Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA A ZNALECKÉHO MINIMA 2015 (druhý semestr kurzu) OCEŇOVÁNÍ NELESNÍCH POROSTŮ A OKRASNÝCH ROSTLIN (DŘEVIN) Brno 23. května 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA A ZNALECKÉHO MINIMA 2015 (druhý semestr kurzu) OCEŇOVÁNÍ NELESNÍCH POROSTŮ A OKRASNÝCH ROSTLIN (DŘEVIN) Brno 23. května 2015."— Transkript prezentace:

1 KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA A ZNALECKÉHO MINIMA 2015 (druhý semestr kurzu) OCEŇOVÁNÍ NELESNÍCH POROSTŮ A OKRASNÝCH ROSTLIN (DŘEVIN) Brno 23. května 2015

2

3

4 Pro definici ZELENĚ, je použita ČSN Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice, zeleň: (1) soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek (2) v územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území, která je rovnocenná jiným funkcím, jako je např. doprava nebo bydlení; rozlišuje se zeleň v hlavní, dominantní funkci, kdy je jedinou náplní území, např. parky a zeleň v doplňkové funkci, kdy je součástí ploch s jinou hlavní funkcí, např. s bydlením Norma obsahuje pro znalce další důležitou terminologii týkající se zeleně a to jak v kapitole 9. Zeleň a vegetace, z níž jsou výše uvedené definice, tak zvláště v kapitolách: 10. Prvky a doplňky zeleně 11. Druhy zeleně 12. Vlastnické vztahy a přístupnost zeleně DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů

5 K rozšíření charakteristik zeleně uvádíme (FÉR, F. 1997), ZELEŇ: souhrnné označení většinou trvalé vegetace v územně plánovací praxi. Zahrnuje veškeré stromy, keře, květinové výsadby, trávníky, loky a pastviny, nikoliv vegetaci lesní. ZELEŇ mimo zastavěná území sídel je souborně označována jako rozptýlená. Jde o porosty dřevin vč. bylinného patra, jež nejsou lesem ani součástí zastavěných částí. Tvoří ji převážně dřeviny cílevědomě vysázené nebo spontánně rozšířené, rostoucí v různých seskupeních ve venkovské krajině. Vztah rozptýlené z., k ostatním krajinným prvkům se odráží v tzv. doprovodné z., navazující na útvary technické (komunikace, energovody, oplocení, rozmístění zemědělských kultur) a dále na útvary přírodní (vodoteče, vodní plochy apod.) a má většinou liniový charakter. Rozptýlená z., nenavazující na ostatní krajinné prvky se označuje jako z. samostatná (remízy, větrolamy, solitéry).

6 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Při řešení těchto otázek musí znalec posuzovat kvalitu docílené návaznosti a propojenost všech vnějších funkcí, které by měly společně vytvářet určitý krajinný systém. Stromová forma z. zvýrazňuje nejpřirozenější krajinné linie a podtrhuje celkovou prostorovou modelaci území. Vytváří spojnice významných krajinných prvků, čímž celý kompoziční prostor sjednocuje. V tomto místě si dovolím upozornit na dva s tímto související výrazy, s jejichž obsahem se musí znalec v určitém případě zadání posudku zabývat, a sice: územní systém ekologické stability a jeho význam při vytváření systému ekologické stability krajiny. krajinný ráz

7 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) systém přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých propojených ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES má tyto základní části:  centrum biotické diverzity = biocentrum = trvalá existence charakteristických druhů organismů a jejich společenstev, genetická biodiverzita;  biotický koridor = biokoridor = „silnice a dálnice“ propojující biocentra a umožňující migraci organismů; b. nespojité a spojité dle možnosti pohybu jednotlivých druhů – ptáci versus rostliny s těžkými semeny apod.;  ochranná zóna = zamezuje pronikání antropogenních vlivů do biocenter a biokoridorů;  interakční prvek = biocentra a biokoridory příznivě působící na okolní méně stabilní části kulturní krajiny (např. poskytnutím dočasného prostředí k životu atd.); ÚSES má význam v rámci územních struktur, zvláště ovlivňováním ekologické stability krajiny. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se ochrana přírody a krajiny zajišťuje zejména ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny. KRAJINNÝ RÁZ přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti.

8 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Stále máme tedy na mysli onu důležitost a význam používání správné terminologie v předmětu FEld. V této souvislosti je nutné připomenout, že výrazy týkající se definice dřevin obsahují také významné právní normy, např. zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění obsahuje v § 3 Vymezení pojmů výrazy:  územní systém ekologické stability krajiny (viz též výše)  významný krajinný prvek  dřevina rostoucí mimo les Dále např. Nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků obsahuje ve svém § 1 Druhy krajinných prvků výrazy:  mez  terasa  travnatá údolnice  skupina dřevin  stromořadí  solitérní dřevina, kdy součástí všech zmíněných termínů může – dle tohoto nařízení – být dřevinná vegetace.

9 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Stromové taxony – požadavky na znalost Základní požadavky na znalost dřevin v sobě obsahují požadavek na určení – a tedy znalost - minimálně těchto skutečností: 1. Název dřeviny (vědecký = latinský, český) 2. Původ, případně areál rozšíření 3. Habitus (strom, keř, koruna) 4. Velikosti (výška, výčetní průměr) 5. Stáří (fyziologické) 6. Kůra, borka 7. Větévky, pupeny 8. Listy, jehlice 9. Květy, květenství 10. Plody a plodenství, semena 11. Vegetativní zmlazování (regenerace) 12. Hlavní rozlišovací znaky 13. Rozšíření a hlavní nároky na stanoviště – ekologie (světlostní, půdní /pH/, vlhkostní, ovzduší) 14. Použití (lesní porosty, skupiny, příměs „vtroušené“, solitéra) 15. Ostatní vlastnosti: mrazuvzdornost, toxicita, odolnost k solení, fytoncidnost

10 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Termíny a definice týkající se dřeviny obsahuje již zmíněná ČSN ve své 7. kapitole, resp. v monografii FEld, kapitola 1.4., jsou pod termínem 48 uvedeny alespoň ty základní, tj.: 7.1 dřevina mladá dřevina dospělá dřevina jehličnatá dřevina; jehličnan; konifera listnatá dřevina; listnáč

