Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VYUŽITELNOST OPERAČNÍCH PROGRAMŮ prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., prof. h. c. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VYUŽITELNOST OPERAČNÍCH PROGRAMŮ prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., prof. h. c. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích."— Transkript prezentace:

1 VYUŽITELNOST OPERAČNÍCH PROGRAMŮ prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., prof. h. c. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

2 STRUKTURÁLNÍ FONDY Celková alokace: 26,7 miliard € pro Českou republiku Tematické operační programy V rámci cíle Konvergence je pro období 2007-2013 je připraveno celkem 8 tematických (sektorových) operačních programů (OP). Každý z těchto 8 operačních programů má specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy. Regionální operační programy V rámci cíle Konvergence je pro období 2007-2013 je připraveno celkem 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy. Operační programy Praha Do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá v období 2007-2013 z regionů soudržnosti České republiky jen Hlavní město Praha, ostatní regiony přísluší do cíle Konvergence. Pro Prahu jsou v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připraveny dva operační programy (OP): OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Evropská územní spolupráce Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000-2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) s názvem Evropská územní spolupráce (EUS) realizovému prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací). CÍL KONVERGENCE CÍL REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST CÍL EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE

3 Tematické operační programy Na tematické operační programy bylo celkem vyčleněno 21,2 mld. € 1.Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Celková alokace IOP činí 1 582,4 mil. €, z toho pro cíl Konvergence je vyčleněna rozhodující část - 1 553,0 mil. EUR, pro cíl RKaZ pak částka 29,4 mil. € 2.OP Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. z fondů EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld. € 3.OP Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 4,92 mld. € 4.OP Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 5,77 mld. € 5.OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Pro OPVK je vyčleněno 1,83 mld. € 6.OP Výzkum a vývoj pro inovace je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 2070,68 mil. €

4 Tematické operační programy 7.OP Lidské zdroje a zaměstnanost snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. € 8.Operační program Technická pomoc Operační program Technická pomoc (OP TP) je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v letech 2007-2013. Vyčleněno 0,26 mld. €

5 Regionální operační programy Na regionální operační programy bylo celkem vyčleněno 4,6 mld. € 1.ROP NUTS II Severozápad je určen pro region soudržnosti Severozápad sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Alokace:745,91 mil. € 2.ROP NUTS II Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Je pro něj vyčleněno 656,46 mil. € 3.ROP NUTS II Střední Čechy je určen pro region soudržnosti Střední Čechy, který je totožný se Středočeským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží. Je pro něj vyčleněno 559,08 mil. € 4.ROP NUTS II Jihozápad je určen pro region soudržnosti Jihozápad sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Je pro něj vyčleněno 619,65 mil. € 5.ROP NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Je pro něj vyčleněno 704,45 mil. €

6 Regionální operační programy 6.ROP NUTS II Moravskoslezsko je určen pro region soudržnosti Moravskoslezsko, který je totožný s Moravskoslezským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Je pro něj vyčleněno 716,09 mil. € 7.ROP NUTS II Střední Morava je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží. Je pro něj vyčleněno 657,39 mil. € Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence

7 Operační programy Praha Na operační programy Praha bylo celkem vyčleněno 0,34 mld. € 1.OP Praha Konkurenceschopnost je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy. Pro OPPK vyčleněno 234,94 mil. € 2.OP Praha Adaptabilita je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě. Platí, že účastníci projektů musejí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musejí být studenty pražských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. Z fondů EU je pro OPPA vyčleněno 108,39 mil. €

8 Evropská územní spolupráce Na Evropskou územní spolupráci bylo celkem vyčleněno 0,39 mld. € 1.OP Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU, Norsko a Švýcarsko. Zaměřuje se na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů na regionální a místní úrovni s cílem výměny a přenosu zkušeností a zajištění společného rozvoje přístupů a nástrojů, které zlepší účinnost politiky regionálního rozvoje. Hlavními oblastmi spolupráce jsou inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí a ochrana před riziky. Je pro něj z fondů EU vyčleněno 321,32 mil. € 2.OP Nadnárodní spolupráce je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. je v něm vyčleněno 37,46 mil. €, 3.ESPON 2013 Výzkum v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje bude nadále podporován v rámci nadnárodního programu ESPON 2013 (Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost). 4.INTERACT II Pokračování programu INTERACT v programovém období 2007-2013. V rámci programu INTERACT II nejsou realizovány nové projekty. 5.Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 je určen pro české kraje Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský, z německé strany jde o zemské okresy Cham, Freyung-Grafenau, Hof, Neustadt an der Waldnaab, Regen, Schwandorf, Tirschenreuth a Wunsiedel im Fichtelgebirge, Amberg-Sulzbach, Bayreuth, Deggendorf, Kronach, Kulmbach, Passau, Regensburg a Straubing-Bogen a statutární města Amberg, Bayreuth, Passau, Regensburg a Straubing, Hof a Weiden. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 55,04 mil. € 6.OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013 je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialského. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 103,68 mil. € 7.Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013 je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 69,12 mil. €

