Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Téma 3.Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Téma 3.Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK."— Transkript prezentace:

1

2 Téma 3.Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK

3 Ekologii jako samostatný vědní obor cca1865 Definoval poprvé německý biolog a filosof Ernst Haeckel Jako vědu zabývající se organismy a skupinami organismů, jejich vzájemnými vztahy a vztahy k jejich životnímu prostředí O sto let později je ekologie chápána jako multidisciplinární obor, který má význam pro pochopení limitů přirozené existence člověka

4 Mezinárodní organizace Ochrana životního prostředí v kontextu směřování k udržitelnému rozvoji se stala globálním problémem, jehož řešení nelze hledat pouze na území jednoho státu či regionu. Vypořádaní se s ním vyžaduje komplexní přístup přesahující hranice států i kontinentů. Společný a koordinovaný mezinárodní postup je jediná efektivní cesta k řešení globálních environmentálních otázek.

5 Některé organizace zabývající se ekologickou problematikou ve světě na vládní i nevládní úrovni IUCN založeno 1948 dnes se nazývá The World Conservation Union ale zůstala zkratka IUCN

6 United Nations Environment Programme - UNEP Zvyšovat povědomí a aktivity o životním prostředí Koordinovat činnost OSN v oblasti životního prostředí Řídit celosvětově vyhodnocování dat o životním prostředí Svolávat mezinárodní jednání o životním prostředí

7 Program OSN pro životní prostředí (UNEP) Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů Úmluva o biologické rozmanitosti Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu v mezinárodním obchodu s některými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky na ochranu rostlin Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech

8 WWF World Wildlife Fund Světový fond pro ochranu přírody – 1961

9 Římský klub založen 1968 Skupina intelektuálů varovala před nežádoucím ohrožením Země První větší zamyšlení nad vlivem člověka na životní prostředí

10 1972 – Stokholm –první konference OSN o životním prostředí Na základě jednání byl zpracován a založen Program OSN pro životní prostředí UNEP – United Nations Environmental Programme a zřízen Fond pro životní prostředí

11 1. světová konference OSN o životním prostředí - Stockholm pod heslem konference „Jediná Země“ byly vytyčeny klíčové světové ekologické problémy: znečišťování ŽP toxickými látkami, hrozba narušení planetárních systémů, snižování biodiverzity, nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů - pod heslem konference „Jediná Země“ byly vytyčeny klíčové světové ekologické problémy: znečišťování ŽP toxickými látkami, hrozba narušení planetárních systémů, snižování biodiverzity, nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů - Konference vyvolala další aktivity (vypracování Studie o udržitelném využívání přírodní zdrojů – 1981, vznik Světové komise pro životní prostředí a rozvoj – 1983 aj.) - Konference vyvolala další aktivity (vypracování Studie o udržitelném využívání přírodní zdrojů – 1981, vznik Světové komise pro životní prostředí a rozvoj – 1983 aj.) V 80. letech 20. století přestaly být globální ekologické problémy pouhou hrozbou, ale staly se každodenní realitou … V 80. letech 20. století přestaly být globální ekologické problémy pouhou hrozbou, ale staly se každodenní realitou …

12 Světová veřejnost přijala zprávu s povděkem a učinila ji základním východiskem pro konferenci Spojených národů v Riu de Janeiro věnovanou otázkám životního prostředí a rozvoje. Na tento „Summit Země“ v roce 1992 přijeli delegáti více než 178 zemí světa a v naprosté většině byli reprezentováni hlavami vlády nebo státu (114), ministerskými předsedy či prezidenty. Po několikatýdenním jednání konference přijala obsáhlý dokument „Agenda 21“, kde ve 40 kapitolách na přibližně 1000 stranách vysvětluje, jakým způsobem dosáhnout udržitelnosti hospodářského rozvoje. RIO DE JANEIRO

13 153 států podepsalo Úmluvu o změně klimatu Úmluvu o ochraně biologické různorodosti Deklaraci o životním prostředí a rozvoji Zásady obhospodařování lesů Agendu 21

14 Agenda 21 – akční plán lidstva pro 21 století  Definuje problémy a hledá prostředky jak je řešit  Za realizaci odpovídají vlády zemí  V ČR je kontrola prostřednictvím zprávy o životním prostředí ČR – podává ji Min.ŽP vládě ČR  Pojem místní Agenda 21

