Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední."— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 4/11 Sada: Světové dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 TÉMA: Vývoj NSR a NDR po druhé světové válce PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: koncentrační tábory, postupimská konference, okupační zóny, Norimberský proces, UNRRA, Marshallův plán, denacifikace, SRN a NDR, berlínská krize, letecký most, Konrad Adenauer, Wilhelm Pieck, druhá berlínská krize, Hallsteinova doktrína, John F. Kennedy, Willy Brandt, Helmut Schmidt, Joachim Gauck, Erich Honecker, Ronald Reagan, Helmut Kohl, Berlin-Hohenschönhausen JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

3 Po válce… německá města zničena bombardováním země zaplavena uprchlíky hlad, nedostatek základních věcí (šatstva, hygienických potřeb, …) Vybombardované čtvrti Hamburku, obr. 1

4 Osvobozování koncentračních táborů Němci se snažili vězně z táborů před postupující frontou odstranit – „pochody smrti“ dejiny.cz/clanek/ludek-elias- pochod-smrti/ dejiny.cz/clanek/ludek-elias- pochod-smrti/ (Pozn. 1) Britští vojáci v Bergen-Belsen, obr. 2

5 Hromadné hroby v Bergen-Belsen v Dolním Sasku při osvobozování tábora byli britští vojáci konfrontováni s více než mrtvými těly naházenými v jámách přeživších vězňů (14 tis. z nich pak brzy také zemřelo) – skoro všichni nemocní (tyfová epidemie, tuberkulóza, úplavice, cholera) ještě žil Josef Čapek… (Pozn. 2) Obr. 3, 15. – 16. duben 1945

6 Koncentrační tábory jako svědectví „Musíme se postavit chapadlům extrémně pravicové příšery,“ řekl bavorský premiér Horst Seehofer, jenž nařídil ministrům, aby do příštího týdne přišli každý s návrhem na boj proti vlivu neonacistů v jižním Německu… Některé spolkové země už praxi uplatňují, exkurze do někdejších nacistických zařízení jsou součástí osnov například v Severním Porýní-Vestfálsku. Bavorská vláda plánuje v rámci dějepisu zahrnout do výkladu o nacistech i debatu o antisemitismu a rasové nesnášenlivosti v současné společnosti. Počítá se také s programy, které mají povzbudit mladé lidi k oproštění se od vlivu současníků s extrémně pravicovým smýšlením... Bavorskou vládu k rychlému přijetí opatření donutil prosincový útok neonacisty na policejního šéfa v Pasově Aloise Mannichla, jenž byl znám svým tvrdým přístupem k extrémní pravici. Policista přežil díky duchapřítomné obraně, skončil ale v nemocnici vážně pobodán. Útočník je stále na útěku.“ ( ) Zarazilo vás něco při čtení této zprávy? (Pozn. 3) Dachau, obr. 4

7 Akce UNRRA – United Nations Relief and Rehabilitation Administration poskytování potravin, paliva, oblečení, přístřeší, základních potřeb, zdravotních a dalších nezbytných služeb agentura se také pomáhala starat o miliony utečenců a jejich repatriaci fungovala až do r. 1947, pak její činnost nahradily jiné organizace Obr. 5

8 Dresden Drážďany byly téměř vybombardované vysoké (dodnes nevyčíslené) ztráty mezi civilním obyvatelstvem – asi 25 tis. označováno jako válečný spojenecký zločin (minimální vliv na výsledek války), kritizováno i Churchillem centrum města záměrně neopravováno Obr. 6 Obr. 7

9 Postupimská konference nedaleko Berlína, od do , „Velká trojka“ – Stalin, Truman, Churchill (Attlee) předmět jednání: poválečná správa Německa, rekonstrukce poničené Evropy a výzva Japonsku ke kapitulaci, některým státům stanoveny nové hranice Obr. 8

10 Okupační zóny spravované USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií potvrzeno konferencí čtyř mocností v Londýně (26. června – 8. srpna 1945) vzrůstající neshody o budoucnosti Německa – 1947 vytvoření tzv. bizónie (sdružení americké a britské okupační zóny) 1948 se přidružila i Francie  tzv. trizónie Obr. 9