9 8.Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007 - 2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou je určen pro české kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký, z německé strany jde o regiony Vogtlandkreis, Aue-Schwarzenberg, Annaberg, Mittlerer Erzgebirgskreis, Freiberg, Weißeritzkreis, Sächsische Schweiz, Bautzen, Löbau-Zittau, Zwickauer Land, Stollberg, Mittweida, Meißen, Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Saale-Orla-Kreis, Greiz a statutárních měst Zwickau, Chemnitz, Dresden, Görlitz a Hoyerswerda a Plauen. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 67,20 mil. € 9.Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika-Česká republika 2007 – 2013 je určen pro české kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský, ze slovenské strany jde o kraje Trenčínský, Trnavský a Žilinský. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 56,55 mil. € Evropská územní spolupráce Indikativní alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku v cíli EÚS pro operační programy, kde existuje rozdělení mezi zúčastněné státy

10 SOUHRNNÝ STAV ČERPÁNÍ K 7.1. 2010, 1 EUR= 26,4 KČ

11 PODÍL PROPLACENÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V PROCENTECH

12 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCH OPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA OSA IV - LEADER TECHNICKÁ POMOC

13 Skupina Opatření I.1 – Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.2 Investice do lesů I.1.2.1. Zvyšování hospodářské hodnoty lesa I.1.2.2. Lesnická technika I.1.2.3. Technické vybavení provozoven I.1.2.4. Lesnická infrastruktura I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I.1.4 Pozemkové úpravy Skupina Opatření I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I.2.1 Seskupení producentů Skupina Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4 Využívání poradenských služeb OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

14 OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY II.1 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní polititku 2000/60/ES (WFD) II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.1.3. Agroenvironmentální opatření II.1.3.1. Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny II.1.3.2. Podopatření ošetřování travních porostů II.1.3.2.1. Louky II.1.3.2.2. Pastviny II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy II.1.3.3.2. Titul pěstování meziplodin II.1.3.3.3 Titul biopásy

15 OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY II.2. Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy II.2.1.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II.2.3. Lesnicko-environmentální platby II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních Opatření II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích

16 OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA Skupina opatření III.1 - Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu Skupina opatření III.2 - Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2. Občanské vybavení a služby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.3.1 Vzdělávání a informace IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce OSA IV - LEADER V.1 Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci Programu V.2 Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě V.2.2 Akční plán OSA V. TECHNICKÁ POMOC

17 PROJEKTY Zásady a kroky v tvorbě projektů

18 P ROJEKT A JEHO CYKLUS PROJEKT – skupina koordinovaných aktivit s přesně určeným začátkem a koncem za účelem splnění specifických cílů v rámci definovaného času. PROJEKTOVÝ CYKLUS Identifikace a formulace záměru Příprava projektu a jeho formulace Posouzení a schválení projektu Vyjednávání a financování Implementace a monitoring Hodnocení

19 LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU (LRP) Identifikace a analýza problémů Definování cílů a stanovení konkrétních aktivit Cíl Logického rámce projektu: zjistit vhodnost a přiměřenost řešení daného problému proveditelnost a trvalá udržitelnost příprava, realizace a vyhodnocení projektu Význam – ve všech etapách projektového cyklu čeho má být dosaženo jak měřit dosažení cílů a provádění monitoringu následné (ex-post) hodnocení

20 LRP – 4 ČÁSTI ( SLOUPCE ) 1. intervenční (vertikální) logika příčina – důsledek 2. objektivně ověřitelné ukazatele Co? Kolik? Kdy? Pro koho? Kde? Pro jednu aktivitu, výsledek – 2-3 indikátory 3. zdroje informací odkud zdroje informací – k ověření 4. Rizika a předpoklady Co může ovlivnit realizovatelnost a udržitelnost projektu?

21 LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU

22 P OJMY aktivity – z jakých konkrétních činností se projekt skládá (stavební práce, nákup zařízení, odborné služby,…… apod. prostředky – zdroje k zajištění realizace projektu (poradenské služby, stavební dozor) nákladové položky na aktivity související aktivity a předpoklady podmiňující realizaci výsledky – opravený dvůr…… účel projektu – záměr – jasně rozlišit od výsledků výsledek – modernizace domů účel – rozšíření nabídky bytů všeobecné cíle – zlepšení životních podmínek obyvatel

