S PECIFIKACE A FORMY ZAJIŠTĚNÍ ICT SLUŽEB POPTÁVANÝCH MALÝMI A STŘEDNĚ VELKÝMI FIRMAMI V M ORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Milena Tvrdíková VŠB-TU Ostrava, EkF Sokolská.

Prezentace na téma: "S PECIFIKACE A FORMY ZAJIŠTĚNÍ ICT SLUŽEB POPTÁVANÝCH MALÝMI A STŘEDNĚ VELKÝMI FIRMAMI V M ORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Milena Tvrdíková VŠB-TU Ostrava, EkF Sokolská."— Transkript prezentace:

1 S PECIFIKACE A FORMY ZAJIŠTĚNÍ ICT SLUŽEB POPTÁVANÝCH MALÝMI A STŘEDNĚ VELKÝMI FIRMAMI V M ORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Milena Tvrdíková VŠB-TU Ostrava, EkF Sokolská třída 33, Ostrava 1, 70121 E-mail: milena.tvrdikova@vsb.cz

2 Tvrzení - Kvalita návrhu a užívání IS/IT má vliv na konkurenceschopnost firmy Cíl využití ICT – zajištění provázanosti mezi vývojem IS a globální strategií firmy, také udržení integrity jejího IS. Problém SME: – dostupnost kapitálu (náročné investice do ICT nejsou většinou prioritou pro vedení těchto firem), – malá informovanost vedení a zaměstnanců o přínosech kvalitních ICT a současných možnostech jejich pořízení s relativně nízkými náklady.

3 Průzkum využívání IT pro podporu činnosti malých a středních firem a institucí (SME) v Moravskoslezském kraji. Průzkum mapuje stav využívání ICT a služeb nabízených IT firmami v tomto kraji (část je zaměřena na využití cloud computingu). Sběr dat probíhá elektronickou cestou. Hlavním cílem projektu je na základě dotazníkového šetření zjistit, jakým způsobem SME v Moravskoslezském kraji zajišťují nákup, provozování a údržbu svých ICT.

4 Vymezení kategorií SME – v souladu s EU. Mikropodniky zaměstnávají méně než 10 osob a jejich roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malé podniky zaměstnávají méně než 50 osob, s ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy nepřesahujícím 10 milionů EUR. Střední podniky zaměstnávají méně než 250 osob s ročním obratem nepřesahujícím 50milionů EUR nebo s bilanční sumou nepřesahující 43 milionů EUR. Analýzy Českého statistického úřadu provedené v letech 1995 až 2005, sledující význam SME pro tuzemskou ekonomiku ukázaly, že nejpočetnější skupinu tvoří firmy do deseti zaměstnanců, nejméně početná je pak skupina středních firem s více než padesáti zaměstnanci. Drobné firmy (do 10 zaměstnanců) zaměstnávají zhruba tolik lidí, jako firmy malé (od 10 do 49 zaměstnanců) a střední (od 50 do 249 zaměstnanců) dohromady.

5 Struktura dotazníku : Část 1. ICT služby a provoz – varianty výběru pořízení aplikací a způsob zajištění jejich provozu. Část 2. Software – preferovaný způsob pořízení a preferované vlastnosti. Část 3. Zaměstnanci – požadavky na vzdělání, dobu praxe, u vysokoškoláků na typ vzdělání. Část 4. Informace o firmě - sféra působení vlivu firmy, klíčová činnost firmy, průměrný počet zaměstnanců ve firmě, pozice, kterou respondent ve firmě zastává.

6 Účel průzkumu Účelem průzkumu je segmentace subjektů dle jejich vztahu k typu zajišťování ICT služby. Dílčími cíli jsou: seznámení se respondentů (firem a institucí) se škálou v současnosti nabízených možností nákupu, provozování a údržby ICT, zmapování požadavků a nároků firem na úroveň vzdělání jednotlivých zaměstnanců pracujících s firemními ICT, zjištění informovanosti firem o možnostech využití Cloud computingu a identifikace klíčových faktorů motivace při rozhodování firem o využití outsourcingu a jeho typu. Dosavadní vzorek respondentů je z velké části tvořen firmami malými (10- 49 zaměstnanců) a středními (50-250 zaměstnanců), působícími v oblastech výroby, obchodu a poskytování služeb.