11 po válce: mnohá města zcela vybombardovaná, lidé umírají hladem a zimou, vše se buduje znovu východní sektor – komunisté – politické procesy, znárodňování, kolektivizace Obr. 10

12 Marshallův plán vyhlášen 5. července 1947 George Marshall – am. ministr zahraničí americká hospodářská pomoc válkou poničené Evropě cíl: zabránění rozvratu a revoluci, posílení místních ekonomik, získání obchodních kontaktů pro USA Obr. 11

13 Příchod 11 milionů Němců vysídlených z Československa, Polska, Maďarska…. srpen 1948: ve Stockholmu – první poválečná konference mezinárodního Červeného kříže: od roku 1945 bylo násilím odsunuto ze střední a východní Evropy asi čtrnáct milionů etnických Němců Obr. 12

14 Němci v utečeneckých táborech většina nově příchozích Němců z východní Evropy mnoho poválečných let živořila v utečeneckých táborech Obr. 13

15 Norimberský proces zřízen Mezinárodní soudní tribunál v Norimberku od do obžalováno 24 nejvyšších nacistických pohlavárů ze 4 zločinů (spiknutí proti míru, zločinů proti míru, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti) 12 představitelů – trest smrti 3 – na doživotí 2 – na 20 let 1 – na 15 let 1 – na 10 let 3 – zproštěni viny (Proti Robertu Leyovi byl proces kvůli sebevraždě zastaven, proti průmyslníkovi Kruppovi pro nemoc přerušen.) Obr. 14

16 Proč v Norimberku? -přestože bylo skoro 90 % města zničeno, zůstal nepoškozen bývalý justiční palác s administrativní budovou a třípatrovou věznicí - byla v tom i záměrná shoda, protože tady byly v roce 1935 vyhlášeny norimberské rasové zákony na ochranu „německé krve a cti“ , obr. 15

17 zákaz činnosti NSDAP vyčištění poválečného Německa patří mezi 5D (denacifikace, demilitarizace = odzbrojení, decentralizace, demokratizace, dekartelizace) Byl úkol denacifikace splněn? Obr. 16

18 Obr. 17

19 Pokus o znovusjednocení Německa 1947 ztroskotalo na odporu východního Německa (= Stalina) východ musel na nátlak sovětů odmítnout Marshallův plán – od této chvíle se dramaticky odlišuje životní úroveň obou zemí

20 Berlínská krize příčina – rozhodnutí spojenců o vzniku Německa reakce SSSR – uzavření přístupu do Berlína – hrozí nová světová válka VB a Francie chtějí ustoupit – Truman proti: vznik leteckého mostu SSSR to po roce vzdá

21 Letecký most ke konci tun materiálu za den – letadla přistávala v Z Berlíně v minutových intervalech uhlí, benzín, potraviny, léky, stavební materiál celkem letů a 2,2 mil. tun zboží Obr. 18

22 Projev starosty Ernesta Reutera, „Jedno chceme říci jasně: Při všech těchto jednáních nechceme být my, Berlíňané, předmětem obchodu! Nás nemůžete směnit, o nás nemůžete smlouvat a nás nemůžete ani prodat. Je nemožné, na bedrech tohoto statečného, nepoddajného lidu uzavřít špatný kompromis. Kdo by tento lid Berlína zradil, ten by zradil svět, ještě více, ten by zaprodal sám sebe a nejen lid Berlína v západním a východním sektoru. Ne, my víme, že kdyby jen mohli, stáli by lidé z Lipska, Halle, Saské Kamenice (něm. Chemnitz – pozn. aut.), Drážďan, ze všech měst východní zóny tak jako my na svých místech a naslouchali by našemu hlasu. Lidé světa, lidé v Americe, Anglii, Francii, Itálii! Podívejte se na toto město a poznáte, že toto město a tento lid opustit nesmíte a že ho opustit nemůžete. Pro nás všechny existuje jediná možnost: stát při sobě, dokud tento boj nevyhrajeme, dokud tento boj konečně nezpečetíme vítězstvím nad nepřítelem, vítězstvím nad mocností temna. Berlínský lid promluvil. Splnili jsme naši povinnost a budeme ji plnit i nadále. Splňte i vy vaši povinnost a pomozte nám v době, která před námi stojí, nejen duněním letadel, nejen transportními možnostmi, které dosud zvládáte, ale vytrvalým a neochvějným postojem k těm ideálům, které mohou zajistit naši i vaši bezpečnost. Lidé světa, podívejte se na toto město! Obyvatelé Berlína, buďte si jisti, že tento boj chceme vyhrát a že ho také vyhrajeme!“ (Pozn. 4) Na koho starosta apeluje? Čeho se obával? Posuďte, jak byl asi jeho projev přijat obyvateli Západního Berlína.