23 P OSTUP PŘI ČTENÍ LRP

24 V ZTAH LRP A PROJEKTU LRP všeobecné cíle specifický cíl, účel výsledky aktivity prostředky k jejich dosažení Osnova projektu všeobecné cíle specifické cíle výchozí situace základní charakteristiky projektu aktivity výsledky a dopady informace o žadateli časový harmonogram rozpočet a zdroje finančních prostředků ostatní dokumentace (přílohy)

25 R IZIKA, UŽIVATEL A PŘÍJEMCE PROJEKTU Rizika projektu vždy alternativní varianty! u SF vždy nutná flexibilita a variantnost Konečný uživatel – realizuje akce v rámci grantů, resp. projektů, přijímá prostředky ze SF od konečného příjemce, resp. platebního orgánu = žadatel o podporu = příjemce podpory Konečný příjemce odpovědný za zadávání veřejných zakázek

26 D OKUMENTY K PROJEKTU Formulář žádosti konkrétního OP Projekt Doklad o právní subjektivitě žadatele Prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám Prohlášení o partnerství Prohlášení o velikosti podniku (SME) Přehled ekonomické a finanční situace žadatele (pouze pro podnikatelské subjekty) Seznam požadovaných příloh Prokázání způsobilosti a zkušenosti (2-5 účetních období) Geografické území (ROP, Cíl 1) Součinnost s developerskými společnostmi brownfields, greenfields)

27 P OSTUP A PODMÍNKY PROJEKTU POSTUP Příprava projektu Procesní zpracování projektu v koordinačním systému ČR Přiznání podpory Podpis smlouvy Monitorovací zprávy PODMÍNKY Udržitelnost projektu kvalita projektu jasně formulované cíle realisticky a kvalitně zpracovaný podnikatelský plán kvalitní manažerské vedení projektu zajištění finanční spoluúčasti kompetentnost žadatele, kvalita materiální a finanční zázemí Návaznost na cíle OP, priority, opatření Časový harmonogram přípravy a realizace projektu; plánování projektu dnem, kdy mohou zpětně nárokovat proplacení uznatelných nákladů

28 SF OP buď ode dne podpisu smlouvy s Řídícím orgánem nebo Zprostředkujícím subjektem (vždy pro OPRLZ), nebo ode dne přijetí, tj. udělení registračního čísla, úroveň sociálně-ekonomických podmínek v geografické oblasti projektu, vytvoření pracovních míst, mimořádné investice (zejména soukromého sektoru), spolupráce s partnerskými podniky, inovační charakter projektu, strategická povaha projektu, účelnost nakládání s prostředky.

29 VÝZVY K PODÁNÍ PROJEKTU (K OPATŘENÍ) PRAVIDLO N + 2 Zahájení realizace: investiční projekty – den zahájení fyzických prací, neinvestiční projekty – den počátku poskytování služeb, Ukončení realizace: investiční projekty – den dokončení fyzické realizace, neinvestiční projekty – den ukončení poskytování služeb financovaných z programu, Finanční ukončení projektu dokončení plateb spojených s realizací, převedení finančních prostředků na účet konečného příjemce, resp. konečného uživatele.

30 FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU Procedury EU: efektivnost a minimalizace nákladů spotřeby práce a materiálu několikastupňové prokazování, že cíle projektu bylo dosaženo s největší návratností vynalož prostředků, s nejmenšími riziky, s největším ziskem nebo společenským prospěchem ROZPOČET PROJEKTU Finanční tabulka veřejné zdroje vs. soukromé zdroje FINANČNÍ ANALÝZA přímé náklady a výnosy, příjmy a výdaje rentabilita jak se projekt vyplatí Vždy žadatel EKONOMICKÁ ANALÝZA nepřímý vliv na okolí životní prostředí sociální přínosy celospolečenské dopady Projekty EU mají vždy veřejný charakter, růst hospodářské úrovně regionu.

31 FINANČNÍ A EKONOMICKÉ ANALÝZY u investičních projektů zadávány externě Fixní náklady – bez vazby na produkci Variabilní náklady – závisí na produkci Bod zvratu – rovnováha mezi výnosy a náklady (nulová výše zisku) = bod rentability p = cena za jednotku produkce b = jednotkový variabilní náklad FN = fixní náklady za dané období (za každý jednotlivý produkt) Plán příjmů a výdajů – cash flow fáze předinvestiční Fáze poprovozní

32 N ĚKTERÉ ZÁSADY PRO ZÍSKÁNÍ PODPORY PROJEKTU Projekt musí být zásadně v souladu s cíli strukturální politiky, Projekt musí mít nejen individuální efekt, ale měl by být přínosem i pro region nebo lokální úroveň, Podporovány jsou projekty, které „startují“ životaschopnou podnikatelskou aktivitu, Podporovány jsou projekty, které mají dlouhodobější účinek (na zaměstnanost, na ekonomickou efektivnost), Podporovány jsou projekty, které napomáhají k udržení osídlení venkovských regionů, Podporovány jsou projekty, které mají přidanou hodnotu, Nezapomenout na formální stránku projektu, Užitečnost konzultace s odpovídající institucí, Přiznání finanční podpory závisí v podstatě na 3 faktorech: Informovanost potenciálních žadatelů – překladatelů projektu, Kvalita projektu – viz výše Schopnost institucí správné administrace projektů Ve všech těchto třech faktorech existují zatím rezervy

