Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky.

Prezentace na téma: "Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky."— Transkript prezentace:

1 Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

2 Právní úprava znalecké činnosti I. Úvod do právního řádu II. Právní aspekty znalecké činnosti - zákon o znalcích a tlumočnících včetně prováděcí vyhlášky III. Znalec a znalecká činnost v různých typech řízení (občanskoprávní, správní, trestní, daňové), znalec před soudy

3 Úvod do právního řádu Pravidla chování v lidské společnosti: Normy chování a jejich systémy

4 Úvod do právního řádu Normativní systémy (systémy společenských norem): Náboženské normy Morální a etické normy Zvykové normy Pravidla sportovních či společenských her Pravidla „slušného chování“ Estetické normy (např. normy oblékání) Jazykové normy Politické normy Lex artis (profesní pravidla) Právních normy (právní řád)

5 Úvod do právního řádu Právní normy – vlastnosti Zvláštní forma vzniku a publikace aprobovaná státem Všeobecná závaznost - (vše)obecnost obsahu Možnost vynucení mocenskými prostředky státu

6 Úvod do právního řádu Nálezy sp. zn. Pl. ÚS 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 a Pl. ÚS ÚS 24/04 : „K základním principům materiálního právního státu náleží maxima všeobecnosti právní regulace (požadavek obecnosti zákona, resp. obecnosti právních předpisů). Všeobecnost obsahu je ideálním, typickým a podstatným znakem zákona (resp. i právního předpisu vůbec), a to ve vztahu k soudním rozsudkům, vládním a správním aktům. Smyslem rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní je svěření všeobecné a prvotní mocenské regulace státu zákonodárství, odvozené všeobecné mocenské regulace a rozhodování o individuálních případech správě a výlučně jenom rozhodování o individuálních případech soudnictví.“

7 Úvod do právního řádu Nález Ústavního soudu č. 318/2009 Sb.: „ Panství zákona ukládá meze rozsahu zákonodárství: omezuje je na ten druh obecných pravidel, známých jako formální zákon, a vylučuje legislativu... přímo zaměřenou na určité lidi.´“

8 Úvod do právního řádu Nález sp. zn. Pl. ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003: „Čl. I oddíl 9 Ústavy USA v této souvislosti stanovil:,Nesmí být vydán žádný zákon, jehož obsahem by byl soudní rozsudek.‘“

9 Úvod do právního řádu Nálezy sp. zn. Pl. ÚS 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 a Pl. ÚS ÚS 24/04 : „Od pojmu zákon (právního předpisu) v materiálním smyslu je nutno odlišovat zákony (právní předpisy) ve smyslu formálním. Zákony ve smyslu formálním jsou akty zákonodárného orgánu, kterými tento „povoluje, popřípadě schvaluje určitá konkrétní opatření výkonných orgánů (státní rozpočet, státní smlouvy apod.)‘. Tradiční nauka se domnívá, že zákonný orgán v takových případech vydává - ve formě zákonů - správní akty.... Jakkoli jsou svou formou pramenem práva (právním předpisem), svým obsahem jsou aplikací práva.“

10 Úvod do právního řádu Právní norma Základní „stavební kámen“ právního řádu Obsahuje zpravidla jedno pravidlo chování

11 Právní norma - skladebné prvky Hypotéza Dispozice Sankce § 19 a § 28 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí : „Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy.. Orgány pro životní prostředí uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy (§ 19)“

12 Úvod do právního řádu Právní normy nepodmíněné (chybí hypotéza) Právní normy imperfektní (chybí sankce) Právní normy podmíněné perfektní (obsahují hypotézu, dispozici i sankci) Právní normy podmíněné imperfektní (obsahují hypotézu a dispozici) Právní normy nepodmíněné perfektní (obsahují dispozici a sankci) Právní normy nepodmíněné imperfektní (obsahují pouze dispozici)

13 Úvod do právního řádu Právní norma podmíněná imperfektní „Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. (§ 5 občanského zákoníku)

14 Úvod do právního řádu Právní norma nepodmíněná imperfektní „Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením.“ (§ 7, odst. 1 občanského zákoníku)

15 Úvod do právního řádu Prameny práva (ve formálním smyslu) Právní obyčeje Soudní a správní precedenty Smluvní právo Právní předpisy

16 Obyčej Spontánně vzniklé, dlouhodobě dodržované pravidlo chování (usus longaevus), považované nakonec za obecně platné (opinio iuris). Na území ČR byl používán v minulosti, v současné době zde není pramenem práva

