Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Skandinávské zkušenosti s inkluzí Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., EDUin.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Skandinávské zkušenosti s inkluzí Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., EDUin."— Transkript prezentace:

1 Skandinávské zkušenosti s inkluzí Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., EDUin

2 Vznik této analýzy byl finančně podpořen EHP a Norskými fondy

3 Proč inkluze Začleňování (inkluze) není zdaleka jen téma vzdělávání, jde o osvědčený přístup k rozvoji společnosti. Reprodukovat tuto společnost v rámci principů a hodnot, na nichž je tato společnost ustavena. Posilování sociální koheze v době, kdy děti vyrůstají ve virtuálním prostředí, generace se odcizují, dochází k prolínání kultur. Jde o trvalý proces.

4 Proč se inspirovat a kde Diskuse v ČR trvalá už mnoho let, přesto nelze tvrdit, že existuje společenská shoda a podpora napříč politickým spektrem. Legislativa pouze vytváří potenciál ke změně, nezajistí, že reforma v podobě začleňování dětí se specifickými vzdělávacími potřebami bude úspěšná. Zkušenost v českém vzdělávání ukazuje, že systém reformu nepřijme (např. přechod na rámcové vzdělávací programy). Existuje přitom možnost poučit se v zahraničí. Skandinávské země začaly s inkluzí před dvaceti lety a v mnoha ohledech takové zkušenosti nabízejí.

5 Kde jsme hledali, co jsme našli Norsko Finsko Švédsko Dánsko Souhrn skandinávských zkušeností Inspirace pro Českou republiku

6 Norsko Relativně velká země s malou hustotou obyvatel, vysoce urbanizovaná. Nepočetné tradiční minority. Relativně vysoká míra imigrace z rozmanitých kultur, vysoký nárůst za krátkou dobu (ze 4 % na 15 % během 20 let).

7 Norský vzdělávací systém Vysoká míra investic (7,42 %) do veřejného vzdělávání. Rozdělené řízení (ministerstvo legislativa, Národní ředitelství pro vzdělávání a profesní přípravu exekutiva). Zrušení oficiálních speciálních škol v rámci veřejného vzdělávacího systému (dle odhadů cca žáků ve školách zřízených mimo systém).

8 Norská zkušenost Důraz na jazykovou přípravu. Politická jednota a dodržování stanovené koncepce. Trvalá podpora učitelů znamená efektivní vzdělávání dětí se specifickými potřebami. Jednotné kurikulum. Nikoliv testování, ale sledování v průběhu. Nová, expertní role speciálních pedagogů z praktických škol.

9 Problémy a rizika v Norsku Určitá míra rezistence ze strany učitelů a společnosti. Snaha zakládat speciální školy mimo oficiální systém.

10 Finsko Relativně velká země s malou hustotou obyvatel, vysoce urbanizovaná. Nepočetné tradiční minority. Doposud relativně nízká míra imigrace (cca 6 %), nicméně s rostoucí tendencí.

11 Finský vzdělávací systém Nadprůměrná míra investic (6,47 %) do veřejného vzdělávání v porovnání OECD. Progresivní míra začleňování na všech úrovních, pouze 0,3 % žáků mimo hlavní vzdělávací proud. Jeden z nejprogresivnějších systémů na světě. Jedno kurikulum pro všechny, individuální vzdělávací plány (totéž jako v ostatních skandinávských zemích). Rozdělené řízení systému, reforma učitelství (na konci 20. století), suverenita učitelů.

12 Finská zkušenost Absence selektivních škol na úrovni ZŠ. Ambasadoři z minorit. Úzká spolupráce s rodinami. Jednotné kurikulum. Povinné předškolní vzdělávání. Volitelný desátý ročník ZŠ. Velká sociální podpora. Maximální míra podpory pod jednou střechou žákovy školy.

13 Problémy a rizika ve Finsku Možné problémy s narůstajícím počtem imigrantů (?)

14 Švédsko Největší a zejména nelidnatější ze skandinávských zemí. Nepočetné tradiční minority. Nejvyšší míra imigrace (cca 25 %).

15 Švédský vzdělávací systém Nadprůměrné investice do vzdělávání v rámci OECD, nejnižší mezi skadinávskými zeměmi (6,33 %). Rozdělené řízení systému (malé ministerstvo, větší tří organizace, národní agentura Skolverket, inspekce, agentura pro speciální školství). Školy pro děti se vzdělávacími problémy a speciální školy (přesto minimum žáků nezačleněných).

16 Švédská zkušenost Nabídka umístění do mateřské školy od brzkého věku dítěte. Dobrovolný rok předškolního vzdělávání. Individuální plán pro každé dítě. Konzultace rozvoje dítěte s rodiči. Zabezpečení škol (psycholog, lékař sociální pracovník, speciální pedagogové, asistenti). Středoškolská studia pod jednou střechou.

17 Problémy a rizika ve Švédsku Odsouvání dětí, které nedosahují požadovaných výsledků, do separovaných škol (tříd). Velký příliv dětí s jiným mateřským jazykem.

18 Dánsko Nejmenší ze skandinávských zemí, lidnatost obdobná Norsku a Finsku (5,5 milionu lidí). Centralizovaná země, vysoká míra populace v městských aglomeracích. Odlišný geografický charakter, více „kontinentální“ charakter. Nepočetné tradiční minority. Relativně vysoká imigrace z různorodých kultur (17 %).

19 Dánský vzdělávací systém Nejvyšší investice do vzdělávání v rámci OECD (7,94 %). Řízení systému jednotně pod ministerstvem. Speciální školy jako pevná součást systému, představují 30 % investic do systému. Snaha snížit podíl žáků ve speciálních školách, reforma odstartovala v roce 2008, cíle se zatím nepodařilo dosáhnout.

20 Dánská zkušenost Finanční podpora. Ověřování jazykové způsobilosti v raném stádiu. Důslednost ve sledování přijatých opatření.

21 Problémy a rizika v Dánsku Poptávka části rodičů a učitelů.

22 Souhrn skandinávských zkušeností Oficiální podpora inkluze napříč politickým spektrem. Inkluzivní opatření mimo vzdělávací systém. Strategický přístup k zavádění systémových změn. Rozdělení politické a výkonné části řízení vzdělávacího systému. Financování. Důraz na jazyk. Jednotné kurikulum. Podpora učitelů v jejich přesvědčení i práci.

23 Inspirace pro Českou republiku Maximální snaha o podporu reformy shora. Vytvoření realistického plánu průběhu reformy. Prostředky na inkluzi jsou investicí s vysokým zhodnocením. Podpora učitelů.

24 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Skandinávské zkušenosti s inkluzí Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., EDUin."

Podobné prezentace


Reklamy Google