11

12 FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

13 SUBSYSTÉM A: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ STROMOVÉHO JEDINCE (POROSTU) Jde o lokalizaci: 1)předmětného jedince (stromového, keřového), resp. jedinců rostoucích mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen PUPFL) 2) trvalých porostů charakteru lesních porostů na PUPFL 3) trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích Subsystém obsahuje jednotlivé základní informace související s místem výskytu, včetně „vztahových“ informací z hlediska strom-okolní prostředí. Číselné kódy přidělené jednotlivým informacím slouží pro možnost venkovního sběru dat prostřednictvím PC, resp. jejich následné používání prostřednictvím SW, při sestavení, doplňování a precizaci jednotlivých rovin podstatných skutečností (entit), tj. množiny rovin = RS 1 – RS 2 - RS 3 - RS 4 …RS 1+n (viz „Strukturovaného schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací“, část systémová syntéza – FEld systémová metodologie - vymezení, členění a struktura). FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

14 Lokalizace předmětného místa, tj. např.:  katastr nemovitostí,  popis a orografie terénu,  digitální model terénu /DMT/,  sklon svahu,  nadmořská výška,  expozice (světová strana), celkem 93 základních vstupních informací. charakter růstu stromu (solitér, alej, růst v zápoji, skupina, polygon, porost, etáž) vztah strom a okolní prostředí z hledisek ohrožení: o stromu - změna výšky terénu pod korunou (zvýšení- snížení); zhutnění půdy, půda podmáčená – suchá – písčitá o okolí – stavební nemovitost (narušování objektů); ohrožení osob; doprava; ochranná pásma přenosových soustav - produktovody (nadzemní a podzemní vedení)

15 FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování SUBSYSTÉM B: VIZUÁLNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ diagnostikování prostřednictvím zrakového vnímání Přístup, který neumožňuje objevit např. procesy probíhající uvnitř stromového jedince, či porostů, vč. jejich významné části podzemní – kořenový systém a rhizosféra. na základě vizuálně viditelných výstupů:  morfologické (mikro- a makromorfologické) znaky, proměnlivost  vlastnosti fyziologické (biologické) tj. zvláště růst, zdravotní stav, nároky na stanovištní podmínky a další je schopen znalec – nejlépe specialista dendrolog, resp. v kombinaci s fytopatologem – tento subsystém realizovat, na odborně vyšší, či nižší úrovni. Míra objektivnosti skutečností, obsažených v odpovědích na otázky zadavatele posudku, je ovlivněna výrazným podílem individua znalce. Je úměrná stavu, kvalitě a schopnostem (vědomosti, zkušenosti) daného znalce.

16 Jde o posouzení:  zdravotního stavu,  biomechanické vitality,  sadovnické (estetické) hodnoty na místě samém, v rámci místního šetření – dle kritérií podrobně popsaných a dále obsažených (viz např. subkapitola ) Zvláště mechanická poškození mohou v konečném důsledku vézt ke snížení „ekonomických“ parametrů, ale i kritérií bezpečnostní diagnostiky. FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

17 Subsystém B. dále obsahuje „Speciální metodiky vizuálního hodnocení“  Metoda SIA (Statics Integrating Assessment)  Metoda WLA (Wind Load Analysis)  Metoda VTA (Visual Tree Assessment)  Metody a systémy užívané v USA a Kanadě Ve většině případů jde o metodiky, jež prostřednictvím modelů (matematických, empirických) řeší problematiku náležející do zvláště dvou významných oblastí znalecké činnosti a sice: a) bezpečnostní diagnostika, její část stromový jedinec - identifikace a hodnocení rizik, potenciální rizika selhání šetřeného stromu, detekce vad (vč. vad skrytých). Z těchto důvodů bude uveden přehled a postupy nejčastěji používaných speciálních metodik. V části 4. přednášky „Bezpečnostní diagnostika“ jsou uvedeny skutečnosti týkající se jejich aplikací v konkrétních oblastech znaleckých činností - typech znaleckých posudků (dále též TZP) V rámci oboru FEld je definován výraz „Bezpečnostní diagnostika“, pro jejíž část je používáno synonymum „provozní bezpečnost“ (např. KOLAŘÍK, J., 2003, 2005) b) oceňování okrasných rostlin (dřevin) – resp. objektivní určení hodnoty případných srážek a jejich prokazatelné zdůvodnění umožňující přezkoumatelnost znaleckého posudku (např. redukční koeficient RK FA ) viz dále FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

18 Redukční koeficient RK FA (ALEXANDR, P. – FÉR, F., 2006, 2008, 2014) vychází z potřeb a současných možností soudního znalectví, co možná objektivně určit hodnotu případných srážek - ve smyslu ekonomické hodnoty hmotného statku - stromových jedinců charakteru okrasných rostlin (stromových taxonů na nelesních pozemcích), při aktuálním právním stavu. Redukční koeficient nebyl vydán žádnou právní normou, prošel vnitřní oponenturou v rámci České unie soudních znalců v LH. Jde tedy pouze o jednu z možných pomůcek, která vznikla z podkladů při vykonávání praktické znalecké činnosti. Jeho účelem je objektivizace používání výše zmíněných srážek, jako jednoho z nejzodpovědnějších kroků v rámci oceňování předmětného stromového jedince. V mnoha případech totiž dochází - díky individuálnímu přístupu znalce - k významným odchylkám při použití těchto srážek, ať již z jakýchkoliv důvodů a příčin, ale zvláště – většinou - bez prokazatelného zdůvodnění. Tím se ovšem dostávají výsledky takovéhoto posudku – s odstupem např. již i několika měsíců – do pozice jeho nepřezkoumatelnosti. FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

19 RK FA používá jako kriteriální faktory:  zdravotní stav (symptomy poškození – celkové fytopatologické projevy)  biomechanická vitalita  sadovnická /estetická/ hodnota. VLASTNÍ VÝPOČET: Výsledný „Redukční koeficient RK FA “ je veličina získaná aritmetickým průměrem koeficientů, tj. K 1 a K 2, jako možný interval, jemuž jsou přiřazeny konkrétní výše procent pro redukci základní ceny, což je „know how“, autorů koeficientu RK FA, vzniklé na základě výsledků prací na „Metodě CFA“, verifikované v rámci soudně znalecké praxe autorů. K 1 + K 2 RK FA = FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

20

21 (Os/Oi). 100 K1 K

22 FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování [1] [1] Modifikované klasifikace pro potřeby RK FA, viz TABULKY „Z, S, B“. Přizpůsobení spočívá např. u zdravotního stavu a biomechanické vitality v „posunutí stupňů“, tj. z 0-4 na 1-5; u sadovnické hodnoty nejhodnotnější jedinec má stupeň 1, nevyhovující stromový jedinec potom stupeň 5.