17 Obyčej Ústavní zvyklosti (nález Ústavního soudu sp.zn Pl. ÚS 14/01 „Dlouhodobě praktikovaný ústavní postup, který odpovídal určitému hodnotovému a institucionálnímu konsensu ústavních orgánů a opakovaně potvrzoval určitou interpretaci ustanovení Ústavy, je třeba chápat jako ústavní zvyklost, kterou nelze při výkladu Ústavy pominout. Je známo, že ústavní zvyklosti, konvence, mají v ústavním státě velký význam právě tím, že komponují ústavu do funkčního celku a zaplňují prostor mezi strohým vyjádřením ústavních principů a institucí a variabilitou ústavních situací. V demokratickém právním státě je sotva představitelné, aby interpretace ústavy a jí odpovídající ústavní zvyklosti, respektované a nenapadené po celou dobu od vzniku Ústavy, byly účelovou dezinterpretací ústavy zpochybněny a s nimi i celá dosavadní praxe včetně řady rozhodnutí, jež nebyla dosud nikdy napadena.“

18 Obyčej „Pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jenom zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě.“ (Právo, 11. 7. 2013 s. 4)

19 Precedens Pravidlo chování obsažené v rozhodnutí soudu či správního orgánu, závazné pro budoucí řešení stejných případů před soudem (správním orgánem), který precedens vydal, a soudy (správními orgány) instančně podřízenými V ČR není používán

20 Precedens Podobnost s precedenty Rozhodnutí Ústavního soudu Judikatura

21 Čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR: „Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.“

22 Judikatura Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2007 sp. zn. III. ÚS 495/05: „jednoznačné a záměrné nedbání a nerespektování právních názorů Ústavního soudu … vede při stejných skutečnostech k vědomému porušování ústavnosti. …nerespektování nosných důvodů publikovaného nálezu Ústavního soudu řešících obdobné věci má nepochybně deformující dopad na princip právní jistoty plynoucí z normativního principu právního státu tak, jak jej normuje čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.“

23 Judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2006, čj. 1 Aps 2/2006-68:Nejvyššího správního soudu "Každý potenciální účastník řízení bere při zvažování svých šancí na úspěch v soudním řízení v potaz i dosavadní (především publikovanou) judikaturu; má právo přitom očekávat, že soudy budou v různých případech rozhodovat různě a v obdobných případech obdobně. Tím spíše oprávněně očekává, že krajský soud, který rozhoduje v obdobné věci, v níž již vyslovil svůj názor Nejvyšší správní soud – či dokonce jeho rozšířený senát (jehož názor nemohou nerespektovat ani ostatní senáty tohoto soudu) –, tuto věc posoudí ve shodě s právním názorem Nejvyššího správního soudu. Pokud krajský soud postupuje v rozporu s jeho právním názorem, porušuje tím princip právní jistoty... Krajský soud tedy je vázán právním názorem nejen tehdy, vyslovil-li jej Nejvyšší správní soud ve zrušovacím rozhodnutí v konkrétní věci, ale je povinen se jím řídit i při rozhodování v obdobných věcech."

24 Smluvní právo Jde o pravidla obsažená ve smlouvách, jako shodných projevech vůle dvou či více stran, mající charakter právních norem, tj. pravidel chování platných obecně, nikoliv jen pro smluvní strany.

25 Smluvní právo Vnitrostátní smlouvy Kolektivní smlouvy (zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 22-29 zákoníku práce) Mezinárodní smlouvy Čl. 10 Ústavy: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“ Sbírka mezinárodních smluv

26 Právní předpisy Pravidla obsažená v normativních právních aktech vydávaných, resp. schvalovaných nositeli moci zákonodárné, popř. výkonné.

27 Právní předpisy vnitrostátního práva Ústavní zákony Zákony a zákonná opatření Senátu Nařízení vlády Právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (vyhlášky, opatření) Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí

28 Evropské právo Mezinárodní organizace do vzniku Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) dne 27.7.1952 Princip svrchované rovnosti států Evropské společenství uhlí a oceli (a později EURATOM, EHS a Evropská unie): Princip nadstátnosti (supranacionality)

29 Evropské právo Princip nadstátnosti (supranacionality): V rámci pravomocí svěřených Společenství (nyní EU) platí, že: - Společenství (EU) není jen souhrnem členských států, nýbrž má svou vlastní vůli konstituovanou a vyjadřovanou jeho orgány s autonomním postavením. Tato vůle se vytváří na principu většiny nebo zcela nezávisle na členských státech - Společenství (EU) požívá finanční samostatnost a čerpá zdroje z vlastních příjmů (cla, odvody části daní aj.)

