Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SMĚRNICE VELKÝ TEROR 1937-1938. „Když byl Osip Pjatnickij* 7. července 1937 zatčen, nevěděla jeho žena Julia, co si o tom má myslet. Pjatnickij byl veteránem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SMĚRNICE VELKÝ TEROR 1937-1938. „Když byl Osip Pjatnickij* 7. července 1937 zatčen, nevěděla jeho žena Julia, co si o tom má myslet. Pjatnickij byl veteránem."— Transkript prezentace:

1 SMĚRNICE VELKÝ TEROR

2 „Když byl Osip Pjatnickij* 7. července 1937 zatčen, nevěděla jeho žena Julia, co si o tom má myslet. Pjatnickij byl veteránem bolševického hnutí, členem strany od jejího založení a jedním z Leninových nejbližších druhů... Julia těžko mohla pochopit, proč se z Osipa stal najednou „ nepřítel lidu “. Byla oddaná bolševička, ale nevěděla, zda má věřit sovětskému tisku, který jejího muže označoval za „zrádce“ a „špiona“, anebo člověku, kterého už skoro dvacet let milovala. „ Kdo je vlastně Pjatnickij? “ zapsala si do deníku. „ Je skutečný revolucionář, anebo lotr?...Jedno i druhé může být pravda. Nevím. To je nejstrašnější. “ * Osip Pjatnickij – profesionální revolucionář, jeden z nejdůležitějších podzemních marxistických aktivistů před rokem Později jeden z nejvlivnějších mužů Kominterny. Orlando Figes, Šeptem. Soukromý život ve Stalinově Rusku. Praha 2009 ZATÝKÁNÍ

3 Na podzim 1938 prakticky každá rodina někoho ztratila nebo znala lidi, kteří měli příbuzné ve vězení. Lidé žili v mučivém strachu, že se v noci ozve klepání na dveře. Špatně spali a probouzeli se, když slyšeli venku zastavit auto. Se zatajeným dechem čekali, zda kroky nočních příchozích projdou kolem dveří dál, a až pak se zase položili do postele s úlevou, že tentokráte nejsou na řadě. Orlando Figes, Šeptem Syn leningradského dělníka Vjačeslav Kolobkov vzpomíná, co prožíval otec, když v noci u jejich domu zastavilo auto: Každou noc zůstával vzhůru – čekal zvuk motoru. Když se ozval, seděl strnule na posteli. Cítil jsem jak se bojí, jak se nervózně potí a chvěje se po celém těle, i když jsem ho ve tmě skoro neviděl. „Jdou po mě,“ říkal vždycky, když slyšel auto. Byl si jist, že ho zatknou za něco, co řekl, protože doma občas proklínal bolševiky… Bylo to mnoho nocí, kdy můj otec skoro nespal a čekal na auto, které nikdy nepřijelo.

4 Najednou mě probudilo jasné světlo a divý hlas, který mi přikázal, abych se rychle oblékla. U dveří stál důstojník NKVD. Napůl se snažil odvrátit oči, když jsem se oblékala, a pak mě odvedl do pracovny. Uprostřed pokoje seděl tatínek, jako by náhle zestárl… Nikdy dřív jsem ho takového neviděla – tak skleslého, bez ducha, skoro lhostejného k ponížení, jakého se mu dostalo… Té noci se ve mně něco zlomilo. Ztratila jsem víru v řád a smysl světa. „Na shledanou, moji milí. Věřte ve spravedlnost.“ Chtěl ještě něco říci, ale vystrčili ho na schody. vzpomínky Idy Slavinské

5 VELKÝ TEROR Největší státem řízený masakr "chladnokrevně plánovaná MASOVÁ JATKA" doba trvání : 16 měsíců srpen listopad 1938 uvězněno nejméně 1,3 mil. osob popraveno občanů deportace do gulagu osob poprav měsíčně 1500 poprav denně během krátkého časového úseku byly vykonány ¾ rozsudků smrti nařízených za celou dobu Stalinovy vlády