23 FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

24

25 Redukční koeficient RK FA s přiřazenou konkrétní výší srážek, stav k

26 FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování Pro potřeby úrovně požadované zadavatelem znaleckých posudků (soudy, policie ČR), však zjišťování klasických morfologických znaků nestačí. Jak vizuálně charakterizovat obvykle neviditelné podzemní části stromů, nebo zjistit jejich životní projevy, tedy fyziologické procesy, které jsou neviditelné, ale mají pro stromy zásadní význam. V současné době je studium takovýchto procesů (např. fotosyntézy a respirace při metabolizmu veškerého organického uhlíku, příjmu minerálních živin apod.) technicky i finančně náročné a mohou se jím podrobně zabývat jen specializované výzkumné instituce, nebo školy. Z hlediska terénní práce rovněž představuje problém i to, že potřebná měření jsou většinou vázána na stacionáry, např. na klimatizované skleníky potřené pro pěstování geneticky definovaného rostlinného materiálu, výstavbu vysokých věží potřebných pro zpřístupnění korun, všeobecně vzato dlouhodobě sledované pokusné plochy apod. Pro některé účely je vhodný i dálkový průzkum (např. pro studium fluorescence indikující fotosyntetickou pralesů v povodí Amazonky), ovšem pokud nevadí vysoké náklady, postačí jeho rozlišovací možnosti a schematické snímkování v relativně dlouhých periodách. Mezi základní fyziologické procesy patří také i růst a jeho výsledek – struktura či architektura stromů (čímž opětovně navazujeme na morfologii) a také vodní provoz, tedy soubor s vodou spojených procesů, jejichž účelem je poskytovat vodík na stavbu organických sloučenin, zajišťovat většinu transportních procesů v rostlině a především zajišťovat optimální teplotu exponovaných rostlinných orgánů, aby v nich mohla účinně probíhat fotosyntéza (tedy svým odparem ochlazovat povrch listů).

27 FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování SUBSYSTÉM C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA Prof. Ing. Jan ČERMÁK, CSc. Funkční biometrie stromových jedinců a porostů představuje složitá měření (dendronika) a následnou interpretaci v oblasti funkčních biometrických parametrů - fyziologii rostlin – s obsáhlým matematicko- fyzikálním aparátem (ČERMÁK, J. 2007). V rámci těchto měření je venkovně zjišťována mj. velikost ploch desorpčních povrchů pro vodu a absorpčních pro CO 2 a spolu s aktuálním absorpčním povrchem kořenů docházíme následně k charakteristikám růstového potenciálu daných stromových jedinců. Jde o kvantifikaci volumetrických charakteristik aktivní rhizosféry každého arborescentního individua jako celistvé entity a bilanci jeho operačních ploch, z nichž vyplývá zvláště: o stanovení přímých zdrojů minerálních živin o pufrovací kapacity každého jednotkového subsystému o disponibility vody v něm o právě tak jako (zejména v době globálního oteplení rozhodujících) toků energie v kontinuu půda-rostlina-atmosféra o stav vodivých pletiv o změny entropie na kritické hierarchické úrovni. Neméně důležitá je biomechanická odolnost - z pohledu kotevních vlastností subterranního systému, aerodynamické rezistence skeletu fylomu spolu s flexibilitou či rigiditou kaulomu individua a integrujících poměrů (např. u celé hodnocené populace) - vůči silným atmosférickým perturbancím (poruchám), jejichž frekvence se v současné době i s výhledem do budoucna podstatně zvyšuje.

28 SOUČASNÝ STAV Z HLEDISKA VYUŹITELNOSTI FUNKĆNÍ DIAGNOSTIKY V SOUDNĚ-ZNALECKÉ PRAXI Na lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy Univerzity v Brně a v posledních letech i v doktorandském studiu na Ústavu soudního inženýrství VUT Brno jsou – v rámci výzkumných a studijních programů dendroniky a forenzní ekotechniky:les a dřeviny - používány nové instrumentální metody pro měření struktur a vybraných fyziologických procesů u vzrostlých stromů. V současné době jde zvláště o měření:  struktury, tj. kvantitativní měření kořenového systému a stromové koruny  fyziologických procesů – sledovány jsou především ty, které lze měřit mobilním zařízením kdekoliv v terénu, na úrovni celých stromů a porostů  hodnocení mechanických parametrů stromů (dosud prováděno převážně pomocí vizuálních metod založených na identifikaci vizuálně patrných znaků vnitřního poškození a probíhajícího rozkladu, vnějších poškození a habituálních defektů). Tyto metody umožňují získání informací o funkčním stavu celých stromů (nikoli jen jejich dílčích pletiv) a jsou použitelné v jakýchkoli terénních podmínkách u nejrůznějších druhů dřevin. Metody byly na univerzitě ve spolupráci s několika dalšími institucemi přímo vyvinuty, nebo převzaty a adaptovány k danému účelu a jsou v současné době zaváděny v řadě dalších evropských zemí, v Austrálii i USA. FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

29

30 Výsledkem bude měření formou aplikace metody „CFA“ (contact flora assessment), tj. kontaktní měření stromových jedinců zařízeními (přístroji), které budou:  nedestruktivní, neboť právě jedním z úkolů znalce je v mnoha TZP určit míru poškození předmětného stromového jedince, kdy dnes již samotný vlastník nepovolí použití např. Pressslerova nebozezu  kompaktní (prostřednictvím pozemního snímání veličin zařízením umístěným vedle stromového jedince na stojanu, persp. na výložníku pojízdné forenzní laboratoře); kompaktnost v sobě skrývá i požadavky na časový rámec (myšleno rychlé a snadné zahájení měření)  technologicky pracující v režimu funkční diagnostiky, viz „Metoda CFA“, jež umožní provedení detekce podzemní (kořenový systém, parametry rhizosféry) i nadzemní části (transpirační proud, efektivní tvar koruny, asimilační orgány) šetřeného stromového jedince; za samozřejmé se pokládá schopnost lokalizovat a zakreslit případné rozsahy hnilob a infekcí  negativním parametrem zde bude určitě cenová dostupnost (resp. nedostupnost). Do budoucna musí být ale na takové úrovni, aby bylo reálné, že si znalecký ústav tuto technologii pořídí a soudy, či policie takový posudek zaplatí FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY – přibližování se exaktnosti ve znaleckém dokazování