30 Evropské právo Nadstátnost (supranacionalita) Možnost tvořit v oblastech působnosti EU právo zavazující orgány EU, členské státy i subjekty na jejich území

31 Evropské právo Primární právo Sekundární právo

32 Evropské právo Primární právo Smlouvy sjednané členskými státy - Pařížská smlouva (ESUO) - Římské smlouvy (EURATOM, EHS) - Úmluva o některých orgánech společných Evropským společenstvím - Smlouva o fúzi - Jednotný evropský akt - Smlouva o Evropské unii - Amsterodamská smlouva - Smlouva z Nice - Lisabonská smlouva Primární právo je produktem konsensu členských států Jde o smluvní právo

33 Evropské právo Sekundární právo 1. Nařízení 2. Směrnice 3. Rozhodnutí (mohou mít fakticky charakter předpisu) 4. Doporučení (nejsou právním předpisem) 5. Stanoviska (nejsou právním předpisem) Sekundární právo je produktem právotvorné činnosti orgánů EU Jde o právní předpisy

34 Evropské právo Tvorba sekundárního práva dříve: Evropská komise navrhovala, schvalovala Rada Tvorba sekundárního práva nyní: Evropská komise navrhuje, schvaluje Rada a Evropský parlament

35 Evropské právo Nařízení Obecně závazný akt normativní povahy obsahující pravidla závazná jak na úrovni EU, tak jednotlivých členských států Může zavazovat jak členské státy, tak i vnitrostátní subjekty práva

36 Evropské právo Směrnice Akt normativní povahy obsahující pravidla závazná pro členské státy Směrnice popisují výsledek, jehož má být dosaženo, formy a metody jsou ponechány na vůli států

37 Evropské právo Rozhodnutí Individuální akt zavazující pouze subjekty, jimž je adresován (mohou jimi být členské státy i jiné subjekty) Rozhodnutí mohou mít fakticky normativní dopad (např. Rozhodnutí Komise, jímž byl zřízen Soud první instance)

38 Evropské právo Doporučení a stanoviska Nejsou závazná Mají „politický“ význam (dobré rady) Někdy předcházejí vydání závazných aktů (zásada proporcionality)

39 Evropské právo Vztah evropského práva k vnitrostátnímu právu členských států 1. Princip přímého účinku 2. Princip nadřazenosti evropského práva Oba principy byly formulovány především rozhodnutími Soudního dvora EU

40 Evropské právo Vztah evropského práva k vnitrostátnímu právu členských států Princip přímého účinku - je výslovně zakotven u nařízení - u primárního práva a u směrnic byl vytvořen judikaturou Evropského soudního dvora (případy Van Gend en Loos, Van Duyn) Judikatura SDEU má v řadě případů povahu pramene práva

41 Evropské právo Vztah českého práva k vnitrostátnímu právu členských států čl. 10 b Ústavy ČR „(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.“

42 Evropské právo Evropské právo v praxi evropských soudů 1. Přímá aplikace evropského práva soudy členských států 2. Nepřímé použití soudy členských států při výkladu vnitrostátního předpisu (typické u směrnic) 3. Řízení o předběžné (prejuduciální) otázce před Soudním dvorem vyvolané orgány členských států v jimi vedených řízeních 2. Řízení o porušení povinností členského státu před Soudním dvorem 3. Řízení o zrušení právního předpisu evropského práva před Soudním dvorem

43 Publikace právních norem Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy – Sbírka mezinárodních smluv (Sb. m.s.) Kolektivní smlouvy (kolektivní smlouvy vyššího stupně se ukládají u MPSV - Sbírka zákonů) Ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy - Sbírka zákonů (Sb.) Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů (- Věstníky právních předpisů kraje Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí -(úřední desky obcí Evropské právo - Úřední věstník Společenství (Official Journal of the European Communities) Vychází ve všech jazycích členských států http://eur-lex.europa.eu

44 Elektronické sbírky zákonů Komerčně šířené programy - ASPI - Lex DATA - Leg SYS - JURIX - CELEX – elektronická databáze evropského práva

45 Publikace právních norem Platnost – norma se stala součástí právního řádu Mezinárodní smlouvy – vyhlášením Předpisy publikované ve Sbírce zákonů - dnem vyhlášení, tj. dnem rozeslání příslušné částky Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů – dnem rozeslání Věstníku právních předpisů kraje Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí – dnem vyvěšení na úřední desce Účinnost – norma se stala závaznou Mezinárodní smlouvy – dnem v nich určeným popř. vyhlášením Předpisy publikované ve Sbírce zákonů, nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů a obcí - dnem v nich určených, nejdříve dnem vyhlášení, jinak 15 dnem po vyhlášení U evropského práva je určována pouze platnost (např. označením dne vázaného na vyhlášení v Úředním věstníku Společenství)