23 SRN a NDR rozdělení státu urychlily spory o německou marku 7. září 1949 – vyhlášena Německá spolková republika československé označení NSR (SRN příliš připomíná sjednocené Německo) Konrád Adenauer – první spolkový kancléř Západní Berlín – status samostatného státu 7. října 1949 – vyhlášení Německé demokratické republiky

24 Parlamentní demokracie v SRN střídání dvou nejsilnějších stran: křesťanská demokratická strana CDU (největší liberálně konzervativní strana v Německu) sociálně demokratická strana SPD (nejstarší a nejpočetnější politická strana v Německu) Obr. 19 Obr. 20

25 Konrad Adenauer první spolkový kancléř Německa předseda Křesťanskodemokratické unie ve funkci: 1949–63 u zrodu německého hospodářského zázraku (na začátku byla zničená a nacismem prostoupená země) spolupráce s USA – „Adenauer, to je největší Američan v Evropě!“ průmyslová velmoc Obr. 21, 22

26 Východní Německo – rysy totalitního státu STASI státní bezpečnostní služba = Ministerstvo státní bezpečnosti v r. 1989–1 tisíc zaměstnanců a 189 tisíc donašečů ze zveřejněných svazků v 90. letech se mnozí Němci dozvěděli, že na ně donášeli kolegové v práci, přátelé i příbuzní (Pozn. 5) Obr. 23

27 Wilhelm Pieck první a jediný prezident NDR – u funkce až do smrti r komunistou od r r utekl před nacismem do Československa Stalin mu velmi důvěřoval (Pieck byl za války v moskevském azylu) Obr. 24

28 Sjednocená socialistická strana Německa v NDR vládne až do r vznikla r v tehdejší sovětské zóně okupovaného Německa násilným sloučením komunistické a sociálnědemokratické strany Obr. 25

29 Volby v NDR r nesvobodné jednotná kandidátka voliči mohly hlasovat buď pro jednotnou kandidátku nebo hlasovací lístek, již ale bez jakéhokoliv utajení, přeškrtnout  vystavení perzekuci ze strany režimu v podobě ztráty zaměstnání, vyhození ze školy a sledování státní bezpečností (Stasi) Obr. 26

30 Odstranění federalismu v NDR r vznik centralistického státu, zrušení zemských sněmů 15 krajů (např. Drážďany, Karl- Marx-Stadt, Lipsko, Rostock, …) Obr. 27

31 NDR – první nepokoje po Stalinově smrti očekáváno uvolnění, které nepřicházelo stávka –  podnět k nepokojům na řadě míst NDR (celkem asi 500 měst a obcí)  potlačeny sovětskými tanky a německou policií  vyhlášení výjimečného stavu  represivní opatření:  až 500 mrtvých (zastřelených, nebo později: tresty smrti), 1200 lidí celkem 6000 let nucených prací Obr. 28 Obr. 29

32 Vývoj v NSR 1952: dosáhlo úplné samostatnosti 1955: členem NATO 1957: zakládajícím členem EHS německý hospodářský zázrak (odstraněno plánované hospodářství, pomoc USA) druhá německá demokracie přinesla lidem blahobyt, stabilitu a sociální smír Obr. 30 Obr. 31

33 Hallsteinova doktrína přednesená K. Adenauerem v parlamentu zavazovala přerušit diplomatické styky se všemi zeměmi, které uznaly NDR platila do konce 60. let (tehdy nahrazena tzv. Ostpolitik) Walter Hallstein, obr. 32

