Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok / ETF 2015 Michael Martinek. V Moskvě se organizují ruští ‚dobrovolníci‘ z Donbasu. Chtějí peníze za zásluhy Na sjezdu se v moskevském muzeu druhé.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok / ETF 2015 Michael Martinek. V Moskvě se organizují ruští ‚dobrovolníci‘ z Donbasu. Chtějí peníze za zásluhy Na sjezdu se v moskevském muzeu druhé."— Transkript prezentace:

1 Jabok / ETF 2015 Michael Martinek

2 V Moskvě se organizují ruští ‚dobrovolníci‘ z Donbasu. Chtějí peníze za zásluhy Na sjezdu se v moskevském muzeu druhé světové války sešlo na 600 lidí, hlavně polních velitelů, uvedla BBC. Za každým z nich podle organizátorů stojí v průměru několik desítek Rusů, kteří ve válce bojovali. Celkem válkou v Donbasu prošlo podle Borodaje až ruských dobrovolníků. Ruské vedení informace o účasti dobrovolníků v bojích na východě Ukrajiny nepopírá. Podle ministerstva obrany jde většinou o bývalé příslušníky armády či vojáky „na dovolené“. Zprávy o účasti aktivních vojáků vyslaných k bojové misi do Donbasu ale Kreml potvrdit odmítá. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek2

3 7 3 Putinův syrský vabank, Rusko směřuje k rozložení ekonomiky a rozpadu státu

4 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek4 „Zabiják Putin“. Demonstrace proti ruským leteckým úderům na cíle v Sýrii v tureckém Istanbulu.

5 Blízkovýchodní biskupové se v uplynulých dnech vyjádřili pozitivně k intervenci Ruska v Sýrii. Řeckokatolický melchitský arcibiskup Jean- Clement Jeanbart 9. října v rozhovoru pro švýcarskou televizi přivítal vojenský zásah Ruska ve prospěch prezidenta Assada, protože "slouží kauze křesťanů". Mluvil rovněž o "obnovení důvěry" mezi křesťany v Sýrii, kteří - jako jiné náboženské menšiny - trpěli hrozným pronásledováním ze strany IS. Putin "problém řeší", řekl arcibiskup. Arcibiskup Jeanbart náleží k melchitské řeckokatolické církvi. Ta je jednou z východních katolických církví (tvořících unii s Římem). Celkově se jedná o 1,6 miliónů věřících, kteří žijí především v Libanonu a Sýrii. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek5

6 7 6

7 7 7

8 O azyl v Německu v září požádalo přes 43 tisíc lidí. Proti předchozímu roku se tak počet žadatelů zvýšil o 126 procent, uvedlo ve středu německé ministerstvo vnitra. Počet lidí, kteří do země v září celkem přišli, je ale výrazně vyšší. Počet nových žádosti o azyl výrazně převyšuje počet těch, které německé úřady stihl v září uzavřít. Německo minulý měsíc uzavřelo 23 tisíc azylových řízení, úspěšných bylo 38 procent žadatelů. Ministerstvo také upřesnilo, že oficiálně se v zemi v září zaregistrovalo 164 tisíc uprchlíků. Registrace je povinný krok, teprve po jejím vyřízení mohou běženci podat formální žádost o udělení azylu. Polovinu registrovaných běženců tvořili Syřané, zhruba 20 tisíc lidí pocházelo z Iráku a z Afghánistánu. Od začátku roku se už v Německu zaregistrovalo 577 tisíc uprchlíků. Syřané ale mezi nimi tvoří jen zhruba třetinu. Zatímco v posledních týdnech přicházejí především běženci z válečných oblastí, v první polovině roku tvořili velkou část uprchlíků lidé z balkánských zemí. Německá vláda očekává, že celkem letos do země dorazí 800 tisíc uprchlíků. Neoficiální údaje ale uvádějí až 1,5 milionu běženců. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek8

9 7 9

10 5. Evropská unie – historie, další organizace Vznik a historie Evropské unie Další evropské instituce (RE, OBSE, OECD) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek10

11 Snahy o evropskou integraci v minulosti Římská říše (- 500 – 486) Karel Veliký (800 – 14. stol.): pokus o obnovení Římské říše – území zahrnovalo Francii, Švýcarsko, Německo, Lucembursko, Belgii, Nizozemí; jednotná měna. Jiří z Poděbrad (1462): návrh vytvořit evropskou konfederaci s pětiletým předsednickým rotováním; rozhodování kvalifikovanou většinou. Jean Jacques Rousseau (18. stol.): zastánce Evropské federativní unie národů Immanuel Kant (1795): navrhoval přijetí Evropské ústavy, unifikovaný právní systém, vytvoření federace Napoleon Bonaparte (1795 – 1815): Francie, Belgie, Nizozemí, část Itálie; snaha o propojení společným právem, soudem, měnou, systémem měrných jednotek. Victor Hugo (1848): vytvoření Spojených států evropských jako protiváhy USA 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek11

12 Říše Karla V. Habsburského Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek12