46 Prameny práva podle právní síly Ústavní zákony Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy Sekundární evropské právo Zákony a zákonná opatření Senátu Nařízení vlády Právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (vyhlášky, opatření) Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí

47 Vzájemné vztahy právních norem Konflikty norem různé právní síly: Norma vyšší právní síly má přednost před normou nižší právní síly Konflikty norem stejné právní síly: Norma pozdější ruší normu dřívější Norma speciální ruší normu obecnou Pozdější norma obecná neruší dřívější normu speciální

48 Systém práva Právo veřejné a soukromé Veřejné právo upravuje vztahy mezi subjekty, jejichž postavení je asymetrické a nerovné (vrchnostenské), odpovídající vztahům nositel veřejné moci (stát, kraj obec) X občan, platí zde princip subordinace. Soukromé právo upravuje vztahy mezi subjekty, jejichž postavení je symetrické a rovné, odpovídající vztahům občan X občan, platí zde princip ekvivalence a autonomie vůle účastníků právních vztahů. Právo hmotné a procesní Hmotné právo stanoví, jaká práva a povinnosti komu příslušejí. Procesní právo popisuje postupy (procedury), které jsou pro uplatnění práva u příslušných institucí užívány.

49 Systém práva Právní odvětví Soukromé právo Veřejné právo Právo občanské Právo ústavní Právo rodinné Právo trestní Právo pracovní Právo finanční Právo obchodníPrávo správní Právo duševního vlastnictvíPrávo životního prostředí

50 Právní aspekty znalecké činnosti Vývoj právní úpravy znalecké činnosti Řešení odborných otázek v řízení různých typů (soudní, správní) - tzv. znalečtí svědci, následně znalci Poskytování odborných stanovisek právnickým a fyzickým osobám mimo řízení Posouzení odborných skutečností k ochraně právní jistoty Rozdělení znalecké činnosti a oceňování majetku

51 Právní aspekty znalecké činnosti Vývoj právní úpravy znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze den 3.6.1976 sp. zn. 4 Tz 98/1976: „Funkcia svedka a znalca je nezlučiteľná. Ak je niekto vo veci svedkom, nemôže byť pribraný za znalca. Ak je niekto pribratý za znalca, nemôže byť pri podávaní posudku vypočúvaný ako svedok, t.j. podľa procesných predpisov platných pre výsluch svedka, ale len podľa procesných predpisov platných pre výsluch znalca.“

52 Právní aspekty znalecké činnosti Pět okruhů právních předpisů 1. Předpisy upravující právní postavení znalce 2. Předpisy upravující činnost a status znalce v jednotlivých typech řízení 3. Předpisy upravující odpovědnost znalce 4. Předpisy vyžadující znalecké posouzení některých otázek 5. Předpisy upravující činnost a status osob provádějících oceňování majetku mimo postavení znalce

53 Právní aspekty znalecké činnosti Předpisy upravující právní postavení znalce 1. zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění 2. vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, v platném znění

54 Právní aspekty znalecké činnosti Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti a) v řízení před orgány veřejné moci b) prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob.

55 Právní aspekty znalecké činnosti Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících Znaleckou činností není: – podávání posudků, které je upraveno jinými předpisy (např. audity), – podávání posudků, které neslouží potřebám řízení před orgány veřejné moci ani nejsou v souvislosti s právními úkony právnických a fyzických osob

56 Právní aspekty znalecké činnosti Právní úkony : § 34 občanského zákoníku „Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“

57 Právní aspekty znalecké činnosti Právní úkony = právní jednání podle NOZ § 545 NOZ „ Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. “

58 Právní aspekty znalecké činnosti Znaleckou činnost mohou vykonávat: 1. znalci zapsaní do seznamu znalců (zapsaní znalci, pojmově jde pouze o fyzické osoby) 2. znalecké ústavy, 3. znalci ad hoc v řízení před orgány veřejné moci Podmínky výkonu znalecké činnosti jsou pro každou ze skupin stanoveny rozdílně

59 Právní aspekty znalecké činnosti Neoprávněný výkon znalecké činnosti je přestupkem nebo jiným správním deliktem sankcionovatelným pokutou až 200.000,- Kč (přestupky) či 400.000,- Kč (jiné správní delikty)

60 Právní aspekty znalecké činnosti Znalcem může být jmenován ten, kdo: 1. je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky, 2. je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu, 3. je bezúhonný, 4. nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle zákona č. 36/1967 Sb., 5. má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je taková výuka zavedena, 6. má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat, 7. se jmenováním souhlasí, 8. složil slib

61 Právní aspekty znalecké činnosti § 8 odst. 1 ObčZ: „Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.“ § 15 odst. 2 NOZ: „Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).“

62 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena a) za úmyslný trestný čin, nebo b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

63 Právní aspekty znalecké činnosti Slib znalce: "Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“

64 Právní aspekty znalecké činnosti Znalce jmenuje a odvolává: 1. ministr spravedlnosti (pracovníci ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů, znalce z oboru práva pro oblast právních vztahů k cizině a znalce, u nichž si jmenování a odvolání vyhradil). 2. v ostatních případech předsedové krajských soudů Znalci jsou jmenování pro jednotlivé obory znalecké činnosti (s uvedením specializace).