34 Jednání se Sovětským svazem o propuštění válečných zajatců probíhala r v Moskvě Bulganin: V SSSR žádní váleční zajatci nejsou! „Je zde jen 9626 válečných zločinců z bývalé Hitlerovy armády, kteří byli odsouzeni sovětskými soudy za zvlášť těžké zločiny na sovětském národu, proti míru a proti lidskosti.“ (Pozn. 6) Adenauerovi pomohlo to, že Sověti i Němci v tu dobu usilovali o obnovení diplomatických vztahů

35 Návrat z Moskvy Obr. 33 Obr. 34

36 Americké vojenské základny v Německu hlídají proces denacifikace dohlížejí na vývoj směrem k demokracii postupné vyzbrojování Německa:  vrcholem vývoje v německou demokracii pak bylo jeho připojení k NATO

37 Očištění od nacismu?  v americké zóně museli Němci usilující o vyšší pozici ve veřejném životě vyplnit podrobný dotazník o tom, co dělal v letech 1933–1945  ve třech západních okupačních zónách rozhodovaly porotní soudy o tom, jestli bude dotyčný považován za člověka bez viny („nezatíženého minulostí“), za člověka minulostí zatíženého jen mírně, za souputníka nacistů, za člověka skutečně zatíženého minulostí nebo za jednoho z hlavních viníků  kolem 1,4 milionu lidí bylo odsouzeno, největší část z nich ale jen k mírným trestům  velká část Němců považovala denacifikaci za nespravedlivou, nebo ji dokonce začala považovat za projev troufalosti vítězů  1949: spolková vláda rehabilituje občany postižené v předchozích letech represí  1950: padla omezení pro lidi „zatížené minulostí“, a dokonce i pro ty, kteří byli označeni za hlavní viníky!  vystřídání elit se tedy na západě Německa nekonalo  vzpomínka na válku a všeobecná nouze prvních poválečných let  Němci začali sami v sobě vidět oběti, které „již trpěly víc než dost“ (dojem, že jsou sami oběťmi: oběťmi bombardování, oběťmi vyhnání, znásilňování, válečného zajetí a deportací, reparací a nespravedlivé politiky denacifikace, oběťmi neuvěřitelné a všudypřítomné bídy) (Pozn. 7)

38 Lovec nacistů – Simon Wiesenthal rakouský Žid, prošel několika koncentráky celkem pomohl vypátrat přes 1000 zločinců (Židovské dokumentační středisko – Linz) zemřel v 96 letech a je pohřben v Izraeli za svůj největší neúspěch považoval to, že nikdy nenašel Mengeleho Obr. 35

39 Adolf Eichmann válečný zločinec, jeho úkolem byla konečná likvidace Židů, nechal zkonstruovat plynové komory, nařídil přednostně vraždit židovské děti do Argentiny se dostal pod cizím jménem, ale vypátral ho Mosad, unesl do Izraele, zde i soud a poprava (1962) Obr. 36

40 Josef Mengele zkušenosti z fronty od r „lékařem“ v Osvětimi, „Anděl smrti“ kruté experimenty – pravděpodobnost narození dvojčat fascinován liliputy, měl 7člennou hereckou skupinu pak v dalším koncentráku, odtud utekl, Američané ho ze zajat. tábora propustili r uprchl do Argentiny, dožil v Paraguay a Brazílii (nebyl dopaden, utopil se při plavání r. 1979, identifik. 1992) Obr. 37

41 Znovupřipojení Sárska 1957 JZ Německa, jedna z nejmenších spolkových zemí (asi mil. obyv.) od konce 2. svět. války spadalo do francouzské okupační zóny, 1955: referendum o znovu připojení k Německu nedobré poválečné vztahy s Francií Obr. 38

42 Svobodná Evropa rozhlasová stanice vysílající z Mnichova pracovali zde např. Ferdinand Peroutka, Karel Kryl cíl: poskytování objektivních informací do zemí, ve kterých panuje cenzura Obr. 39

