Dotazník – metodika pozitivního stárnutí na regionální a místní úrovni – průběžné výsledky.

Prezentace na téma: "Dotazník – metodika pozitivního stárnutí na regionální a místní úrovni – průběžné výsledky."— Transkript prezentace:

1 Dotazník – metodika pozitivního stárnutí na regionální a místní úrovni – průběžné výsledky

2 průměr = 7,3 1 - výborná 10- velmi špatná

3 1 - zásadně 10- vůbec průměr = 3,1

4 Bydlení2866.7 % Sociální služby 2661.9 % Zaměstn anost 2150,0% Volný čas 1945.2 % Zdravotn í péče 1433.3 % Ostatní1126.2 % Vzděláv ání 921.4 %

5

6

7

8 1 – výborná10 - velmi špatná průměr = 5,7

9

10

11 Na konkrétní aktivity by měly být vyčleněny finanční prostředky a agenda by měla být personálně zabezpečena. V současné době tuto agendu vykonáváme při naší stávající náplni práce, není dostatečný prostor věnovat se těmto aktivitám mezirezortně. Zaměřujeme se v rámci naší agendy na dostupnost sociálních služeb pro seniory a zapojení seniorů do Komunitního plánování. Z ministerstev není dostatečná informovanost jednotlivých odborů o tomto dokumentu a o tom, že by se měl dokument ve spolupráci s dalšími resorty (nejen sociálním) naplňovat.

12 zatím se mi jeví, že se obce a kraje touto otázkou nezabývají řeší jen sociální služby pro "nemohoucí" seniory. Obce a kraje často na sociálním odboru řeší jen přenesenou státní správu, málo vnímají možnost a také důležitost samosprávné role v sociální oblasti

13 návrat stavu před "Drabkovou sociální reformou". Nyní obce ani kraje nemají přehled o seniorech a jejich potřebách a nemohou na jejich potřeby pružně reagovat Větší otevřenost, více zájmu o osamocené seniory jednotná metodika s možností přizpůsobení dle potřeb regionu; finanční prostředky nyní je minimální možnost čerpat fin. prostředky z fondů EU Svěřit samosprávě sociální práci na území, koordinaci péče na zdravotně- sociálním pomezí, vytvořit autonomní systém pojištění péče na pomezí ve správě ČSSZ

14 Kompetence jsou dostatečné, ale jako politické téma nejsou senioři zajímavou skupinou, která by byla zajímavá pro voliče. Tento stav se navíc patrně ještě zhorší v souvislosti s přípravou a implementací projektů nového programového období, kdy cílová skupina senioři téměř vypadla jako cílová skupina relevantních operačních programů (OP Z a IROP). Veškerá projektová příprava (tj. veškeré snažení obcí směřující k čerpání EU fondů) bude zahlcena přípravou projektů zaměřených na jiné cílové skupiny. Může se tak stát (reálná hrozba), že se zastaví příprava jakýchkoliv projektů zaměřených na seniory (zejména seniorské bydlení). Národní úroveň by toto riziko měla odstranit např. vypsáním národních dotačních výzev, které ale nebudou omezené podporou "de minimis".

15 Většinou je bohužel moje zkušenost taková, že se obce více soustředí na věci, které jsou vidět (silnice, pouliční osvětlení atd.). Pokud se však v obci najdou nějací akční jedinci, tak jsou často schopni(y) si od obce získat nejen například prostory, ale i finanční podporu. Také, pokud nějaká sdružení, spolky atd. mají delší tradici, tak často přetrvávají.

16 Např. lepší nastavení úhrad ze stran pojištoven a vůbec zdravotní politika, je řešena úplně na jiné úrovni a obce mají velmi malou šanci něco měnit v této oblasti. Trochu lepší je to se sociálními věcmi. Problémem také je, že na obci tomu nikdo pořádně nerozumí, nebo rozumět nechce. Velké pole působnosti má samospráva v takových spíše malých a měkčích opatřeních. Ale když by se chtělo, i ty mají velký efekt.

17 Nedokáži posoudit kompetence samospráv. Kvalita života seniorů se může zlepšit pokud budou v samosprávách slušní lidé, empatičtí a uvědomí si, že také budou jednou staří. --- Uvolnit legislativu očištění od nesmyslné administrativy!!! Finanční prostředky na nově vzniklé pozice péče o starší občany. ---- Uznání aktivního stárnutí jako jedné priority,která má významný dosah do řady oblastí života společnosti ( ekonomika, zdravotnictví..).

18 Obce: díky převodu dávkových systémů z obcí na stát (Úřad práce) nemají obce dostatek infomací o nízkopříjmové skupině seniorů, obce nedostatečně reflektují rostoucí počet exekucí mezi seniory je třeba zvýšit finanční a dluhové poradenství, je nedostatek terénních pečovatelských a asistenčních služeb, zejména v malých odlehlých obcích, obce nejsou vůbec připraveny na nárůst počtu seniorů s demencí, akutně chybí služby a zařízení pro tuto klientelu, roztříštěnost obecní samosprávy blokuje efektivní zřizování služeb. Kraje: kraje preferují výstavbu velkokapacitnch pobytových zařízení, namísto aby rozšiřovaly síť komunitních služeb.