65 Právní aspekty znalecké činnosti Způsob jmenování: 1. na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování; 2. na návrh orgánů veřejné moci, vědeckých institucí, vysokých škol, občanských sdružení, obecně prospěšných společností nebo nadací, jestliže to vyplývá z předmětu jejich činnosti; 3. na vlastní žádost zájemce

66 Právní aspekty znalecké činnosti Zápis do seznamu znalců: 1. Seznamy vede Ministerstvo spravedlnosti (ústřední seznam pro celou ČR) a krajské soudy (pro svůj obvod) 2. Seznam je veřejně přístupný 3. WWW.JUSTICE.CZ

67 Právní aspekty znalecké činnosti Povinnosti znalce: 1. Dodržovat při výkonu činnosti právní předpisy (ze slibu) 2. Nestrannost a objektivnost (ze slibu) 3. Mlčenlivost 4. Podávat znalecké posudky řádně a ve stanovené lhůtě 5. Vykonávat činnost osobně (výjimečně pomocí konzultanta) 6. Odmítnout podání posudku v případě podjatosti 7. Vést deník znalce 8. Oznámit změny rozhodných skutečností 9. Vyúčtovat odměnu a náklady

68 Právní aspekty znalecké činnosti Povinnosti znalce: Nález ÚS ze dne 25.6.2003 sp. zn. II. ÚS 35/03: „Jedním z takových důvodů, kdy lze zcela důvodně pochybovat o nepodjatosti znalce pro poměr k účastníkovi řízení, je skutečnost, že mezi nimi existuje pracovní poměr k témuž zaměstnavateli. Je totiž zřejmé, že se v takovém případě jednak jedná o vztah ekonomické závislosti, jednak nelze ani vyloučit možnost, že přístup znalce při vypracování znaleckého posudku mohou (vědomě či nevědomě) ovlivnit pocity kolegiality a loajality či obavy před nepříznivými pracovně-společenskými dopady.“

69 Právní aspekty znalecké činnosti Práva znalce : 1. Na odměnu za činnost 2. Na náhradu nákladů 3. Provádět znaleckou činnost na území celé ČR 4. Právo používat pečeť znalce (tzv. kulaté razítko) 5. Právo používat za náhradu vybavení organizace, kde je zaměstnán (oproti náhradě nákladů)

70 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na odměnu: 1. Znalec jmenovaný k podání posudku orgánem veřejné moci má právo na odměnu ve výši stanovené právním předpisem 2. Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou má právo na odměnu ve výši dohodnuté

71 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec jmenovaný orgánem veřejné moci Odměna ve výši určené vyhláškou č. 37/1967 Sb. a) Hodinová odměna 100,- až 350,- Kč hod. b) Paušální odměna (pouze pro činnosti uvedené v příloze vyhlášky - pitvy zemřelých, histologické revize apod.) Možnost zvýšit odměnu: - při mimořádné složitosti (až o 20 %) - revizní posudky (až o 10 %) - spěšné posudky (až o 50 %) Možnost snížit odměnu - opakující se jednoduché posudky (až o 20 %) - nekvalitně nebo opožděně podaný posudek (až o 50 %)

72 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou Odměna v dohodnuté výši (lze použít postup podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.)

73 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na náhradu nákladů: 1. Znalec jmenovaný k podání posudku orgánem veřejné moci má právo na náhradu nákladů ve výši stanovené právním předpisem 2. Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou má právo na náhradu nákladů ve výši dohodnuté

74 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec jmenovaný orgánem veřejné moci 1. Náhrada cestovních výdajů podle obecných předpisů o náhradě cestovních nákladů; 2. Náhrada mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku včetně čekací doby a doby strávené na cestě k jednání a zpět, jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou; 3. Věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce (mezi hotové výdaje náleží i částky, které znalec zaplatil za použití zařízení nebo pomůcek organizaci při provádění znaleckého úkonu) Náklady musí být doloženy potřebnými doklady!!