31 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS Bezpečnostní diagnostika (BD) v oboru FEld se zabývá procesem vymezení (klasifikace), zjištění (rozpoznání) a stanovení kvantitativních a kvalitativních parametrů (úrovně) ve třech typologicky významných skupinách, které byly vytvořeny prostřednictvím typologie znaleckých posudků:  Porušení pracovních a technologických postupů ve smyslu bezpečnosti práce a ochrany zdraví a poranění osob (jak pracovníků, tak návštěvníků lesa),TZP: 3B, 4LB  Selhání stromových jedinců v nebezpečném (rizikovém) prostoru a poranění osob, případně i poškození majetku, TZP: 6LEB  Poškození ekosystému (dřevin, lesa), vč. např. havárie, z pohledu ekotechnického TZP: 9EBO

32 U průběžně a odborně udržovaných stromových jedinců se nebezpečné vady vyvíjejí pouze ojediněle a tyto stromy představují menší riziko pro své okolí. Znalec se však při práci na znaleckých posudcích setkává:  jednak většinou s druhou částí stromových jedinců – s těmi, kteří neměli to štěstí na zájem a péči svých majitelů,  v minimu posudků posuzuje stav, resp. rizika stromových jedinců, kteří se nacházeli v určitém programu péče,  dále se stromy rostoucími v lese, kde průběžnou péči v přeneseném slova smyslu naplňují výchovné zásahy (prořezávky, probírky), resp. jednotlivý, či skupinovitý výběr  ale také s antropogenním poškozením stromových jedinců v lese, i mimo les,  včetně sebepoškozením antropogenního jedince, Následující poznatky (samozřejmě kromě citovaných literárních zdrojů) a případná zobecnění vyplývají z více než 9500 stran znaleckých posudků, vypracovaných autorem a jeho zkušeností. BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS

33 Znalec během šetření získává relevantní údaje o:  jevech (fyziologických, životních),  interindividuálních a intraindividuálních odlišnostech a procesech, týkajících se chování předmětu šetření (i pomocí např. přístrojové techniky, „Metody CFA“ apod.) s cílem odpovědět na otázky zadavatele znaleckého posudku. Pro tuto znaleckou činnost by měl být znalec jmenován také pro znalecký obor BEZPEČNOST PRÁCE. BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS

34 Ještě 2 poznámky: Synonymem pro tu část termínu bezpečnostní diagnostika, jež se týká stromových jedinců, je používán termín „provozní bezpečnost“, který definuje Kolařík (KOLAŘÍK, J., 2005) jako, cituji: „takový jejich stav, kdy neohrožují lidské životy a zdraví ani majetkové hodnoty“, konec citace. Autor ještě vymezuje platnost termínu, zejména - nikoli však výlučně - na urbanizované prostředí měst a obcí. Znalci nepřísluší výklady právních norem (v tomto případě jde zvláště o Občanský zákoník), nicméně při řešení těchto TZP, by do úvodního textu - v kapitole bezpečnostní diagnostika – měl zařadit alespoň větu, že: Odpovědnost za tuto skutečnost je zvláště na vlastníku šetřených jedinců!!

35 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS Velmi zajímavá, viz monografie „FEld“ je část věnovaná historii péče o rizikové stromy, některé práce se věnovaly také detekci a hodnocení rizikových stromů. Jenom krátká ukázka…. Je skutečností, že první odborné materiály vycházely z dlouhodobého pozorování vztahů v rámci stromových jedinců, selhání v důsledku poruchy nebo hniloby a tedy, že současné systémy hodnocení nebezpečnosti stromů jsou založeny na zkušenostech z počátku „arborikulturalistů“ (arboriculturalists) [1]. [1] Svojí profesí bylo mnoho z nich např. lesníky, neboť tito lidé museli být zapojeni do dlouhodobého pozorování vztahů týkajících se stromových jedinců. Informace o selhání stromu v důsledku poruchy nebo hniloby jsou takto získávány již více než jedno století a mnohé cenné postřehy průkopnických arboristů mají svoje opodstatnění do dnešní doby. Bohužel (WILLIAMS, R. W. 2009) některé získávané vědomostí byly přenášeny pouze verbálně a mnoho se jich tím pádem ztratilo. A tak se zkušenosti - v minulosti již jednou nabyté - musely získávat znovu. PEETS shromáždil praktické rady pro strukturální podporu ve své knize "Tree Repair“. V r uvádí Britský „Arboriculturalists“ informaci o: „nebezpečných stromech a potřebě jejich inspekce“, a práci, "Péče a rekonstrukce okrasných stromů", uzavírá s prorockým odkazem, na „rostoucí počet soudních procesů“! [1] [1] Arboriculture (lidé = arboriculturalists) je výsadba a ošetřování dřevin, zvláště stromů = pěstování stromů (jednotlivě, nebo v malých skupinách). Hlavním zájmem arborikulturalistů (v doslovném překladu sadařů) je zdraví jednotlivých stromů. Arboristika, neboli komplexní péče o stromy je dynamicky se rozvíjející obor zahradnictví, který se zabývá zejména stromy rostoucími mimo les. Tedy stromy v našich sídlech a krajině našeho nejbližšího okolí. Certifikace ETW (European Tree Worker) a osoba s tímto označením, je certifikovaným Evropským arboristou. Je to odborník, který ošetřuje dřeviny rostoucí mimo les se záměrem udržet je zdravé a ve stavu provozní bezpečnosti. Navrhuje řešení ošetření na základě arboristických znalostí a zároveň bere v potaz zájmy ochrany přírody a životního prostředí a nařízení dotýkající se bezpečnosti práce. Více informací na

36 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS Symptomy, vady a odchylky v růstu a stavbě dřeva ovlivňující stabilitu (dřevin) stromů Normální anatomická stavba dřeva se vyznačuje dření ve středu kmene, poměrně okrouhlými letokruhy, pokud možno stejně širokými, pozvolným přechodem letokruhů, bez náhlých změn v rozměrech od širokých k úzkým nebo naopak. Příčiny anatomických vad dřeva, resp. dřevin jsou různé. Mohou to být jak vlastnosti dědičné, tak vlastnosti získané během růstu stromů, např. nevhodné stanoviště, špatné pěstební zásahy, popřípadě i různé poškození dřeviny, nebo vlivy klimatické apod. Dle Prof. Dr. Techn. Ing. Karel BALABÁN, patří sem hlavně tyto vady dřeva:  nepravidelná stavba letokruhů  nepravidelný průběh dřevních elementů  v letokruhu nestejný poměr dřeva jarního k pozdnímu  reakční dřevo (tlačné, červené nebo křemenné dřevo u jehličnanů, nebo tažné dřevo u listnáčů)  excentrické uspořádání letokruhů  excentrická dřeň  točitost vláken  nepravidelná pletiva  sukovitost  pryskyřičná hnízda  dřeňové skvrny  aj.