33 POZOR NA UZNATELNÉ NÁKLADY PROJEKTU 1. Investiční náklady Projektová dokumentace do 5% celkových uznatelných nákladů projektu, Stavební část stavby, Technologická část stavby., Náklady na pořízení nových strojů, Nákup počítačů včetně softwaru, použitého strojního a technologického zařízení, pozemku (max. do výš 10% celkových uznatelných nákladů), nemovitosti, Základní vnitřní vybavení, Leasing dl.hmotného majetku, Nákup specifického dopravního prostředku, Výdaje v naturáliích – poskytnutí pozemku, nemovitosti a stavebních prací, 2. Neinvestiční náklady (mohou dosáhnout max. výše 10% celkových uznatelných nákladů) Režijní náklady, Leasing dl. hmotného majetku s oceněním jedné položky do částky 40 tis.Kč, Finanční a jiné náklady, Právní služby, Konzultační a jiné služby, Odborné posudky, náklady na bankovní záruky, 3. DPH za podmínky, že konečný příjemce není plátcem DPH a nemá nárok na odpočet DPH na vstupu.

34 PRAVIDLA ČERPÁNÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

35 O SNOVA  Národní strategický referenční rámec  Základní struktura projektů financovaných ze Strukturálních fondů  Hodnotící kritéria projektu  Rizika projektu  Postup administrace žádosti/projektu  Náležitosti a postup při podávání žádosti o finanční pomoc  Převzetí Rozhodnutí a podpis Podmínek  Kritéria přijatelnosti  Cíle ex-ante 35

36 O D STRATEGICKÉ OBECNÉ ZÁSADY S POLEČENSTVÍ PO PROJEKTY

37 NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC  Rámcová rozvojová strategie na úrovni státu, základ pro sektorové (tématické) a regionální programy,  Navrhuje členský stát při použití principu partnerství,  Jeho struktura dána všeobecným nařízením a dalšími doporučeními EK,  Vláda vzala na vědomí v květnu 2006,  Byl vyjednáván s Evropskou komisí a oficiálně projednáván v roce 2006 37

38 ZÁKLADNÍ STRUKTURA PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ 1. Název projektu 2. Umístění projektu 3. Zdůvodnění projektu 4. Popis projektu 5. Zabezpečení projektu 6. Časový postup při realizaci projektu 7. Finanční plán 8. Výběr a stanovení indikátorů pro monitorování a hodnocení projektu 9. Vliv projektu na životní prostředí 10. Rovné příležitosti 38

39 H ODNOTÍCÍ KRITÉRIA PROJEKTU  Relevantnost  Hospodárnost/účinnost  Efektivnost  Udržitelnost  Dopad 39

40 R IZIKA PROJEKTU Fáze přípravy projektu  Komplexnost dokumentace (technické řešení)  Splnění legislativních požadavků (rozhodnutí, povolení, koncese)  Reálnost (časová, technická, finanční) Fáze tvorby, výstavby projektu  Překročení investičních nákladů  Zpoždění termínů (etap, dokončení)  Nedosažení technických parametrů  Nedosažení ekonomických parametrů  Nedosažení ekologických parametrů atd. 40

41 R IZIKA PROJEKTU Fáze realizace – provozní  Obchodní riziko – generování předpokládaných tržeb, – nedostatečná konkurenceschopnost  Provozní riziko – vysoké náklady, – technické nedostatky, – nedořešené vlastnické vztahy 41

42 P OSTUP ADMINISTRACE ŽÁDOSTI / PROJEKTU  Předběžná kontrola žádosti, projektu, příloh a zaregistrování žádosti,  Administrativní kontrola žádosti, projektu a příloh,  Hodnocení přijatelnosti žadatele a projektu,  Bodování projektů,  Schválení/neschválení projektu k financování. 42

43 N ÁLEŽITOSTI A POSTUP PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O FINANČNÍ POMOC  Žádost o finanční pomoc se předkládá na standardizovaném formuláři vydaném zastupujícím orgánem  k formuláři žádosti se přikládají jeden výtisk projektu s očíslovanými stránkami a povinné a nepovinné přílohy 43