6 Hlavní osoby: Josif V. Stalin Nikolaj I. Ježov (lidový komisař vnitra)

7 I. krok: čistky ve straně MOSKVENSKÉ MONSTRPROCESY vlna odhalení 13 velkých spiknutí během několika týdnů zinscenovaný proces proti „ centru všech center “ zatčeno více než 30 vysokých funkcionářů strany přes sto tisíc členů strany komunisté však tvořili pouhých 7 % z obětí velkého teroru!! likvidace Stalinových oponentů (Bucharin, Rykov, Zinověv, Kameněv, realizátor teroru během kolektivizace Genrich Jagoda) označeni jako: „teroristé“, „trockisté“, „pravičáci“, „velcí páni“, „diverzanti“, „velezrádci" prostředky: mučení, vydírání, výroba kompromitujících materiálů následují „malé provinciální procesy“ obdoba moskevských procesů se přesouvá do všech regionů SSSR

8 Stalin Rykov † 1938 Jagoda † 1938 Trockij † 1940 Kameňev † 1936 Bucharin † 1938 Stalin a jeho oběti: Pohřeb Felixe Dzeržinského, Moskva 1926

9 rozsudky smrti

10 Čistka v armádě 35 tisíc obětí † 3 z 5 maršálů, všichni admirálové, † 14 ze 16 velitelů armád Příkaz k popravě 6600 osob s podpisem Stalina. Michail N. Tuchačevskij významný velitel Rudé armády tvůrce armádní reformy

11 „Bylo zjištěno, že velká část kulaků a zločinců, kteří byli vysídleni do oblasti severu Sibiře a kteří se po vypršení trestu vrátili, jsou hlavními osnovateli protisovětských zločinů v kolchozech, sovchozech i dopravě a některých průmyslových odvětvích. Ústřední výbor navrhuje všem oblastním a republikovým tajemníkům a všem oblastním vedoucím NKVD, aby všechny navrátivší se kulaky a zločince registrovali, aby nejvíce nepřátelští z nich mohli být okamžitě zatčeni a zastřeleni po zjednodušeném správním řízení před trojkou, a jiní, méně aktivní, ale rovněž nepřátelští, mohli být na příkaz NKVD vysídleni do vzdálených krajů země. Ústřední výbor vás vyzývá, abyste mu do pěti dnů navrhli složení trojek, počet živlů určených k zastřelení a počet živlů určených k vysídlení. Tajemník ústředního výboru J. Stalin 2. července 1937 ROZKAZY

12 výňatek z Ježovova rozkazu č : kat.I, nejaktivnější a nejnepřátelštější z výše uvedených živlů jsou zařazeni do první kategorie. Tyto živly budou ihned zatčeny a po přezkoumání svého případu trojkou zastřeleny. kat. II, méně aktivní, nicméně nepřátelské živly jsou zařazeny do druhé kategorie. Tyto živly budou ihned zatčeny a poslány do tábora na dobu deseti let; nejzatvrzelejší a společensky nejškodlivější z nich budou na stejnou dobu uvězněny.

13 II. krok: masové operace probíhají v naprosté tajnosti - 93 % obětí velkého teroru !!!! operační rozkaz NKVD č ( ) „zlikvidovat jednou provždy“ I. bývalé kulaky „lidi minulosti“ – elity starého režimu „specialisté“- osoby v řídících funkcích strategických oblastí ekonomiky (těžký průmysl, doprava, těžba), příslušníci kléru, bývalí členové nebolševických stran, osoby žijící na okraji společnosti II. útok proti národnostním menšinám (Poláci, Němci, Finové, Lotyši…) represe vůči emigrantům, národnostním menšinám a osobám, které udržovaly kontakt se zahraničím (studium v zahraničí, příbuzní, kolegové, korespondence…)