37 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS Následuje přehled „Hlavních kategorií vad stromů“ (ALBERS, S. J. - POKORNY, D. J. – JOHNSON, R. G., 2003): - dřevo poškozené hnilobou - trhliny - problémy kořenového systému - defektní vidličnaté větvení - rakovina - neodpovídající architektura koruny - mrtvé stromy, vrcholové části korun, nebo větve Každá z těchto kategorií vad má různě závažné úrovně, které používáme - na základě konkrétního zjištění - při posuzování stromů. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že: neexistují žádné absolutní tabulky a pravidla, která by pokryla přirozenou variabilitu stromů a tedy jejich vady Znalec musí – při posuzování jednotlivých vad - vždy na místě samém pracovat se: 1) svými zkušenostmi 2) znalostmi místních podmínek 3) konkrétními stromovými taxony

38 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS A dále se skutečnostmi, že:  každý zdravý strom – má-li svoji strukturu dřeva oslabenu byť jednou (nebo více) vadami – stává se potenciálně nebezpečným, přičemž lokalizuje-li znalec konkrétní vadu, objevil pravděpodobně také místo nejpravděpodobnějšího selhání  většina defektů může být spojena s dřívějším zraněním, hnilobou, napadením škůdcem, větrnou (sněhovou) bouří, nebo růstovými podmínkami, omezujícími kořenový systém  naše znalosti o stromech jsou menší než kompletní  do znaleckého posudku je potřebné k diagnostikovaným a – z hlediska vad - definovaným stromovým jedincům vždy uvézt, nutnost provádění preventivních prohlídek, zvláště po přejití extrémních atmosférických vlivů (nadzemní část, kořenové nátrže), neboť závažnost vady – resp. objevení se vady nové - se může v čase měnit  většinu poruch můžeme rozpoznat, existují však problémy kořenového systému a některé vnitřní nedostatky, které nejsou snadno rozpoznatelné. Tyto stromy vyžadují použití Funkční diagnostiky v rámci „Metody CFA“, resp. v každém případě pokud možno nedestruktivní diagnostické přístroje  A konečně, stromy jsou mistry při zakrývání problémů a přežívání.

39 Hodnocení (posuzování) stavu stromového jedince a jeho stanoviště Kořenový systém Kmen Koruna stromu Stanoviště stromového jedince Nebezpečný (rizikový) prostor Potenciální rizika selhání šetřeného stromu viz monografie 7. KAPITOLA, str BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS

40 ZÁVĚR Motto: „Každý strom jednou selže“ Toto realistické prohlášení, které jsme se dozvěděli již v r na východním pobřeží USA (v oblasti New England), platí obecně a tedy i u nás. V tomto případě by jako „pod motto“ mohla sloužit myšlenka: Nejlepší bezpečnostní diagnostika je „komunikativnost lidských jedinců“ Víme totiž, že u průběžně a odborně udržovaných stromových jedinců se nebezpečné vady vyvíjejí pouze ojediněle a tito stromoví jedinci tak představují menší riziko pro své okolí. A protože - na základě zadaných znaleckých posudků – také víme, že se člověk, ve většině případů takto nechová, setkává se znalec - při práci na těchto posudcích - většinou s druhou částí stromových jedinců. A sice těmi, kteří neměli to štěstí na zájem a péči svých majitelů.

41

42 § 44 oceňování nelesního porostu

43

44 (3) Cena nelesního porostu podle odstavce 1 je součtem cen určených pro jednotlivé skupiny jehličnatých a listnatých dřevin, uvedených v příloze č. 34 tabulkách č. 2 a 3 této vyhlášky. (4) Jednotlivé dřeviny v nelesním porostu se podle příbuznosti a růstových vlastností zařadí do příslušných SKUPIN LESNÍCH DŘEVIN podle přílohy č. 28 této vyhlášky.

45 § 44 oceňování nelesního porostu § 44 odst. (5) Cena jednotlivých skupin dřevin se upraví podle příloh č. 39 a 40 k této vyhlášce a zjistí podle vzorce C SD = V NP x P SD x C NP x SSB SD x K vp x K sv x K z kde C SD cena skupin dřevin, V NP výměra nelesního porostu v m 2, P SD podíl skupiny dřevin v nelesním porostu, C NP cena nelesního porostu v Kč x m -2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 34 SSB SD součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin - tab. č. 1 přílohy č. 34 – vyjadřující vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin dřevin,

46 § 44 oceňování nelesního porostu

47 § 44 oceňování nelesního porostu - POSTUP PŘÍKLAD č. 1

48 § 44 oceňování nelesního porostu – příklad č. 1

49 Dále byl při místním šetření určen:  koeficient vegetační pokryvnosti pozemku dřevinami K VP = = 71-80% = 0,8; příloha č. 39, tabulka č. 7  koeficient sadovnického významu K SV = 3,5 příloha č. 39, tabulka č. 8 k této vyhlášce,  koeficient typu zeleně a stanoviště okrasných rostlin K Z = 0,45 příloha č. 39, tabulka č. 9 k této vyhlášce, číslo položky 7 - zeleň ve výrobních, skladových a jiných obdobných hospodářských areálech

