Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Volby do Evropského parlamentu Obsah: 1.Základní informace o Evropském parlamentu – pravomoci, složení, poslanci, návštěvy, stáže a pracovní příležitosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Volby do Evropského parlamentu Obsah: 1.Základní informace o Evropském parlamentu – pravomoci, složení, poslanci, návštěvy, stáže a pracovní příležitosti."— Transkript prezentace:

1 Volby do Evropského parlamentu Obsah: 1.Základní informace o Evropském parlamentu – pravomoci, složení, poslanci, návštěvy, stáže a pracovní příležitosti v EP. 2.Volby do Evropského parlamentu. 3.Termíny, způsob voleb, poslanci za ČR. 4.Možné scénáře voleb do Evropského parlamentu. 5.Zdroje informací. 6.Diskuse a závěr.

2 1. Základní informace o Evropském parlamentu – pravomoci, složení, poslanci, návštěvy, stáže a pracovní příležitosti v EP. Evropský parlament je jednou ze tří zakládajících institucí Evropské unie. Během vývoje si po boku Evropské komise a Rady EU, upevňoval pozici, získával více pravomocí a postupně se tak stal důležitým činitelem integračního procesu v Evropě. Zastupuje občany Evropské unie prostřednictvím přímo volených zástupců – europoslanců. Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk Složení: 785 poslanců volených v přímých volbách občany EU. Logo:

3 Funkční období: 5 let Koho reprezentuje: občany Evropské unie Hlavní funkce: demokratická kontrola zákonodárného procesu a výkonné moci, EP Brusel schvalování návrhu rozpočtu. Zdroj: Martin Loew Předseda: volen na 2,5 roku - Hans-Gert Pöttering, předseda EP od r Oficiální stránky Evropského parlamentu: Informační kancelář EP v ČR: Jungmanova ul. 24, Praha l – Nové město

4 Vznik: Parlamentní shromáždění existuje od počátku evropského integračního procesu, ale jeho význam začínal narůstat až po prvních přímých volbách, které se konaly v r EP je jedinou institucí která je volena v přímých volbách všemi občany unie a to na 5 leté funkční období. Volby se konají dle národních pravidel čl. zemí na regionální či celostátní úrovni (v Německu smíšený systém). Parlament podporuje rovné zastoupení pohlaví. Zastoupení žen v EP se neustále zvyšuje, nyní v Parlamentu 1/3 poslankyň, což je více, než najdeme ve většině národních parlamentů…

5 Sídla: EP má tři pracoviště. Oficiální sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se „europoslanci“, scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Mezi plenárními zasedáními se poslanci scházejí také ve dvaceti stálých výborech v Bruselu. Do klubů se poslanci sdružují nikoli na bázi národní, ale podle politické příslušnosti. Sídlo předsednictva Evropského parlamentu a generální sekretariát se nachází v Lucemburku. Sídlo EP v Bruselu

6 Jednání EP: Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích. Evropský parlament je jediným orgánem Společenství, který se schází a rokuje veřejně. Rozpravy, názory a usnesení jsou zveřejňovány v Úředním Věstníku Evropské unie. Rozpočet Evropského parlamentu pro rok 2005 činil 1,272 milionů eur.

7 Velký plenární sál Evropského parlamentu v Bruselu se dvěma patry překladatelských kabin. Zdroj: Martin Loew

8 Pravomoci Evropského parlamentu. Má 3: legislativní, rozpočtovou a kontrolní. Legislativní: na základě procedury spolurozhodování získal Parlament právo rozhodovat společně s Radou EU o většině legislativních návrhů Evropské komise v mnoha oblastech návrhů. Může proto ovlivňovat vznik právních předpisů Unie. Stále ještě sem ale nespadá oblast zemědělství či obchodní politiky. Na rozdíl od národních parlamentů čl. zemí má EP pouze omezené legislativní pravomoci. V současné době se na tvorbě právních předpisů Unie může podílet čtyřmi různými způsoby:

9 Konzultační procedura: Jedná se o nezávazné vyjádření názoru Parlamentu. Ten je vyžadován předtím, než Rada schválí návrh Komise. Je vyžadována pouze v případech, které nejsou ve výslovné kompetenci procedury spolupráce a rozhodování. Procedura spolupráce: Při proceduře spolurozhodování mají poslanci možnost Doplňovat návrhy Komise. Rada EU nemusí reagovat na připomínky Parlamentu. Odmítne-li ovšem EP společné stanovisko Rady, může Rada akt při druhém projednávání přijmout pouze jednomyslně. Procedura spolupráce postupně ustupuje ve prospěch procedury spolurozhodování.

10 Procedura spolurozhodování: Při spolurozhodování se EP podílí na přijímání legislativy rovným dílem s Radou. K jednání o nalezení kompromisních stanovisek existuje dohadovací výbor složený ze stejného počtu členů obou institucí. Nedojde-li k dohodě, může Parlament návrh odmítnout (např. rozhodování o otázkách jednotného vnitřního trhu, zdraví, kultury, transevropských sítí nebo spotřebitelské politiky). Procedura souhlasu: Souhlas se využívá pro důležité mezinárodní smlouvy, rozšíření EU a pro některá významná rozhodnutí v rámci Společenství (např. občanská práva, úkoly strukturálních a Kohezních fondů apod).

11 Rozpočtová pravomoc: Parlament sdílí společně s Radou pravomoc nad finančními prostředky. Schválení rozpočtu vyžaduje souhlas EP. Rozpočet se každoročně sestavuje v prosinci a Parlament v něm odráží své politické priority. Rozhoduje při schvalování většiny výdajů kromě výdajů na zemědělství, u kterých může předkládat pouze pozměňovací návrhy. Kontrolní pravomoc: Spočívá v dohlížení nad aktivitami Unie, činností Komise a dalších orgánů. Pro výkon této pravomoci jsou zřizovány dočasné vyšetřovací výbory. Úloha EP ve vztahu ke Komisi spočívá ve schválení jmenovaného předsedy Komise.

12 Navíc Parlament rozhoduje o jmenování celé Komise hlasováním o důvěře. Parlament má právo Komisi odvolat, tohoto práva však ještě nikdy nebylo využito. EP (resp. Parlamentní výbor či politická frakce) může interpelovat Radu a Komisi. Tyto informace informují evropskou veřejnost o naléhavých a aktuálních událostech. Rada má za úkol předložit Parlamentu svůj program. EP představuje mezinárodní diskusní fórum, kde se jedná o aktuálních otázkách. Veřejné debaty, které se týkají života uvnitř i vně Unie jsou návštěvníkům Parlamentu volně přístupné.

13 Složení Evropského parlamentu: V současné době zasedá v EP 785 poslanců, z nichž 24 zastupuje Českou republiku. V čele EP stojí předsednictvo. S předsedou, kterému asistuje 14 místopředsedů. Mandát předsedy trvá 30 měsíců, jeho hl. úkolem je po tuto dobu reprezentovat Parlament na mezinárodní úrovni a při jednání s dalšími institucemi. V EP se poslanci nesdružují dle národnosti, ale dle příslušnosti k politickým skupinám. Předsedové jednotl. pol. frakcí se společně s předsedou Parlamentu účastní Konference předsedů, která organizuje práci Parlamentu a připravuje program jednání.

14 Poslanci jsou rozděleni do 20 stálých parlamentních výborů, které se zaměřují na specifické otázky (např. ekonomické, právní). Připravují legislativní návrhy, zasedají v Bruselu a jejich jednání jsou veřejná. Politické frakce: Vedle výborů zasedají poslanci v politických skupinách (frakcích), kde jsou sdruženi podle politické, ne státní příslušnosti. Nereprezentují tak zájmy národní, ale společné -celoevropské. Založit novou skupinu může minimálně 19 poslanců z 5 různých zemí Unie. Volí si předsedu a místopředsedy. V jednacím sále zasedají poslanci podle své příslušnosti k politické skupině.