75 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou Náhrada nákladů v dohodnuté výši (lze použít postup podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.) Není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů !!! (§ 18 odst. 4 zákona)

76 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na odměnu a náhradu nákladů: Odměnu i náhradu nákladů je znalec jmenovaný k podání posudku orgánem veřejné moci povinen vyúčtovat současně s podáním posudku. O jejich přiznání rozhoduje orgán veřejné moci do dvou měsíců od podání posudku, vyplácí je do 30 dnů ode dne přiznání.

77 Právní aspekty znalecké činnosti Obsah posudku (písemného): 1. Vymezení znaleckého úkolu (právní hodnocení nebrat!!) 2. Nález (popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž znalec při úkonu přihlížel) 3. Posudek (výčet otázek, na které má znalec odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky) 4. Znalecká doložka (označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku)

78 Právní aspekty znalecké činnosti Obsah posudku (písemného): Znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Posudek musí být podepsán.

79 Právní aspekty znalecké činnosti Pozastavení výkonu funkce znalce: O pozastavení rozhoduje ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu K pozastavení může dojít, pokud bylo proti znalci zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí, bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce k právním úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se řízení o způsobilosti znalce k právním úkonům končí, má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.

80 Právní aspekty znalecké činnosti Pozastavení výkonu funkce znalce: K pozastavení dojde na základě žádosti znalce (nejdéle na 4 roky) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce nesmí znalec znaleckou činnost vykonávat !

81 Právní aspekty znalecké činnosti Zánik funkce znalce (zánik práva vykonávat znaleckou činnost): 1. smrtí 2. prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, 3. zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

82 Právní aspekty znalecké činnosti Zánik funkce znalce (zánik práva vykonávat znaleckou činnost): 4. pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce, 5. pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podle zákona o znalcích a tlumočnících, 6. pravomocným rozhodnutím ministerstva spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu o zániku práva vykonávat znaleckou činnost, 7. na základě žádosti znalce uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu doručena.

83 Právní aspekty znalecké činnosti Rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu o zániku práva vykonávat znaleckou činnost: 1. pokud se dodatečně zjistí, že znalec nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly; 2. pokud znalec dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva

84 Právní aspekty znalecké činnosti Zánik funkce znalce (zánik práva vykonávat znaleckou činnost): Zanikne-li znalci právo vykonávat znaleckou činnost, vyškrtne se znalec ze seznamu znalců a tlumočníků.

85 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce Soukromoprávní odpovědnost - občanskoprávní odpovědnost a) za škodu (§ 415 a § 420 a 421 ObčZ) b) za porušení smlouvy - obchodněprávní a) za škodu (§ 373 obchodního zákoníku) b) za porušení smlouvy

86 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za škodu Nutné podmínky vzniku odpovědnosti za škodu: - vznik škody - porušení povinnosti - příčinná souvislost mezi oběma - v občanském právu zavinění NÁHRADA ŠKODY: - skutečná škoda - ušlý zisk

87 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky podle zákona o znalcích: Znalec se dopustí přestupku tím, že: a) vykoná znaleckou činnost v rozporu s povinností podat posudek řádně a včas, b) vykoná svoji činnost v rozporu s povinností podat posudek osobně, c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost, d) podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako znalec vyloučen, e) bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek, f) opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek, g) nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně, h) nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku, i) vykonává činnost znalce v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

88 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky či jiné správní delikty podle zákona o znalcích: Sankcí za přestupek je pokuta do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků! Jestliže zjištěné porušení povinností nelze posoudit jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci písemnou výstrahu.

89 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za jiné správní delikty podle zákona o znalcích: Odpovědnost za jiný správní delikt připadá v úvahu pouze u znaleckých ústavů a právnických osob Sankcí za jiný správní delikt je pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů

90 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky podle zákona o přestupcích: Přestupek podle § 21, odst. 1, b, c) zákona o přestupcích „Přestupku se dopustí ten, kdo - úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést, - úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody“ Sankcí je pokuta až do výše 10.000,- Kč

91 Právní aspekty znalecké činnosti Trestněprávní odpovědnost znalce: Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Kdo jako znalec před soudem, nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, nebo b) takovou okolnost zamlčí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

92 Právní aspekty znalecké činnosti Trestněprávní odpovědnost znalce: Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li značnou škodu nebo spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč

93 Právní aspekty znalecké činnosti Trestněprávní odpovědnost znalce: Připadají v úvahu též: - Zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255) - Nadržování (§ 366) - Neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180) - Pohrdání soudem (§ 336)

94 Právní aspekty znalecké činnosti Zvláštní odpovědnost znalce: § 62 odst. 1 správního řádu: „Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že a) se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, c) neuposlechne pokynu úřední osoby. “

95 Právní aspekty znalecké činnosti Zvláštní odpovědnost znalce: § 53 odst. 1 občanského soudního řádu: „Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu…, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč. “

96 Právní aspekty znalecké činnosti Postavení znalce v jednotlivých typech řízení Typy řízení 1. Soudní civilní a správní 2. Soudní trestní 3. Správní 4. Daňové

97 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (civilní a správní) zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ) zákon č. 150/2002, soudní řád správní (SŘS) 1. Znalec jmenovaný soudem 2. Znalecký posudek zpracovávaný na základě objednávky účastníka řízení

98 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (civilní a správní) Znalec jmenovaný soudem (§ 127 OSŘ) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Znalecký posudek je možno také dát přezkoumat jiným znalcem.