15 po 5 letech, které uplynuly od konference v Riu, musíme konstatovat, že tyto trendy se nepodařilo zastavit. Skleníkové plyny rostou Biodiverzita klesá Financování ochrany přírody v rozvojových zemích klesá Rozdíl mezi Severem a Jihem se zvětšuje New York v roce 1997 – summit II. A mileniový summit tamtéž

16 každému státu Dodatku I, tj. průmyslovým zemím, o kolik musí do období let snížit své emise oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, fluorovaných uhlovodíků a hexafluoridu síry. Tyto plyny mají různou účinnost, proto se budou přepočítávat na ekvivalent CO2. Souhrnné snížení světových emisí by mělo po splnění Kjótského protokolu činit 5.2%emise Kjótský protokol určuje

17 UNEP a Úmluvy o ochraně přírody Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách (1992) zavazuje státy k omezení emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování a s tím spojené atmosférické poruchy. Její Kjótský protokol (1997) zesiluje mezinárodní reakci na klimatické změny stanovením emisních limitů vyspělým zemím pro období Protokol však též zavádí několik mechanismů, které umožňují jistou flexibilitu při snižování a měření emisí.

18 Státy Dodatku I, které mají snížit své emise o 8%8%8%8% Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Evropská unie, Finsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie 7%7%7%7%USA 6%6%6%6% Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko 0%0%0%0% Nový Zéland, Rusko, Ukrajina -1%-1%-1%-1%Norsko -8%-8%-8%-8%Austrálie -10%-10%-10%-10%Island

19 Světový summit o životním prostředí 2002 v Johanesburgu Summit v Johannesburgu skončil, pokračuje však nastoupená cesta k naplňování přijatých úmluv a závazků z konference v Rio de Janeiro v roce 1992? Delegáti Summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu nesplnili očekávání a nesoustředili se na kritické zhodnocení vykonané práce od posledního zasedání. Místo potvrzení a podpory udržitelnému rozvoji po desetiletém úsilí se spíše vydali "trvalou cestou" přijímání p rohlášení, výzev a závazků k problémům světa. Nicméně práce k udržitelnému rozvoji pokračuje a tato konference jistě dala podmět k cílenějšímu zaměření našeho společného úsilí.

20 Konference Rio června 2012 Největší konference OSN, účast 178 států světa ( delegátů) Projednávané otázky: nezaměstnanost nezaměstnanost  práce v řádných podmínkách a migrace  udržitelný rozvoj jako odpověď na ekonomickou a finanční krizi  vymýcení chudoby  ekonomika udržitelnosti, včetně udržitelné spotřeby a výroby  lesy  potravinové zabezpečení a výživa  udržitelná energetika pro všechny  voda  udržitelná města a inovace  oceány

21 Závěry summitu Rio 20+ Jako hlavní dokument přijala konference politickou deklaraci „Budoucnost, kterou chceme“, v nímž je vyjádřena vůle představitelů států účastnících se konference přijímat kroky na urychlení realizace udržitelného rozvoje. Obsah deklarace však nevládní ekologové i mnozí politici označují za zklamání. Upozorňují, že pouze potvrzuje dříve přijatá rozhodnutí.

22 Konference OSN o změnách klimatu – Kodaň 2012 Účast 193 zemí Snaha projednat smlouvu, která by nahradila Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, jehož platnost vypršela v roce Místo právně závazné dohody, která by navázala na Kjótský protokol, byla uzavřena pouze kompromisní politická dohoda s velmi obecnými cíli. Kodaňská dohoda  neobsahuje jasné závazky, jak celosvětově snižovat produkci skleníkových plynů.  Nejúspěšnější část celé dohody představuje vyčíslení finanční podpory, která by měla plynout do rozvojových zemí. Rozvinuté státy měly poskytnou rozvojovým zemím v průběhu 3 následujících let 30 miliard dolarů s navýšením na 100 miliard dolarů do roku Nástupce Kjótského protokolu, doufejme přinesou další jednání.

23 Summit Paříž 2015 Dnešní údaje podtrhují nutnost snižování emisí skleníkových plynů, jestliže svět hodlá dostát svému závazku udržet nárůst průměrné globální teploty do dvou stupňů Celsia v porovnání s úrovní před druhou průmyslovou revolucí, jak se více než 190 zemí dohodlo na prosincovém klimatickém summitu v Paříži.