7 Dosavadní výsledky průzkumu – 1. část V oblasti nástrojů pro komunikaci a osobní informatiky: – je patrný sklon k používání opensource programů. Značně je využíván groupware a naopak je zde téměř absence užívání instant messagingu. – E-mail,vybavení kancelářskými nástroji, antiviry a komprimačními nástroji je pro velkou většinu firem samozřejmé. V části podpora řízení externích vztahů je výsledek překvapivý, užívány jsou pouze e-shopy (firmy nevyužívají elektronické zásobování, elektronická tržiště ani mobilní byznys). Používání analytických nástrojů není taky příliš rozšířené (po odfiltrování mikrofirem a nepodnikatelských subjektů, se však samozřejmě výsledky různí. Zvýší se podíl internetové komunikace a podíl užívání analytických aplikací a aplikací řízení podnikové výkonnosti). V části ERP sledujeme výběr užívaných modulů, způsob zajištění a zodpovědnost za údržbu (překvapivý je zde pouze významný podíl aplikací vyvíjených vlastními prostředky a převaha firem, ve kterých se o údržbu starají vlastní zaměstnanci). V oblasti dalšího software je zjevná malá informovanost o dalších ICT aplikacích. (výjimkami jsou statistický software, CAD u výrobních podniků a databázové aplikace. U ostatních je podíl zanedbatelný).

8 Dosavadní výsledky průzkumu – další části Při pořizování nových ICT (v našem vzorku) firmy preferují nákup licencovaného software, následuje překvapivě opensource a dále vlastní vývoj a pronájem. Z vlastností software jsou preferovány: spolehlivost, flexibilita, konzistence, následují náklady, rychlost a dodatkové služby ve stejných preferencích. Průzkum také ukazuje - firmy na pozicích IT specialistů preferují vysokoškolské vzdělání, nejlépe magisterské. Překvapivý je relativně vysoký počet preferencí absolventů bez IT specializace. Firmy také ve většině případů upřednostňují zájemce s praxí v oboru.

9 Dosavadní výsledky průzkumu – zaměřeno na Cloud computing S existencí Cloud computingu je významná část respondentů seznámená, ale větší část k ní stále nemá důvěru nebo nemá představu, co pojem znamená.

10 Výhody Cloud computingu Aplikace nebo služby, jsou poskytovány z centralizovaných datových center po síti. Díky službám cloud computingu, nemusí uživatelé znát technologie, ani nemusí sami řídit jejich chod. Pro přístup k aplikacím a datům umístěným na serveru se používá webový prohlížeč, nejsou zde žádné zvláštní požadavky na HW. Vysoká škálovatelnost (dynamicky škálovatelné zdroje) a elasticita. Cena – nižší, poskytovatel pronájímá více uživatelům (multitenancy ). Mění software na službu, kde spotřebitel neplatí za licenci ale za to, jak hodně ji používá. Z výpočetního výkonu se stává komodita, kterou kupujeme a škálujeme podle potřeby.

11 Limitující faktory Cloud computingu Možné riziko neudržení stálého provozu informačních technologií po internetu – spolehlivost. Zvýšené náklady na přenosy velkých objemů dat. Obavy o bezpečnost citlivých údajů a dat vůbec. Nedostatek kontroly.

12 Distribuční modely Cloud computingu Je dělen do tří distribučních modelů: SaaS - software jako služba, PaaS - platforma jako, IaaS - infrastruktura jako služba.

13 SaaS Jde o princip sdílení licence software instalovaného na serveru poskytovatele této služby s ostatními uživateli této služby. Firma tedy neinvestuje do nákupu licencí software, hardware, jeho instalace a provozu, ale do pronájmu těchto komponent formou služby za nižší pravidelné udržovací poplatky. Sdílení licence software vede v konečném důsledku ke snížení firemní investice a to jak do zaměstnanců, hardware, tak i licencí software. Současný SaaS běžně používá multi-tenant architekturu, ve které je aplikace navržena tak, aby sloužila více podnikům a uživatelům. Pro lepší škálovatelnost je aplikace nainstalována na více počítačích (tzv. horizontální škálování). Poskytovatel služeb má administrativní kontrolu nad aplikací a je odpovědný za její aktualizaci, instalaci, údržbu a bezpečnost.

