Lidé s mentálním postižením mezi námi MUDr. Milena Černá, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Konference „Už nechci v kleci“ 20. – 21. března 2013,

Prezentace na téma: "Lidé s mentálním postižením mezi námi MUDr. Milena Černá, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Konference „Už nechci v kleci“ 20. – 21. března 2013,"— Transkript prezentace:

1 Lidé s mentálním postižením mezi námi MUDr. Milena Černá, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Konference „Už nechci v kleci“ 20. – 21. března 2013, Krajský úřad Ústeckého kraje 1

2 Obsah Program „Cesty k integraci“ Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Přístupy k lidem s mentálním postižením Psychologie: Infantilní osobnost, dekompenzace, kompenzace a hyperkompenzace Cesty: Zóna možného vývoje, perspektivní cíle Závěr: Inovace a společnost 2

3 Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a lidé s mentálním postižením 3

4 Program Cesty k integraci Distribuce nadačních příspěvků má být operativní, smysluplná a ve svých důsledcích dlouhodobě účinná. Nesmí opomíjet „slabá místa“ na mapě státní sociální, zdravotní a vzdělávací politiky jako je např. raná péče, péče o autisty, podporované zaměstnávání, chráněné dílny, chráněné bydlení atd. Musí přispívat tam, kde jiné zdroje financování selhávají. 4

5 Lidská práva „Ve všech aktivitách, projektech, kampaních, výzkumech a spolupráci má být vyjádřeno postavení nadace jako subjektu, který přiznává lidskou důstojnost všem lidem bez ohledu na to, zda jsou bohatí, či chudí, zdraví nebo nemocní, zda žijí život svobodný nebo poznamenaný závislostí na pomoci druhých.“ 5

6 Komu pomáháme Nadační příspěvky mají pomáhat lidem v obtížných životních situacích nacházet nová, efektivní řešení. Podporujeme preventivní a intervenční programy, nové metody sociální práce, zejména ty, které přinášejí výrazné změny do dosavadního systému. Setkávání a dialog organizací s podobným zaměřením. 6

7 Přístupy k lidem s mentálním postižením 7

8 Mentální postižení podle WHO „Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období‚ postihujícím všechny složky inteligence‚ to je poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti. Postižení se může vyskytnout samo o sobě nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami“. (WHO, MKN-10) 8

9 Mentální postižení podle Americké asociace pro intelektová a vývojová postižení „Mentální postižení je snížená schopnost charakterizovaná výraznými omezeními v intelektových funkcích a také v adaptačním chování, což se projevuje v pojmových, sociálních a praktických adaptačních dovednostech. Toto postižení vzniká před dosažením věku osmnácti let“. (AAIDD) 9

10 Postižení – neutrální fenomén Pojem „postižení" je v současnosti chápán spíše jako neutrální fenomén. Teprve postoje a hodnoty přijaté společností z něj vytvářejí sociální znevýhodnění – handicap. Zda člověk s postižením bude či nebude handicapován, závisí mj. na postoji společnosti k jeho postižení. (M. Lečbych, 2008) 10

11 Mentální postižení jako proměnná veličina Mentální postižení nezávisí pouze na nedostatečnosti jedince. Působí na ně i vliv vnějšího prostředí. Největší význam se připisuje cílené podpoře, která má vycházet z konkrétních schopností a potřeb člověka s mentálním postižením. 11

12 Mentální postižení jako proces, kterému lze zabránit U dětí s genetickou poruchou spočívá „mentální postižení“ v mylné interpretaci jejich chování. Nesprávná odezva prostředí má za následek sekundární duševní handicap. Tomu lze zabránit radikální změnou společenského očekávání a změněnými podmínkami výchovy. (Sabine Stengel-Rutkowski, 2011) 12

13 Možnost stimulace mentálního rozvoje Mentální vývoj dětí i dospělých je možné ovlivnit. Klíčová je interakce mezi lidmi. Příčinou deficitního vývoje poznávacích funkcí je kulturní deprivace. Řada opakujících se úkonů různé obtížnosti stimuluje schopnost učit se. (R. Feuerstein, 1975) 13

14 Inkluze a integrace V inkluzivním přístupu jsou osoby s postižením zapojovány do všech běžných činností jako lidé bez postižení. Integrační postupy spočívají v zajištění speciálních prostředků, podpory a péče pro osoby s postižením, aby mohli být tito jedinci následně zapojováni do většiny činností v běžném životě společnosti. (J. Slówik, 2007) 14

15 Exkurze do psychologie 15

16 Infantilní osobnost Z vývojového hlediska osobnost nevyzrálá, nedospělá. Radikální protiklad pojmu infantilizace, kde jde o „ztrátu dospělosti“, přehlížení osobnostní zralosti, nerespektování „anamnézy“. Nikdy se nestanou „dětmi“, protože mají zkušenost dospělých. (M. Stehlík, 2010) 16