44 N ÁLEŽITOSTI A POSTUP PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O FINANČNÍ POMOC  Každý projekt musí tvořit samostatnou funkční část, dílčí platby ani zálohy nejsou přípustné  Každá žádost včetně projektu a povinných příloh, která bude žadatelem přeložena na příslušném zastupujícím orgánu, bude posouzena předběžnou administrativní kontrolou a v případě, že bude žádost shledána kompletní, bude zaregistrována 44

45 N ÁLEŽITOSTI A POSTUP PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O FINANČNÍ POMOC Zjistí-li zastupující orgán následnou kontrolou, že žádost včetně projektu a příloh je neúplná nebo obsahuje zjevně chybné údaje, vrátí ji žadateli do 42 kalendářních dnů od dne jejího zaregistrování spolu s uvedením konkrétních závad as výzvou k jejich odstranění. 45

46 N ÁLEŽITOSTI A POSTUP PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O FINANČNÍ POMOC  Dodatečné předkládání nepovinných příloh není možné,  Dodatečné úpravy požadované míry podpory nejsou možné,  Zmeškání stanovených lhůt pro odstranění závad nelze prominout. 46

47 N ÁLEŽITOSTI A POSTUP PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O FINANČNÍ POMOC  Veškeré požadované povinné přílohy musí být originálem nebo úředně ověřenou kopií,  Žádosti se předkládají v termínech vyhlašovaných zastupujícím orgánem příslušném dle místa realizace projektu,  Žádost o finanční pomoc, projekt a všechny přílohy předkládá a podepisuje žadatel osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby před zaměstnancem zastupujícího orgánu 47

48 P ŘEVZETÍ R OZHODNUTÍ A PODPIS P ODMÍNEK Před podpisem Podmínek je žadatel povinen předložit:  Výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců k datu podpisu Podmínek, v případě právnických osob musí být doložen u všech statutárních zástupců dle platného výpisu z obchodního rejstříku,  Doklad o vedení (popř. zřízení) běžného účtu ve vlastnictví žadatele, na který bude žadateli poskytnuta finanční pomoc – originál nebo úředně ověřená kopie. 48

49 K RITÉRIA PŘIJATELNOSTI  Pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování EU,  Projekt musí být realizován v Cíli 1, tj. na území ČR s výjimkou území hl. města Prahy,  Vhodné území v souladu s podmínkami danými v Oznámení Komise,  Žadatel musí mít právní subjektivitu nebo je zastoupen zástupcem s právní subjektivitou (IČ),  Cíl projektu je v souladu s Oznámením Komise 49

50 C ÍLE EX - ANTE  Zvýšit kvalitu, efektivitu a účinnost provádění programů pro rozvoj venkova,  Posoudit účinek programů z hlediska strategických směrů společnosti,  Posoudit obtíže v oblasti rozvoje venkova příznačné pro ČR s přihlédnutím k požadavkům udržitelného rozvoje a vlivu životního prostředí 50

51 PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI VÝDAJŮ NA ÚROVNI PROGRAMU

52  Časová způsobilost  Výdaje vzniklé před registrací,  Výdaje vzniklé po registraci,  Základní principy způsobilosti výdajů  Soulad s evropskou a národní legislativou a operačním programem včetně navazujících dokumentů,  Přiměřenost výdajů,  Identifikovatelnost a prokazatelnost výdajů – doložitelná účetními doklady,  Výdaje musí být zaplaceny a jejich zaplacení doloženo před proplacením fin. Pomoci z fondu EU (s výjimkou odpisů, režijních nákladů a věcných příspěvků)  Nezpůsobilé výdaje  Obecně výdaje bez přímého vztahu k projektu  Výdaje, které jsou v rozporu s principy způsobilosti

53  Dodatečně nezpůsobilé výdaje  Věcné příspěvky  Vklad např. pozemku, stavby zařízení materiálu,  DPH  Může být nezpůsobilým výdajem, pokud je způsobilým výdajem i její plnění. Pokud je způsobilým výdajem pouze z části, je způsobilým výdajem pouze alikvotní část DPH vztažená k tomuto plnění  Střet zájmů  Dojde-li k ohrožení nezávislého objektivního výkonu funkcí osoby smluvně vázané k projektu  Projekt vytvářející příjmy  Jakýkoli projekt, jehož předmětem je poskytování služeb nebo prodej výrobků

54  Projekt zakládající veřejnou podporu  Podpora poskytnuta z veřejných prostředků,  Podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví a je selektivní,  Je narušena nebo hrozí narušení soutěže,  Je ovlivněn obchod mezi členskými státy, Právní forma žadatele není podstatná z hlediska sledování přítomnosti veřejné podpory!  De minimis  Podle nařízení ES č. 1998/2006. Není naplněna podmínka vlivu na obchod se členskými státy. Celková výše podpory jednomu podniku nesmí přesáhnout v rámci tří let souhrnnou částku 200.000 EUR a v případě silniční dopravy částku 100.000 EUR.  Blokové výjimky  Vnitrostátní investiční podpora, smlouvy ES na státní podpory malým a středním podnikům, smlouvy o ES na podpory na vzdělávání/školení

