Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rytíři Lucie Sosnová, Kateřina Sirotková. Rytíř Rytíř (z německého Ritter, jezdec) je označení středověkého obrněného bojovníka na koni - válečníka šlechtického.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rytíři Lucie Sosnová, Kateřina Sirotková. Rytíř Rytíř (z německého Ritter, jezdec) je označení středověkého obrněného bojovníka na koni - válečníka šlechtického."— Transkript prezentace:

1 Rytíři Lucie Sosnová, Kateřina Sirotková

2 Rytíř Rytíř (z německého Ritter, jezdec) je označení středověkého obrněného bojovníka na koni - válečníka šlechtického původu (latinsky miles). Ve vrcholném středověku byl každý rytíř automaticky šlechticem, ale ne každý šlechtic rytířem, protože k pasování na rytíře byla potřeba, aspoň v prvních obdobích, prokázat statečnost a věrnost. Těžkooděná jízda představovala elitu a ve většině bitev i rozhodující sílu středověkého vojska.

3 Zbraně a zbroj Oblékal se do těžké kovové zbroje, jež se skládala z brnění, přilby a štítu. Jeho hlavními zbraněmi byl meč a dlouhé kopí, mimo to se často používaly zbraně jako sekera, kladivo či palcát. palcát rytířská zbroj

4 Kůň Rytířův nejcennější majetek byl kůň. Nesl ho jak do bitev a válek, tak i při turnajích a kláních. Jeho válečný oř byl těžce obrněn jako rytíř a často musel nést váhu více než 100 kg. Rytíři měli tři typy koní: válečný – k boji, účastnil se klání jezdecký – k pohybu ve volném čase soumar – k nošení osobního majetku (výstavní – kůň bohatých rytířů a feudálů, určený pro přehlídky a slavnosti ale ne k boji) Někteří koně byli speciálně cvičeni k tomu, aby napadali soupeře, ale to se později přestalo praktikovat, jelikož napadali i koně ostatních vojáků.

5 Pasování Pasování na rytíře byl slavnostní obřad, který měl probíhat v kostele. Většinou se však odehrával přímo na bojišti před zahájením bitvy či po ní. Rytíře pasoval panovník nebo jeho zástupce (v českých zemích jen král). V ranném středověku ale mohl rytíře pasovat kterýkoliv jiný rytíř. Mladý bojovník před tím, kdo ho pasoval, poklekl a přednesl předepsanou přísahu. Poté ho pasující lehce udeřil plochou stranou meče na obě ramena a předal přilbu, štít, ostruhy a připnul mu pás s mečem jako odznak rytířství (odtud pochází výraz pasování). Rytíř měl následně privilegia např. vlastnictví dědičných pozemků, účastnit se volby panovníka, být oslovován „statečný rytíři“ atd.

6 Mravní kodex Rytířstvo se od ostatních společenských vrstev feudální společnosti odlišovalo nejen svou specifickou zbrojní vybaveností a charakteristickým jízdním způsobem boje, ale především systémem hodnot. Součástí mravního kodexu rytířů bylo naplňování tří zásad: statečnost - schopnost dokázat fyzickou sílu a odvahu v boji loajalita - věrnost pánovi, dodržování slibů, spolupráce v boji štědrost - rytíř opovrhuje bohatstvím, odmítá je hromadit a záměrně plýtvá penězi

7 Rytířské erby Své erby měli panovníci, šlechtici, rytíři, někdy i církevní hodnostáři. Erb mohl někdo získat třeba při povýšení do šlechtického stavu nebo také v souvislosti s udělením rytířských řádů. Erby mohl měnit pouze panovník. Vznikaly původně z důvodu rozeznání rytířů v brnění. Rytíři se museli držet těchto zásad: 1)denně se účastnit mše svaté 2)bojovat za víru a katolickou církev 3)postupovat vždy čestně 4)nasadit život za právo a za slabšího 5)chránit sirotky a vdovy 6)poslouchat papeže, císaře, krále a jinou vrchnost.

8 Turnaje Na turnajích si rytíři zdokonalovali techniku boje. Rytířský turnaj organizovala šlechta – vévodové, hrabata a příbuzní králů. Jednotliví šlechtici byli také mecenáši turnajových rytířů a poskytovali svým favoritům finance na výzbroj a koně. Původní rytířské turnaje nebyly soubojem dvou soupeřů, ale v boji stály proti sobě dvě skupiny rytířů. V čele každé skupiny stál feudál, který skupině velel. Průběh turnaje : 1) Jednotlivé týmy se setkaly v boji v přesný den a čas. 2) Místo souboje – champ – bylo ohraničené, ale neupravené a záměrně plné překážek – křoví, stromů, stodol, vinic a příkopů, někdy byla součástí herního pole i celá vesnice. Úkol turnajového rytíře - porazit co nejvíce protivníků a co nejvíce jich zajmout. Cíl - najít si v nepřátelské skupině rytířů konkrétního protivníka a zahnat druhé mužstvo na útěk. Vítězi patřila zbroj zajatého a výkupné za jeho osobu.

9 Rytířské řády Rytířské řády vznikají koncem 11. a během 12. století, především v souvislosti s křížovými výpravami do Svaté země. Původní myšlenka řádů - péče o nemocné poutníky do Svaté země. Členové řádů spojovali tradiční mnišské přísliby (chudoba, cudnost, poslušnost) s povinností boje proti nevěřícím, tj. pohanům. Další řády vznikly později na jejich působištích ve Španělsku a severovýchodní Evropě. Postupem doby se řády koncentrovaly na získání státní moci a hromadění majetku.

10 Rytíři ve filmech a v literatuře Rytířskými ctnostmi bývaly štědře obdařeny postavy vystupující v hrdinských eposech. Nejznámější : - písně o franckém rytíři Rolandovi (je součástí básní o Karlu Velikém) Hrdinské eposy skládali původně potulní zpěváci a sami je také šířili. Šlechta ani panovníci však většinou nerozuměli latině, proto se epické básně a také milostné písně skládaly v národních jazycích (francouzštině, němčině apod.). Rytíři ve filmech a pohádkách: Např. Tři mušketýři, Za humny je drak, Ať žijí rytíři, Ať žijí duchové

11

12

13

14

15 Zdroje internet


Stáhnout ppt "Rytíři Lucie Sosnová, Kateřina Sirotková. Rytíř Rytíř (z německého Ritter, jezdec) je označení středověkého obrněného bojovníka na koni - válečníka šlechtického."

Podobné prezentace


Reklamy Google