13 Richard hrabě Coudenhove-Kalergi Hrabě Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu, vyrůstal v Rakousku, jeho domovem byla Francie a měl československé občanství. Narodil se v roce 1894 v Japonsku. Jeho otec byl rakouský diplomat v Japonsku Heinrich Coudenhove-Kalergi a matkou Japonka Mitsu Ayoama. Rod Coudenhove-Kalergi pocházel ze staré evropské šlechty, Coudenhove ze staré brabantské šlechty (dnešní Belgie), Kalergi se zase odvozovali od řeckého rodu. V důsledku tohoto nerovného svazku pak byla ukončena Heinrichova diplomatická kariéra a rodina se usadila v Čechách, na panství Ronsperg, česky Poběžovice. Richard zde především prožil své dětství, na které rád vzpomínal, protože Poběžovice byly tehdy ojedinělým kosmopolitním místem. Vytvářeli ho jeho japonská matka, která se nevzdala své japonské kultury a obtížně se vyrovnávala s drsným středoevropským prostředím, dále zde existovalo napětí mezi sousedícími Čechy a Němci, protože Poběžovice ležely a leží dodnes na česko-bavorském pomezí a konečně tu hrál velkou otec Heinrich, který se necítil jako Němec, ale jako rakouský říšský patriot, bojující odvážně proti antisemitismu. Mladý Richard vystudoval na tradiční elitní škole rakouské monarchie Theresianum ve Vídni, shodou okolností v době, kdy ve Vídni pobýval Stalin a neúspěšně se tam pokoušel studovat Hitler. Krátce před válkou začal studovat filosofii a moderní dějiny a na konci války studium dokončil. Po válce se zcela soustředil na praktické otázky zachování míru, přičemž jeho úvahám nechyběla fantazie, předvídavost a schopnost koncepčně uchopit základní problémy doby. V roce 1922 vystoupil s programem sjednocení Evropy a vytvoření Pan-Evropy, v roce 1923 pak ve Vídni vyšla knižně jeho hlavní práce Pan-Evropa. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek13

14 Panevropa Ve třicátých letech navrhl jako první evropskou vlajku, evropskou hymnu, Den Evropy, již v roce 1924 evropskou měnu a evropskou centrální banku, evropský pas, poté evropskou akademii a jako její sídlo Prahu. Navrhnul také společnou Evropskou politickou stranu, evropské referendum, evropskou armádu, evropskou ústavu a Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Všechny tyto jeho ideje byly pochopitelně realizovány až po druhé světové válce během evropského sjednocovacího procesu, ale i to je jeden z důvodů, proč Evropská unie považuje Richarda Coudenhove-Kalergi za jednoho ze svých nejvýznamnějších duchovních otců. Panevropská unie Česko (http://www.panevropa.cz/) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek14

15 Současná Evropa Je výsledkem tří přelomových období ve 20. století: Po 1. světové válce (1918 – 1920, Versaillská smlouva): zánik Rakouska – Uherska a vznik nástupnických států včetně Československa, vznik Jugoslávie a SSSR (1922) Po 2. světové válce (1945 – 1950): dílčí změny hranic, vznik sovětského bloku a „železné opony“ (rozdělení Německa); založení NATO a Varšavské smlouvy, OSN Po zániku komunistického bloku (1989 – 2000): rozpad Sovětského svazu, Československa a Jugoslávie, vznik nástupnických států 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek15

16 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek16

17 Evropa po první světové válce (1923) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek17

18 Evropa po druhé světové válce – vznik východního bloku Pojem Východní blok bylo neoficiální označení Sovětského svazu a jeho politických satelitů; jako protiklad proti nim byl Západ. Vojenskou organizací východního bloku byla Varšavská smlouva, hospodářskou pak RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), obě měly sídlo v Moskvě. Přestože země, které do tohoto uspořádání patřily, byly formálně nezávislé, fakticky byly z velké části závislé na politice SSSR. To se prokázalo při sovětské invazi do NDR (1953), Maďarska (1956) a Československa (1968). Albánie byla součástí Východního bloku pouze do roku 1956, kdy se albánská politická scéna přeorientovala na Čínu. Byl to důsledek roztržky mezi SSSR a Čínou, následně vládnoucí strana PPSH označila Chruščovovy reformy za revizionismus. Přestože Jugoslávie byla od roku 1946 oficiálně socialistickou zemí, nikdy se hospodářsky ani kulturně neorientovala na SSSR. Spolupracovala také se západní Evropou, nikoli pouze s východní. Země byla oficiálně neutrální, odmítala dělení světa na dva bloky supervelmocí a pomáhala založit Hnutí nezúčastněných zemí. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek18

19 Kancléř Erhard chtěl v 60. letech od SSSR koupit východní Německo Někdejší západoněmecký kancléř Ludwig Erhard chtěl v první polovině 60. let od Sovětského svazu vykoupit sjednocení Německa. Podle dokumentů americké diplomacie a CIA, které má k dispozici magazín Der Spiegel, nabízel Moskvě 100 miliard marek. Erhard, otec poválečného hospodářského zázraku západního Německa a šéf bonnské vlády v letech 1963 až 1966, podle Spiegelu sázel na zhoršující se ekonomickou situaci SSSR. Vedle peněz plánoval poskytnout Moskvě i průmyslová zařízení pro rozvoj Sibiře. Věřil přitom, že tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov bude na oplátku souhlasit s postupným uvolňováním ochranné ruky nad komunistickou Německou demokratickou republikou a jejím spojením se západoněmeckým státem. Jako prostředník v jednání měly vystupovat Spojené státy, které však Erhardův plán považovaly za nerealistický, a proto se nakonec neuskutečnil. Německo se tak sjednotilo až 3. října Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek19

20 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek20

21 Východní blok Albánie (Albánská lidová republika); do roku 1956 Bulharsko (Bulharská lidová republika) Československo (Československá socialistická republika) Maďarsko (Maďarská lidová republika) Polsko (Polská lidová republika) Rumunsko (Rumunská socialistická republika) Sovětský svaz (Svaz sovětských socialistických republik) Východní Německo (Německá demokratická republika) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek21

22 Motivy vedoucí k evropské integraci Snaha zabránit válečným konfliktům mezi evropskými státy Ochrana před sovětskou rozpínavostí Zkrocení Německa a umožnění jeho znovuzapojení do mezinárodních struktur Vzdorování převaze USA nad EvropouSnaha o posilnění vlivu a bezpečnosti malých států 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek22