43 Druhá berlínská krize do r – volný pohyb mezi V a Z Berlínem – masivní emigrace na Z proud uprchlíků na Západ: v l. 1949–1961 šlo o 2,7 mil. obyvatel („odliv mozků“) Chruščov hranice uzavřel – roztržka s USA jednání s Kennedym, bez výsledku v noci na – nečekaně zahájena stavba berlínské zdi „zeď hanby“ – 1961–1989 Pink Floyd – The Wall Obr. 40 Obr. 41

44 Obr. 42 Obr. 43 Obr. 44

45 Propaganda Rudého práva, „Opatření vlády NDR slouží především zkrocení nepřátelské činnosti revanšistických a militaristických sil západního Německa a Západního Berlína, zajištění evropského míru, ochraně NDR a hlavně jejího hlavního města Berlína a bezpečnosti států socialistického tábora,“ prohlásil berlínský vrchní starosta Friedrich Ebert ve středu na mimořádné schůzi městského zastupitelstva. „Obyvatelstvo nejen našeho města, ale celého Německa, se dobře pamatuje, k čemu vedla shovívavost k hnědým hordám fašistických vražedných paličů – k národní katastrofě. Ví, že imperialisté uznají moc dělníků a rolníků teprve tehdy, když přesvědčivým způsobem prokáže svou sílu a rozhodnost, jak se to stalo v minulém týdnu. Ukázalo se, co znamená státní moc dělníků a rolníků, že má velkou autoritu, kterou není možno přehlížet, že ozbrojení dělníci jsou odhodláni chránit a bránit nejen své závody, ale také hranice svého státu.“ (Pozn. 8) Co bylo cílem tohoto článku? Charakterizuj totalitní slovník.

46 Návštěva J. Kennedyho v Západním Berlíně až dva roky po krizi – 1963 USA se ke stavbě zdi postavily chladně, nezúčastněně přesto byl americký první z bývalých válečných spojenců, který Západní Berlín po krizi navštívil slavný projev (pro 120 tis. lidí): Ich bin ein Berliner Obr. 45

47 „Ich bin ein Berliner“ „Mnozí lidé – alespoň to říkají – nechápou, v čem je podstatný rozdíl mezi svobodným světem a komunistickým světem. Ať přijedou do Berlína. Jsou i takoví, kteří tvrdí, že komunismus je budoucnost. Ať přijedou do Berlína. Jsou i takoví, podle nichž v Evropě i jinde můžeme s komunisty spolupracovat. Ať přijedou do Berlína. Najde se i hrstka těch, kdo uznávají, že komunismus je zlotřilý systém, ale že díky němu můžeme dosáhnout hospodářského úspěchu. Ať přijedou do Berlína.“ „Svoboda má spousty problémů a demokracie není bezchybná, ale nikdy jsme nemuseli stavět zeď, abychom udrželi lid ve vlastním státě.“ (Pozn. 9) Obr. 46

48 Willy Brandt původně starosta Západního Berlína, od r kancléř SRN vstřícná politika vůči zemím východního bloku – tzv. Ostpolitik smlouvy se SSSR, s Polskem (potvrzena povál. hranice na řekách Odra a Visla), s Československem (neplatnost mnichovské dohody z r. 1938) nakonec diplom. styky navázány i s NDR – oba státy pak byly přijaty do OSN Obr. 47

49 Mrtví u zdi prvním zastřeleným byl 24. srpna 1961 čtyřiadvacetiletý Günter Litfin poslední oběť střelby: v noci z 5. na 6. února 1989 dvacetiletý Chris Gueffroy o počtu obětí se dodnes vedou spory v Berlíně dodnes kontroverzní téma odsouzeno lidí (na 2–5 let) berlínská prokuratura r. 2000: prokazatelně usmrcených je 86 (historikové uvádějí 268) Obr. 48 Obr. 49

50 Checkpoint Charlie nejznámější přechod mezi východním a Západním Berlínem 1961 – místo vzájemných demonstrací síly sovětských a amerických vojsk proti sobě stojí tanky Obr. 50