24 Organizace spojených národů (OSN) Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě 1V rámci OSN byla přijata také Úmluva OSN o mořském právu

25 Organizace spojených národů pro vědu, výchovu a výzkum (UNESCO) 1. Mezinárodní hydrologický program (IHP) - program zabývající se oběhem vody v přírodě a jejím hospodárným využitím. 2. Člověk a biosféra (MAB) – 3. Mezivládní oceánografická komise (IOC) - koordinuje výzkum moří (viz část III.). 4. Mezinárodní geologický korelační program (IGCP) - zkoumá vývoj zemské kůry. Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva/ Ramsarská úmluva

26 MaB mezivládní vědecký a výchovný program „ Člověk a biosféra“ vyhlásilo UNESCO v roce 1970 mezivládní vědecký a výchovný program „ Člověk a biosféra“ vyhlásilo UNESCO v roce 1970 Cílem je interdisciplinární výzkum vztahů člověka a prostředí Biosférické rezervace – Krkonoše, Šumava, Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava, Bílé Karpaty

27 Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN)  Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly  Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě  Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer1  Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států  Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států  Protokol o strategickém posuzování životního prostředí  Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí- Aarhuská úmluva  Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek- Protokol o PRTR  V rámci EHK OSN byl přijat také Protokol o vodě a zdraví), na jehož implementaci MŽP pouze spolupracuje, hlavním gestorem tohoto protokolu je Ministerstvo zdravotnictví.

28 Rada Evropy Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť Evropská úmluva o krajině Evropská úmluva o krajině

29 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Hodnocení stavu, vývoje a politiky životního prostředí (Environmental Performance Review, EPR) patří mezi stěžejní a dlouhodobé práce Direktorátu životního prostředí OECD a musí jím projít každá z členských zemí OECD. EPR je důkladnou prověrkou stavu životního prostředí, právního a institucionálního rámce nezbytného k zajištění kvalitní ochrany životního prostředí, ale i způsobu řízení environmentální problematiky na národní a nižší úrovni (včetně hodnocení meziresortní spolupráce, posouzení komunikace se širokou veřejností apod.).

30 Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change) Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký orgán, který byl v roce 1988 založen k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN - Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). V prosinci 2007 získal v Oslo za svou práci Nobelovu cenu míru spolu s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem.1988OSNSvětovou meteorologickou organizacíProgramem OSN pro životní prostředíUNEP2007Nobelovu cenu míruAl Gorem Český překlad: Pracovní verze ze

31 Den Země – Earth day Uspořádali američtí studenti - formulovali program - stabilizovat počet lidí na zemi - zvýšit energetickou úspornost - přejít na obnovitelné zdroje energie - recyklovat materiály a odpady - vyloučit z používání chemikálie ohrožující prostředí - omezit zemědělské techniky, které degradují půdu

32 22. Září (někde ale v neděli kolem tohoto data Den bez aut je mezinárodní a panevropský den, který se slaví každoročně. Akce má poukázat na přijatelnější způsoby dopravy a podpořit omezování městského automobilismu. Prvopočátky ideje Dne bez aut lze nalézt již na konci padesátých let, kdy si lidé začali uvědomovat, že automobilismus významně snižuje kvalitu života ve městě. Od roku 2002 je Den bez aut součástí Evropského týdne mobility (ETM), který probíhá od 16. do 22. září.

33 Den stromů Den stromů Den, který je zaměřen především na podporu výsadby nových a ochranu starších stromů. Informace o konkrétních akcích jsou na Ekonetu.

34

35 Konference MOV Paříž V srpnu 1994 se v Paříži uskutečnil XII. olympijský kongres věnovaný blížícímu se 100. výročí založení novodobých olympijských her. Poprvé v historii se kongres zabýval i otázkami vztahu sportu a životního prostředí. Kongres rozhodl zřídit komisi MOV „Sport a prostředí“ a dále rozhodl o pravidelném pořádání konferencí."

36 Konference sport a prostředí MOV první se konala v červenci 1995 v Lausanne druhá listopadu 1997 v Kuwaitu třetí října 1999 v Riu de Janeiro čtvrtá v Naganu Tím dalo olympijské hnutí najevo jaký význam přikládá péči o životní prostředí. Životní prostředí se stalo třetím rozměrem olympijských her - vedle sportu a kultury.