50 § 44 oceňování nelesního porostu – příklad č. 1

51 Výpočet bonity: Z taxačních tabulek (ÚHÚL Brandýs n. L.) zjistíme – pro každý druh stromu - v závislosti na věku a střední porostní výšce nejprve hodnotu absolutní výškové bonity (AVB): Tilia = 28/4; Platanus = 24/4 Následně - pomocí „Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin“, oceňovací vyhláška, příloha č. 29, převedeme absolutní výškovou bonitu, na relativní bonitu (RVB): Tilia cordata Mill.: AVB = 28; hodnota RVB = 3 Platanus x acerifolia Willd.: AVB = 24;hodnota RVB = 4 Tyto RVB nutno znát k tabulkovému zjištění ceny tohoto nelesního porostu, C NP

52

53

54 § 44 oceňování nelesního porostu – příklad č. 1

55

56

57 Výraz „ohodnocování (ohodnocení)“ je užit ve smyslu společenské hodnoty představující ohodnocení všech společensky užitečných funkcí dřevin (biologické, ekologické, ochranné, estetické, kulturní, historické) v životním prostředí člověka (REŠ, B., 2003; dále ALEXANDR, P. - FÉR, F., 2006; SEJÁK, J - DEJMAL, I., 2007). Výraz tedy postihuje i kvalitativní vlastnosti řešeného znaleckého objektu. OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

58

59

60 Ve svém důsledku jde o značně složitou a interdisciplinární problematiku, obsahující požadavky na znalosti „ekotechnicko - legislativně - ekonomické“. Zvládnutí objektivní úrovně řešení vyžaduje od znalců systematické - tedy průběžné – studium a nabývání zkušeností. I proto, že:  legislativa v této oblasti zčásti chybí,  přístup právní praxe není jednotný OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

61 Přehled jednotlivých účelů ocenění (DIENSTBIER, F., 2003), za účelem stanovení: a)ceny okrasných dřevin v rámci MAJETKOVÉHO OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ b)výše MAJETKOVÉ ŠKODY PŘI POŠKOZENÍ, či ZNIČENÍ dřeviny jako předmětu vlastnického práva pro účely aplikace občanskoprávní odpovědnosti za škodu c)výše hmotné ŠKODY pro účely posouzení TRESTNĚPRÁVNÍ odpovědnosti d)výše způsobené EKOLOGICKÉ ÚJMY e)výše NÁHRADNÍ VÝSADBY za kácené dřeviny f)výše OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ při ochraně přírody g)výše ODVODŮ za KÁCENÉ DŘEVINY OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

62 Postup znalecké činnosti může vycházet ze tří zdrojů:  Zákon o oceňování a příslušná prováděcí vyhláška  Metodika/y ČUOP/AOPK ČR  Ostatní postupy – sem by autor zařadil zvláště: o Ústav racionalizace ve stavebnictví, a. s. (ÚRS) Praha, jehož základní činností jsou služby v oblasti oceňování stavební produkce. Společnost je zpracovatelem databází oceňovacích podkladů, směrných cen stavebních prací a znaleckým ústavem pro oceňování nemovitostí, staveb a podniků. Katalog Plochy a úprava území: obsahuje směrné ceny stavebních prací i pro sadovnické a krajinářské úpravy. Katalog Rekultivace: obsahuje směrné ceny pro oceňování rekultivačních prací, vč. zalesnění a parkové úpravy. OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

63 o Metoda „CFA“ (ALEXANDR, P. – FÉR, F. – ČERMÁK, J., 2006) – metodicky vycházející z: toků energie v kontinuu půda – strom - atmosféra (viz princip „3K“): charakteristik růstového potenciálu (koruna - kořenový systém), efektivního, resp. biometrického tvaru koruny - dnes rozvíjená společnou prací ÚSI VUT Brno (zvláště doktorandská činnost) a Lesnické a dřevařské fakulty, Mendelovy univerzity v Brně (ČERMÁK, J., 1981, a další LITERATURA, až 2012). o Metodický postup (BULÍŘ, P., 2003), jež spočívá v sumarizaci materiálových a pracovních nákladů (tj. zvl. prodejní ceny dřevin, model frekvence a spotřeba času pracovních operací v běžném roce, atd.) - tato metodika uvažuje úpravu této základní ceny prostřednictvím aplikace výsledků bonitace dřevin v terénu i koeficientů postihujících funkční efekty dřevin (úloha jedince v systému zeleně a prostředí!!!). O obdobný přístup se snaží – a existují oceňovací metodiky - na úrovni např. některých znaleckých sdružení, či jiných odborných subjektů a organizací. o Vlastní postup znalce, v TZP, jejichž zadání výše zmíněné zdroje neumožňují a znalecká praxe je vyžaduje; OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

64 Základním předpisem v současné době, je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), účinnost dnem , ve změnách (č. 188/2011 Sb., č. 350/2012 Sb., č. 303/2013 Sb.). Podle § 1 Předmět úpravy (1), zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy (tj. zákony: o dani z nemovitostí, o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim, o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa, o investičních společnostech a investičních fondech). Zákon platí i tehdy: stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. Dle odstavce (2) se zákon: nevztahuje na sjednávání cen (podle zákona o cenách) neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů.

65 Podle § 1 odst. (3) se ustanovení tohoto zákona nepoužijí v případech, kdy zvláštní předpis [1] stanoví odlišný způsob oceňování [1] při převádění majetku podle zvláštního předpisu (zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů). Dle § 2 tohoto zákona, odstavce 1, se majetek a služba oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí, cituji: „cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim“, konec citace. [1] Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

66

67 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

68

69 V květnu 2015 je platná vyhláška č. 441/2013 Sb. (Sb. zák.,částka 173), k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., s účinností od

70 PŘÍLOHA oceňovací vyhlášky č. 39 CENY OKRASNÝCH ROSTLIN Základní ceny okrasných rostlin jsou podle svého charakteru rozděleny do pěti skupin specifikovaných v jednotlivých tabulkách pro: Tabulka č. 1 vymezení skupin stromů: listnaté I (Ls I),II,III; jehličnaté I,II,III (JsIII) Tabulka č. 2 základní ceny ve vymezených skupinách stromů (Kč/ks), v členění horizontálně věkové kategorie: < 5; 6-10; 11-20; 21-40; 41-60; 61-80; ; ; ; 140+; vertikálně skupiny stromů Ls I - III a Js I - III v průsečíku konkrétní cena: listnaté Ls I - III = 620 – Kč jehličnaté Js I - III = 470 – Kč Tabulka č. 3 základní ceny keřů a lián (Kč/ks) v členění: listnaté keře I - III; jehličnaté keře I - III; vřesovištní dřeviny I - III (Kč/ m 2 ); pnoucí dřeviny I – III; růže II – III Tabulka č. 4 základní ceny trvalek (Kč/ks) Tabulka č. 5 základní ceny neprodukčních trávníků podle způsobu založení (Kč/ m 2 ) Tabulka č. 6 základní ceny jednořadých živých plůtků = výška do 0,5m; živých plotů = do výšky 2,0m; stěny = nad 2,0m; všechny v (Kč/m) OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - OKRASNÝCH ROSTLIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