51 Varšavské gesto smíření W. Brandt poklekl a omluvil se za nacistické zločiny byl za to mnoha Němci velmi kritizován historikové se dodnes přou o to, zda šlo o bezprostřední gesto, nebo o kalkul o rok později získal Nobelovu cenu míru „Psal se rok 1970, když německý kancléř Willy Brandt poklekl před pomníkem připomínajícím povstání ve varšavském ghettu. Snímek klečícího politika pak obletěl svět a znamenal přelom v napjatých německo-polských vztazích. Němci v tu chvíli přestali být zlí, vzpomínají dnes Poláci na gesto, od něhož uplynulo čtyřicet let.“ „Pokud jej vidíte prvně, není to tak úplně vaše chyba. Vrcholila tehdy studená válka. Pokleknutí bylo tak velkým gestem, že se jej zaleklo i vedení tehdejšího komunistického Polska.“ (Pozn. 10) Obr. 51

52 Studentské protesty – konec 60. let Rudi Dutschki: jedna z nejznámějších osobností levicového studentského hnutí západního Německa (žil v Z Berlíně), bylo na něj spácháno několik atentátů, na následky jednoho zemřel (1979) studentská stávka: 1967 – během návštěvy perského šáha (Muhammad Rezá Pahlaví) při demonstraci zastřelen student Benno Ohnesorg velmi negativní roli tehdy sehrál bulvární tisk Obr. 52

53 Helmut Schmidt spolkovým kancléřem SRN v letech 1974–1982 v této době postihla Německo vleklá hospodářská krize a řada teroristických akcí Frakce Rudé armády velmi dobré diplomatické vztahy s Francií – společně prosazují evropskou i hospodářskou integraci (G7) 1977 Sovětský svaz rozmístil v Evropě rakety SS-20  Schmidt se snažil prosadit, aby je buď opět stáhl, anebo aby zde odpovídající rakety umístily i USA  rozešel se s většinou své strany a ze sporů vznikla Strana zelených „Právní stát nemá vítězit ani prohrávat, ale má existovat.“ Die Zeit, Obr. 53

54 Východoněmecký disent v NDR se prohlubuje ekonomická stagnace reálný socialismus zasahuje do různých forem všedního života formuje se disent a undergroundová subkultura vychází samizdatová literatura protirežimně činní intelektuálové, umělci, zástupci církve i obyčejní lidé jsou režimem stíháni a souzeni (Pozn. 11)

55 Obr. 55 Obr. 54

56 Joachim Gauck bývalý evangelický pastor a kazatel v době NDR bojoval za občanská a základní lidská práva 1990–2000: ředitelem Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty dřívější tajné policie (Stasi) od r německým prezidentem Obr. 56

57 Helmut Kohl kancléřem v 80. letech za stranu CDU (1982–1998) plány na znovusjednocení Něm. prosadil umístění raket NATO v NSR 1984: schůzka s F. Mitterandem – symbol vzájemného smíření po r zahájil východoněm. politiku (pův. byl kritikem) – setkání s Honeckerem Obr. 57

58 Erich Honecker generální tajemník Komunistické strany NDR po sjednocení Německa uprchl do Ruska, byl ale vrácen, odsouzen mj. za smrt 192 Němců, kteří se pokusili utéci na Z 1961: podílel se na realizaci Berlínské zdi za jeho vlády se nejvíce zvýšila životní úroveň obyv. NDR (ve srovnání s ostatními zeměmi satelitu, ale nikoliv např. s NSR) naprosto oddaný SSSR nesnesl jakoukoliv kritiku odstraněn (1988) pučem reformních komunistů nesouhlasil s Gorbačovem Obr. 58 Obr. 59

59 R. Reagan r u Braniborské brány „Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír, o blahobyt v Sovětském svazu, o uvolnění, přijďte sem, k této zdi. Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu. Pane Gorbačove, zbourejte tuhle zeď.“ (Pozn. 12) Obr. 60

60 Demonstrace v Lipsku a v Berlíně násilně potlačeny pod vlivem Gorbačovovy perestrojky Honecker očekával podporu a pomoc proti těm drzým demonstrantům  dotčený, když mu Gorbačov řekl, že by měl zavést reformy jako glasnost a perestrojk  když se Gorbačov objevil na veřejnosti, lidé začali spontánně skandovat „Zachraň nás, zachraň nás!“ Honecker počkal, až návštěva odjede, nařídil střílet do demonstrantů v Lipsku místní velitelé odmítli rozkaz uposlechnout další demonstrace následovaly (Pozn. 13) M. Gorbačov a E. Honecker, obr. 61