23 Rada Evropy angl. Council of Europe, něm. Europarat, fran. Conseil de l´Europe Mezinárodní organizace evropských zemí. Byla zřízena Londýnskou smlouvou, uzavřenou v srpnu 1949 mezi Belgií, Dánskem, Francií, Irskem, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem, Norskem Švédskem a Velkou Británií. Později přistoupily další země; Česká republika, Estonsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko – 1993; pozorovatelé: Izrael, Vatikán, USA, Kanada,. Podle zakládací smlouvy je cílem Rady Evropy usilovat o hospodářskou, sociální, kulturní, vědeckou a právní spolupráci. V popředí zájmu je také problematika lidských práv a postavení národnostních menšin. Významnou součástí činnosti RE je harmonizace právních řádů členských zemí a mezinárodní zákonodárství na některých úsecích (např. životní prostředí, průmyslová práva). 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek23

24 47 Countries Member States Albania Andorra Armenia Austria Azerbaijan Belgium Bosnia and Herzegovina Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Georgia Germany Greece Hungary Iceland Ireland Italy Latvia Liechtenstein Lithuania Luxembourg Malta United States Republic of Moldova Monaco Montenegro Netherlands Norway Poland Portugal Romania Russian Federation San Marino Serbia Slovak Republic Slovenia Spain Sweden Switzerland ''The former Yugoslav Republic of Macedonia'' Turkey Ukraine United Kingdom European Union The Council of Europe and the European Union: different roles, shared values Observer States Canada Holy See Israel Japan Mexico United States 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek24

25 Hlavní orgány Rady Evropy Generální tajemník a sekretariát – sídlo ve Štrasburku (Francie). Současným generálním tajemníkem je Nor, Thorbjørn Jagland. Výbor ministrů (složený z ministrů zahraničí členských zemí), který může dávat doporučení členským státům a požadovat od nich informace; tento výbor má řadu pomocných orgánů. Parlamentní shromáždění (281 členů), složené ze zástupců parlamentů členských států (Palác Evropy – Strasbourg) Kongres místních a regionálních samospráv (také 281 členů) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek25

26 Dokumenty a instituce RE Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (European Convention on Human Rights, 1950) Evropská komise pro lidská práva Evropský soud pro lidská práva (1950) Komisař pro lidská práva 1999 Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (1993) Evropská sociální charta (1961) Evropský výbor sociálních práv Úmluva o prevenci mučení (1989) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek26

27 Stálá mise ČR při Radě Evropy Mgr. Tomáš Boček, Velvyslanec, stálý představitel ČR při Radě Evropy (od ) Stálá mise reprezentuje a hájí zájmy České republiky v Radě Evropy a zastupuje ji ve výkonném orgánu této mezinárodní organizace, Výboru ministrů. Diplomaté Stálé mise zastupují ČR na jednáních Výboru delegátů ministrů (takto je Výbor ministrů označován, když zasedá na úrovni velvyslanců). Stálá mise zprostředkovává kontakty a zajišťuje spolupráci s řadou specializovaných orgánů Rady Evropy, které monitorují plnění smluvních závazků. Vlastní spolupráci z české strany zajišťuje zpravidla příslušné ministerstvo, Stálá mise se na ní aktivně podílí ve fázi, kdy je výsledné doporučení či závěr monitorovacího orgánu projednáván ve Výboru ministrů. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek27

28 Česko stále trestuhodně segreguje romské děti, kritizuje Rada Evropy Navzdory strategii pro integraci podle ní v zemi stále funguje několik škol „pouze pro Romy", které vyučují podle redukovaných osnov. Autoři ale uznávají, že Česko v boji s rasismem pokročilo. „Existují sice pozitivní vývojové trendy, například přijetí antidiskriminačních zákonů a strategií, obavy však přetrvávají, mimo jiné kvůli nedostatku pravomocí veřejného ochránce práv pro účinné potírání rasové diskriminace a pro řešení přetrvávajícího problému segregace romských dětí ve vzdělávání a v přístupu k bydlení,“ uvedl Christian Ahlund, jenž předsedá Evropské komisi proti rasismu a netoleranci (ECRI), která jako orgán Rady Evropy zprávu vypracovala. Zpráva, která zkoumá situaci v ČR za posledních pět let od roku 2009, se zmiňuje se znepokojením i o množství protiromských demonstrací, které v roce 2013 zorganizovaly extremistické pravicové skupiny. Letošní dokument, který je pátou zprávou o rasové situaci v ČR od pádu železné opony, byl vypracován loni na podzim. Zveřejněn byl až nyní po náročném schvalovacím procesu v rámci Rady Evropy, který zakončilo jeho odsouhlasení ministerskou radou tohoto orgánu. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek28

29 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek29

30 Evropský soud pro lidská práva Evropský soud pro lidská práva, ( European Court o fHuman Rights): Orgán Rady Evropy - skládá se z 15 soudců, volených Parlamentním shromážděním, sídlí ve Štrasburku. Projednává konkrétní stížnosti (mohou je podat členské země nebo Evropská komise pro lidská práva), zkoumá slučitelnost předpisů a praxe členských států s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Úmluva byla přijata v roce 1950 a je mezinárodní smlouvou, jejímž prostřednictvím se velký počet států zavázal zachovávat určitá základní práva jednotlivce. Tato práva jsou formulována jednak v Úmluvě samotné, jednak v protokolech č. 1, 4, 6, 7 a 13 (dále jen Protokoly), které byly ratifikovány některými členskými státy. Jednotlivec se může na Evropský soud obrátit jen prostřednictvím Evropské komise pro lidská práva nebo státu, jehož je členem. Existuje však také zvláštní režim, v němž dávají státy všeobecný souhlas a umožňují svým občanům, aby se na soud obraceli přímo. problemy-a-jejich-reseni/evropsky-soud-pro-lidska-prava-jak-se-na-nej-obracet/ 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek30

