Historie vývoje indikátorů - typy indikátorů Indikátory- snaha po matematické formalizaci trvale udržitelného rozvoje 1950 (USA, Evropa, Kanada) hnutí.

Prezentace na téma: "Historie vývoje indikátorů - typy indikátorů Indikátory- snaha po matematické formalizaci trvale udržitelného rozvoje 1950 (USA, Evropa, Kanada) hnutí."— Transkript prezentace:

1 Historie vývoje indikátorů - typy indikátorů Indikátory- snaha po matematické formalizaci trvale udržitelného rozvoje 1950 (USA, Evropa, Kanada) hnutí za rozšířené indikátory společenského růstu 1960 kritika vypovídací schopnosti GDP typy indikátorů- souhrnné Dílčí Ekonomické, naturální, sociální, technické Charakteristika indikátorů Reprezentativnost Reálná zjistitelnost Jednoduchost Cenová dostupnost

2 Problémy spojené s indikátory 1. Problémy metodické Definice rozvoje, role ZO Zúžení mnohodimenziální problematiky - Co zdůraznit? 2. Problémy spojené se statistikou Jak překlenout nedostatek vstupních dat Oceňování ŽP 3.Nezodpovězené otázky Hodnotitelé a jejich preference Světová Banka a neoklasičtí ekonomové Kdo má právo výběru indikátorů- experti nebo komunity ?

3 Satelitní účty – ŽP je v naturálních jednotkách Norsko, materiály a pohyblivé zdroje Francie- odděleně sleduje zásoby zdrojů a jejich užití Převod vstupních dat na peněžní jednotky Různé přístupy Japonsko - standardy kvality životního prostředí( finanční náklady spojené s dodržením standardů) Indonézie - převod přírod. Boh. na peníze prostřednictvím tržních cen ( prodej dřeva) Národní účty upravený ukazatel GDP/GNP - souhrnný indikátor Integrovaný ukazatel vypovídá o vývoji ekonomiky, záleží ale na úrovni výpočtu samotného GDP Upravený výpočet: NNP ´= GNP – Dm-Dn-R-A-N Dm- snížení člověkem vytvořeného kapitálu Dn- snížení přírodního kapitálu N- rychlost čerpání zdrojů A- náklady na předcházení škod R-náklady na kompenzaci škod Výpočet indikátorů statistika a „ zelené účetnictví

4 ZELENÉ ÚČETNICTVÍ národní účty Účet výdajů na ochranu životního prostředí (dále EPEA – Environmental Protection Expenditure Account) Metodika vypracována EUROSTATEM… evropský statistický úřad je satelitním účtem k národním účtům. Je tvořen obdobným způsobem, jakým jsou tvořeny národní účty pro ekonomiku jako celek. Agregát „celkové výdaje na ochranu životního prostředí“ je tedy konsistentní s agregátem „hrubý domácí produkt“. Investice na ochranu životního prostředí a) Investice do koncových technologií (end-of-pipe) b) Integrované technologie Neinvestiční náklady Transfery ZO

5 Integrované technologie

6 Investice do koncových technologií (end-of-pipe

7 V letech 1994 - 1996 proběhly pilotn aplikace čtu v Německu, Nizozemsku, Švcarsku, Francii a Velk ・ Brit 疣 ii a n 疽 ledně v letech 1998 - 1999 v Rakousku, D 疣 sku a Německu. Dalš ・ země, tj. Finsko, Šv 馘 sko, Austr 疝 ie, Belgie, Česk ・ republika, Japonsko, Norsko, Španělsko, It 疝 ie nebo Velk ・ Brit 疣 ie Země jako Francie nebo Rakousko naplňuj ・ EPEA pravidelně. Zavádění zeleného účetnictví do praxe do praxe Ministerstvo životního prostředí ČR se v roce 1998 rozhodlo podpořit aktivity v oblasti environmentínho četnictv ・ a podpořilo řešen ・ projektu Implementace environment 疝 n 劜 o četnictv ・ v Česk ・ republice: Možnosti (PPŽP 320/4/98). Nové statistické zjišťování, které bylo provedeno poprvé v ČR za rok 2003- samostatný statistický výkaz http://www.enviweb.cz/