61 Uvolňování napětí 1988: východoněmecká vláda schválila vyhlášku o vystěhování do SRN z „humanitárních důvodů“ do poloviny příštího roku o to požádalo 1,5 mil. lidí (Pozn. 14) Obr. 62

62 Trabanty do Prahy září 1989 – občané z NDR smějí volněji jezdit do Maďarska tisíce občanů NDR byly zastavovány na slovensko-maďarských hranicích lidé utíkali, plavali přes řeku… řada východoněmeckých občanů žádá o azyl na západoněmecké ambasádě v Lobkovickém paláci lidí přibývalo, na konci září jich tam bylo téměř deset tisíc a do komplexu ambasády se už nevešli, takže museli bivakovat v ulicích kolem

63 otevřely se hranice lidé přelézali zeď a tančili na ní Obr. 63 Obr. 64 Obr. 65 Obr. 66

64 1989 lidové nepokoje v NDR 1990 pád berlínské zdi sjednocení Německa otevřeny hranice mezi V a Z Berlínem 1990 Gorbačov oficiálně schválil obnovu jednotného Berlína zeď byla postupně rozebrána (úlomky jako suvenýry, velké kusy na prodej – peníze na charitu) Obr. 67

65 Koncert Pink Floyd – druhý největší koncert na světě: na místě: 400 tis. diváků, další miliony na obrazovkách (živý přenos) Postdamer Platz v Berlíně, The Wall – Live in Berlin Obr. 68

66 Procesy se „střelci na zdi“ procesy se konaly do r k obžalovaným patřili: Erich Honecker, Egon Krenz, Willy Stoph rozsudek: 35 zproštěno obžaloby, 44 odsouzeno k podmíněnému odnětí svobody, 11 k odnětí svobody do 7,5 let (např. Egon Krenz – po 3 letech podmíněně propuštěn) Obr. 69

67 Památník Berlin-Hohenschönhausen věnován obětem stalinismu a komunistického režimu v letech 1951–1989 otevřen r nachází se v místech bývalého sovětského internačního tábora pro politické vězně, později vyšetřovacího vězení Ministerstva pro státní bezpečnost mnoho lidí (zejména bývalých důstojníků Stasi) proti památníku protestuje Obr. 70 Obr. 71

68 Porovnej vývoj v obou německých státech. Ve kterých obdobích byly jejich vztahy nejvíce napjaté? Kdy naopak docházelo k uvolňování? Jaké důvody vedly lidi z východního Německa k riskantním přechodům hranic? Vyrovnali se Němci s nacistickou minulostí? Vyrovnali se východní Němci s minulostí komunistickou? Porovnej postoj USA k Západnímu Berlínu při první a druhé berlínské krizi. Porovnej vývoj v NDR a ČSSR.

69 Poznámky: Pozn. 1: HORNOVÁ, Alice: LUDĚK ELIÁŠ – POCHOD SMRTI [online] [ ]. Dostupné z: smrti/ Pozn. 2: ŠULA, Lubomír: Koncentrák Bergen Belsen – nefalšovaná apokalypsa [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 3: rei: Bavorští školáci budou povinně navštěvovat koncentrační tábor [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 4: PODOLKOVÁ, Stanislava: BERLÍNSKÁ KRIZE (1948–1949) – PRACOVNÍ LISTY [online] [ ]. Dostupné z: dejiny.cz/clanek/berlinska-krize pracovni-listy/ Pozn. 5: čtk: Němci mají o nahlédnutí do svazků Stasi stále větší zájem [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 6: TULEŠKOV, O.: Návrat německých zajatců a internovaných z SSSR do vlasti [online]. [ ]. Dostupné z: nemeckych-zajatcu-a-internovanych-z-sssr-do-vlasti.html Pozn. 7: BRENNEROVÁ, Christiane: Německé vzpomínání na minulost [online]. [ ]. Dostupné z: vzpominani-na-minulost-/ Pozn. 8: Rudé právo: Opatření vlády NDR projevem velké autority státu německých dělníků a rolníků [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 9: PROUZA, Michal: John Kennedy: Ich bin ein Berliner [online] [ ]. Dostupné z: %E2%80%9Eich-bin-ein-berliner%E2%80%9C/ Pozn. 10: SUCHÁ, Lucie: A Německo pokleklo před Polskem. Brandtovo gesto vstoupilo do dějin [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 11: Nezapomeňte.cz: 1976–1984 Období reálného socialismu a formování disentu [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 12: zah: Slavná slova prezidentů USA: Jsem Berlíňan a Gorbačove, zbourejte tuhle zeď: [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 13: ZVĚŘINA, Pavel: rok 1989 mezinárodní souvislosti [online]. [ ]. Dostupné z: Pozn. 14: STRAŠÍKOVÁ, Lucie: Den, který otřásl Berlínskou zdí [online] [ ]. Dostupné z: ktery-otrasl-berlinskou-zdi/