19 Všichni by se měli intenzivněji věnovat "odtabuizování„ stárnutí a stáří. Na školách by se děti měly učit, že stárnutí je součást života. Děti by se měly setkávat se starými lidmi. --- určení RUD na krajích také na sociální oblast, převod kompetencí za soc. oblast z krajů na obce vč. fin. prostř. --- kompetence jsou dostatečné, nedostatečné jsou finanční prostředky

20 dostupnost zdravotních a sociálních služeb v přirozené komunitě, jejich propojení a návaznost, plánování podpory a péče o křehké seniory, depistáž a soustavné vyhodnocování potřeb velmi starých a ohrožených starých lidí, podpora mezigeneračních aktivit a vztahů, solidarity lidí, sociální zodpovědnosti a zvýraznění politické zodpovědnosti -- nemotivovanost ke spolupráci --- malometrážní bezbariérové byty; dostupnost terénních služeb

21 Zajišťovat úpravy v bytech, tak, aby v nich mohli dožít, je to pro společnost levnější, jak pobyt v ústavních zařízeních. ---- moderní zapojování seniorů do života obcí a měst (ne jen "kluby důchodců"), efektivní příprava preseniorů na přechod do důchodu a na stáří vůbec (přes zaměstnavatele, univerzity 3.věku,...) --- pozor! medializace programů stárnutí bez doprovodných psychosociálních aktivit pro celou populaci ČR začíná mít negativní dopad zejména u mladé generace seniorská populace je vyčleňována z jejich světa podobně jako se to stalo s romskou skupinou obyvatel

22 Ten, kdo tvoří metodiku by měl mít sám zkušenosti v práci se seniory. Všichni bychom měli vycházet z praxe. Spolupráce na regionální úrovni metodika by měla vycházet z potřeb obecních úřadů, kteří nejlépe vědí, co jim chybí. --- koordinace jednotlivých složek se zaměřením na konkrétní kroky zajišťující kvalitu života seniorů, především pak na bydlení seniorů, podporu rodiny a komunitních vztahů, soběstačnost seniorů a koordinaci případné externí péče

23 Metodika by měla motivovat obce k tomu, aby spojily síly v rámci komunity s jinými aktéry a hledaly společně řešení. Metodika by mohla uvádět příklady dobré praxe a prezentovat mikropříběhy úspěšných řešení. Metodika by měla navést samosprávy, jak zapojovat seniory do řešení problémů. --- Vézt tvorbu akčního plánu v souladu s legislativou a dalšími strategickými dokumenty. Návodně by měla radit s plněním plánovaných cílů, opatření a aktivit.

24 Metodika by měla zahrnovat doporučený postup k vytvoření vlastního plánu, nástin oblastí plánu a příklady dobré praxe, které mohou ukazovat inspirace již vytvořených plánů ( kraj, větší město). --- Konkrétní možnosti a kompetence samospráv.....a příklady dobré praxe. --- Metodika ve špatně nastavených podmínkách nemůže zásadně pomoci nikomu --- Vedle obecných částí by měla nabízet konkrétní možnosti zapojení obcí a měst dle jejich počtu obyvatel. Příklady dobré praxe.

25 Na realizaci a provázanost opatření s jednotlivými koncepcemi tak, aby to bylo v praxi uplatnitelné Obecně formulovaná metodika je potřebná především pro organizátory programů pozitivního stárnutí. V praxi však lépe prospěje konkrétní nabídka nejrůznějších akcí. Velký úspěch mají např. tzv. parky pro seniory (s promyšleným cvičebním nářadím). Finančně jsou pro obce dostupné, pro seniory přínosné. metodika by neměla být příliš rigidní, ale měla by dát krajům i obcím zaměřit se na řešení těch jejich nejpalčivějších otázek.

26 Metodika by měla mluvit srozumitelným jazykem. Správně pojmenovávat problémy seniorů a návrhy na jejich řešení. Spolupracovat s kvalitními odborníky, kteří nejsou odtrženi od praxe. Především by měla být opravdu konkrétní, nikoliv obecnou.

27 Metodika by zejména měla být metodikou, což se v mnoha případech nestává. Určitě by měla jasně popisovat data, z kterých se vychází a jednotlivé metody, které jsou na data aplikovány (data by samozřejmě měla být získaná reprezentativním šetřením, nejlépe nějaké panelové šetření jako je SILC), ovšem je nutné si uvědomit, co vše je nutné zjistit. Jednotlivé metody by měly být popsány srozumitelně i pro úředníky, kteří se v oblasti statistického zpracování dat nepohybují tzn. využít aritmetického průměru a zejména mediánu (což je střední hodnota), dobré by bylo využít i bazických indexů (vážou se k danému roku a je lze na nich vidět vývoj, ne u všeho jdou ovšem využít), dobré by bylo také zmínit různé metody vztahující se k diferenciaci, věková diferenciace, příjmová diferenciace apod. Metodika by měla být tvořena tak, aby alespoň v některých oblastech mohla být provedena komparace dat.

28

29 Prosíme o vyplnění dotazníku na www.dustojnestarnuti.cz Děkujeme! petr.wija@gmail.cz olga.starostova@diakonie.czwww.dustojnestarnuti.cz petr.wija@gmail.cz@