8

9

10 Souhrnné Indikátory GPI - Genuine progress indicator - tzv. ryzí, ukazatel pokroku Barometr stavu ekonomiky přesnější než HDP, sleduje se od roku 1950 GPI versus HDP HDP - Osobní spotřeba +investice +vládní výdaje +export- import Odlišnosti ve výpočtu GPI a HDP -Kriminalita + domácí práce a práce dobrovolníků -Vyčerpání přírodních zdrojů + - přerozdělování ve společnosti -Znečištění životního prostředí -Dlouhodobé poškozování ŽP ¨(nukleární odpady, - ozónová vrstva) -Úbytek volného času -Náklady na zdravotní péči a předcházení škodám GPI říká, že náklady ekonomické trajektorie růstu přesahují zisky Počítá se od roku 1995 pro Kanadu a USA

11 HDI- HUman development index délka života + úroveň vzděláníˇ + ekonomická úroveň Hodnota HDP v podstatě ukazuje, jak je stát bohatý, zatímco hodnota HDI indikuje, do jaké míry je "lidsky rozvinut". Index počítá již od roku 1990 United Nations Development Programme.United Nations Development Programme http://hdr.undp.org/en/statistics/indices/hdi/ Mezi země s vyšším HDI, než by odpovídalo jejich finanční situaci, patří z vyspělých států například Řecko, Španělsko a Finsko, z rozvojových Kostarika a Thajsko. Naopak mezi státy s HDI nižším než je jejich hmotná finanční situace, se řadí především ropné státy, z ostatních například poněkud překvapivě Švýcarsko a Lucembursko. Česká republika - HDI=0,87 umístila se o něco výše, než by odpovídalo naší hmotné životní úrovni. ( HDP)

12 Index lidského rozvoje (HDI) je komparativní nástroj k poměření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, porodnosti a dalších faktorů. Index rozlišuje zda je země rozvinutá (vyspělá), rozvojová nebo nejméně rozvinutá a rovněž poměřuje vliv ekonomických politik na kvalitu života.chudoběgramotnostivzdělánístřední délky života porodnostirozvinutározvojovánejméně rozvinutá Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub al Hak.[2]1990pákistánskýMahbub al Hak[2] Index lidského rozvoje rozděluje státy do tří skupin na základě jejich HDI, a to na země jejichž HDI je: vysoký, střední nebo nízký. průměrná očekávaná délka života při narození, protože tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které ovlivňují lidské zdraví; dále úroveň vzdělanosti stanovená jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně; v neposlední řadě zahrnuje index hmotnou životní úroveň, jež je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD v přepočtu na paritu kupní síly. http://hdr.undp.org/en/statistics/indices/hdi/ http://hdr.undp.org/en/countries/

13 Historie vývoje 1972 Nordhaus a Tobin věnovali pozornost volnému času a argumentovali ve prospěch GDP 1981 Zolotas „Economic Aspects of Welfare“ poprvé se pokusil o alternativní výpočet bohatství (blahobytu) vzal v úvahu znečištění ( pollution) Daly a Cobb poprvé publikováno v roce 1989, od té doby byl ISEW spočítán v Německu1991, UK 1994, Skotsku, Dánsku, Holandsko se připravuje ISEW - index of social and economic welfeare patří k socio ekonomickým ukazatelům - měří trvalou udržitelnost ve smyslu sustainable příjmů, vychází od spotřeby osobní nebo domácností Škody na ŽP převedené na peněžní jednotky –měří se jen ekonomický aspekt škod pomocí skutečných nebo potenciálních defensivních nákladů, neměří škodu, ale reakci společnosti na tuto škodu KRITIKA je to národní indikátor ( ne vývoz a dovoz SD) Nezahrnuje volný čas Počítán v Německu 1991 UK 1994, Skotsku, Dánsku, Holandsku, Itálii a Rakousku

14 ISEW – výpočet příklad Rakousko 3 kroky 1) Spotřeba veřejná, soukromá, domácnosti 2) Odečet položek defensivních nákladů souvisejících se a) sociální sférou b) životním prostředím 3)Vážení distribučním indexem příjmů a práce, práce mužů a žen, neplacená práce Defensivní náklady nejsou totožné se škodami na ŽP je to finanční ekvivalent Reakce ekonomiky na škody na ŽP