70 Literatura DAHRENDORF, Ralf; KRIEGER. Karl-Friedrich; VOLLRATH Hanna; ŘEZANKOVÁ, Ivona. Od pádu Zdi k válce v Iráku: nový začátek dějin. Moderní dějiny. Vyd. 1. Překlad Vlastimil Drbal. Praha: Vyšehrad, ISBN MÜLLER, Helmut M; KRIEGER, Karl-Friedrich; VOLLRATH, Hanna; ŘEZANKOVÁ, Ivona. Dějiny Německa. 2. aktualisierte und erw. Aufl. Praha: Lidové noviny, ISBN

71 Obrázky Obr. 1: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 2: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 3: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Belsen,_so_wie_es_von_den_Befreiern_vorgefunden_wurde,_1945.jpg Obr. 4: Tafkas. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 5: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 6: 32X. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 7: Faßbender, Julia; Ras67. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 8: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: _Potsdam_Conference_1945.jpg Obr. 9: 52Pickup. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:

72 Obr. 10: Wiki-vr. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 11: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 12: Poeticbent. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 13: BArchBot. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 14: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 15: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 16: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 17: Glglgl. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 18: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: 47s_at_Tempelhof_Airport_Berlin_1948.jpg Obr. 19: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 20: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 21: Young, Katherine. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 22: CDU.[cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 23: jgaray.[cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:

73 Obr. 24: Richard Peter. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 25: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 26: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 27: Robert Steffens. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 28: Ernst Jünger und Lorli Jünger für das Bundesministerium der Finanzen und die Deutsche Post AG. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 29: Cropbot. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 30: Maksim. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 31: Ralf Roletschek. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 32: 33758X1X3. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 33: Cropbot. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Bonn,_Adenauer,_Mutter_eines_Kriegsgefangenen.jpg Obr. 34: Wolf, Helmut J. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Wahn,_R%C3%BCckkehr_Konrad_Adenauer_aus_Moskau.jpg

74 Obr. 35: Horego. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 36: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 37: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 38: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 39: Kuebi. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 40: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 41: ABF. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 42: Stöhr. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 43: Wolf, Helmut J. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 44: Stöhr. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 45: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 46: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 47: Reineke, Engelbert. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:

75 Obr. 48: Migra. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 49: OTFW. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 50: Scapler. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 51: Boston9. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 52: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 53: AlMare. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 54: Tsca. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 55: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 56: Grimm, Peer.[cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 57: VanKleinen.[cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: 0021,_Bonn,_Pressekonferenz_Bundestagswahlkampf,_Kohl.jpg Obr. 58: Fredy.00. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Parteitag,_Breshnew,_Honecker.jpg

76 Obr. 59: A1B2C3D4. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 60: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 61: Mittelstädt, Rainer. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 62: Unabhängiger Wikipedianer. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 63: Superikonoskop. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 64: Yuriy Somov. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 65: Boris Babanov. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 66: Havelbaude. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 67: Lear 21. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 68: Jimmy Baikovicius. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 69: Magnus Manske. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:

77 Obr. 70: Christian Liebscher. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 71: Denis Apel. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:


Stáhnout ppt "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední."

Podobné prezentace


Reklamy Google