +  Půda je omezený výrobní faktor & a je vystavena klimatickému působení To by mohlo vést ke zvyšování cen zemědělských komodit a potravin & a dokonce nedostatku potravin v budoucnosti Globální podmínky se ale mohou rychle změnit

40 Ze strategického hlediska je proto důležité si zemědělskou produkci v Evropě udržet

41 Budoucí vývoj politiky EU  Bude to systémem postupných úprav  Další otevření světu, zrušení intervencí a kvót, opatření na podporu trhu  Předpoklad snížení podílu SZP na rozpočtu EU  Předpoklad snížení podílu 1. osy – přímých plateb a jejich úplné oddělení od produkce, přechod na jednotnou platbu na plochu?  Posílení 2. osy modulací – zde peníze mají multiplikační efekt  Pozice členských zemí jsou velmi rozdílné

42  celkově NEMÁME (není nutné si nic nalhávat)  Předpisově ano, dotačně ne  např. v komoditě mléko pobírají naše farmy o 40% méně, než v sousedním Německu  Buď dotace vůbec, nebo všem dle stejného metru  Bylo by iluzorní si myslet, že v budoucnu budou všechny typy farmářů dostávat stejnou výši podpory, ale systémový základ by měl být pro všechny stejný  Některé sektory výroby jsou citlivější (živočišná výroba s dlouhým výrobním cyklem chov přežvýkavců). Máme rovné podmínky se starými členskými zeměmi EU?

43 Průměrná přímá platba €/ha

44 Změna výše přímých plateb €/ha v případě jedné sazby 252 €/ha ( BU a RO 2015) ČR-3Slovensko+51 Belgie-193Itálie-46 Německo-94Portugalsko+91 Dánsko-137Rakousko+20 Francie-37Maďarsko+20 UK+14Polsko+61 Bulharsko+95Rumunsko+125

45 Výše plateb v rámci EAFRD (z rozpočtu EU)/národní kofinancování v €/ha v rámci finanční perspektivy ČR113/32Slovensko145/44 Belgie43/75Itálie81/81 Německo68/43Portugalsko149/37 Dánsko24/20Rakousko172/172 Francie31/26Maďarsko94/33 UK69/36Polsko118/36

46 Výše národních plateb v €/ha, rok 2007, nejedná se o všechny podpory. ČR46Slovensko15 Belgie93Itálie54 Německo115Portugalsko4 Dánsko44Rakousko55 Francie82Maďarsko50 UK42Polsko36

47 Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly

48 Platby v LFA

49 Pro Copa-Cogeca tři hlavní priority:  Farmáři musí získávat největší možný podíl přjmů z trhu - zemědělský a potravinářský trh musí fungovat správně a hlavně dlouhodobě stabilně  SZP MUSÍ být společná, protože jedině tak zaručí, že všichni v EU budou mít rovné podmínky k podnikání  EU musí zachovat svůj zemědělský rozpočet

50 Uživit se z trhu  Nadále trh do jisté míry ochraňovat před levnými a nestandardními dovozy  Využívat maximálně nepotravinářského využití půdy  Bojovat s nadvládou obchodních řetězců  Propagovat místní potraviny (značení...)  Získat si zákazníky kvalitou Ale také:  Předcházet krizím a nastavit mechanismy pomoci farmářům v době krizí

51 Zachovat zemědělský rozpočet Daňový poplatník musí být přesvědčen, že vynaložené peníze mu poskytují veřejně prospěšnou hodnotu -Farmáři splňují přísné evropské produkční standardy, přispívají k ochraně krajiny, utvářejí živý venkov – tato přidaná hodnota prozatím většinou není kryta příjmy farmářů z trhu -Zemědělství je plnohodnotnou součástí udržitelného rozvoje

52  Parlament nese spoluzodpovědnost za více než 9,2 milionu osob pracujících v sektoru zemědělství v EU  Pokud projde Lisabonská smlouva, Europarlament bude plně spolurozhodovat o budoucí podobě SZP  jsme výrobním potenciálem a agrární tradicí významná země a člen EU  české zemědělství a potravinářství bude v Europarlamentu potřebovat skutečné a stálé odborníky, kteří mají zkušenosti nejen od nás, ale i z jiných států EU  tito lidé musí cíleně a účinně chránit české zájmy  o to se musíme postarat a přičinit i my svým rozhodnutím SZP a Evropský parlament

53 Děkuji za pozornost !


Stáhnout ppt "Evropské zemědělství na křižovatce aneb budoucí pracovní příležitosti v zemědělství Stanislav Jaš Brno, 30. dubna 2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google