14 Stalin sledující mezinárodní vývoj (Německo, Japonsko, Itálie, Španělsko, Appeasement) očekává v blízké době válečný konflikt čistky jsou preventivním úderem proti vnitřnímu „nepříteli“ likvidace národnostním menšin - potenc. špioni masivní megalomanská industrializace a kolektivizace nepřinesly očekávané výsledky, z neúspěchu obviněna periferie - nahradit staré elity novými návrat bývalých kulaků a jejich z rodin z lágrů a vyhnanství - obavy z destabilizace? neustálá Stalinova paranoia ze spiknutí a ohrožení MOTIVY:

15 Cíle: mladší „noví lidé“ (vychovaní sovětským systémem) za starší („specialisté bývalého carského režimu“) eliminovat jakékoli samostatné jednání a rozhodování zničit jakékoli administrativní, politické, profesionální a osobní vazby zajistit si bezpodmínečnou poslušnost a oddanost Stalinovi

16 z instrukce náčelníka NKVD pro západní Sibiř: „Zatčené osoby můžete v celách předběžného zadržení držet třeba dva měsíce, když budete chtít. Je zbytečné připravovat z výslechu řadu protokolů. Maximálně dva až tři na osobu. Pokud se zatčená osoba přizná, stačí jedna zpráva. Konfrontace jsou zbytečné, zavolejte dva tři svědky, konfrontovat s obžalovaným je zbytečné.“ SMĚRNICE

17 Lubjanka - dům teroru

18 Tady na Lubjance už nejsi člověk. A ti kolem tebe nejsou lidé. Vodí tě po dlouhé chodbě, fotografují tě, svlékají tě, mechanicky tě prohledávají. Všechno se provádí naprosto neosobně. Pátráš po lidském pohledu – neříkám po lidském hlase, jen po lidském pohledu -, ale nenacházíš ho. Zmateně stojíš před fotografem, pokoušíš se nějak si upravit oblečení, ukážou ti prstem, kam si máš sednout, a prázdný hlas říká“zepředu“ a z „profilu“. Vůbec tě nevidí jako lidskou bytost! Stal se z tebe předmět… Inna Šichejeva-Gajstěr, in: A. Appelbaum, Gulag, Dějiny, Praha – Plzeň, 2004 T. Sgovio

19

20 Vyšetřovatelé začali vůči mně, nemocnému pětašedesátiletému muži, používat násilí. Položili mne obličejem dolů a pak mne bili přes chodidla a přes páteř gumovým páskem. Pak mě posadili na židli a bili mne značnou silou přes nárty…Po několika dalších dnech, kdy byly tyto části mých nohou pokryty velikými modřinami, znovu bili do těch červenomodrožlutých modřin páskem a byla to tak silná bolest, že jsem měl pocit, jako kdyby mi na ta citlivá místa lili vařící vodu. Bolestí jsem křičel a plakal. Stejným gumovým páskem mě bili po zádech a s velkým rozmachem mě mlátili pěstmi do obličeje… Vsevolod Mejerchold, in: A. Appelbaum, Gulag, Dějiny, Praha – Plzeň, 2004 Vsevolod Mejerchold

21 V hrůzných letech ježovštiny jsem prožila sedmnáct měsíců ve frontách přede dveřmi vězení. Jednou mne tam kdosi „perlustroval“ – zjišťoval mou totožnost. Za mnou stála žena s promodralými rty, která ovšem nikdy předtím neslyšela mé jméno, probrala se ze strnulosti, vlastní mám všem, a šeptem (tam šeptali všichni) se zeptala: - Vy byste to dokázala popsat? Řekla jsem: - Dokázala. A náhle se cosi na způsob úsměvu mihlo v tom, co bylo kdysi její tváří. Anna Achmatová, Rekviem, Verše z let , překlad Jaromíra Šavrdy.