15 V Parlamentu je zastoupeno kolem sta politických stran, které představují důležité politické proudy současné Evropy. Evropská lidová strana a evropští demokratéEvropská lidová strana a evropští demokraté (EPP-ED) Frakce Evropské lidové strany (křesťanští demokraté) a evropských demokratů je s 288 členy (37 %) v Evopském parlamentu početně a také politicky nejsilnější. Frakce pojí dohromady křesťanské demokraty, pravicové a středové konzervativní proudy. Její členové pochází ze všech 27 členských států EU a jako předseda frakce byl zvolen Joseph Daul.Joseph Daul

16 Evropští socialistéEvropští socialisté (PES) Druhou nejsilnější stranu představuje frakce Evropských socialistů s předsedou Martinem Schulzem, která čítá 215 členů z 25 členských států.Martinem Schulzem Aliance liberálů a demokratů pro EvropuAliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Je třetí nejsilnější stranou. Náleží jí 101 členů z 22 členských států. Jejím přesedou je Graham Watson.Graham Watson

17 Unie pro Evropu národůUnie pro Evropu národů (UEN) V této politické skupině je zastoupeno 44 pravicových poslanců ze 6 států EU, kteří odmítli vstup do EPP-ED. Zelení/Evropská svobodná alianceZelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) Sdružuje 42 poslanců ze 13 členských zemí.

18 Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levicelevice (GUE-NGL) Čítá 41 členů ze 14 členských států. Jsou zde zastoupeny politické strany z levé strany politického spektra. Nezávislost/demokracieNezávislost/demokracie (ID) Působí zde 24 členů z 9 zemí Unie. Jde o sdružení pravicově vyhraněných a euroskeptických poslanců.

19 Nezařazení K žádné politické frakci se nezapojilo 30 poslanců z 10 zemí. EPP – ED, PES a ALDE jsou největší politické kluby, které mají dostatečné ideologické zázemí a díky své politické síle mohou zasahovat do všech sfér aktivit EU. Výbory: Práce Parlamentu se odehrává ve 20 stálých parlamentních výborech, které vypracovávají a přijímají zprávy o legislativ. návrzích či přicházejí se zprávami z vlastního podnětu. Zasedání je veřejné a koná se 1 -2 za měsíc. Zabývají se všemi oblastmi aktivit Unie a připravují materiály pro plenární zasedání.

20 Delegace: Delegace EP podporují vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a parlamenty třetích zemí. Jsou zřizovány Parlamentem na Základě návrhu Konference předsedů. Meziparlamentní setkání se odehrávají dvakrát do roka na půdě Parlamentu a na místě určeném partnerským parlamentem třetí země. Předsedové se scházejí na Konferenci předsedů delegací. Ke dni v Parlamentu působilo 34 delegací (10 Evropských a 24 neevropských) a v každé zasedalo cca 15 poslanců.

21 Poslanci Evropského parlamentu. Pravomoci poslanců: Všichni poslanci EP vykonávají svůj mandát nezávisle. Mandát evropského poslance je neslučitelný s funkcemi v dalších institucích EU – toto ale neplatí pro orgány na národní úrovni. Europoslanec vykonává svůj mandát střídavě v Bruselu, ve Štrasburku a ve svém volebním obvodě (v případě ČR je to celá republika).

22 Současní čeští zástupci v EP V červnu 2004 Češi poprvé volili zástupce do EP. Celkem bylo zvoleno 24 českých europoslanců. Výsledky voleb do EP v r. 2004, počty zvolených poslanců: Politická strana: Počet hlasů (v%): Počet poslanců: ODS 30,04 9 KSČM 20,26 6 SNK – Evropští demokraté 11,02 3 KDU-ČSL 9,57 2 ČSSD 8,78 2 Nezávislí 8,18 2