31 Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost někdejší prokurátorky Brožové-Polednové "Evropský soud konstatoval, že stěžovatelka byla odsouzena na základě zákona účinného v době činu a že jeho aplikace a výklad provedené vnitrostátními soudy nebyly svévolné. Dodal dále, že striktní výklad příslušných trestněprávních ustanovení byl v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, která nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život," informuje rezort na svých internetových stránkách. Brožová-Polednová neuspěla ani s argumentem, že se pouze řídila pokyny nadřízených, ve které měla plnou důvěru. "Soud připomněl, že také na ni se vztahovala zásada 'neznalost zákona neomlouvá'. Podle tribunálu navíc v dané době měla určité právnické vzdělání i zkušenosti z jiných procesů. Shromážděné důkazy pak prý svědčí o tom, že si musela být vědoma toho, že proces byl dopředu zmanipulován," tlumočí ministerští úředníci rozhodnutí štrasburských soudců na webu. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek31

32 Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal dne 13. listopadu 2007 rozsudek v případu D. H. a ostatní proti České republice a konstatoval nepřímou diskriminaci romských dětí jejich zařazováním do zvláštních škol. Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva Tento časopis jako jediný v ČR přináší každé dva měsíce přehled aktuálních rozsudků Evropského soudu pro lidská práva; je nezbytným zdrojem informací nejen pro soudce, státní zástupce a advokáty, ale i pro poslance, senátory, státní správu, policii a všechny, kteří se zabývají otázkami lidských práv, nebo jejichž lidská práva jsou porušována či ohrožována. Časopis obsahuje vybrané komentované rozsudky Soudu; texty jsou pouze v českém jazyce. Dále zde čtenář najde seznam všech rozsudků za období od předcházejícího vydání časopisu. Periodicita: dvouměsíčník, formát: B5, obvyklý rozsah: 64 str. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek32

33 Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Jirsák proti České republice Dne 4. dubna 2012 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek v nadepsané věci. Stěžovatel namítal, že podmínky, ve kterých si ve věznici Valdice v průběhu roku 2001 odpykával trest odnětí svobody, byly nelidské a ponižující. Dále tvrdil, že poté, co si z důvodu nevyhovujících podmínek v cele přivodil zlomeninu kotníku, mu nebyla poskytnuta náležitá zdravotní péče. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek33

34 Evropský soud připomněl, že v případech, kdy odsouzený disponuje osobním prostorem v rozmezí mezi 3 a 4 m 2 – v projednávaném případě stěžovatel sdílel celu o rozměru 36 m 2 s devíti dalšími osobami –, je potřeba k posouzení souladu podmínek zbavení svobody s článkem 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zohlednit i další faktory. V daném případě podle názoru Evropského soudu předně celkový rozměr cely stěžovateli umožňoval dostatečný pohyb. Stěžovatel navíc trávil každý pracovní den devět hodin na pracovišti, další hodinu na vycházce ve venkovním prostoru a mimo celu mohl pobývat i v rámci aktivit ve zvoleném programu zacházení. Cela byla vybavena dvěma velkými okny, před kterými sice bylo umístěno plexisklo, které však neznemožňovalo přístup přirozeného denního světla ani čerstvého vzduchu. Toaleta byla od obytného prostoru oddělena funkčními dveřmi, a proto poskytovala náležité soukromí. Stěžovatel se sice nemohl kdykoli vysprchovat, avšak jelikož měl neomezený přístup k umyvadlu s tekoucí, byť studenou vodou a měl možnost se mýt i po práci, mohl vykonávat osobní hygienu v míře slučitelné s článkem 3 Úmluvy. Jelikož i teplota v cele byla přiměřená, Evropský soud uzavřel, že podmínky výkonu trestu odnětí svobody stěžovatele nedosáhly minimálního stupně závažnosti, který by mohl znamenat ponižující či nelidské zacházení. Ohledně adekvátnosti poskytnuté zdravotní péče Evropský soud v prvé řadě konstatoval, že ke zpoždění se zahájením léčby skutečně došlo. Důvody neprovedení rentgenologického vyšetření – nepřítomnost rentgenologa a údajný stav stěžovatele pod vlivem drog znemožňující převoz do nemocnice – shledal Evropský soud neakceptovatelnými. Léčbu, která byla následující den zahájena a zahrnovala operaci ve specializované nemocnici, pravidelné kontroly a rehabilitaci, však již Evropský soud považoval za adekvátní. Byť tedy zpoždění se zahájením léčby stěžovateli způsobilo určité strádání, nijak neprokázal, že by jeho následné zdravotní potíže byly způsobeny právě tímto zpožděním. Ani v tomto ohledu tedy stěžovatel nebyl vystaven ponižujícímu či nelidskému zacházení. Ze všech výše uvedených důvodů proto Evropský soud uzavřel, že k porušení článku 3 Úmluvy nedošlo Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek34

35 Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek35

36 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek36 Dark green: ten original members Light green: joined subsequently Yellow: observer at the Parliamentary Assembly Orange: observer at the Committee of Ministers Red: official candidate

37 Sídlo Rady Evropy - Strasburg 737 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek

38 Vznik evropských institucí Byly zakládány postupně, ve svých cílech se překrývaly, dnes existují paralelně. 1948: Benelux – celní unie 1949: Rada Evropy 1950: Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí navrhl vytvoření jednotného společenství uhelného a ocelářského průmyslu Francie a Německa. 1951: Pařížská smlouva - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo založily Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Římské smlouvy - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo vytvořily Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) 1961: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD 1965: Sjednocovací smlouva - sjednocení orgánů všech tří společenství ESUO, EHS, EURATOM – Evropská společenství. 1975: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) 1995: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek38

39 Robert Schuman 1948: ministr zahraničí v celkem osmi francouzských vládách (až do roku 1952). Již v této době začíná koncipovat příští vzhled Evropy, později se jeho snahám říká Schumanův plán. 9. května 1950: historické Vyhlášení o novém uspořádání Evropy (tzv. Schumanova deklarace), počínající vznikem Montánní unie, která vyústí do vzniku Evropské federace. Montánní unie samotná byla v Paříži 18. dubna 1951 založena, Schumanovy plány na evropské společenství však ve Francii nenalezly podpory, a tak se Schuman v roce 1952 vzdal svého úřadu. Zadostiučinění se dočkal roku 1957 přijetím Římských smluv; o rok později byl zvolen prvním prezidentem Evropského parlamentu, v témže roce mu byla udělena Karlova cena města Cáchy. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek39