22 UDÁNÍ Alexandr Karpetnin, někdejší příslušník NKVD: Hledali se lidé, kteří měli v životopise něco podezřelého. Řekněme ženy, jejichž muž byl vězněn. Rozmluva probíhala asi takto: „Jste správná sovětská občanka?“ „Ano.“ „Jste ochotna to dokázat?“ „Ano samozřejmě, jsem ochotna.“ „Tak nám pomozte. Nechceme toho moc. Když si všimnete nějakého antisovětského rozhovoru nebo jednání, uvědomte nás. Budeme se scházet jednou za týden. Předtím napíšete, čeho jste si všimla, co jste zpozorovala, kdo co říkal, kdo u toho byl a kdy to bylo. To je všechno. Tím nás přesvědčíte, že jste opravdu dobrá sovětská občanka. Pomůžeme vám, když budete mít nějaké problémy v práci. Kdyby vás sesadili, nebo propustili pomůžeme vám.“ To bylo všechno. Pak takový člověk souhlasil.

23 „Vyšetřovatel mi předložil výslechový protokol již připravený k podpisu, kde bylo napsáno, že se přiznávám, že jsem předávala cizím agentům cizích rozvědek informace z různých výrobních dílen továrny č.46, kde jsem pracovala v roce Vyšetřovatel mě to nenechal ani dočíst a řekl: Proč to čtete? Půjde z toho na vás jedině strach. Když jsem mu řekla, že je to jen snůška lží, řekl mi: To my v NKVD dobře víme a proti vám nic osobně nemáme, ale je třeba, abyste protokol podepsala, stejně neuniknete, byla jste zatčena, protože jste polského původu a my musíme plnit linii.“ inženýrka J. Brejvinská, zatčená v únoru 1938 v rámci „polské operace“ „DOZNÁNÍ“

24 Vina zatčených? Stalin: „Kdyby se ukázalo, že jen 5 procent zatčených jsou skuteční nepřátelé, byl by to dobrý výsledek.“ „Je-li na udání byť jen 10 procent pravdy, musíme je pokládat za pravdivé celé“

25 ze Stalinovy korespondence Ježovovi: „Rád bych věděl, proč ti dva darebáci jezdili každý rok do zahraničí. Dostaňte z nich všechno, co se před námi pokoušejí skrýt.“ „Toto individuum je bezpochyby anglický špion. Kajícný tón jeho přiznání je jen maska. Dostaňte z něho, co ví.“ „Musíme pozatýkat všechny ty darebáky, co se objevují ve svědectví té chamradi Tala.“ „Zmlaťte Unšlichta za to, že neoznámil polské agenty v oblastech (Orenburg, Novosibirsk atd.)!“ „Soudr. Maleknov. Přijměte veškerá opatření k důkladnému vyčištění této správy od veškerého svinstva. Nestačí jen kontrolovat, je třeba zatýkat!“ „Zastřelte je všechny!“

26 „Přísně důvěrné. Připravte tajné místo, pokud možno ve sklepě budovy NKVD, kde budou popravováni odsouzenci k smrti. Popravy se budou konat v noci. Před popravou pečlivě ověřte totožnost popravené osoby. Těla budou pohřbena ve společné jámě vyhloubené předem na tajném místě. Přeprava těl se bude konat výhradně ve funkčních vozidlech NKVD… Odpovídáte osobně za absolutní utajení týkající se místa, data, hodiny a metody popravy… Všechny osoby, které se zúčastní převozu těl, hloubení a zakrytí jam, podepíší speciální dokument o závazku mlčenlivosti pod trestem okamžitého uvěznění. O vyneseném rozsudku informujte výhradně odsouzené ve druhé kategorii. Neinformujte osoby první kategorie. Opakuji, neinformovat je.“ POPRAVY

27

28 MLČENÍ Podvědomě jsem věděl, že musím být zticha, že nemohu říkat, co si myslím. Když jsme například jeli nacpanou tramvají, věděl jsem, že nemám ani muknout, dokonce ani o tom, co vidím z okna…Vycítil jsem také, že stejně uvažují všichni. Na veřejných místech, jako byla tramvaj, byli vždycky ticho. Vilgelm Tell Nemá smysl mluvit o náladě veřejnosti. Vládne mlčení, jako kdyby se nic nedělo. Lidé si povídají jev v tajnosti, v zákulisí a soukromě. Veřejně své názory vyjadřují jen opilci. Arkadij Mankov Naproti nám bydlela děvčata, jejichž otce také zavřeli…Všichni jsme se tomu tématu vyhýbali. „Není tady, odjel někam,“ říkali jsme jen… Můj otec se stal obětí toho, že „si neviděl do pusy“ – byl příliš přímý a upovídaný a někde řekl víc, než mě. Přesvědčení, že příčinou jeho zatčení byly jeho řeči, nás ještě víc nutilo mlčet.