23 Návštěvy, stáže a pracovní příležitosti v EP. Parlament umožňuje občanům EU poznat činnost a práci Parlamentu prostřednictvím návštěv, stáží a studijních pobytů. Navštívit sídla Parlamentu je možné ve všech 3 městech. Na rozdíl od Evropské komise zasedá Parlament veřejně a je tedy možné navštívit jeho jednání. Navštívit Parlament je možné i v čase, kdy poslanci nezasedají. Oficiální prohlídka trvá přibližně 1 – 3 hodiny a zahrnuje výklad o historii a činnosti Parlamentu. Stáže: 3 druhy - stipendium Roberta Schumana (obecné a žurnalistika); -stáže v překladatelství a -stáže v tlumočnictví.

24 Pracovní příležitosti: Český občan má právo ucházet se o práci u Evropského parlamentu, který pro svůj chod zaměstnává přes úředníků z různých členských států. Přijímání nových pracovníků probíhá v pěti různých výběrových řízeních zveřejňovaných v Úředním věstníku Evropské unie a v tisku.

25 2. Volby do Evropského parlamentu. Přímé volby do Evropského parlamentu. V době vzniku společenství byli poslanci národních parlamentů delegováni. Až v r.1976 byl přijat Akt o volbě členů Evropského parlamentu, který ukotvil přímou volbu poslanců a zároveň posílil postavení Parlamentu v rámci Institucí. Systém voleb do EP není jednotný a liší se dle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Rozdíly jsou i v délce konání voleb, počet volebních obvodů, nebo ne / existence uzavírací klauzule. Je snaha o sjednocení volebního systému, ale zatím bez úspěchu.

26 Počet dnů konání voleb do EP: Některé státy věnují evropským volbám pouze 1 den (např. Slovensko), jiné země (např. ČR) volby rozložily do 2 dnů. Poslední parlamentní volby se konaly v rozmezí od 10. do a nynější se budou konat v rozmezí mezi 4. a 7. červnem 2009 ve všech členských státech Unie. Volební obvody: Většina států představuje jeden volební obvod (tj. celé území země), šest států si však pro účel voleb rozdělilo své území do několika obvodů (např. Irsko má čtyři obvody).

27 Uzavírací klauzule (volební práh): Většina členských zemí si nestanovila uzavírací klauzuli – tedy práh, který udává minimální počet získaných hlasů (většinou ve uváděn v procentech), jež musí kandidáti překročit, aby mohli vstoupit do volené instituce (EP). Jinak tomu je v ČR, Dánsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Německu, Polsku a na Slovensku, kde strany musí získat alespoň 5 % hlasů. V Rakousku a ve Švédsku je tato minimální hranice stanovena na 4 % a v Řecku na 3 %.

28 EP spustil kampaň k červnovým volbám. EP v březnu t.r. oficiálně zahájil informační kampaň k evropským volbám. Cílem je zvrátit nízkou volební účast. V r přišlo necelých 46 % voličů, což bylo o 17 % méně, než při historicky prvních volbách do EP v roce Volby se konají mezi 4. a 7.červnem ve všech zemích EU, v ČR to bude 5. a 6.června EP vydá na kampaň celkem 18 mil. eur (cca 477 mil. Kč) – v přepočtu na 1 voliče cca 5 eurocentů (1,3 Kč). Kampaň bude politicky neutrální, využije billboardy, trojrozměrné instalace, nebo spoty v rozhlase a televizi. Ty mají podobu zpráv, které by si občané přáli slyšet. Na obrazovkách se objeví během května.

29 Informační kampaň poukazuje na 10 konkrétních oblastí. Podle národních zájmů se každé z členských zemí budou prezentovat 4. Pro ČR byly vybrány energetické zdroje, paliva a změny klimatu, ochrana spotřebitele a otázka potravin. Od dubna se mají objevit na billboardech, kterých má být 10 v každém regionu. Během května se má objevit na některém pražském náměstí tzv. choice-box, tedy místnost, v níž budou moci lidé vyjádřit na kameru svůj názor na různá témata. Výběr z nahrávek se denně bude objevovat na venkovní straně choice-boxu a na obrazovkách v Bruselu. Politici budou mít možnost na tato sdělení reagovat. Celkem má být těchto choice-boxů v Evropě 36.