17 Co vnímáme pod pojmem infantilizace Označování klientů zdrobnělinami - jak v popisu činnosti, tak v přímém rozhovoru s klienty. Zdětinšťování, zacházení s klienty jako s dětmi, resp. nesvéprávnými osobami. Označení „školka“ pro zařízení pro denní pobyt dospělých nebo starších osob apod. 17

18 V sociálních službách Podle toho, jak se s klientem v sociálních službách zachází, dojde buď k dekompenzaci kompenzaci hyperkompenzaci Nezáleží na tom, jde-li o sociální služby rezidenční, ambulantní či terénní. 18

19 Dekompenzace Dochází k ní v důsledku nepřiznání schopností, které klient má, a jeho vlastní odpovědnosti. Nevyužívá se potenciální schopnost, která se v člověku aktuálně neprojevuje. Potlačuje se přirozená potřeba být užitečný. Nebuduje se žádná zóna možného vývoje – žádné perspektivní cíle. Podle personálu jsou pak klienti označováni za líné, netečné a neschopné. 19

20 Kompenzace Motivace k činnosti s poukazem na perspektivní cíle. Využití schopností, dovedností a zálib, které člověk má. Vyvolávání a posilování pocitu užitečnosti - motivace k užitečné činnosti. Dávání najevo, že klient neobtěžuje svou závislostí (obtížné). 20

21 Hyperkompenzace Extrémní snaha o kompenzaci. Klient zvýšenou agilitou přehání přiměřenou a účelnou potřebu. Klient si nárokuje další pomoc v jiných, méně naléhavých oblastech svých potřeb. Jde o obranný mechanismus, jímž se klient pokouší čelit ztrátě důstojnosti, neúspěchu, nevýznamnosti, viny, studu. 21

22 Cesty k zapojení do běžného života 22

23 Zóna možného vývoje Sociální prostředí a sociální kontakty mají vliv na kvalitu a rozvoj funkcí jedince. Pomocí cvičení a komunikace je možné rozvíjet mnoho schopností, je možné i překonat pasivitu. Netýká se pouze období vývoje, růstu a dospívání, ale každé etapy v životě člověka. 23

24 Perspektivní cíle Otevření výhledu do vzdálenější budoucnosti. Předjímání budoucnosti a stanovení cílů příznivě ovlivňuje kvalitu prožívání přítomnosti. Perspektivní cíle, ke kterým se jedinec upíná, jej mobilizují, orientují v čase a dlouhodobě aktivizují. 24

25 Revitalizace sociální skupiny Při začleňování lidí s mentálním postižením nestačí jen připravovat klienty, ale celý tým. Zavádění prvků, které brání dekompenzaci jak klientů, tak celé sociální skupiny. Místo tlumící terapie lecitin. Vyvolání hrdosti na přináležitost ke skupině. Přijímací ceremoniál. Společné symboly. Akce, které klienty a personál spojují. 25

26 Spoluúčast klientů na rozhodnutích Kraje zpracovávají střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Spolupracují při tom s obcemi, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci uživatelů sociálních služeb. Sledují a vyhodnocují jejich plnění za účasti zástupců poskytovatelů a uživatelů. (Zákon o sociálních službách č.108/2006, Sb.) 26

27 Komunitní plánování a komunitní péče Zapojuje uživatele, poskytovatele a zadavatele do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb. Podporuje přirozenou spolupráci mezi lidmi, zvyšuje pocit potřebnosti pro společnost. Umožňuje obcím více sdružovat své obyvatele, naslouchat jejich potřebám, a tím vylepšit i poskytování sociálních služeb. 27

28 Společnost potřebuje inovace 28

29 Společnost potřebuje inovace v sociální sféře Samy technické inovace nestačí. Demografický vývoj, finanční krize a prosazování konzumních vzorů životního stylu vyžadují jiné cesty řešení. Inovace znamená „nový“, nikoliv jen „dobrý“ nebo „žádoucí“. Nelze jít dál bez kreativních idejí a koncepcí. 29

30 Podpora procesů transformace sociálních služeb Rozsáhlý, finančně náročný projekt MPSV se orientuje jen na vybrané ústavy. Cílem je podpora procesů, vedoucích k začleňování lidí s mentálním postižením do společnosti. Vedle vzdělávání personálu jde hlavně o investice do podporovaného bydlení a zaměstnávání. 30

31 Transformace sociálních služeb v médiích „Namísto ústavních stěn teď klienti domovů se sociální péčí ve Středočeském kraji poznávají své vlastní bydlení. To pro ně ústavy nakoupily, opravily a vybavily v rámci projektu transformace svých služeb. Cílem je lepší začlenění postižených do společnosti.“ (Mladá fronta DNES 6. března 2013) 31

32 Závěr Aby mohli žít lidé s mentálním postižením mezi námi, nestačí přinést peníze. Nestačí ústavy sociální péče „humanizovat“. To nejdůležitější je změna postoje k lidem s mentálním postižením. Novým věcem, přístupům a metodám se týmy musí učit spolu a vzájemně. 32

33 Děkuji za pozornost Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové MUDr. Milena Černá www.vdv.cz cerna@vdv.cz 33