55 Rozpočet projektu  Dle jednotlivých druhů výdajů projektu,  Přehled výdajů, pokud existují i nezpůsobilé výdaje,  Rozpočet projektu rozdělený dle jednotlivých let,  Personální výdaje  Hrubá mzda včetně daní a pojištění,  Cestovné,  Režijní výdaje,  Dobrovolná neplacená práce – pouze čeští žadatelé,  Věcné výdaje  Nákup materiálu a zboží a jiného neinvestičního zařízení,  Externí služby,  Režijní výdaje – pouze čeští žadatelé,  Odpisy

56 MONITORING

57 C HARAKTERISTIKA A CÍLE Monitorovací systém je systém řízení strukturální pomoci, jehož úkolem je zajistit maximální efektivnost realizovaných programů, a to tak, aby umožnil vyhodnocování dopadů této realizace v souladu s cíli stanovenými v programové dokumentaci, resp. v projektech. Monitorování (monitoring) je proces, který by měl umožnit poskytování, sledování a vyhodnocování informací – detailních i agregovaných, týkajících se technické (věcné) a finanční oblasti. Proces vypracování a realizace monitorovacího systému má těsnou souvislost s úkoly uloženými vládou – s návrhem systému finanční kontroly a koordinaci finanční pomoci z fondů EU, Monitorovací systém podporuje přípravu, realizaci a hodnocení rozvojových aktivit shrnutých v základních programových dokumentech (NRP, CSF…)

58 F UNKCE MONITOROVACÍHO SYSTÉMU 1. Vytvořit konzistentní hierarchický systém poskytující detailní i agregované informace pro všechny úrovně rozhodování ve všech fázích programů jednotlivých projektů. 2. Technicky zabezpečit kontrolu věrohodnosti dat na všech úrovních řízení v souladu s procesem decentralizace státní správy 3. Zajistit kontinuální sběr výchozích dat a jejich pravidelnou aktualizaci podle vývoje programu a jeho projektů 4. Připravit monitorovací systém jako součást řídicího systému strukturální pomoci (před i po vstupu do EU) 5. Zajistit kontrolu realizace, postupného naplňování a uskutečňování cílů prostřednictvím opatření a projektů.

59 S TRUKTURA MONITORINGU Monitoring – monitorování projektu provází celý životní cyklus projektu od sběru, zpracování a prezentace dat až po jeho realizaci v závislosti na přijatém programu. Lze jej rozlišit podle: 1) Úrovně projektování 2) Časového hlediska 3) Obsahu, předmětu monitoringu Ad1) Hledisko úrovně projektování provázanost všech 4 úrovní monitorování i informací na různých úrovních ProgramPriorityProjektOpatření Tvorba programové dokumentace Monitoring

60 S TRUKTURA MONITORINGU Ad2) Časové hledisko struktury monitoringu a) Etapa přípravná – předrealizační (ex-ante) zhodnocení očekávaných přínosů a vlivů (ekonomických atd.) prokazování vhodnosti programu při řešení problémů příslušného regionu či sektoru řádné doložení plánovaných programů (projektů) z hlediska volby lokality, času realizace, přiměřenosti nákladů a kvality indikátorů b) Etapa průběžné realizace – realizační (interim, on going) realizace programu (projektů) musí respektovat stanovený systém závazných indikátorů (musí být zakotveny ve smlouv. s investory) průběžné posuzování prvních výsledků vložených finančních prostředků a jejich vlivu na vyhlášené cíle (nezávislý hodnotitel)

61 S TRUKTURA MONITORINGU Ad2) Časové hledisko struktury monitoringu - pokračování c) Etapa po skončení realizace – porealizační (ex post) Posouzení využití efektivnosti a účelnosti pomoci z strukt. Fondů, Vyhodnocení účinků a z nich odvozené závěry (podklady státní politiky), popis jednotlivých faktorů ovlivňujících úspěch realizace Je třeba prokázat, že program byl splněn podle časových plánů a rozpočtů v dokumentaci, podle nichž byla podpora udělena. Pokud dojde k odchylkám, musí být vysvětleno zdůvodnění, Hodnocení ex-post musí být ukončeno nejpozději do 3 let od skončení sledovaného programového období (realizace projektu) Ad3) Monitoring podle věcného hlediska Finanční monitoring, Technický (fyzický monitoring)

62 K ONSTRUKCE MONITOROVACÍHO SYSTÉMU Funkce Hodnocení věcných a ekonomických dopadů účinnosti přijatých opatření a vynaložených finančních prostředků Kontrola průběhu a plnění stanovených indikátorů (postupné naplňování cílových hodnot) Zajištění kompatibility s platnými legislativními normami ČR a EU Předpokládání výsledků hodnocení a zajištění výstupů pro orgány EU a ČR Signalizovat negativní jevy věcného a finančního charakteru, včetně zajištění zpětné vazby na nápravu těchto jevů Požadavky Pokrytí všech úrovní tvorby programové dokumentace Správné časové rozvržení průběhu monitorování během tvorby a realizace projektu Volba informačního systému vystihujícího podstatu věcného zaměření projektu, jeho cílů, priorit a opatření.