99 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (civilní a správní) Znalec jmenovaný soudem (§ 127 OSŘ) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost. Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.

100 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.8.2009 sp. zn. 30 Cdo 352/2008 „Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Závěry znaleckého posudku přitom nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku.“

101 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22.11.2012 sp. zn. 1 Co 64/2011 „Není přípustné, aby soud formuloval znalecký úkol tak, aby jeho řešením byla otázka právní; znalecký posudek je důkaz, který slouží výlučně k vyřešení sporné skutkové otázky, k jejíž posouzení je třeba odborných znalostí.“

102 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 2458/2009 „Soud nesmí ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 věty čtvrté o.s.ř. upustit od výslechu znalce (a spokojit se s písemným posudkem znalce) mimo jiné tehdy, vznáší-li účastník řízení proti závěrům znalce podstatné (zdůvodněné) výhrady, jejichž vyjasnění je pro rozhodnutí ve věci samé podstatné, a to i v případě, že soud jinak nemá pochybnosti o správnosti písemného posudku.“

103 Právní aspekty znalecké činnosti Nález Ústavního soudu ze dne 14.10.1999 sp. zn. IV. ÚS 396/99 „Skutečnost, že závěry posudku vyžádaného účastníkem řízení a posudku vypracovaného soudem přibraným znalcem se mnohdy liší, nebývá nijak neobvyklým jevem, relevantní zde může být pouze to, zda soudem přibraný znalec se ve svém posudku náležitě a přesvědčivě vypořádá i s tím, co již předtím bylo formou jiného znaleckého posudku zpracováno. “

104 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2012 sp.zn. 21 Cdo 2824/2011 „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku podle ustanovení § 127 odst. 2 o.s.ř. přichází do úvahy zejména tam, kde soud má pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku.“

105 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2009 sp. zn. 33 Cdo 4316/2009 „To, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neznamená, že je znaleckým posudkem vázán. Má-li o odborném nálezu pochybnosti, uloží znalci (popř. tomu, kdo posudek připravoval, viz § 22 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů), aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, případně aby vypracoval nový posudek; může rovněž ustanovit jiného znalce k posouzení téže věci nebo znalecký posudek přezkoumat ve smyslu § 127 odst. 2 o.s.ř.“

106 Právní aspekty znalecké činnosti Znalecký posudek zpracovaný na základě objednávky účastníka řízení měl až do 31.8.2011 povahu listinného důkazu.

107 Právní aspekty znalecké činnosti Po 31.8.2011 může mít znalecký posudek zpracovaný na základě objednávky účastníka řízení povahu znaleckého posudku (§ 127a OSŘ) „Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“

108 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (trestní) zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád 1. Znalec jmenovaný soudem 2. Znalecký posudek zpracovávaný na základě objednávky účastníka řízení Právní úprava je obsažena v §§ 105 až 111 trestního řádu (obdoba OSŘ)

109 Právní aspekty znalecké činnosti § 105 odst. 1 trestního řádu: „Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce.“

110 Právní aspekty znalecké činnosti § 107 odst. 1 trestního řádu: „Znalci, který je pověřen úkonem, se poskytnou potřebná vysvětlení ze spisů a vymezí se jeho úkoly. Přitom je třeba dbát toho, že znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Je-li toho k podání posudku třeba, dovolí se znalci nahlédnout do spisů nebo se mu spisy zapůjčí. Může mu být též dovoleno, aby byl přítomen při výslechu obviněného a svědků a aby jim kladl otázky vztahující se na předmět znaleckého vyšetřování. V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku. Znalec může též navrhnout, aby byly jinými důkazy napřed objasněny okolnosti potřebné k podání posudku. “