40 Schumanova deklarace Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují. Přínos, kterým organizovaná a živá Evropa může přispět civilizaci, je nezbytný pro udržení mírových vztahů. Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl - sloužit míru. Sjednocená Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme válku. Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem. Cokoli se podnikne v tomto směru, se musí týkat především těchto dvou zemí. Za tím účelem navrhuje francouzská vláda podniknout okamžitě kroky v jedné poněkud omezené ale rozhodující oblasti. Navrhuje podřídit celou francouzsko-německou výrobu uhlí a oceli společnému Vysokému úřadu, jako organizaci otevřené účasti jiných evropských zemí. Zavedení společné výroby uhlí a oceli bude mít za následek okamžité vytvoření společných základů pro ekonomický rozvoj, jakožto první etapu Evropské federace, a změní situaci v oblastech, kde se odedávna vyráběly zbraně pro války, jejichž oběťmi byly nejčastěji tyto oblasti samy. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek40

41 Solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná. Vytvoření této mocné výrobní jednotky, otevřené pro všechny země, které budou chtít se na ní podílet, schopné poskytnout všem zemím, jež bude zahrnovat, základní prvky průmyslové výroby za stejných podmínek, položí reálné základy pro jejich hospodářské sjednocení. Tato výroba bude nabídnuta celému světu, bez rozdílu či diskriminace tak, aby se přispělo ke zvýšení životní úrovně a k pokroku, pokud jde o mírovou aktivitu. Se zvýšenými zdroji bude moci Evropa dosáhnout úspěchu při plnění jednoho ze svých základních úkolů, a sice v rozvoji afrického kontinentu. Takto bude možno dospět jednoduše a rychle ke splynutí zájmů, jež je nepostradatelné pro vytvoření ekonomického společenství, a položí se základy pro existenci širšího a hlubšího společenství mezi zeměmi, jež dlouho rozdělovalo krvavé násilí. Tím, že bude zavedena společná základní výroba, a bude vytvořen nový Vysoký úřad, jehož rozhodnutí bude závazné pro Francii, Německo a pro další země, jež se k nim připojí, vzejde z tohoto návrhu první konkrétní základ Evropské federace, jež je nezbytná pro udržení míru. Aby se mohlo pokračovat v realizaci takto vytyčených cílů, je francouzská vláda připravena zahájit jednání na těchto základech: Stanoveným úkolem Vysokého úřadu bude zajišťovat, a to v co nejkratší době, modernizaci výroby a zlepšení její kvality; dodávky, a to za stejných podmínek, uhlí a oceli na francouzský a na německý trh, jakož i na trhy členských zemí; rozvoj společného exportu do dalších zemí; vyrovnání a zlepšování životních podmínek pracujících v těchto průmyslových odvětvích. Pro dosažení těchto cílů bude, vzhledem k velice rozdílným podmínkám, v nichž se v současné době nachází výroba členských zemí, třeba přijmout dočasně určitá opatření, jež by zahrnovala plán výroby a investic, zavedení mechanismů pro vyrovnání cen, vytvoření fondu na rekonverzi, jež usnadní racionalizaci výroby. Dodávky uhlí a oceli mezi členskými zeměmi budou okamžitě zbaveny veškerých cel a nebudou zatíženy diferenčními dopravními tarify. Postupně se vytvoří podmínky, které spontánně zajistí co nejracionálnější rozdělování výroby na co nejvyšší úrovni produktivity. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek41

42 Na rozdíl od mezinárodního kartelu, jenž směřuje k přerozdělení a k využívání národních trhů restriktivními opatřeními a k udržování vysokého zisku, zajistí námi navrhovaná organizace fúzi trhů a rozvoj výroby. Výše definované základní principy a záruky budou obsaženy ve smlouvě, která bude podepsána státy a projde ratifikacemi jejich parlamentů. Jednání potřebná k dohodnutí detailů budou podstoupena za přispění arbitra ustanoveného společnou dohodou. Ten bude pověřen dohledem nad tím, že dosažená ujednání odpovídají uvedeným principům a, v případě, že jednání uvíznou na mrtvém bodě, rozhodne o tom, jaké řešení bude přijato. Společný Vysoký úřad pověřený řízením tohoto plánu bude tvořen nezávislými osobami, které budou jmenovány vládami na principu rovného zastoupení. Předseda bude vybrán společnou dohodou vlád. Rozhodnutí Úřadu budou účinná ve Francii, Německu a jiných členských zemích. Přiměřená pravidla budou poskytovat možnost odvolání proti rozhodnutí Úřadu. Zástupce Spojených národů bude akreditován u Úřadu a bude dvakrát ročně podávat veřejnou zprávu Spojeným národům o tom, jak nová organizace pracuje, zejména pak o tom, jak zabezpečuje své cíle. Instituce Vysokého úřadu nebude v žádném případě předjímat pravidla vlastnictví podniků. Při výkonu svých funkcí bude společný Vysoký úřad brát v potaz pravomoci propůjčené Mezinárodnímu úřadu pro Porúří a závazky všeho druhu uvalené na Německo tak dlouho, dokud tyto budou setrvávat v platnosti. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek42

43 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - KBSE (předchůdce OBSE) byl systém mezinárodních jednání o problémech zajištění míru a rozšíření mezinárodní spolupráce v Evropě. Chronologie: návrh zemí Varšavské smlouvy na svolání KBSE Ostpolitik oficiální politikou SRN zahájení jednání o snížení počtu konvenčních zbraní v Evropě červenec stanovení procedurálních pravidel KBSE září červenec jednání o Závěrečném aktu KBSE v Ženevě červenec podpis Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách následná schůzka v Bělehradě následná schůzka v Madridu následná schůzka ve Vídni Závěrečný akt KBSE byl podepsán na závěr třetí (helsinské) fáze jednání nejvyššími představite­li 33 evropských zemí, Kanady a USA 1. srpna 1975.; skládá se z 5 částí: otázky bezpečnosti v Evropě, spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a techniky a životního prostředí, bezpečnost a spolupráce ve Středomoří, spolupráce v humanitární a jiných oblastech, další kroky po. konferenci (mj. dohoda o svolání následné Bělehradské schůzky účastníků KBSE v roce 1977). 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek43