15 ISEW index of social and economic welfeare Rakousko 1. Socialní náklady Náklady spojené s dojížděním, Náklady vyvolané Autohaváriemi,i škody jsou způsobeny špatným dopravním systémem Náklady vyvolané urbanizací, Náklady spojené s Reklamou ( 50% je zbytečná zátěž firem) 2. Environmentální náklady špatné obdělávání půdy Ztráta přírodně cenných území a NP Znečištění ovzduší Znečištění vodních zdrojů Znečištění hlukem Náklady spojené s ochranou zdraví 3. Budoucí omezení ekonomického blahobytu Vyčerpání neobnovitelných zdrojů Globální oteplování 4. Rozdělování Placená a neplacená práce ve společnosti - nezaměstnaní Mzdy žen a mužů

16 UK studie – práce v domácnosti, se skládala ze 7 kategorií: vaření a mytí nádobíANO domácí práceANO (opravy) příležitostní práceANO (údržba) práce na zahradě (NE, brána jako odpočinek) činnosti spojené s nakupováním (NE považují za více „rekreační“než „produktivní“) péče o dítěANO cestování spojené s domácností, (NE, nepředstavuje zvýšení blahobytu, spíše rekreace, taky nebyla data) Chyběla data pro ženy, nahradili je mzdami pro muže subkategorii „různé služby“ v určitém období, kde data pro ženy chyběla. Jinak data „ženy- ostatní pracovníci úklidu“. Mzdy mužů byly o 40-20% vyšší než u žen,

17 Index šťastné planety (Happy planet index) Zajímavým a novým indikátorem, který se pokouší měřit kvalitu života ve vztahu k životnímu prostředí je Index šťastné planety (http://www.happyplanetindex.org/news/- HPI).http://www.happyplanetindex.org/news Jedná se o první index, který kombinuje kvalitu lidského života a environmentální efektivitu. Neodhaluje "nejšťastnější zemi", ale státy umístěné na špičce seznamu jsou státy, které pro zajištění spokojeného života svých obyvatel nejméně poškozují přírodu. HPI in equation form In essence, the HPI is an efficiency measure: the degree to which long and happy lives (life satisfaction and life expectancy are multiplied together to calculate happy life years) are achieved per unit of environmental impact. Happy Planet Index ~ Happy Life Years Ecological Footprint http://www.happyplanetindex.org/explore/global/index.html Poprvé počítán v roce 2006 pro 143 zemí New economic fondation NEF…….. Nejvyšší má Costa Rica 76,1%

18 Footprinthttp://www.myfootprint.org/ Wackernagel William Rees http://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/ http://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/page/ecological_footprint_atlas_2008/

19 Footprint je biofyzikální indikátor snaží se eliminovat nejistotu spojenou s finančním oceňováním přírody jejích služeb a zdrojů tak, aby nedocházelo k podceňování a zpřesnil se management soci-ekonomických systémů Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů.. http://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/http://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/ Měří jak velká část regenerativní kapacity biosféry je využívaná ekonomikou Jak velká část regenerativní kapacity biosféry vyjádřená v hektarech produktivní půdy a moří a oceánů je nutná k produkci zdrojů a služeb pro určitou populaci v daném roce za současné úrovně technologie

20 Lidská společnost díky svému industriálnímu rozvoji je v současnosti hlavním konsumentem, uživatelem ekosystémů země – využíváme : 40% terestriální fotosyntézy (Vitousek et al., 1986) 25-35% primární produkce oceánů (Pauly & Christensen, 1995), ( produkce ryb klesá od roku 1989) Plus využíváme absorpční schopnosti přírody pro naše odpady Celkem tedy využíváme cca 75% kapacity země a to ještě jen čtvrtinou Obyvatel – těch bohatých

21 11.2 mld hectares bioproduktivních oblastí= orná půda, pastviny,lesy,zastavěné plochy moře a oceány = cca čtvrtina naší planety V tom je 2.3 mld hectares moří a vodních zdrojů 8.8 mld hectares půdy = 1,5 mld ha polí, 3,5mld ha pastvin,3,6 ha lesa 0,2mld zastavěné plochy (původní pole) Bioproduktivní oblasti a jejich rozloha lidé konzumují zdroje z celé planety, nejen v místě, kde žijí- footprint – požadavek společnosti na přírodní zdroje je sumou všech bioproduktivních zdrojů, území celé planety Industriální populace je mnohem více než na své lokalitě kde žije závislá na okolí – ekologicky produktivním