71

72 Ocenění okrasných dřevin provedeme podle následujícího vzorce: C OD = C ZÁ x K SR x K PR x K 5 x K Z kde C OD zjištěná cena okrasné dřeviny – výsledná cena po cenových úpravách C ZÁ cena základní – ve vymezených skupinách stromů (příloha č tabulka č. 2), základní ceny keřů a lián (příloha č tabulka č. 3), K SR koeficient srážek = S R /100, kde S R = srážka v % (interval 0-99 %) K PR koeficient přirážek = 100+P R /100, kde P R = přirážka v % (interval %) - týká se pouze listnatých stromů (tabulka č. 1, položky č. 1 – 3), příloha č. 39, kapitola 2.3.a) K 5 polohový koeficient (vyhláška - příloha č. 20), osciluje v intervalu 1,25 – 0,80. Nejvyšší koeficient je přiřazen velkoměstům (Praha, Brno a Ostrava), následují ostatní statutární města a katastrální území lázeňských míst typu A, např. Karlovy Vary, Františkovy Lázně. Nejnižší koeficient je přiřazen ostatním obcím do 1000 obyvatel včetně = 0,80 K Z koeficient typu zeleně a stanoviště okrasných rostlin - příloha č. 39, tabulka č. 9; (památné stromy - v položce 1 – ve smyslu § 46 památné stromy a jejich ochranná pásma - zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

73 § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č. 2 PŘÍKLAD č. 2 ocenění okrasné dřeviny na konkrétním příkladu POSTUP 1. DEFINOVÁNÍ ZNALECKÉHO OBJEKTU A ZNALECKÉHO PROBLÉMU 2. MÍSTNÍ ŠETŘENÍ 3. ZÁKLADNÍ CENA STROMOVÉHO JEDINCE 4. PŘÍPADNÉ ÚPRAVY ZÁKLADNÍ CENY PŘIRÁŽKAMI A SRÁŽKAMI 5. POUŽITÍ KOEFICIENTŮ K 5 a K Z

74 § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č DEFINOVÁNÍ ZNALECKÉHO OBJEKTU A ZNALECKÉHO PROBLÉMU 2. MÍSTNÍ ŠETŘENÍ Následuje místní šetření [1] („Strukturované schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací v předmětu FEld“, 4. Subsystém), při němž provedeme (z pohledu ocenění okrasných dřevin): [1] a)dendrologicko-taxonomickou identifikaci druhu dřevin (POZOR: pro nespecifický účel ocenění, tj. trvalý porost okrasných rostlin není hlavním předmětem ocenění, resp. nepožaduje žádným z uživatelů ocenění, je dostačující určení rodu, ovšem s nejnižší možnou tabulkovou cenou pro daný rod [2] ) [2] [1] Posuzování celkového růstového a zdravotního stavu, biomechanické vitality a sadovnické hodnoty (včetně dendrologicko- taxonomické identifikace) by – zvláště u listnatých taxonů - mělo proběhnout v období vegetace. Dle vyhlášky č. 189/2013 Sb., § 5 Období ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí; kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu – vlastní interval tohoto období ale není ve vyhlášce uveden – jde o interval mezi – V literárních zdrojích týkajících se těžby dříví v lesních porostech, se tzv. zimní období (klid mízy) člení dle nadmořské výšky takto: a)do 350 m n m. = 1. října – 31. března b) m n m. = 15. září – 15. dubna c) nad 700 m n m. = 1. září – 30. dubna [2] To znamená např. ROD: PINUS, věková kategorie stromového jedince let, tabulková = základní cena v příloze č. 39, tabulka č. 2 pro – v příloze č. 40 uvedené : Pinus sylvestris L. (položka 104 v tabulce č. 4 Jehličnaté stromy I - běžné základní druhy) = Kč Pinus rigida MILL. (položka 150 v tabulce č. 5 jehličnaté stromy II – vzácnější a cennější základní druhy) = Kč Pinus aristata Engelm. (položka 169 v tabulce č. 6 Jehličnaté stromy III – vzácné a cenné základní druhy) = Kč56.440; Zatímco např. všechny druhy ROD: QUERCUS, jsou pod položkami v tabulce č. 3 Listnaté stromy III. kmenné tvary běžných a vzácnějších a cennějších – kde je základní cena pro věkovou kategorii let = Kč66.160

75 § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č. 2 b) základní charakteristiky (věková kategorie dřeviny; obvod ve výčetní výšce 1,3 a 1,0 m od země; celková výška jedince; parametry koruny, tj. délka a poloměr zelené koruny) c) celkový zdravotní stav, biomechanická vitalita a sadovnická hodnota, jako dendrologická analýza relevantních kvalitativních znaků (BULÍŘ, P., 2003) posuzovaných dle jednotných a všeobecně respektovaných stupnic i znaků získaných měřením podle standardních pravidel a pomůcek d) popis stanoviště, pro zdůvodnění hodnoty koeficientu typu zeleně a stanoviště okrasných rostlin K Z (příloha č tabulka č. 9). Správné zařazení předmětné lokality např. z pohledu krajinná sídla/volná krajina (dříve intravilán/extravilán). e) pořízení průkazné důkazní fotodokumentace - jde o naplnění axiomu č. 10 (FEld - Etický kodex soudního znalce), tj. přezkoumatelnost posudku

76 § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č ZÁKLADNÍ CENA STROMOVÉHO JEDINCE Na základě místního šetření jsme určili konkrétní listnatý, resp. jehličnatý druh stromového jedince (neuvažujeme tzv. nespecifický účel ocenění). Určením stromových taxonů splníme pouze „vstupní podmínku“ pro dosažení požadovaného cíle zadání (FÉR, F. - ALEXANDR, P., 2005). Již toto ale znamená značnou náročnost, neboť v květnu 2015 platná vyhláška v příloze č. 40 obsahuje:  179 základních stromových druhů a kultivarů  v případě zahrnutí i dřevin keřových taxonů a ostatních dřevin obsahuje tato vyhláška dalších 399 základních druhů a kultivarů Celkem - tzn. vč. trvalek, okrasných tráv, kapradin, vodních rostlin - by se znalec měl orientovat v 732 základních druzích a kultivarech!!!