44 Důsledky Helsinské konference Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě smluvně potvrdila uznání statusu quo v Evropě. Významně ovlivnila politickou situaci v celosvětovém měřítku, iniciovala nové trendy v politice (mj. vznik československé Charty 77), které vedly koncem 80. let k zásadním změnám v politické struktuře Evropy. Od se Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě transformovala ve stálou Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Iniciativa ke svolání KBSE souvisela s přijetím dvou dokumentů OSN: Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Dokumenty byly přijaty VS OSN v roce 1966, ale vstoupily v platnost až v roce 1976, kdy je ratifikoval požadovaný počet států. Československo pakty podepsalo v říjnu 1968, ale ratifikační listiny předalo generálnímu tajemníkovi OSN až v prosinci Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek44

45 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - OBSE angl. OSCE - Organisation for Security and Cooperation in Europe Členem je 57 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou. Nově jsou poslání a bezpečnostní úkoly OBSE vyjádřeny v Chartě OBSE k Evropské bezpečnosti z 19. listopadu 1999, která obsahuje mezi jiným i širší bezpečnostní zaměření organizace. Orgány Následná schůze: nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné) Summit Ministerská rada Vysoká rada = Ekonomické fórum (jednou ročně) Stálá rada Fórum pro bezpečnostní spolupráci Instituce Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; Generální tajemník (sídlo ve Vídni); Sekretariát (sídlo ve Vídni) Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšavě) Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu) OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek45

46 Členské státy OBSE 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek46

47 Hlavní aktivity OBSE podpora a rozvoj plně demokratické společnosti prevence lokálních konfliktů obnovování stability a míru ve válečných oblastech prosazování kolektivní bezpečnosti odstraňování rozdílů mezi státy 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek47

48 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD OECD (z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat svoje zkušenosti s různými typy politik, hledat odpovědi na běžné problémy, poznat dobře fungující praxi a koordinovat domácí a zahraniční politiku. Mandát OECD je velmi široký, protože pokrývá řadu záležitostí vztahujících se k ekonomice, životnímu prostředí a sociální politice. Spolupráce mezi jednotlivými vládami pramení z informací a analýz, poskytovaných sekretariátem v Paříži. Ten shromažďuje data, monitoruje trendy a analyzuje a předpovídá další ekonomický vývoj. Snaží se také zachytit sociální změny nebo rozvoj v obchodu, ochraně životního prostředí, zemědělství, technologiích, zdanění a dalších oblastech. OECD je také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, jelikož publikuje velmi zajímavé průzkumy s množstvím informací a širokým zaměřením. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek48

49 Kdo řídí práci OECD? Rada Dohled a strategické řízení Reprezentanti členských zemí a Evropské komise; rozhodnutí přijímána konsensem Výbory Diskuze a implementace Reprezentanti členských zemí a přizvaných nečlenských zemí pracují spolu se sekretariátem na jednotlivých problémech Sekretariát Analýza a návrhy Generální tajemník Náměstci generálního tajemníka Ředitelství 749 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek

50 Činnost OECD 1.Sběr dat 2. Analýzy 3. Společná politická diskuze 4. Rozhodování 5. Implementace OECD je na základě Konvence zmocněna přijímat k plnění cílů rozhodnutí (Decisions), činit doporučení (Recommendations) a uzavírat smlouvy s členskými i nečlenskými státy a mezinárodními organizacemi. Rozhodnutí, doporučení, smlouvy, příp. jiné dokumenty OECD (deklarace, ujednání apod.) týkající se členských států jsou označovány za instrumenty OECD. 750 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek

51 Některá fakta o OECD Dva oficiální jazyky: Angličtina a Francouzština Zaměstnanci sekretariátu: přes 2500 Ústředí OECD sídlí v Paříži ve Francii Generální tajemník OECD je p. Angel Gurría Celkový Rozpočet OECD činí miliónů eur (2008) 751 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek

52 Generální tajemník OECD Angel Gurría Stálá mise České republiky při OECD v Paříži 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek52 Velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD Prof. Ing. Karel Dyba, CSc.

53 20 zakládajících členů (ze 14. prosince 1960): Rakousko Belgie Kanada Dánsko Francie Německo Řecko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Norsko Portugalsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Spojené království USA Pozdější členové (řazeno chronologicky s datem vstupu) Japonsko (1964) Finsko (1969) Austrálie (1971) Nový Zéland (1973) Mexiko (1994) Česká republika (21. prosince 1995) Jižní Korea (1996) Maďarsko (1996) Polsko (1996) Slovensko (2000) Chile (2010) Slovinsko (2010) Izrael (2010) Estonsko (2010) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek53

54 Rozšiřování Evropské Unie 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek54

55 Rozšiřování EU v 90. letech V roce 1995 se EU-12 rozšířila o tři vyspělé země (EU-15): Finsko Rakousko Švédsko V prosinci 1997 se Evropská rada rozhodla zahájit přístupová jednání s nejlépe hodnocenými státy bývalého Sovětského bloku – Českem, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem, přičemž samotná přístupová jednání začala v březnu příštího roku. V Helsinkách v roce 1999 zahájila Evropská rada jednání se zbývajícími kandidáty – Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Turecko podalo přihlášku o plné členství do EHS již v roce 1987, ale ta byla o dva roky později odmítnuta kvůli „nestabilnímu politickému prostředí“. Po summitu v Helsinkách v roce 1999 byl Turecku přiznán oficiální status kandidátské země EU. Pro deset nejlépe připravených zemí byla jednání uzavřena v prosinci 2002 na summitu v Kodani, přijaty 2004 (EU-25). 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek55