37 RIO a Agenda 21 pro OH Konference v Riu de Janeiro na podzim 1999 byla významná v tom, že schválila Agendu 21 olympijského hnutí jako základní dokument při uplatňování ekologických zásad ve sportu. Tento materiál je rozpracováním „Agendy 21“ pro oblast sportu a tělesné výchovy. („Agenda 21“ byla schválena jako základní dokument poslední světovou konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v roce 1992 právě v Riu de Janeiro. Agendu 21 olympijského hnutí Agendu 21 olympijského hnutí

38 Sport v duchu trvale udržitelného rozvoje Mezinárodní olympijský výbor vypracoval systém opatření, jejichž cílem je věnovat větší pozornost životnímu prostředí, chránit ho a usilovat o jeho zlepšení. Opatření jsou shrnuta v publikaci Manual on Sport and the Environment Manual on Sport and the EnvironmentManual on Sport and the Environment Tato opatření mají rozhodující vliv při výběru kandidátských měst pro olympijské hry i při vlastní realizaci zimních i letních olympijských her. Promítají se ale i do dalších činností, na jejichž realizaci se olympijské hnutí podílí. Ve sportu volného času včetně jeho organizačního a institucionálního zajištění, činnosti sportovních klubů, sponzorů a výrobců sportovního zboží.

39 Výběr hostitelského města OH kandidující měst a musí mít zpracovány ekologické koncepce pro organizaci olympijských her. kandidující měst a musí mít zpracovány ekologické koncepce pro organizaci olympijských her. Poprvé bylo předložení ekologických plánů vyžadováno od všech kandidátů usilujících o přidělení zimních OH pro rok Poprvé bylo předložení ekologických plánů vyžadováno od všech kandidátů usilujících o přidělení zimních OH pro rok Ale už předtím pořadatelé OH usilovali o ekologické podmínky při hrách Ale už předtím pořadatelé OH usilovali o ekologické podmínky při hrách Jsou definována Ekologická opatření na olympijských hrách Ekologická opatření na olympijských hráchEkologická opatření na olympijských hrách

40 Ekologická opatření na OH Environmental management systém Ochrana životního prostředí a jeho zlepšení Podpora ekologických technologií Výchova veřejnosti Hospodaření se zdroji Zapojení podnikatelů Hospodaření s odpady Posouzení vlivu na životní prostředí a monitoring

41 Lillehammer – zelené hry Organizační výbor definoval ekologické aspekty realizace olympijských her Organizační výbor definoval ekologické aspekty realizace olympijských her Byly vytvořeny nástroje k ekologickému plánování velkých projektů Byly vytvořeny nástroje k ekologickému plánování velkých projektů Vytvořena koncepce ekologické administrativy (Green office) a ekologického zásobování (Green purchasing), která byla později přijata v celém Norsku Vytvořena koncepce ekologické administrativy (Green office) a ekologického zásobování (Green purchasing), která byla později přijata v celém Norsku Vyžadovány ekologické audity projekce i výstavby Vyžadovány ekologické audity projekce i výstavby Intenzivní podpora veřejné dopravy pro diváky, sdělovací prostředky i oficiální hosty Ekologické informace se staly součástí všech oficiálních publikací, programů i vstupenek Snížení spotřeby energie ve všech velkých zařízeních o 30 % Snížení spotřeby energie ve všech velkých zařízeních o 30 % Spolupráce mezi Organizačním výborem olympijských her, ministerstvem životního prostředí, místním zastupitelstvem a ekologickými organizacemi Podpora projektům trvale udržitelného cestovního ruchu (Green tourism, Green hotel) Podpora projektům trvale udržitelného cestovního ruchu (Green tourism, Green hotel) Podpora snížení množství odpadu, jeho znovuužití a recyklace – do chodu byl v regionu uveden systém recyklace a kompostování Podpora snížení množství odpadu, jeho znovuužití a recyklace – do chodu byl v regionu uveden systém recyklace a kompostování Od dodavatelů vyžadováno zboží s minimem obalů a s možností recyklace Od dodavatelů vyžadováno zboží s minimem obalů a s možností recyklace Další využití dočasných zařízení Další využití dočasných zařízení