30 Komise hodlá dostat mladé lidi k eurovolbám, využije MTV. Evropská exekutiva chce bojovat proti nezájmu nejmladších voličů o volby do EP, a proto spustila za pomocí hudební stanice MTV rozsáhlou kampaň s podtitulem „Slyšíš mě, Evropo?“ Ve volbách v r se mladých lidí ve věku let poklesla jejich účast na 40 %. Vyroben poutač, který odkazuje na happening, který se uskuteční ve 3 evropských městech včetně Prahy 30. dubna, kdy budou tisíce mladých lidí skandovat slogan „Slyšíš mě, Evropo?“. Komise chce tímto zvolit jiný způsob komunikace s mladými lidmi.

31 3. Termíny, způsob voleb, poslanci za ČR. 5. a 6.černa budeme volit podruhé poslance do Evropského parlamentu. Letos jich budeme volit 22 oproti 24 v r Voliči z 27 členských zemí budou volit 736 europoslanců. Nejsilnějšími frakcemi pravděpodobně zůstanou lidovci a socialisté. Zatímco co současném EP mají středopravové síly větší obsazení, než středolevé, novém parlamentu budou vyrovnané.

32 V nově obsazeném parlamentu bude zhruba stejný počet protievropských a extrémně pravicových europoslanců jako v parlamentu se starým složením, tedy zhruba 45. Způsob voleb: Tradiční způsob: do schránek dostane každý volič kandidátní listiny se jmény kandidátů, místem volební místnosti a popisem, jak vybírat kandidáty a jak volit.

33 Do evropských voleb se letos v ČR přihlásilo 33 seskupení ! Kandidátní listiny předložilo 33 politických seskupení. Je jich tedy o 2 více než před 5 lety. Kromě 5 hlavních parlamentních stran se do evropských voleb přihlásilo i hnutí Nezávislí a strana SNK ED, které uspěly v prvních eurovolbách. Někteří z jejich europoslanců ale nyní kandidují za nová uskupení. Patří k nim Jana Hybášková, která nyní kandiduje za Evropskou demokratickou stranu, a Vladimír Železný, který založil hnutí Libertas.cz. Na kandidátce tohoto hnutí budou i poslanci Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel – pomohli svrhnout vládu.

34 K letošním nováčkům patří také Strana svobodných občanů, které vede spolupracovník prezidenta Petr Mach, názvem velmi podobná Strana svobodných demokratů a Strana demokracie a svobody. Mnohé o svém programu vypovídají dvě nová uskupení – Suverenita a Lidé a Politika. Hnutí Starostové a nezávislí v čele se senátorem Jaromírem Štětinou, se rozhodlo kvůli volbám vytvořit koalici se stranou Alternativa. Osobitá je také koaliční kandidátka s názvem Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy. Ekologicky ladění voliči si budou moci vybrat mezi Stranou zelených, hnutím Zelení a Demokratickou stranou zelených. Mezi staronové účastníky volebního klání patří spolu s ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM také krajně pravicová Dělnická strana, monarchistická strana Koruna česká,

35 Humanistická strana, Republikánská strana, Moravisté nebo Balbínova poetická strana. Na seznamu naopak v porovnání s evropskými volbami 2004 chybí Občanská federální demokracie podnikatele Viktora Koženého nebo Nezávislá iniciativa, která měla v čele kandidátky Noru Baumbergovou, známější jako pornohvězdu Dolly Buster. Kampaně: Byly zahájeny nedávno a budou zesilovat. ČSSD a KSČM vydaly na svých internetových stránkách programová prohlášení, týkající se nejen domácích, ale i celoevropských témat.