56 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek56

57 Vznik evropských institucí Byly zakládány postupně, ve svých cílech se překrývaly, dnes existují paralelně. 1948: Benelux – celní unie 1949: Rada Evropy 1950: Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí navrhl vytvoření jednotného společenství uhelného a ocelářského průmyslu Francie a Německa. 1951: Pařížská smlouva - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo založily Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Římské smlouvy - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo vytvořily Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) 1961: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD 1965: Sjednocovací smlouva - sjednocení orgánů všech tří společenství ESUO, EHS, EURATOM – Evropská společenství. 1975: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) 1995: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek57

58 Další vývoj Evropských společenství Sedmdesátá, osmdesátá léta: stagnace V červnu 1979 proběhly první přímé volby do Parlamentního shromáždění (dnešní Evropský parlament) Evropský měnový systém (EMS), ECU: rozpad Brettonwoodského měnového systému; zrušení navázání měn na americký dolar a přechod na floating (režim volných měnových kurzů). V roce 1979 se evropské státy rozhodly zamezit možným velkým fluktuacím v měnových kurzech zavedením Evropského měnového systému (EMS), čímž se zavázaly udržovat své měnové kurzy ve stabilních poměrech. Zavedla se také košová měnová jednotka ECU (European currency unit) sloužící ke zúčtování mezinárodních měnových operací. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek58

59 Odstraňování bariér Jednotný evropský akt (JEA): 1987; nejvýznamnější zásah do Římských smluv. Jeho hlavním cílem bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikoval překážky, které ještě zbývaly k jeho dovršení: fyzické – odstranění kontrol na vnitřních hranicích ES pro osoby, služby, zboží a kapitál technické – odstranění rozdílů v předpisech a normách a tedy omezení tzv. netarifních překážek obchodu daňové – jednalo se zejména o daňovou harmonizaci, toto téma je dosud nedořešené a velice politicky citlivé V roce 1985 byla představiteli pěti zemí podepsána Schengenská dohoda, jejímž cílem bylo odstranění kontrol na vnitřních hranicích a spolupráce při ochraně hranic vnějších. Tato dohoda nebyla součástí právního řádu Evropských společenství, stala se jí až od Amsterdamské smlouvy. Signatářskými zeměmi byly v roce 1985 Německo, Francie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek59

60 Maastrichtská smlouva Podepsáním Maastrichtské smlouvy v roce 1992 uzavřeli vrcholní evropští představitelé výraznou reformu zakládajících smluv. Nově se na evropské úrovni začalo spolupracovat v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justičních záležitostí. Smlouva změnila název „Evropského hospodářského společenství“ na „Evropské společenství“, protože integrační aktivity spadající pod tuto instituci již přesáhly původní pouze ekonomické záměry. Což ale bylo hlavní, podpisem Maastrichtské smlouvy vznikla Evropská unie, zastřešující všechny existující integrační aktivity. Ty se od Maastrichtské smlouvy začaly dělit do tří hlavních kategorií, čemuž úředníci říkají, že Evropská unie „stojí na třech pilířích“: 1. pilíř – Evropské společenství: spadají sem všechny aktivity realizované již před Maastrichtem; mimo jiné politiky zemědělská, obchodní, regionální, sociální aktivity spadající pod další dva pilíře byly zavedeny až Maastrichtskou smlouvou: 2. pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3. pilíř – Justice a vnitřní bezpečnost 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek60

61 Amsterodamská smlouva Amsterodamská smlouva (1997/1999) přesunula spolupráci v oblasti imigrační politiky, azylové politiky a ochrany menšin ze Třetího pilíře do prvního (tzv. komunitarizace části třetího pilíře), definovala základní práva občanů EU a základní principy společné zahraniční politiky. Schengenské dohody se staly součástí právního systému EU. Amsterodamská smlouva přinesla následující změny: bude změněn systém obsazování Komise v neprospěch velkých států pro hlasování v Radě EU bude upravena velikost kvót pro případy tzv. váženého hlasování počet poslanců v Evropském parlamentu nepřesáhne číslo 700 Evropská rada bude moci označit členský stát, jenž se neřídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrubě je porušuje. Takovému státu mohou být, za stálé platnosti povinností, pozastavena některá práva, zejména právo hlasování v Radě EU v rámci rozvoje Unie jako oblasti svobody, bezpečnosti a práva bude mít Rada právo na návrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybraných otázkách vízové povinnosti v některých otázkách třetího pilíře (vnitro a justice) získá Rada oprávnění rozhodovat upravenou kvalifikovanou většinou na rozdíl od jednomyslnosti budou podstatnou měrou posíleny pravomoci institucí EU v boji proti finanční kriminalitě začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek61

62 Smlouva z Nice Smlouva z Nice měla připravit evropské instituce, aby byly i po plánovaném rozšíření akceschopná. Omezila tedy národní veto a přerozdělila počet hlasů v Radě ministrů tak, aby odpovídal počtu obyvatel jednotlivých států. Smlouva z Nice změnila způsob rozhodování v Evropské unii: v mnoha oblastech se začalo hlasovat kvalifikovanou většinou (místo principu jednomyslnosti). Dále zavádí systém tzv. trojité většiny (od posledního rozšíření v roce 2007 je pro přijetí návrhu nutno 255 z celkem 345 hlasů členů v Radě Evropské unie (členské státy mají podle velikosti od 3 do 29 hlasů, Česká republika má 12) a více než polovina členských států; dále může být na žádost členského státu ověřeno zda kvalifikovaná většina reprezentuje alespoň 62 % obyvatel Unie). Smlouva z Nice dále zvýšila počet poslanců Evropského parlamentu na 732 a přerozdělila hlasy mezi jednotlivými státy v Radě Evropské unie a Evropském parlamentu. Většina opatření zavedených Smlouvou z Nice měla připravit Evropskou unii na rozšíření o 10 nových zemí a zabezpečit její akceschopnost do budoucna. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek62