22 Footprint Zdroje naší planety v přepočtu na jednoho obyvatele 11.2 mld hectares bioproduktivních oblastí= orná půda, pastviny,lesy,zastavěné plochy moře a oceány = cca čtvrtina naší planety V tom je 2.3 mld hectares moří a vodních zdrojů 8.8 mld hectares půdy = 1,5 mld ha polí, 3,5mld ha pastvin,3,6 ha lesa 0,2mld zastavěné plochy (původní pole) Moře a oceány 0,5 ha na obÿv Orná půda 0,25 ha na obyvatele Pastviny 0,6 ha na obyv Lesy 0,6 ha na obyv Zastavěné plochy 0,03 ha na obyv Celkově zdroje planety 0,25 +0,6 + 0,6+0,03 ´= 1,5 + moře a oceány= 2ha na globálního obyvatele 12% kapacity planety zachovat pro udržení biodiversity 1,7 nebo 1,8 ha na glob obyv.

23

24 Společná jednotka = Global Hektar přepočet spotřeby podle standardizované biologicky produktivní Jednotky globálního hektaru Je to běžný hektar vynásobený průměrnou produktivitou 11.2 mld bioproductive hektarů naší planety

25

26 Výpočet ekologické stopy 2 metody výpočtu: Existují dva základní způsoby výpočtu ekologické stopy. Jeden zkoumá zdroje odebrané z přírody (například dřevo nebo obilí), ze kterých se vyrábějí předměty spotřeby (jídlo, oblečení, atd.), druhý je zaměřen na jednotlivé kategorie spotřeby ve formě hotových výrobků

27 Výpočet ekologické stopy (compound metoda) První krok odhad požadavků produktivní plochy v ha (aa) na obyvatele k produkci určité položky- item 'i.' aai Rozdělíme celkové roční množství spotřeby půdy odpovídající dané položce ['ci' in kg/capital] průměrnou produktivitou či výnosem z hektaru bioaktivní části planety['p,' in kg/ha] per hectare: aai = ci/pi Naše položky, spotřební zboží potřebují několik vstupů pokud jde o zdroje planety, proto výpočet uvažuje pouze o 23 kategoriích spotřebního zboží a služeb (Wackernagel & Rees, 1995). Druhý krok vypočteme ekologickou stopu na jednotlivce ('ef') součtem všech ploch ekosystémů podporujících danou spotřebu Ekologickou stopu studované populace (EFp) zjistíme vynásobením osobního footprintu počtem lidí (N): EFp= Nx(ef)

28 Metodická poznámka jak se započítává bioaktivní plocha odpovídající spotřebě energie z fosilních paliv? buď pomocí sinku lesa k absorpci emisí spojených se spotřebou paliv Nebo odhadem plochy potřebné k vyprodukování adekvátního množství biomasy energeticky srovnatelných s fosilními palivy v tomto případě je odhad footprintu vyšší Footprint taky nezahrnuje vedlejší negativní efekty spojené např. s extenzivním zemědělstvím

29 http://www.hraozemi.cz/ekostopa.html http://www.hraozemi.cz/chudoba-a-zivotni-prostredi.html

30 END first part

31 Příklady ekologické stopy Vancouver 472,000 obyvatel Vancouver žijících na ploše 11,400 ha požaduje, 2.0 million ha produktivní půdy Požadavek je 174 x vyšší než místní podmínky jeho uspokojení Holandsko (area: 33,920 sq km) Požadavek odpovídající úrovni spotřeby je 14 až15 x vyšší než jejich vlastní zdroje Jen požadavek na potraviny je 100,000km čtverečních Holandsko podobně jako Japonsko jsou udávány jako příklady úspěšné ekonomiky a ekonomického růstu

32 FIGURE2. The Ecological Footprint of the Netherlands With an area of 33,920 square kilometers and a human population density of 440/km2, the Netherlands depends on the ecological productivity (carrying capacity) of an area almost 15 times larger than the entire country.

33 Netherlands This figure shows the ratio between the country's demand and the country's biocapacity in each year, and how this ratio has changed over time. Expressed in terms of "number of Netherlands," the biocapacity of the Netherlands is always 1 (represented by the horizontal blue line).