42 Turín 2006 Limitující pro přijetí programů spotřeby energie, hospodaření s odpady, městskou dopravu a limity znečištění, hlukové emise a znečištění vody bude dodržování regionálních, provinčních a místních ustanovení Všechny soutěže ve sjezdovém lyžování budou uskutečněny na stávajících tratích Všechny soutěže ve sjezdovém lyžování budou uskutečněny na stávajících tratích Není plánováno rozšíření silniční sítě Není plánováno rozšíření silniční sítě Kácení stromů bude omezeno na minimum a holá místa budou zalesněna Kácení stromů bude omezeno na minimum a holá místa budou zalesněna V projektech výstavby nových zařízení budou začleněny i parky a zelené plochy V projektech výstavby nových zařízení budou začleněny i parky a zelené plochy Olympijská vesnice bude postavena na místě zrušené průmyslové zóny s použitím technologií trvalé udržitelnosti a bude znamenat zlepšení městského prostředí Olympijská vesnice bude postavena na místě zrušené průmyslové zóny s použitím technologií trvalé udržitelnosti a bude znamenat zlepšení městského prostředí Olympijská vesnice bude mít nízkou energetickou náročnost a pro venkovní osvětlení bude použito alternativních zdrojů V průběhu her bude upřednostňována hromadná doprava, v době olympijských soutěží to bude jediná možnost jak se dostat na jednotlivá sportoviště V průběhu her bude upřednostňována hromadná doprava, v době olympijských soutěží to bude jediná možnost jak se dostat na jednotlivá sportoviště Vozidla s nízkou a nulovou produkcí emisí budou mít přednost Vozidla s nízkou a nulovou produkcí emisí budou mít přednost Olympijská vesnice je vyhrazena pouze pro pěší, cyklisty a vozidla s elektrickým pohonem Olympijská vesnice je vyhrazena pouze pro pěší, cyklisty a vozidla s elektrickým pohonem Všem sportovcům budou k dispozici jízdní kola na cestu mezi městem a olympijskou vesnicí

43 ČOV a ekologie ČOV adresuje všem sportovcům i široké sportovní veřejnosti výzvu Sportuj a chraň životní prostředí ČOV adresuje všem sportovcům i široké sportovní veřejnosti výzvu Sportuj a chraň životní prostředíSportuj a chraň životní prostředíSportuj a chraň životní prostředí Při ČOV pracuje Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„ (pracovala) v současné době únor 2016 Při ČOV pracuje Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„ (pracovala) v současné době únor 2016Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„ Jejím cílem bylo prosazovat myšlenky dodržování ekologických zásad ve sportovní činnosti. Jejím cílem bylo prosazovat myšlenky dodržování ekologických zásad ve sportovní činnosti.

44 Výzva ČOV - Sportuj a chraň životní prostředí Hospodaření s vodou Energetické úspory Hospodaření s odpady a snížení emisí látek škodících životnímu prostředí Doprava Výstavba sportovních objektů Ochrana přírody

45 Hospodaření s vodou · Ve sportovních zařízeních a jejich příslušenstvích, které vlastníš nebo využíváš, užívej vodu racionálně (nenechávej vodu zbytečně odtékat při mytí, při sprchování nech vodu téci co nejkratší dobu) · V těchto zařízeních zabraň zbytečnému unikání vody (kapající kohoutek může způsobit ztrátu až 2000 litrů ročně, obrovské ztráty působí netěsnící splachovací nádržka na WC) · Při vodních sportech a při pohybových aktivitách v přírodě udělej všechna opatření k tomu, aby nedocházelo ke znečišťování vodních zdrojů · Při zálivce sportovišť v maximální možné míře využívej dešťové a užitkové vody · V létě redukuj zalévání sportovišť v době horka, aby se omezilo odpařování, zálivku prováděj v nejchladnější hodině denního cyklu

46 Energetické úspory · Ve sportovních zařízeních a jejich příslušenstvích, které vlastníš nebo využíváš, používej úsporných žárovek, zejména ve veřejných nebo průchozích prostorách, kde se svítí trvale · Uvnitř sportovního objektu udržuj odpovídající teplotu (v tělocvičně 15-20o C, šatny 20o C, umývárny 20-25o C). Překročení optimální teploty o 1o C znamená zvýšení nákladů až o 6 % · Sniž intenzitu vytápění na nejmenší možnou míru, pokud je objekt mimo provoz · Aby nedošlo k energetickým ztrátám, větrej krátkodobě a intenzívně