63 Euro V lednu 1999 se 11 zemí Evropské unie (státy Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko) dohodlo, že zavedou společnou měnu euro a přestanou používat své národní měny. Řecko vstoupilo do Eurozóny o dva roky později, v roce Od 1. ledna 2002 vešly euromince a eurobankovky do oběhu. O pět let později, od 1. ledna 2007 je též členem eurozóny i Slovinsko. Od 1. ledna 2008 také Malta a Kypr a od roku 2009 Slovensko. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek63

64 Vlajka EU Rada Evropy hledala symbol, kterým by se mohla označovat. Po dlouhých diskusích byl přijat současný návrh - kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí. Číslo dvanáct je v mnoha tradicích symbolem dokonalosti. Je to samozřejmě také počet měsíců roku a počet hodin na ciferníku. Kruh je mimo jiné i symbolem jednoty. A tak se zrodila evropská vlajka, která zobrazuje ideál jednoty národů Evropy. Rada Evropy pak vyzvala ostatní evropské instituce, aby tuto vlajku také začaly používat. V roce 1983 tuto výzvu přijal Evropský parlament. Nakonec byla vlajka přijata jako oficiální symbol Evropských společenství, dnešní Evropské unie, hlavami států a předsedy vlád v roce Od začátku roku 1986 ji užívají všechny evropské instituce. Evropská vlajka je jediným znakem Evropské komise - výkonného orgánu EU. Ostatní instituce a orgány EU používají kromě evropské vlajky i vlastní znaky 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek64

65 Hymna EU Melodie Ódy na radost ze závěrečné věty Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludwig van Beethoven. V roce 1972, kdy byla evropská hymna Radou Evropy schválena, Evropská unie existovala ještě jako Evropské hospodářské společenství. To ji za svou oficiálně přijalo až v roce Ódu na radost napsal německý básník Friedrich Schiller půl století předtím, než ji zhudebnil Beethoven, jehož zaujala myšlenka o sbratření národů, která je v ódě zahrnuta a kterou sám sdílel. Stejná myšlenka je ostatně jedním z pilířů evropské identity. Evropská hymna nemá text, slavnostní tóny Ódy na radost vyjadřují ale ideály svobody a mezilidské solidarity stejně dobře jazykem hudby. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek65

66 Lisabonská smlouva Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, má podle názoru příznivců prohlubování evropské integrace právě Lisabonská smlouva zajistit efektivní fungování Evropské unie do budoucna. Smlouva byla ratifikována všemi členskými státy EU a 1. prosince 2009 nabyla platnost - první den měsíce následujícího po tom, co Česká republika uložila svou ratifikaci v Římě, k čemuž došlo dne 13. listopadu Na rozdíl od Smlouvy o Ústavě pro Evropu – která dosavadní smlouvy měla nahradit – má Lisabonská smlouva změnit stávající smlouvy, které v pozměněné podobě zůstávají dále v platnosti. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek66

67 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek67 Podpis Platno st Smlou vy Brus el Brus el Paří žská Paří žská Paříž. doh. Paříž. doh Říms ké Říms ké Slučova cí Slučova cí JEA JEA Maastrichtská Maastrichtská Amsterod amská Amsterod amská Niceská Niceská Lisabonsk á Lisabonsk á Evropská společenství Tři pilíře Evropské unie Evropské společenství pro atomovou energii Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) → ← Evropské společenství uhlí a oceliEvropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Smlouva vypršela v roce 2002 Evropská unieEvropská unie (EU) Evropské hospodářské společenstvíEvropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství → Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcíSpolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech ← Evropská politická spoluprá ceEvropská politická spoluprá ce (EPS) → Společná zahraniční a bezpečnostní politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) ← Bruselsk ý pakt Západoevropská unieZápadoevropská unie (ZEU)

68 Hlavní změny Lisabonská smlouva obsahuje dva články pozměňující: Smlouvu o Evropské unii (Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu) Smlouvu o založení Evropského společenství (Smlouvu o ES, Římskou smlouvu), ta má být nově nazvána Smlouvou o fungování Evropské unie Dále stanovuje, že na těchto dvou smlouvách je Evropská unie (EU) založena, že nahrazuje Evropské společenství (ES) a je jeho nástupkyní. Text mandátu také uvádí, že „všechna ustanovení Mezivládní konference z roku 2004 budou začleněna do těchto dvou smluv“, tedy to že Ústava EU, kterou tato Konference schválila, je jejich obsahem. Evropská unie má mít jednotnou právní subjektivitu, jak už navrhovala Ústava EU. Listina základních práv Evropské unie sice nemá být – na rozdíl od Ústavy EU – částí Lisabonské smlouvy, má však na základě nového znění čl. 6 Smlouvy o Evropské unii získat „stejnou právní sílu jako Smlouvy“, tzn. právní závaznost, s výjimkou Velké Británie, Polska a České republiky. Dochází též ke změně váhy jednotlivých států při hlasování v Radě. Jako kompromis – Velká Británie zprvu zcela odmítala Evropského ministra zahraničí navrženého Ústavou EU – má být tato funkce pojmenována „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Na žádost Velké Británie má smlouva v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech některým členům umožnit pokračovat v další práci na určitém aktu, zatímco jiným umožní se jí neúčastnit. Označení „zákon“ EU a „rámcový zákon“ EU mají být vypuštěna, zůstat mají dosavadní označení „nařízení“, „směrnice“ a „rozhodnutí“. Na rozdíl od Ústavy EU neobsahuje Lisabonská smlouva žádnou zmínku o symbolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechán byl rovněž pojem „Ústava“. 7 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek68


Stáhnout ppt "Jabok / ETF 2015 Michael Martinek. V Moskvě se organizují ruští ‚dobrovolníci‘ z Donbasu. Chtějí peníze za zásluhy Na sjezdu se v moskevském muzeu druhé."

Podobné prezentace


Reklamy Google