34 Figure 1 illustrates, for each year, how many Netherlands were required to meet the resource requirements of the Netherlands. Resource demand (Ecological Footprint) for the country as a whole is the product of population times per capita consumption. Resource supply (biocapacity) varies each year with ecosystem management, agricultural practices (such as fertilizer use and irrigation), ecosystem degradation, and weather. This figure shows the ratio between the country's demand and the country's biocapacity in each year, and how this ratio has changed over time. Expressed in terms of "number of Netherlands," the biocapacity of the Netherlands is always 1 (represented by the horizontal blue line). Problém není v soběstačnosti výroby, ale v tom KOLIK Zátěží pro ŽP

35 Netherlands

36 Ecological Reserve > 33.33% of biocapacity < 33.33% of biocapacity Ecological Deficit 33.33% of biocapacity Insufficient data

37

38 Evropa a její čerpání světových zdrojů

39

40 Vývoj ekologické stopy

41 Průměrná ekologická stopa obyvatel EU-15 činila v roce 2001 5,1 gha. Ačkoli je tedy životní styl Západoevropanů takřka o polovinu „lehčí“ než obyvatel USA, jeho dosažení všemi obyvateli Země by znamenalo, že by globální populace potřebovala bezmála tři planety: tedy o dvě více, než má k dispozici.

42 These maps illustrate the growth in the Ecological Footprint between 1961 and 2001 worldwide. The darker the coulors, the higher the concentration of consumption. "Footprint Intensity" is high because of high population density (India and China), Because of high consumption (North America), or because of both -high consumption and high population density (Europe). The maps also show how the human Footprint has become larger: the 2.5 time increase over this 40 year period has transformed much of the planet.

43

44

45

46

47

48 Ecological Reserve > 33.33% of biocapacity < 33.33% of biocapacity Ecological Deficit 33.33% of biocapacity Insufficient data

49 Living planet index: Trend uplynulých 30ti let v populacích stovek druhů ptáků, savců, ryb, obojživelníků,plazů

50

51

52 Ekologická stopa Česko: 4,9 hektaru Slovensko: 3,2 hektaru Německo: 4,5 hektaru Polsko: 3,3 hektaru Slovinsko: 3,4 USA: 9,6 hektaru Brazílie: 2,1 hektaru Libye: 3,4 hektaru Keňa: 0,8 hektaru Indie: 0,8 hektaru Afghánistán: 0,1 hektaru Austrálie: 6,6 hektar Státy s nejmenší spotřebou na obyvatele - Afghánistán a Malawi - celkově spotřebují jen 0,5 globálních hektarů. Naopak největší - Spojené Arabské Emiráty a USA - mají celkovou průměrnou spotřebu více než devět hektarů.

53 Ekologická stopa ČR činila v roce 2002 (poslední zveřejněná data) 4,9 globálních hektarů (gha) na osobu. Průměrný Čech ovšem spotřebovává v roce 2010 5,3 globálních hektarů. Kdyby tedy všichni lidé na světě žili jako Češi, potřebovali bychom k naší zeměkouli ještě další 1,5 planety,

54 rok2010 Češi se stali národem, který svým neekologickým chováním zanechává na Zemi jeden z nejvýraznějších otisků. A svou pozici navíc úspěšně posilují. Vyplývá to z aktuální Zprávy o stavu planety (Living Planet Report), která ukazuje, jak velkou ekologickou stopu národy světa zanechávají. Česko je už druhý rok po sobě na čtrnáctém nejhorším místě ze 153 zemí. Česká republika jistě není chudou zemí, ale není ani tak bohatá, aby se její umístění dalo vysvětlit jen vysokými příjmy a rozmařilou spotřebou. Vysvětlení hledejme v tom, jak neefektivně Česko využívá energii i další přírodní zdroje. Česko potřebuje více než dvojnásobek energie, aby vyrobilo zboží srovnatelné s výrobky ve vyspělejších zemích. Výkonný ředitel Nobuo Tanaka uvedl, že Česko má ze zemí OECD druhé nejvyšší emise skleníkového oxidu uhličitého na jednotku HDP. Horší už je jenom Austrálie. Zároveň je Česko třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě - po Francii a Německu.