14 SaaS Software jako služba (SaaS) je možnost mít profesionální systém zejména pro malé a střední podniky. Mohou zaměřit své rozpočty na konkurenční výhodu, nikoliv na infrastrukturu. Uživatelé nemusí investovat dopředu platí v dohodnutých termínech a jen za skutečnou dobu užívání. Snížená potřeba předvídat rozsah poptávky a investic do infrastruktury. Náklady jsou předem známy, bez překvapivých navýšení. Snadné použití. Služby SaaS se často doporučují pro výhody, jako je snižování nákladů, škálovatelnost a rychlost implementace. Dalším významným přínosem pro zákazníka je to, že posouvá rizika a odpovědnost na dodavatele SaaS.

15 Klady využití SaaS ve vzdělávání : Možnost výuky celé řady studentů (nejen informatici, ale všichni studenti fakulty, kteří mají zájem o dané téma). Tím se zvyšuje povědomí u studentů ekonomických oborů o současných možnostech informačních a komunikačních technologií. Kapacitu sezení lze flexibilně měnit v čase. Přístup k aplikaci z jakéhokoli místa, které nabízí připojení k Internetu. Studenti nejsou závislí na přístupu pouze ve výuce. Protože data jsou uložena u poskytovatele služeb, jsou univerzitní servery nezatíženy. Podpora týmové práce - studenti jsou rozděleni do skupin uživatelů a mohou sdílet data, informace a výsledky své práce, mohou tedy pracovat na úkolu jako tým. Učitel má kontrolu nad přístupem studentů ke studiu. Poskytovatel služeb, samozřejmě sleduje využívání služby a učiteli je přiřazena odpovídající role, on nebo ona může vidět, jak jsou jednotliví studenti aktivní v přípravě na výuku.

16 PaaS Jedná se o pronájem platformy nad kterou aplikace běží (podobné hostingu): Služba poskytující kompletní prostředky pro vývoj a údržbu vlastních aplikací, dostupné prostřednictvím Internetu. na rozdíl od SaaS zde nejsou pronajímány již vytvořené aplikace, ty si zákazník vyvíjí sám.

17 Cloud computing jako nástroj zvyšování kvality informačních systémů malých a středních firem. Při využití XaaS lze doporučit: Pro mikro a malé firmy: nasazení obchodních a informačních portálů (levné, příležitost pro e-marketing a e-commerce), podporu moderních komunikačních forem (rychlé, levné), integraci komunikačních kanálů, BI nástroje (pokud ano, nejlepším řešením je SaaS), ukládání dat, čištění dat (zajištění smysluplné práce s daty).

18 Cloud computing jako nástroj zvyšování kvality informačních systémů malých a středních firem. Při využití XaaS lze doporučit: Pro střední firmy: nasazení obchodních a informačních portálů (e-tržiště), podpora moderních komunikačních kanálů (být v kontaktu se všemi zaměstnanci a partnery), implementace prvků PKI (drahé, ale užitečné pro bezpečnost), BI nástroje (SaaS nebo nákup lokálních instalací), ukládání dat (data warehouse), profilování a čištění dat (zajištění smysluplné práce s daty), Competitive Intelligence (významné pro úspěch).

19 Závěr Ekonomické modely fungování světa procházejí razantními změnami, jako jsou globální konkurence, globální transfery, změny způsobu práce v mnoha oborech nebo tlak na kvalifikaci pracovní síly. Z informačních technologií, se stal nástroj, nezbytný pro podniky, instituce i občany. Je potřebné pro sledovat připravenost a vybavenost firem na nové podmínky a podporovat zavádění nových řešení do firemních informačních systémů.

20 Děkuji vám za pozornost.