36 ODS tak zatím neučinila. KDÚ ČSKL nevykazuje žádné změny ve své evropské politice. Vedoucím kandidátky je Zuzana Roithová, která se zabývá ochranou práv evropských spotřebitelů. Strana zelených se chce věnovat vytváření „zelených pracovních míst“, ochraně klimatu a snižování závislosti na Rusku. Strana, která se nejvíce věnuje evropským tématům je nově Založená Evropská demokratická strana (EDS) někdejší diplomatky a členky SNK-ED Jany Hybáškové. Strana zdůraznila, že její program je koncipován tak, aby „slova nepředbíhala její schopnosti“. „Opozicí“ má šanci stát se Strana svobodných občanů klausovce Petra Macha.

37 4. Možné scénáře voleb do Evropského parlamentu. Je otázkou, kolik voličů se rozhodne v červnu k volebním urnám přijít. V r volební účast v ČR lehce přesáhla 28 %. Od r. 1979, kdy se poprvé konaly přímé volby do EP se volební účast neustále snižuje. Kampaň před evropskými volbami bývá velmi často zamě- řená na národní témata. Politické strany nepředkládají celoevropské kandidátky a jen výjimečně vedou celoevropskou volební kampaň. Ústavně právní výbor EP pracuje na nových pravidlech, která by mohla z voleb do EP udělat skutečně celoevropské volby. Pokud dojde k jejich schválení, volilo by se dle nich v r.2014.

38 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo šetření s těmito výsledky: Hlasovat hodlá 49% („rozhodně ano“ 21%, „spíše ano“ 28%), 36% pravděpodobně k volbám nepůjde a 15% ještě není rozhodnuto. Stranické preference: ODS 31%, ČSSD 29%, KSČM 15,5%, Strana zelených 6,5%, a KDU-ČSL 5%. Pro 30% hlasujících je nejdůležitější stranická příslušnost, 28% preferuje samotnou osobnost a pro 40% jsou obě tyto charakteristiky stejně významné.

39 V posledních osmi měsících si Evropa prošla několika krizemi, hlavně institucionálním sporem vyvolaným irským odmítnutím Lisabonské smlouvy, mezinárodní geopolitic- kou krizí v Gruzii a na Blízkém východě a pokračující finanční a ekonomickou krizí, jež měly za následek rozšiřující se neklid po celé Evropě. V důsledku těchto krizí politici argumentují, že jsou občané stále více přesvědčeni o tom, že ekonomické problémy, ale také výzvy jako energetická bezpečnost a klimatické změny, mají evropskou dimenzi, což se projeví v účasti u evropských voleb a evropské demokracii tak dodá nový impuls. Evropská unie je důvěryhodný nástroj, který může pomoci vyřešit krize.

40 Lidé ale často vidí pouze svou zemi, a volí do EP na základě vnitropolitické situace. Ale krize by na druhou stranu mohla k volbám přivést více lidí. (Např. se ukázalo, že bez Unie by na tom Irové byli stejně jako Island a proto u Irů probudil nové sympatie k Lisabonské smlouvě.) V Evropě na tom nyní nejsme dobře (demise vlády v době našeho předsednictví…) Teď bude záležet jen na stranách, s jakým programem přijdou a v tom se odrazí i jejich úspěch v eurovolbách a nepřímo i naše postavení v Evropské unii.

41 5. Zdroje informací. 1.Stránky Evropského parlamentu default_cs.htm 2.EUROSKOP – oficiální portál vlády ČR 3.EurActiv - Vaše internetová brána do Evropy

42 6. Diskuse a závěr. Materiál z výše uvedených zdrojů zpracoval Robert Hrabčík, člen TEAMU EUROPE při Evropské komisi a člen Evropského hnutí v České republice.

43 Děkuji za pozornost a žádám Vás o případné dotazy. Tento seminář byl zpracován a realizován v rámci akcí Evropského hnutí v ČR. European Movement in the Czech Republic Evropské hnutí v České republice


Stáhnout ppt "Volby do Evropského parlamentu Obsah: 1.Základní informace o Evropském parlamentu – pravomoci, složení, poslanci, návštěvy, stáže a pracovní příležitosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google