55 Český oběd zanechá stopu jako 5 dní života Afričana… 66 globálních metrů čtverečních, což je 45 procent průměrné denní ekologické stopy obyvatele Česka Vývar, steak a zmrzlina = 5 dní Afričana tedy včetně dopravy, spotřeby energií nebo tvorby odpadu. Stejnou stopu zanechá i průměrný člověk na Haity nebo v Bangladéši. Čech ročně projí 1,3 globálního hektaru Oběd bez masa nechá 18x menší otisk

56 . Cestování a ekostopa Stačí jedna exotická dovolená na vzdálené pláži pod palmami a česká rodina zanechá na planetě ekologickou stopu, která je jí určena na celý rok. Nejvíce Čechů míří v létě do Chorvatska. Pokud čtyřčlenná rodina pojede autem, zanechá po sobě ekologickou stopu o velikosti 0,16 globálního hektaru. Pokud se česká rodina vydá letecky do Španělska, spotřebuje 0,77 globálního hektaru, a zmiňovaná cesta na Seychely představuje 4,07 globálního hektaru. od loňského dubna do letošního března vycestovalo do exotických zemí po celém světě zhruba 120 tisíc českých turistů, což představuje meziroční nárůst o pětinu. "Češi za uplynulý rok navštívili nejvíce Thajsko (asi 17 tisíc osob), následuje Kuba (14 tisíc) a Spojené arabské emiráty. Největší nárůsty byly v Karibiku."

57 Stačí si dát zmrzlinu, čokoládu, instantní polévku, brambůrky nebo se umýt mlékem či šamponem. K jejich výrobě je totiž zapotřebí palmový olej, který se dováží především z jihovýchodní Asie, kde se palma olejná pěstuje na rozlehlých plantážích. 20.6.2009 Češi zanechávají svou stopu i v daleké cizině i když necestují Pěstování sóji Do země se jen v loňském roce dovezlo z Jižní Ameriky na 600 tisíc tun sóji, většinou jako krmivo pro prasata a drůbež ve velkochovech. "Česká" sója se v Argentině a Brazílii pěstuje na ploše stejně velké, jako jsou okresy Hodonín a Břeclav dohromady.

58 Co se skrývá za kuřetem v obchodě Sója je velmi vhodným a rozšířeným krmivem pro zvířata. Hnutí Duha uvedlo, že chovy prasat a drůbeže spotřebují 73 procent sóji v celé Evropské unii. Česko přitom od počátku 90. let dovoz sóji zdvojnásobilo. Sójové plantáže velké jako pět Českých republik Kvůli vzrůstající celosvětové spotřebě masa, drůbeže a vajec se neustále rozšiřují i plantáže se sójou. Zatímco v roce 1976 byly v Argentině a Brazílii 6,8 milionů hektarů, v roce 2005 už to bylo bezmála 37 milionů hektarů. Kvůli expanzi sójových plantáží rychle mizí například unikátní savana cerrado, kde žijí i vzácní živočichové a rostliny včetně mizejícího vlka hřivnatého. Takřka polovina z asi deseti tisíc druhů rostlin neroste nikde jinde na světě než na tamních savanách.

59 Kvůli kávě a oleji mizí pralesy evropských zemích včetně Česka se přitom postupně rozšiřuje nabídka kávy a dalšího zboží ze surovin, které byly vypěstovány bez velkých ekologických škod. Má označení FAIR TRADE. Podmínkou k získání certifikátu například je, že se na polích nepoužívají pesticidy či umělá hnojiva a například káva se pěstuje ve stínu původní vegetace. Podobná značka - FSC - funguje i u dřeva a výrobků ze dřeva: nábytku, papíru či kuchyňského náčiní. V západní Evropě se každoročně trh s FSC výrobky rozroste každoročně o sto až sto padesát procent.

60

61

62 Tesco chystá nové lákadlo: Nejekologičtější hypermarket chystá využít oxid uhličitý jako médium v potravinářském chlazení, že se na stavbu použije dřevěná konstrukce anebo že do obchodu bude na rozdíl od jiných velkoobchodů svítit sluneční světlo. Například IKEA oznámila, že by chtěla, aby všechny její obchody, sklady nebo kanceláře byly zásobeny elektřinou a teplem výhradně z obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo životního prostředí chce zastavit, nebo aspoň výrazně zpomalit neuvěřitelně rychlé tempo zabetonovávání české krajiny - každý den zmizí na 15 hektarů zemědělské půdy, plocha více než tří Václavských náměstí.