47 Hospodaření s odpady a snížení emisí látek škodících životnímu prostředí · Minimalizuj množství odpadu, který vzniká při sportovní události nebo provozem sportovního zařízení tím, že omezíš množství obalové techniky po dohodě s dodavateli · Při nákupu potravin pro sportovní událost dej přednost ekologickým výrobkům · Vyhýbej se zboží a obalům z plastů · Dej přednost recyklovanému papíru · Zajisti třídění odpadu · Zajisti, aby na venkovních sportovištích bylo využíváno méně umělých hnojiv a sprejů · Při nákupu sportovního zboží, výzbroje, výstroje i potravin preferuj výrobky s označením ekologické kvality („Ekologicky šetrný výrobek“) · Nadměrný hluk škodí zdraví – proto usiluj o snížení hlučnosti při sportovní činnosti

48 Doprava · Organizuj tréninky a soutěže tak, aby co nejvíce účastníků nemuselo použít osobního auta · Pokud je nezbytná doprava motorovými vozidly, zajisti kolektivní dopravu · Při výstavbě nových sportovních zařízení dej přednost jejich umístění co nejblíže bydliště nebo přihlédni k dostupnosti veřejnými dopravními prostředky, aby se tak zmenšily exhalace způsobené dopravou · Zajisti možnost bezpečného zaparkování nebo uskladnění jízdních kol v místě sportovní události nebo v tréninkovém areálu, aby se tak snížil počet diváků a sportovců, kteří cestují autem · Respektuj dopravní zpřístupnění centrálních odstavných ploch a parkovišť v oblastech sportovně rekreačního využívání území

49 Výstavba sportovních objektů · Před započetím nové výstavby zvaž její potřebnost z hlediska stávajících sportovních zařízení. Maximální využití starších zařízení je ekologičtější než stavba nových, jejichž využití je problematické · Usiluj o dohodu o vzájemném využití a společné údržbě sportovních zařízení s místními školami a dalšími vlastníky sportovních objektů · Výstavbu zařízení pro sportovně rekreační aktivity zabezpečuj koncepčně a ve vazbě na územní plány obcí a měst s ohledem na ochranné podmínky chráněných území · Dbej o to, aby sportovní zařízení byla přizpůsobena stávajícímu osídlení, reliéfu krajiny a přírodě · Při výstavbě sportovních zařízení a při jejich provozu ekonomicky využívej přírodní zdroje · Omezuj znečištění prostředí a množství odpadu při výstavbě sportovních objektů i při jejich provozu · V nejvyšší možné míře požívej stavebních materiálů opatřených známkou „Ekologicky šetrný výrobek“ (izolační a nátěrové hmoty, kotle na vytápění, pračky a prací prostředky atd.) Ochrana přírody

50 · Při tréninku a závodech v přírodním prostředí omezuj počet účastníků akcí a dej přednost menší sportovní akci před masovými podniky · Respektuj pokud možno značené tratě a turistické cesty · V chráněných oblastech uprav sportovní činnost v duchu návštěvního řádu · Zejména v chráněných krajinných územích se řiď pokyny pracovníků ochrany přírody a státní správy a sportovní akce plánuj po vzájemné přátelské dohodě · Posiluj vnímavost k otázkám ochrany přírodního prostředí mezi sportovci a trenéry

51

52 PricewaterhouseCoopers

53

54 Kategorie nákladu (milion Kč) Celkové náklady vyvolané OH Náklady vynaložené před kandidaturou Náklady vynaložené po kandidatuře Org.- provozní investičn í Org.- provozní Investičn í Sportovní areály - stadióny, ost, náklady - v rámci Prahy stadióny - mimo Prahu tréninkové plochy - v rámci Prahy sportovní haly výstaviště Letňany Mimosportovní areály - olympijská vesnice mediální vesnice, MPC/IBC Další výdaje - příprava kandidátské nabídky ostatní provozní výdaje OH výdaje na paralympiádu bezpečnost

55 Položka OH v roce 2016 milion Kč OH v roce 2020 milion Kč Celkové náklady vyvolané OH Výnosy POCOG Výnosy z developmentu Praha a stát Kraje a sportovní svazy Celkové zdroje

56 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Téma 3.Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK."

Podobné prezentace


Reklamy Google