111 Právní aspekty znalecké činnosti Nález Ústavního soudu ze dne 30.4.2007 sp. zn. III. ÚS 299/06 „Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě, jako každý jiný důkaz, ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti. … Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, slepě důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze z ústavněprávních hledisek akceptovat. Vyvstanou-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, je orgán činný v trestním řízení povinen, v souladu se zásadou oficiality a zásadou vyhledávací (§ 2 odst. 4, 5 tr. ř.), pokusit se odstranit vzniklé pochybnosti obstaráním dalších důkazů. V případě závažných skutkových rozporů a pochybností o správnosti znaleckého posudku, které se nepodaří odstranit, musí soud postupovat podle pravidla in dubio pro reo a rozhodnout ve prospěch obviněného.“

112 Právní aspekty znalecké činnosti Znalecký posudek předložený účastníkem Dříve: rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.8.1978 sp. zn. 1 To 22/87: „Podá-li písemný znalecký posudek znalec sice zapsaný do seznamu znalců podle zák. č. 36/1967 Sb., který však v konkrétní trestní věci nebyl podle § 105 odst. 1 tr. ř. přibrán za znalce orgánem činným v trestním řízení, nejde o důkaz přibráním znalce ve smyslu § 105 odst. 1 tr. ř., ale o listinný důkaz ve smyslu § 112 odst. 2 tr. ř..“

113 Právní aspekty znalecké činnosti Znalecký posudek předložený účastníkem Nyní: § 110a trestního řádu „Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“

114 Právní aspekty znalecké činnosti Správní řízení zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 1. Znalec jmenovaný správním orgánem 2. Znalecký posudek zpracovávaný na základě objednávky účastníka řízení

115 Právní aspekty znalecké činnosti Správní řízení zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (§ 56) „Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.“

116 Právní aspekty znalecké činnosti rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2010, čj. 1 Afs 71/2009 - 113 „ Znalci se ve správním nebo soudním řízení přibírají k tomu, aby jednak pozorovali skutečnosti, jejichž poznání předpokládá zvláštní odborné znalosti, jednak z takovýchto pozorování vyvozovali znalecké úsudky (posudky). Znalci se však nepřibírají, aby sdělovali úřadu nebo soudu své názory a úsudky o otázkách rázu právního nebo o otázkách, k jejichž správnému porozumění a řešení není zapotřebí odborných vědomostí nebo znalostí, nýbrž stačí, s ohledem na povahu okolností případu, běžná soudcovská zkušenost a znalost. Ve správním řízení vedle toho platí, že se znalec nepřibírá též tehdy, pokud správní orgán disponuje potřebnými odbornými znalostmi či si může opatřit odborné posouzení předmětných skutečností ze strany jiného správního orgánu (srov. § 56 správního řádu z roku 2004)..“

117 Právní aspekty znalecké činnosti Posudek předložený účastníkem správního řízení Má charakter listinného důkazu.

118 Právní aspekty znalecké činnosti Daňové řízení zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Znalecký posudek zpracovaný znalcem ustanoveným správcem daně Znalecký posudek zpracovaný na základě objednávky daňového subjektu

119 Právní aspekty znalecké činnosti § 95 zákona č. 280/2009 Sb. „Správce daně může ustanovit znalce k prokázání skutečností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně, a) závisí-li rozhodnutí na posouzení otázek, k nimž je třeba odborných znalostí, které správce daně nemá, nebo b) nepředloží-li daňový subjekt znalecký posudek, pokud mu tuto povinnost ukládá zákon, a to ani na výzvu správce daně. “

120 Právní aspekty znalecké činnosti Předpisy vyžadující součinnost znalce k ochraně právní jistoty zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 1. Znalecký posudek k ocenění nepeněžitého vkladu společníka (§ 59) 2. Znalecký posudek k určení výše vypořádacího podílu společníka (§ 61) 3. Znalecký posudek o vztazích propojených osob (§ 66a) 4. Nabývání majetku od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního nebo převody tohoto majetku opačným směrem (§ 196a) 5. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem

121 Právní aspekty znalecké činnosti Oceňování majetku mimo rámec znalecké činnosti Na základě živnostenského zákona v rámci vázané živnosti „Oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek, podnik“

122 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost – za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena – splnění této podmínky se prokazuje výpisem z rejstříku trestů,

123 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku, nebo vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu v rozsahu nejméně 4 semestrů s předloženými doklady o odborné zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie, nebo minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu v rozsahu 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku, nebo minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno,a absolvování pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku,

124 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 5 let praxe v oceňování majetku

125 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: Splnění se prokazuje dokladem vystaveným příslušnou vzdělávací institucí. Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace

126 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: Nesmí být dány překážky pro provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona (konkurs, zákaz činnosti)

127 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení !!!

128 Právní aspekty znalecké činnosti Odnětí a omezení Škody na PUPFL a v okolí PUPFL (nemovitosti, návštěvníci) Škody zvěří Újma podle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny