Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Počet solárních elektráren v České republice překročil 10 000, jejich výstavba i v srpnu pokračovala ve vysokém tempu a vzniklo 545 nových fotovoltaických.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Počet solárních elektráren v České republice překročil 10 000, jejich výstavba i v srpnu pokračovala ve vysokém tempu a vzniklo 545 nových fotovoltaických."— Transkript prezentace:

1 Počet solárních elektráren v České republice překročil , jejich výstavba i v srpnu pokračovala ve vysokém tempu a vzniklo 545 nových fotovoltaických zdrojů. K 1. září se celkový instalovaný výkon tuzemských elektráren na sluneční energii zvýšil proti počátku srpna o asi 72 megawattů na téměř 694 megawattů. Výkupní ceny u solárních elektráren činí až 12,25 korun za MWh, což je desetkrát víc než u tepelných či jaderných elektráren. Stát garantuje cenu solárním elektrárnám na 20, malým vodním elektrárnám dokonce na 30 let dopředu. Výši výkupní ceny stanoví ERÚ, pro příští rok zákon dovoluje cenu výrazně snížit, ale jen pro zdroje instalované po 1. lednu 2011.

2 Změny v počtu slunečních elektráren

3 Výkon solárních elektráren 693,6 MWp K registruje ERÚ ve elektrárnách připojených k síti celkem 693,6 MWp solární kapacity. z toho 107 MWp patří ČEZ 30 miliard korun Dotace obnovitelných zdrojů Podle ERÚ bude činit příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů příští rok, 30 miliard korun. Sumu zaplatí spotřebitelé.

4 Tři firmy, jež mají v názvu eEnergy, koupil ČEZ za cenu kolem 4,5 miliardy korun od "neznámého" podnikatele Martina Shenara. Řada otazníků se vznáší i nad dalšími elektrárnami, jež ČEZ koupil. Jedním z předchozích majitelů středně velké elektrárny v Buštěhradu, kterou ČEZ na jaře koupil, je firma Zenit. Za ní stojí známý zbrojař Richard Háva. Zdroj o kapacitě 30 MWp za cenu kolem 2,8 miliardy korun u jihočeského Ševětína ČEZ získal od společnosti Gentley. Tu podle dokumentace v obchodním rejstříku dříve ovládali advokát Norbert Ostrčil a Zuzana Steinigerová. Další projekt, šestnáctimegawattový zdroj ve Vranovské Vsi na Znojemsku za zhruba 1,5 miliardy koupil ČEZ od firmy LBE. Také tady jako vlastník vystupuje advokátka - Lenka Vislocká. Je otázkou, zda jsou právníci skutečnými investory v energetice, nebo jen kryjí klienty, kteří chtějí zůstat v utajení. Solární nákupy ČEZ z poslední doby Gentley, a.s. připravený projekt elektrárny u jihočeského Ševětína (staví Lumen Energy) Výkon: 30 MWp Kdo prodával: pražský advokát Norbert Ostrčil, Zuzana Steinigerová (Slovenská republika) duben FVE Buštěhrad a.s. Připravený projekt elektrárny na Kladensku Výkon: 2,4 MWp Kdo prodával: Bohumil Smetana a firma Zenit (za ní stojí švýcarská firma De Wey and Cie S.A., a zbrojař Richard Háva) eEnergy Ralsko a.s. (100 % akcií) 4 připravené či rozestavěné elektrárny u Jablonečku a Kuřívod Výkon: 30 MWp Kdo prodával: Martin Shenar FVE Vranovská ves, a. s., připravený projekt fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě Výkon: 16 MWp Kdo prodával: pražská advokátka Lenka Vislocká (prostřednictvím fy LBE Czech Republic) 2. pol srpna eEnergy Hodonín rozestavěná elektr. Pánov I u Hodonína Výkon: 2,1 MWp Kdo prodával: Martin Shenar eEnergy Ralsko Kuřivody a. s. (100 % akcií) rozestavěná elektrárna u Mimoně Výkon: 18,5 MWp Kdo prodával: Martin Shenar Tři firmy, jež mají v názvu eEnergy, koupil ČEZ za cenu kolem 4,5 miliardy korun od "neznámého" podnikatele Martina Shenara. Řada otazníků se vznáší i nad dalšími elektrárnami, jež ČEZ koupil. Jedním z předchozích majitelů středně velké elektrárny v Buštěhradu, kterou ČEZ na jaře koupil, je firma Zenit. Za ní stojí známý zbrojař Richard Háva. Zdroj o kapacitě 30 MWp za cenu kolem 2,8 miliardy korun u jihočeského Ševětína ČEZ získal od společnosti Gentley. Tu podle dokumentace v obchodním rejstříku dříve ovládali advokát Norbert Ostrčil a Zuzana Steinigerová. Další projekt, šestnáctimegawattový zdroj ve Vranovské Vsi na Znojemsku za zhruba 1,5 miliardy koupil ČEZ od firmy LBE. Také tady jako vlastník vystupuje advokátka - Lenka Vislocká. Je otázkou, zda jsou právníci skutečnými investory v energetice, nebo jen kryjí klienty, kteří chtějí zůstat v utajení. Solární nákupy ČEZ z poslední doby Gentley, a.s. připravený projekt elektrárny u jihočeského Ševětína (staví Lumen Energy) Výkon: 30 MWp Kdo prodával: pražský advokát Norbert Ostrčil, Zuzana Steinigerová (Slovenská republika) duben FVE Buštěhrad a.s. Připravený projekt elektrárny na Kladensku Výkon: 2,4 MWp Kdo prodával: Bohumil Smetana a firma Zenit (za ní stojí švýcarská firma De Wey and Cie S.A., a zbrojař Richard Háva) eEnergy Ralsko a.s. (100 % akcií) 4 připravené či rozestavěné elektrárny u Jablonečku a Kuřívod Výkon: 30 MWp Kdo prodával: Martin Shenar FVE Vranovská ves, a. s., připravený projekt fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě Výkon: 16 MWp Kdo prodával: pražská advokátka Lenka Vislocká (prostřednictvím fy LBE Czech Republic) 2. pol srpna eEnergy Hodonín rozestavěná elektr. Pánov I u Hodonína Výkon: 2,1 MWp Kdo prodával: Martin Shenar eEnergy Ralsko Kuřivody a. s. (100 % akcií) rozestavěná elektrárna u Mimoně Výkon: 18,5 MWp Kdo prodával: Martin Shenar Tři firmy, jež mají v názvu eEnergy, koupil ČEZ za cenu kolem 4,5 miliardy korun od "neznámého" podnikatele Martina Shenara. Řada otazníků se vznáší i nad dalšími elektrárnami, jež ČEZ koupil. Jedním z předchozích majitelů středně velké elektrárny v Buštěhradu, kterou ČEZ na jaře koupil, je firma Zenit. Za ní stojí známý zbrojař Richard Háva. Zdroj o kapacitě 30 MWp za cenu kolem 2,8 miliardy korun u jihočeského Ševětína ČEZ získal od společnosti Gentley. Tu podle dokumentace v obchodním rejstříku dříve ovládali advokát Norbert Ostrčil a Zuzana Steinigerová. Další projekt, šestnáctimegawattový zdroj ve Vranovské Vsi na Znojemsku za zhruba 1,5 miliardy koupil ČEZ od firmy LBE. Také tady jako vlastník vystupuje advokátka - Lenka Vislocká. Je otázkou, zda jsou právníci skutečnými investory v energetice, nebo jen kryjí klienty, kteří chtějí Jižní Čechy Solární panely stojí zabírají kolem 60 hektarů. Jeden je u obce Ševětín, druhý u sousedních Drahotěšic.

5 Česko se však Bruselu zavázalo, že do roku 2020 zdvojnásobí podíl zelené energie ze současných zhruba sedmi procent na třináct. A tak i v tuzemsku pokračuje souboj o to, který byznys na tom víc vydělá ? Národní akční plán - státní energetickou strategii pro obnovitelné zdroje na příštích deset let. biomasa

6 Zelená ekonomie zelená energie ekopolitika – argumenty a realita Směrnice 2003/30 Evropské unieSměrnice 2003/30 Evropské unie. Státy by podle směrnice měly (ale nemusí) „zajistit minimální procento“ biopaliv, přičemž ve směrnici uváděná hodnota pro rok 2010 ve výši 5,75 % není závazný cíl, ale „referenční hodnota“. Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2003, která podporuje právě využití bio pohonných hmot, má ke konci roku 2010 energetický podíl biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv pro dopravu v každém z členských států Evropské unie činit 5,75 %. Ambiciozním cílem je, aby se tento podíl dále zvyšoval a do roku 2020 dosáhl plných 10%.

7 Z pohledu byznysu, který se zelenou energií „živí“, hrají návrhy akčního plánu i zákona nejvíce do karet výrobě energie z biomasy. Přesněji řečeno teplárnám, které spalují biomasu v takzvané kogeneraci (vyrábějí elektřinu i teplo). Podporu budou mít i kvalitní technologie na spalování biomasy spolu s uhlím. Počítá se s jejich výrazným rozvojem. Spotřeba biomasy na výrobu elektřiny má přitom stoupnout z loňských 874 tisíc tun až na 2,8 milionu tun v roce Národní akční plán počítá pro letošek s instalovaným výkonem solárních elektráren ve výši megawatt - a do roku 2020 s navýšením jen na megawatt. Klíčový fígl je právě v tom, že nová legislativa stanoví „stropy“ pro obnovitelné energie. A když se překročí, podporu už žádný nový podnikatel v daném oboru nedostane. Národní akčn í plán - státní energetickou strategii pro obnovitelné zdroje na příštích deset let. Zákon také změní formu podpor. Systém pevných výkupních cen zůstane jen pro menší podniky s kapacitou do sto kilowatt (představme si například solární panely na střeše školy, nebo kotel na dřevní štěpku pro menší budovu). Jinak budou platit „zelené bonusy“, jejichž výše se bude měnit v závislosti na cenách elektřiny na burze. Tím, kdo povinně elektřinu vykupuje, už nemají být jako dosud distributoři, ale obchodníci s elektřinou. Na ně ministerstvo vyhlásí tendry.

8 13% energie z obnovitelných zdrojů má Česko vyrábět v roce hektarů osevních ploch se dnes v Česku využívá na pěstování speciálních energetických plodin. Téměř čtyřistkrát více se pěstuje řepky olejky. 160 korun na podporu obnovitelných zdrojů platíme dnes v ceně každé megawatthodiny elektřiny. V roce 2011 tato částka stoupne zhruba na 600 korun.

9 Biomasa má být hlavní cestou k tomu, aby Česko splnilo cíl, daný EU - vyrábět v roce 2020 až 13 procent energie z obnovitelných zdrojů. Například Dalkia se chystá energetické plodiny v Česku pěstovat. A Plzeňská teplárenská, která ještě v roce 2003 spálila jen 3,5 tisíce tun biomasy, nyní spustila obří kotel, který jí spotřebuje až 250 tisíc tun ročně. Podle expertů hrozí nejen vývoz dotovaných energetických plodin do Rakouska, Německa či Polska, kde je po nich velká poptávka. Panuje také riziko, že se na převoz biomasy do vzdálených kotelen a na skladování spotřebuje víc energie, než kolik jejím pálením vznikne Biopaliva, která pocházejí z tropických pralesů, mokřadů či rašelinišť, nedostanou v EU nejspíš nutný certifikát. To se týká i přeměny lesa na plantáže, kde se pěstuje palma olejná,

10 Zatímco Senát umožnil ve středu navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách, Evropská unie vydala dokument, podle něhož biopaliva mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než ropná paliva. Podobnou zprávu již dokazují také výzkumy a oficiální materiály z Británie, Bruselu a USA. Podle nich "zelená" paliva způsobují životnímu prostředí zřejmě větší škody než benzin a nafta. U benzinu vzroste povinný podíl biosložek od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Analýza, kterou Evropská komise k údivu pozorovatelů odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu. Studie vědců z Británie, Německa a USA zjistila, že paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva. Je to kvůli tomu, že při jejich pěstování jsou potřebná dusíkatá hnojiva - spalování produktů z plodin tak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením "rajský plyn". Ten má asi 300krát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn, oxid uhličitý. Skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv podle řady vědců vedou k oteplování planety a právě používání biopaliv mělo být jednou z cest k omezení jejich emisí.

11 Biopaliva v Česku hektarů oseli navíc zemědělci kvůli očekávanému zvýšení odbytu biopaliv. 10 mld. korun již investovali čeští podnikatelé do továren na biopaliva. Teď nebudou mít takový odbyt, jaký čekali. 327 mil. litrů biosložky se loni přidalo do paliv v České republice. 0,13-1,00 koruny

12


Stáhnout ppt "Počet solárních elektráren v České republice překročil 10 000, jejich výstavba i v srpnu pokračovala ve vysokém tempu a vzniklo 545 nových fotovoltaických."

Podobné prezentace


Reklamy Google