Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | czso.cz VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ A VÝSLEDKY MODULU SILC O ŽIVOTNÍ POHODĚ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | czso.cz VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ A VÝSLEDKY MODULU SILC O ŽIVOTNÍ POHODĚ."— Transkript prezentace:

1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | czso.cz VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ A VÝSLEDKY MODULU SILC O ŽIVOTNÍ POHODĚ

2 2 STATISTIKA RODINNÝCH ÚČTŮ RU

3 3 ZJIŠŤOVÁNÍ ÚDAJŮ VE STATISTICE RU ■dlouhodobá historie – již od roku 1956 ■předmětem zjišťování jsou příjmy, vydání a spotřeba všech členů vybraných domácností, údaje o složení domácnosti, vybavení bytu a další ekonomické charakteristiky domácností ■je prováděno v ČR na souboru 3 tis. domácností (do roku 2010 dalších 400 domácností s minimálním příjmy) ■domácnosti jsou vybrané záměrným kvótním výběrem ■vybraná domácnost denně zapisuje veškeré peněžní i naturální příjmy a výdaje za všechny členy domácnosti do „Deníku zpravodajské domácnosti“ ■od roku 2006 domácnosti vedou podrobné zápisy vydání za potraviny a nealkoholické nápoje pouze dva měsíce v roce, v ostatních měsících sdělují jen celkovou sumu těchto vydání ■domácnostem se za řádně vyplněné a úplné záznamy vyplácí peněžitá odměna ■metodika statistiky RU prochází harmonizací se statistikou zemí EU

4 4 METODICKÉ POZNÁMKY KE STATISTICE RU ■šetření je prováděno u relativně malého souboru domácností vybraných záměrným kvótním výběrem, což do jisté míry omezuje možnost zobecnění údajů na celou populaci ■data jsou publikována pouze za ČR a regiony soudržnosti NUTS2 ■statistika RU je v podstatě jediným zdrojem informací o vydáních domácností ve vazbě na jejich příjmy ■čistý peněžní příjem je však jedním z výběrových znaků, jeho vývoj je vlastně dopředu stanoven ■z výsledků statistiky RU lze vyhodnocovat změny ve výši a struktuře příjmů v rámci zpravodajského souboru a ve vztahu k výdajům domácností ■není však korektní vyvozovat odtud závěry o vývoji příjmů domácností v celé republice ■z těchto důvodů by údaje o příjmech, které statistika RU poskytuje, měly být chápány pouze jako doplňková informace a neměly by být využívány pro hlubší analýzy

5 5 VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RU ■realizace sociální politiky státu ■sociální a ekonomický výzkum ■umožňuje odhadovat dopady sociálně-ekonomických opatření opatření na strukturu spotřeby jednotlivých typů domácností (deregulace cen, změny v daních - DPH, změny životního minima) ■interní využití v Českém statistickém úřadě ■vytvoření spotřebního koše při periodických revizích indexu spotřebitelských cen ■pomocný zdroj k sestavení účtu za sektor domácností ve statistice národních účtů ■mezinárodní srovnávání

6 6 SPOTŘEBNÍ KOŠ, MÍRA INFLACE ■obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase ■měří se pomocí indexů spotřebitelských cen (pouze za ČR, ne kraje) ■cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (několik set) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností

7 7 MÍRA INFLACE Nejčastěji jsou používány míry inflace: ■vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen ■vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku ■vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci ■vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100) Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen. Využití: ■pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů ■v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace

8 8 MÍRA INFLACE

9 9 PUBLIKOVÁNÍ DAT STATISTIKY RU - INTERNET ■tematická skupina Příjmy, výdaje a životní podmínky domácnostíPříjmy, výdaje a životní podmínky domácností ■ Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů – domácnosti podle postavení a věku osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma (tištěná i elektronická publikace s ročními výsledky) ■ Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů – doplňující třídění členění domácností podle různých hledisek (počet pracujících členů, počet vyživovaných dětí, typ rodiny, počet členů, věk osoby v čele, vzdělání; již ne domácnosti s dětmi a minimálními příjmy) ■ Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů (čtvrtletní výsledky) ■ Retrospektivní údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 –

10 10 Statistika rodinných účtů – RU vývoj základních ukazatelů a územní srovnání