63

64

65

66 Ekologická stopa ČR překračuje biokapacitu 1,8 násobně. Celková velikost stopy činí bezmála 50 000 000 globálních ha, zatímco dostupná biologická kapacita je pouze 27 500 000 globálních ha. Rozdíl, tzv. ekologický deficit, se kryje dovozem ze zemí, které nečerpají veškerou svoji biokapacitu (tj. mají větší biokapacitu než ekologickou stopu): zejména z rozvojových zemí. Ekologická stopa ČR

67

68 Z grafu vyplývá, že v letech 1990, 1996–2001 a 2003 byla Česká republika čistým vývozcem zátěže životního prostředí (zátěž, kterou jsme prostřednictvím našich dovozů a jejich nepřímých toků způsobili v jiných zemích,

69 Podíl nelegálního kácení činil v roce 2001 asi 80 % brazilské těžby dřeva, v Indonésii to bylo 73 %. Indonésie tak každoročně ztratí téměř 1,5 miliónu hektarů lesů, které měly zůstat stát Podle odhadů asi 50 % dřeva dováženého na území patnácti starých zemí EU pochází z ilegální těžby Největší plochy lesa se nacházejí v JižníAmerice, jihovýchodní Asii, centrální a západní Africe. Mizí však závratnou rychlostí zhruba 10 milionů hektarů za rok: ekvivalent asi 32 fotbalových hřišť za minutu.[180] Během devadesátých let svět přišel o 94 miliónů hektarů lesů.[ Tropické dřevo Podle statistik OSN se během devadesátých let plocha stromových plantáží na světě zvětšila o 17 %, z toho asi polovina vznikla vykácením nebo vypálením původního lesa

70

71 Od roku 1999 se během pěti let množství importované suroviny ztrojnásobilo. Nejvíce se jí k nám vozí z několika afrických zemí: Guinea, Gabun a Kongo. Může jít o reexport z jiných oblastí.

72 Edici APEL (Alternativa-Příroda-Ekonomika-Lidé) založily Zelený kruh a Hnutí DUHA. Bere si za cíl přicházet s novými, v českých poměrech okrajově diskutovanými tématy ochrany životního prostředí, přinášet nové pohledy a inspirovat. Členy redakční rady jsou: Vojtěch Kotecký, Zuzana Drhová, Viktor Třebický, Martin Bursík, Jaroslav Klusák, Yvonna Gailly a Aleš Kuták. Zpracování a vydání této publikace umožnila laskavá finanční podpora North-South Centre of the Council of Europe. V edici APEL už vyšlo: České perverzní dotace: analýza veřejných podpor s negativním dopadem na životní prostředí Slepá ulice: politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení Česká stopa http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_56328.html

73

74 http://www.happyplanetindex.org/explore/global/ Life expectancy, life satisfaction ecological footprint happyplanetindex. http://www.worldvaluessurvey.org/wvs/articles/folder_published/article_base_122/files/Ri singHappinessPPS.pdf

75 Index lidského rozvoje (HDI) je komparativní nástroj k poměření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, porodnosti a dalších faktorů. Index rozlišuje zda je země rozvinutá (vyspělá), rozvojová nebo nejméně rozvinutá a rovněž poměřuje vliv ekonomických politik na kvalitu života.chudoběgramotnostivzdělánístřední délky života porodnostirozvinutározvojovánejméně rozvinutá Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub al Hak.[2]1990pákistánskýMahbub al Hak[2] Index lidského rozvoje rozděluje státy do tří skupin na základě jejich HDI, a to na země jejichž HDI je: vysoký, střední nebo nízký. průměrná očekávaná délka života při narození, protože tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které ovlivňují lidské zdraví; dále úroveň vzdělanosti stanovená jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně; v neposlední řadě zahrnuje index hmotnou životní úroveň, jež je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD v přepočtu na paritu kupní síly.

76 Index lidského rozvoje (HDI) Vysoký HDI zelená barva Střední HDI žlutá, nízkýHDI červená a hnědá Co se týče České republiky, tak ta se s HDI=0,87 umístila o něco výše, než by odpovídalo naší hmotné životní úrovni. Více v článku na stránkách Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy či na stránkách Informačního centra OSN v Praze.Centra pro otázky životního prostředí Univerzity KarlovyInformačního centra OSN

77 http://www.hraozemi.cz//swf/ekostopa2.phphttp://www.hraozemi.cz//swf/ekostopa2.php Kalkulace ekostopy podle položek http://www.hraozemi.cz//modules/staty/staty.php?stat=kanadahttp://www.hraozemi.cz//modules/staty/staty.php?stat=kanada ekostopa podle zemí