77 § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č. 2 Při místním šetření jsme identifikovali druh: buk lesní - Fagus sylvatica L. Tento stromový taxon jsme nalezli v tabulce č. 3, příloha č. 40, LISTNATÉ STROMY III, pod číslem 068 (číslo je vlevo - první sloupec), Tato tabulka č. 3 - Listnaté stromy III - označení skupiny stromů Ls III A právě podle těchto označení skupin stromů (tj. Ls I až Js III) a věkových kategorií, jsou rozčleněny v příloze č. 39, tabulce č. 2: Základní ceny ve vymezených skupinách stromů (Kč/ks), Námi určený buk lesní = Ls III patří tedy horizontálně do řádku označeného číslem položky 3 = Ls III (třetí řádek tabulky č. 2), Pro stanovení základní ceny musíme nyní použít další údaj z místního šetření = věk předmětné dřeviny. Tím v průsečíku již určeného řádku s vertikálním sloupcem příslušné věkové kategorie dle roků (pod 5 roků; 6-10; 11-20;21-40; 41-60; 61-80; ; ; ; 140+) nalezneme základní cenu. Pro šetřený stromový taxon buk lesní jsme určili věk 120 let. V průsečíku třetího řádku a sloupce věkové kategorie intervalu roků = základní cena buku lesního Fagus sylvatica L., věk 120 roků = Kč77.660,-

78 § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č PŘÍPADNÉ ÚPRAVY ZÁKLADNÍ CENY PŘIRÁŽKAMI A SRÁŽKAMI Jde o jednu z nejzodpovědnějších etap prací v rámci ocenění předmětné dřeviny. Zatím, co pro lesní porosty existují ve vyhlášce konkrétní kriteria definující kvalitativní znaky, pro okrasné dřeviny obsahuje Příloha č. 39, v 2. kapitole, přirážky a srážky v mnohem obecnější poloze. Na základě místního šetření byl zjištěn aktuální stav ke dni ocenění, tj. zdravotní stav, biomechanická vitalita a sadovnická hodnota. Příloha č uvádí pro jakou kvalitu – stav – těchto stromových jedinců (rostlin) platí základní ceny v plné výši, resp. jaké případné srážky/přirážky lze na základě konkrétního, věcného a průkazného zdůvodnění použít (např. přirážky až do 200% a srážky do 50, 80, resp. až do 99%). Při této etapě dochází - v mnoha případech - díky individuálnímu přístupu znalce k významným odchylkám při použití těchto srážek, ať již z jakýchkoliv důvodů a příčin, ale zvláště – většinou - bez prokazatelného zdůvodnění. Za účelem objektivizace výše zmíněné etapy (tj. používání srážek) je použit „Redukční koeficient RK FA “, jako nabídka řešení pro objektivní použití případných srážek. Šetřený buk lesní měl hodnotu RK FA, dle výsledné TABULKY = 2,0 = výše srážek 20%, cena po uplatnění srážek = Kč62.128,-

79 5. POUŽITÍ KOEFICIENTŮ K 5, K Z Dalším krokem, který následuje po vyřešení „přirážek/srážek“ je použití koeficientů dle § 46 odst. 2:  K 5 : koeficient polohový, vyhláška příloha č. 20,  K Z : koeficient typu zeleně a stanoviště okrasných rostlin příloha č. 39, tabulka č. 9, § 46 oceňování okrasných rostlin – příklad č. 2

80

81

82 Velice často – a proto jej zvolíme i pro náš příklad – je velikost tohoto koeficientu 0,75 (číslo položky 5 = zeleň u bytových a rodinných domů, rekreačních domků a chalup, rekreačních a zahrádkářských chat) Pro daný strom je po vynásobení koeficientem K Z cena = Kč37.277,- Výsledkem tohoto příkladu je výsledná cena zjištěná šetřeného buku lesního Fagus sylvatica L., dle §50 zaokrouhlena na desetikoruny = Kč37.280,-

83 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

84

85 Lze říci, že do současné doby existují – kromě původní metodiky vypracované v roce 1992 a poskytnuté k využití v únoru roku 1993 – další 3 aktualizované verze: a)1992: „Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“ autorů Grulich, J., Machovec, J., Fér, F., Čadil, J. a kol., Český ústav ochrany přírody, Praha. b)2005: „Aktualizovaná – bodová – verze metodiky AOPK ČR“, novelizovaná ČSOP Vlašim, autorským kolektivem Kolařík, J., Romanský, M. a Krejčiřík, P. c)2007: „Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků)“, autorů Machovec, J., Grulich, J., ze dne , Praha d)2008: „Metodika oceňování dřevin dle AOPK ČR“, autorů: Kolařík, J., Romanský, M., Szórádová, A., Krejčiřík, P., Sebera J., Úradníček, L, Poulík, J., Smýkal, F., Klimešová, A. METODIKY ČUOP, AOPK ČR

86 Na samostatných stránkách AOPK ČR byla na konci ledna 2013 zprovozněna webová aplikace – internetová kalkulačka pro oceňování dřevin: Kalkulačka umožňuje výpočet hodnoty dřevin (stromů i keřů), resp. výpočet ekologické újmy vzniklé kácením dřevin nebo jejich poškozením. Po samotném výpočtu hodnoty dřeviny lze pokračovat výpočtem kompenzačních opatření, která sestávají ze dvou modulů – výsadby stromů a pěstebních zásahů prodlužujících perspektivu stromů. Ve vazbě na § 86 zákona č. 114/1992 Sb. lze používat oba dva moduly, pro výpočet kompenzace ekologické újmy za kácené dřeviny lze použít jen modul výsadeb (vazba na § 9, zákona č. 114/1992 Sb.).


Stáhnout ppt "KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA A ZNALECKÉHO MINIMA 2015 (druhý semestr kurzu) OCEŇOVÁNÍ NELESNÍCH POROSTŮ A OKRASNÝCH ROSTLIN (DŘEVIN) Brno 23. května 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google