11 11 ■čistá peněžní vydání na osobu za rok 2013 činila v ČR 133 tis. Kč, z toho 121 tis. Kč tvořila spotřební vydání (v grafech) a 12 tis. Kč nespotřební vydání (pořízení a rekonstrukce domu či bytu, peněžní transfery osobám mimo domácnost, daň z nemovitosti apod.) ■ve struktuře spotřebních vydání roste zejména podíl výdajů na bydlení; ve sledovaném období mírně vzrostlo též zastoupení výdajů na zdraví, dopravu a telekomunikace ■podíl výdajů na potraviny, odívání a obuv vykazuje dlouhodobě klesající tendenci

12 12 ■výdaje na potraviny (vč. nealkoholických nápojů) a bydlení tvořila v roce 2013 v ČR 42 % všech spotřebních vydání ■v absolutním vyjádření výdaje na potraviny i bydlení rostou, dlouhodobě rychleji však rostou průměrné výdaje na bydlení (od roku 2000 se téměř zdvojnásobily) ■od roku 2009 jsou tak výdaje na bydlení v průměru trvale vyšší než výdaje na potraviny

13 13 ■rozdílná struktura spotřebních vydání je patrná v závislosti na ekonomickém postavení i vzdělanosti osoby v čele domácnosti ■zatímco v domácnostech důchodců, resp. nezaměstnaných jsou nadprůměrně zastoupeny nutné výdaje (potraviny, bydlení), v domácnostech zaměstnanců i samostatně činných nacházíme oproti ostatním skupinám domácností vyšší podíl výdajů např. na odívání a obuv, rekreaci či stravování a ubytování

14 14 ■rozdíly ve struktuře spotřebních vydání jsou patrné i v závislosti na počtu vyživovaných dětí v domácnosti ■s rostoucím počtem dětí v domácnosti průměrné spotřební výdaje na osobu klesají; zároveň se rychleji zvyšuje podíl vydání na potraviny a nealkoholické nápoje (v rodinách se 2 a více dětmi je vyšší než podíl výdajů na bydlení)

15 15 ■region soudržnosti Severovýchod (LBK, HKK, PAK) se vyznačuje: ■podprůměrnými příjmy vč. podprůměrného zastoupení příjmů z podnikání ■podprůměrným zastoupením vydání v kategorii bydlení, voda, energie, paliva ■mírně nadprůměrným zastoupením vydání na potraviny, alkohol a tabák či stravování a ubytování

16 16 Statistika rodinných účtů – RU mezinárodní srovnání ■šetření statistiky RU (anglicky HBS) se provádějí na základě tzv. „doporučení“ nikoliv dle povinného Nařízení ■není plná metodická harmonizace (různě velké vzorky, způsoby a frekvence zjišťování) ■vliv odlišných daňových (sazby DPH apod.) i sociálně- zdravotních systémů

17 17 ■v EU v čase roste podíl výdajů na potraviny, bydlení i zdraví; naopak klesá zastoupení výdajů na odívání a obuv či rekreaci ■ve srovnání s průměrem EU je v České republice nadprůměrné zastoupení výdajů na alkoholické nápoje a tabák, potraviny a nealkoholické nápoje a bydlení; naopak podíl výdajů na dopravu, odívání a obuv či zdraví je podprůměrný Zdroj: Eurostat

18 18 Zdroj: Eurostat

19 19 AD HOC MODUL ŠETŘENÍ SILC ŽIVOTNÍ POHODA ČESKÝCH OBYVATEL

20 20 METODICKÝ ÚVOD ■ad hoc modul na téma životní pohoda byl součástí šetření Životní podmínky v roce 2013; týkal se osob ve věku 16+ ■do dotazníku bylo zařazeno celkem 10 otázek, které se týkaly celkové spokojenosti se životem a jeho různými oblastmi, smysluplnosti života, pocitů a nálad v posledních čtyřech týdnech, osobních vztahů, důvěry v lidi i různé instituce a očekávání do budoucna ■v angličtině se používá termín well-being (nejčastěji se překládá jako osobní pohoda, pocit životní pohody, životního blaha, blahobyt apod., případně se nepřekládá) ■výsledky byly zveřejněny na internetové adrese ČSÚ:

21 21 HODNOCENÍ CELKOVÉ SPOKOJENOSTI SE ŽIVOTEM ■respondenti odpovídali na stupnici od 0 do 10 (0 = zcela nespokojen, 10 = zcela spokojen) ■každá desátá osoba uvedla horší známku než 5, která je na uvedené stupnici hodnocení středovou hodnotou (ani spokojen, ani nespokojen) ■nejčastěji uváděnou hodnotou byla 8, kterou uvedla téměř čtvrtina osob, další pětina osob hodnotila spokojenost se svým životem ještě lepšími známkami, a to 9 a 10 ■lidé v České republice jsou tedy relativně spokojeni se svým životem ■hodnocení se podle pohlaví příliš nelišilo (6,9 u mužů a 7,0 u žen) Podíly osob podle známky, kterou hodnotily spokojenost se svým životem v ČR v roce 2013 ■průměrná známka dotazovaných ve věku 16 až 24 let dosahovala 7,7; poté klesala až do věku 55–59 let, kdy dosáhla svého minima (6,4) ■u osob 60letých a starších v průměru činila 6,6 ■z hlediska ekonomické aktivity byli nejméně spokojeni nezaměstnaní (5,4), následovali důchodci (6,4) ■nejvíce spokojeni byli studenti (8,0)

22 22 REGIONÁLNÍ ROZDÍLY VE SPOKOJENOSTI SE ŽIVOTEM ■nejspokojenější lidé žijí v Praze, Královéhradeckém a Plzeňském kraji ■nejméně spokojeni byli obyvatelé Pardubického kraje s průměrným hodnocením na úrovni 6,4 ■druhou nejnižší spokojenost vyjádřili respondenti v Ústeckém a Olomouckém kraji Průměrná známka spokojenosti se životem v krajích v ČR v roce 2013

23 23 SPOKOJENOST S VYBRANÝMI OBLASTMI ŽIVOTA ■nejmenší spokojenost pociťují lidé v ČR se svou finanční situací (známka 6,0) ■menší spokojenost je patrná také u volného času, resp. množství času ■nejvyšší míra spokojenosti panuje s osobními vztahy (8,1) ■vyšší spokojenost projevili obyvatelé také se svým bydlením (7,7) ■míra spokojenosti mezi muži a ženami se v zásadě nelišila; ženy byly mírně spokojenější se svými osobními vztahy, muži naopak se svou finanční situací a se zaměstnáním Průměrné hodnocení vybraných oblastí života dle pohlaví v ČR v roce 2013

24 24 SPOKOJENOST S BYDLENÍM ■míra spokojenosti s bydlením úzce souvisí s právní formou užívání bytu ■nejvyšší spokojenost vyjádřily osoby žijící ve vlastním domě ■průměrná hodnota spokojenosti vlastníků nemovitostí, ve kterých žili, činila 8,0 ■naopak nejméně spokojeni se svým bydlením byly osoby žijící v pronájmu, jejich průměrná známka byla na úrovni 6,5 Podíly osob podle známky, kterou hodnotily spokojenost s bydlením podle právní formy užívání bytu v ČR v roce 2013

25 25 POCITY ŠTĚSTÍ, SMUTKU……. ■respondenti uváděli, jak často zmíněné pocity měli v průběhu předchozích čtyř týdnů ■z negativních převažovaly pocity nervozity, naopak nejméně často respondenti cítili skepsi a smutek ■nervozitu alespoň někdy pocítila více než polovina dotázaných ■naopak klid, pohodu a štěstí pociťovala stále nebo často zhruba polovina dotázaných; (tyto pocity v posledních 4 týdnech nikdy nepocítila asi desetina respondentů) Podíly osob podle toho, jak často měly v posledních 4 týdnech vybrané pocity v ČR v roce 2013