63 P OSTUP PŘI KONTROLE MONITOROVACÍHO SYSTÉMU Zpracovat návrh monitorovacích postupů Identifikovat ukazatele, které budou monitorovány a ve spojení s hodnocením projektů jsou nazývány indikátory Stanovit datové struktury odpovídající identifikovaným ukazatelům Zavést programové a datové moduly potřebné pro zajištění sběru, třídění, uchovávání, zpracování a hodnocení informací, jejich další agregace a přenosy Připravit manuály a formuláře pro uživatele monitorovacího systému Stanovit režim předávání zpráv a zpracovávání protokolů

64 I NDIKÁTORY Indikátor je ukazatel, který má předem stanovenou svoji vstupní a výstupní formu a věcnou náplň a provází hodnocení úspěšnosti projektu od jeho založení až po konečné hodnocení účinnosti vytčených cílů. Požadavky na indikátory dle EU (SMART) Specific (konkrétní) Measurable (měřitelný) Accurate (přesný) Relevant (relevantní) – aby vyjádřil podstatu sledovaných přínosů Timely (aktuální) K hodnocení programů a projektů je pak zapotřebí mít k dispozici soustavu indikátorů. Finanční indikátory jsou použity pro monitorování průběhu realizace podle plateb ze zdrojů ve vztahu k skutečně vynaloženým platbám.

65 S OUSTAVA INDIKÁTORŮ Indikátory výstupů – vyjadřují operační cíle, tj. konkrétní opatření potřebné k dosažení vytčeného cíle (př. rekvalifikační program), vztahují se k činnostem a aktivitám. Převážně v naturálních jednotkách (počet vytvořených pracovních míst, kilometrů vybudovaných silnic, postavených bytových jednotek, zatravněných ha) Indikátory výsledků – vyjadřují specifické cíle, tj. čeho má být dosaženo konkrétními dílčími opatřeními (zlepšení zaměstnanosti pomocí rekvalifikace). Vyjadřují přímé a okamžité efekty, krátkodobé výsledky opatření (zvýšení počtu umístěných osob, snížení nákladů na přepravu, zvýšení počtu ubytovaných rodin, rozšíření past. ploch). Indikátory dopadů – účinků, vyjadřují globální cíle, tedy konečný efekt rozvojového dokumentu (snížení nezaměstnanosti). Rozlišujeme účinky působící po určité době nebo dlouhodobé účinky (zaktivizování trhu práce, rychlejší pohyb zboží, zlepšení infrastruktury) Indikátory vstupní – zdrojové se vztahují k alokovanému rozpočtu pro každou úroveň podpory v absolutním i relativním (%,index) vyjádření, kolik prostředků bylo vyčleněno pro projekt.

66 D EFINICE A PŘÍKLADY INDIKÁTORŮ Typ indikátorůDefinicePříklad Vstupy, zdroje Tyto indikátory odpovídají peněžním prostředkům přiznaným uživatelům Množství peněžních prostředků z veřejných zdrojů (dotace) Výstupy Odpovídají výstupům činností, které byly podpořeny z veřejných zdrojů (VZ) Velikost soukromých investic, iniciovaných původními veřejnými výdaji (navýšení dotace) Výsledky Odpovídají přímým a okamžitým efektům dosaženým pomocí podpor z VZ Pokles nezaměstnanosti vyjádřený v procentech Dopady Reprezentují vazby mezi výstupem dosaženým pomocí podpor a přímými a okamžitými efekty, které získají uživatelé Kolik vzniklo nových pracovních míst během určitého období

67 S CHÉMA ZNÁZORŇUJÍCÍ ROZDĚLENÍ ETAP MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Vstupy, zdroje VýstupyVýsledkyDopady MONITORING HODNOCENÍ Indikátory pro potřeby monitorování by měly poskytovat informace sloužící Pro zlepšení kvality a efektivnosti finanční podpory. Měly by také odpovídat a být měřitelné v různých etapách realizace daného operačního programu.