29 VE ŠKOLE: „Vidíte, jak nechtějí, abychom žili v komunismu, vidíte, jak vyhazují do povětří továrny, vykolejují tramvaje a zabíjejí lidi – to všechno dělají nepřátelé lidu.“ Vtloukali nám to do hlavy tak často, že jsme přestali samostatně myslet. Všude jsme viděli „nepřátele“. Varovali nás, že když na ulici uvidíme někoho podezřelého, měli bychom za ním jít a upozornit milici, protože to může být špion. Rjab Bindel STRACH Strach zpřetrhal pouta přátelství, lásky a důvěry. Zpřetrhal morální vazby,které udržovaly společnost pohromadě, protože lidé se obraceli jeden proti druhému, jen aby si zachránili vlastní kůži.

30 Tenkrát úsměv měl jen mrtvý v líci, že je mrtvý, ze srdce byl rád, tenkrát jen přívěskem na věznici zbytečným byl celý Leningrad. Tenkrát, když zoufalstvím zešílelí v houfech šli trestanci mučení, jen sirény lokomotiv zněly v teskné krátké písni loučení. Hvězdy smrti stály na obloze. Nevinná a ustrašená Rus vozila se v policejním voze zkrvavená těžkou botou hrůz. Anna Achmatova, Rekviem, Verše z let

31 Je to obrovská kolona vězňů, počítali vás, přepočítali a znovu přepočítávali. Přijíždí vlak… a pak padne rozkaz: „Kleknout!“ Nastupování, to byl napjatý moment, někdo mohl začít utíkat. Tak jsme se pojistili, aby každý seděl na patách. Radši nevstávej, protože v tu chvíli střílejí bez varování. Pak počítají, nakládají lidi do vagónů a zamykají je. Vlak se pořád nehýbe. Nakonec tam stojíte už skoro čtyři hodiny – až pak náhle „Jedeme!“ a dáváte se do pohybu. Lev Finkelstein, in: A. Appelbaum, Gulag, Dějiny, Praha – Plzeň, 2004 TRANSPORT

32 Nikolai Getman GULAG

33 T. Sgovio

34 Konec velkého teroru k ukončení teroru došlo stejně nečekaně jako začal počet zastřelených překonal původní kvóty Stalin ruší všechny stanné soudy a masové operace odmítá zodpovědnost a obviňuje okolí. přichází silná kritika NKVD za "závažné nedostatky" NKVD získala neomezenou moc, rozšířil se chaos a strach z čistek uvnitř organizace Stalin pochybuje o loajalitě NKVD

35 jednou z posledních obětí se stal samotný tvůrce teroru Ježov odsouzen pro "nedostatek politické bdělosti" postupně sesazen z funkcí - do čela NKVD L. Berija v NKVD odhalena "Ježovova banda" odsouzen (spolu s několika rodinnými příslušníky) k trestu smrti po smrti vymazán z historie…

36 bez komentáře Vydavatelství cizojazyčné literatury, Moskva 1944

37 BILANCE uvězněno nejméně 1,3 mil. osob popraveno občanů deportace do gulagu osob přesný počet lidí, kteří prošli vězením a gulagem během Stalinovy vlády, nelze zjistit. O život přišlo (mimo oběti II. sv. války) nejméně 43 milionů lidí.* * Veber, V., Stalinovo impérium, Rusko , Praha 2003

38 Použitá literatura


Stáhnout ppt "SMĚRNICE VELKÝ TEROR 1937-1938. „Když byl Osip Pjatnickij* 7. července 1937 zatčen, nevěděla jeho žena Julia, co si o tom má myslet. Pjatnickij byl veteránem."

Podobné prezentace


Reklamy Google