26 26 DŮVĚRA A OSOBNÍ VZTAHY DŮVĚRA V LIDI ■průměrná známka důvěry v lidi činila 5,3 (pětkou důvěru v lidi hodnotilo nejvíce respondentů, a to 29,0 %) ■ženy se mírně častěji než muži domnívaly, že se dá lidem důvěřovat (5,4 oproti 5,2) ■průměrné hodnocení důvěry v lidi s věkem postupně klesalo, minima (5,0) dosáhlo ve věku 55 až 64 let, a poté opět mírně vzrostlo DŮVĚRA V POLICII ČR, VE STÁTNÍ SYSTÉM ČR A V PRÁVNÍ SYSTÉM ČR ■nejvyšší míru důvěry projevili respondenti v Policii ČR, jejíž průměrná známka dosáhla hodnoty 4,9 ■průměrné hodnocení právního a státního systému ČR bylo na podobné úrovni, a to 3,7 bodů, resp. 3,6 MOŽNOST SVĚŘIT SE A POŽÁDAT PŘÁTELE, PŘÍBUZNÉ ČI ZNÁMÉ O POMOC ■téměř 95 % osob, které na dané otázky odpovídalo, odpovědělo kladně ■z hlediska pohlaví odpovídaly mírně častěji kladně ženy než muži ; s rostoucím věkem se podíl kladných odpovědí mírně snižoval, nikoli však dramaticky ■nejvyšší rozdíly byly patrné z hlediska vzdělání, kde platila přímá úměra ■téměř desetina nezaměstnaných osob se domnívá, že nemá nikoho, komu by se mohla svěřit se svými osobními záležitostmi, resp. nemůže požádat blízké o pomoc

27 27 BEZPEČNOST V OKOLÍ BYDLIŠTĚ PO SETMĚNÍ ■pocit úplného bezpečí mělo více než 20 % dotázaných; stejný podíl osob uvedl, že se po setmění v okolí svého bydliště necítí příliš bezpečně a necelých 5 procent dotázaných si nepřipadá bezpečně vůbec ■nejbezpečněji se cítí obyvatelé menších obcí, s rostoucí velikostí obce pocit bezpečnosti obyvatel klesá; lidé žijící v rodinných domech se v okolí svého bydliště cítí bezpečněji než respondenti žijící v bytových domech ■z územního hlediska byl nejvyšší podíl obyvatel, kteří se v okolí svého bydliště cítí nepříliš bezpečně, případně vůbec ne bezpečně, v regionu Moravskoslezsko, a to více než třetina (33,6 %) a necelá třetina v regionu Severozápad (32,3 %) ■nejnižší podíl obyvatel, kteří se cítí nepříliš bezpečně a vůbec ne bezpečně, byl v regionech Jihovýchod (15,8 %) a Severovýchod (16,7 %) Podíl respondentů, kteří se v okolí svého bydliště necítí po setmění bezpečně v regionech ČR v roce 2013 respondenti, kteří vybrali jednu z odpovědí „nepříliš bezpečně“ nebo „vůbec ne bezpečně“

28 28 VYHLÍDKY DO BUDOUCNA ■dotazován byl předpokládaný vývoj celkové životní situace v následujících 12 měsících ■13 % obyvatel nedokáže posoudit, z ostatních pětina osob věří ve zlepšení, 60 % neočekává změnu, pětina očekává zhoršení ■z hlediska pohlaví byli mírně optimističtější muži než ženy; téměř čtvrtina mužů věří ve zlepšení, zatímco mezi ženami je to pouze pětina ■téměř polovina osob do věku 25 let se domnívala, že se jejich situace zlepší a jen necelá desetina očekávala zhoršení; u této skupiny byla nejvyšší míra odpovědí „nedokážu posoudit“ ■pouze 4 % osob starších 60 let věřila, že se jejich celková životní situace v následujícím roce zlepší, naopak téměř třetina z nich se domnívala, že se situace zhorší Podíly osob podle předpokládaného budoucího vývoje jejich celkové životní situace v následujících 12 měsících v ČR v roce 2013 ■v kategoriích podle ekonomické aktivity byli nejoptimističtější studenti ■rozporuplně odpovídali nezaměstnaní s relativně vysokým zastoupením optimistů i pesimistů

29 29 Kontaktní osobaTelefon Ředitel KS ČSÚ v Pardubicích Ing. Petr Matoušek Oddělení informačních služeb Ing. Hedvika Fialová Ing. Martina Myšková RNDr. Petr Dědič Dana Bílková Úřední hodiny: PO, ST: 8-17 hod., v ostatní pracovní dny po předchozí domluvě Kontakt pro objednávky publikací a dalších služeb ČSÚ KONTAKTY


Stáhnout ppt "ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | czso.cz VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ A VÝSLEDKY MODULU SILC O ŽIVOTNÍ POHODĚ."

Podobné prezentace


Reklamy Google