68 K ONSTRUKCE INDIKÁTORŮ Závazné prvky indikátoru: 1. Kód – tj. číslo označující kategorii, příp. subkategorii, kam je směřována podpora ze strukturálních fondů (v příloze Kategorizace oblastí invervence SF EU např.: 11 Zemědělství, 111 Investice do zemědělského majetku) 2. Typ ukazatele – jeho definice je formulována a konkretizována v souvislosti, zda jde o výstup, výsledek nebo dopad, neboli co budeme považovat za efekt 3. Definice ukazatele – upřesňuje věcný obsah monitoringu, charakteristiku objektu, blíže konkretizuje, jakým způsobem naplníme zvolený typ ukazatele. 4. Měření ukazatele – jakou jednotku, způsob výpočtu zvolíme s ohledem na očekávaný efekt, dostupnost dat a dynamiku sledování ukazatele. 5. Časová dimenze – udává, za jaké období bude efektu dosaženo, do kolika měsíců, roků, eventuálně je-li o trvalý efekt.

69 K VANTIFIKACE INDIKÁTORŮ - VOLBA Cílem hodnocení a monitorování je pomocí ukazatelů, resp. Indikátorů určit efektivitu použitých zdrojů. Kvantifikace cílů, předpokládaných výsledků, případně rozdílů je základem pro celý monitorovací systém a následné hodnocení a kontrolu realizace programu – projektů. V souvislosti s volbou ukazatelů je nutno rozhodnout: Zda jsou volené ukazatele dostatečně spolehlivé a datově přístupné Zda mají rozsah, který dostatečně charakterizuje hodnocený proces Čím lze nahradit nedostatek ukazatelů, neboli stanovit zástupné ukazatele Jaké budou kritické momenty hodnocení dané případnými diferenciacemi a nedostatky datové základny Kvantifikované zdroje mají nejčastěji podobu: finanční, technickou, lidskou, organizační apod.

70 A LTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA Kvantifikaci projektu je vhodné provést v několika alternativách. Pro srovnání alternativ je nutné provést výběr srovnávacích kritérií, např.: Srovnání jednotkových nákladů Ceny vytvořeného pracovního míst Nákladů na 1 vyškoleného pracovníka Náklady zatravněného, zalesněného ha apod. Jestliže využijeme tohoto srovnání můžeme zodpovědět otázky: Relevance – Jsou cíle projektu relevantní ve vztahu k měnícím se potřebám a prioritám na národní úrovni, případně úrovni EU? Efektivity – Byly zdroje (vstupy) efektivně přeměněny na výstupy? Účinnosti – Přispěl projekt k dosažení specifických a globálních cílů? Užitečnosti – Měl projekt dopad na cílovou skupinu obyvatelstva ve vztahu k jejich potřebám? Udržitelnosti – Lze očekávat, že změny (nebo užitek) budou trvat i po skončení programu?

71 K RITÉRIA HODNOCENÍ PROJEKTŮ SOP Jak svým věcným zaměřením odpovídají prioritám a opatřením, které byly v rámci SOP schváleny vládou a EK? Jaké mají projekty vliv na zaměstnanost v resortu zemědělství a ve venkovském prostoru v souhrnu všech aktivit, kterých se dotýkají? Jaký je dopad projektu na životní prostředí; monitorování dopadů projektu na životní prostředí (EIA) je povinné a je prováděno odbornými institucemi podle závazné metodiky EU. Jaké jsou předpoklady projektu k dosažení stanovených cílů, je-li jejich splnění reálné vzhledem k požadovaným prostředkům, časovým etapám a dalším nárokům projektu. Zda jeho celková věcná úroveň odpovídá záměrům souvisejících politik – agrární, venkovské, životní prostředí, sociální apod. a trendům EU. Významným hlediskem je přínos projektu v péči o lidský faktor, včetně rovného postavení mužů a žen.

72 R IZIKA ÚSPĚŠNOSTI MONITORINGU Údaje nejsou k dispozici na příslušné geografické úrovni, Dojde k opožděnému zveřejnění dat (viz. Eurostat), Existují mezery v oficiálních statistikách ve vztahu k požadavkům projektu, Údaje nejsou dostatečně věcně rozděleny a neumožňují podchytit vstupy, výstupy, výsledky a dopady ve vazbě na cíle projektu, Nejsou k dispozici metody a monitorovací mechanismy ke kvantifikaci, případně ke kvalifikovaným odhadům, Struktura indikátorů neumožňuje jejich agregaci, tj. jejich sčítání za výsledky a dopady, Není dostatečně definováno funkční propojení monitorování a hodnocení (ex-ante, interim a ex-post), tzn. některé údaje musí být došetřeny na základě výběrových šetření, modelových řešení apod., Nepodaří se provázat indikátory monitorování a hodnocení s kritérii pro výběr projektů pro posouzení oprávněnosti požadavků na podpory ze SF.

73 D ĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "VYUŽITELNOST OPERAČNÍCH PROGRAMŮ prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., prof. h. c. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích."

Podobné prezentace


Reklamy Google