Marek Vácha 2015 Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson.

Prezentace na téma: "Marek Vácha 2015 Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson."— Transkript prezentace:

1 Marek Vácha 2015 Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson.

2 Gygův prsten  Platón nás ve spise Republika zve k následujícímu myšlenkovému experimentu.  Pastýř Gýgés nachází prsten a přichází na to, že když s ním náhodně otočí, stává se neviditelným.  Majitel prstenu tedy může beztrestně páchat zločiny, neboť má jistotu, že nikdy nebude odhalen.  Pokud bychom vlastnili Gýgův prsten my, nebyli bychom v pokušení učinit cokoli, co bychom si přáli? Co bychom dělali, kdybychom měli absolutní jistotu, že naše činy nikdy nebudou odhaleny?

3  Existují dva způsoby, jak udržovat pořádek:  použitím vnější síly  použitím sebeovládání  pokud ve společnosti mezi pořádkem a anarchií stojí pouze policie a armáda, pak samotná svoboda je v ohrožení Tottenham, srpen 2011

4 Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost naše nemá zdání. Hamlet, Jednání1, Výstup V.

5 Přírodní vědy  v rámci našeho předmětu se obvykle pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty:  hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml  insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje  fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody  mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna  oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze  131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji apoptóze  BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky  eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S

6 Etika  Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou považujeme za terminální?  Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek?  měla by se legalizovat eutanázie?  Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro?  byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná?  Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek?  A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická?  co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

7 Etika  …a co výstava "Bodies"?  Byla tato výstava eticky neutrální?  …nebo dobrá?  …nebo špatná? "lidi vystavují jako brouky!" (návštěvník výstavy)

8 "lidi vystavují jako brouky!" (návštěvník výstavy)

9 ...na všechny tyto otázky intuitivně máme nějaký názor...  ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?

10 Jsou ale i složitější otázky…  je věda principiálně schopna vysvětlit vše?  i to, že se někdy chováme naprosto nemorálně?  i to, odkud víme, že nějaké chování je nemorální?  je deprese záležitostí fyzikální a vysvětlitelná pouze fyzikálně?  je člověk nic než shluk buněk?  a pokud ne, tak co to je to něco navíc?

11  je cílem medicíny člověk, který nebude nikdy cítit bolesti, nikdy nezažije utrpení a bude žít věčně?

12  měla by být technologie SCNT (touto technologií vznikla Dolly) dovolena k použití na klonování lidí v případě, že neplodný pár nemůže mít dítě přirozenou cestou?  měli by všichni obyvatelé ČR a všichni cizinci, kteří k nám přijedou povinně odevzdat vzorky DNA, aby se usnadnila práce policie při případném kriminálním chování?  (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. 2nd ed- Oxford University Press, Oxford. p. 3)

13 Kuwait, červenec 2015 "We are in a state of war"  Národní parlament schválil zákon, žádající povinné testování pro všechny residenty.  Návrh přichází po 26. červnu 2015, kdy teroristé odpálili bombu, která zabila nejméně 25 lidí. K akci se přihlásil ISIL.  Neuposlechnutí zákona bude trestáno rokem ve vězení nebo pokutou ve výši 33 000 dolarů.  Plán se bude týká všech 1,3 miliónu občanů a 2,9 miliónu residentů z jiných zemí. DNA bude sekvenována a uloženy do databází.

14 Kuwait, July 2015 "We are in a state of war"

15 Jsou ale i složitější otázky...  je možno říct, že  velký užitek v budoucnosti ospravedlní současné praktiky?  případné riziko zneužití v budoucnosti zabrání užití v současnosti?

16 Věda a filosofie  Věda: princip ověřitelnosti  vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde bylo již odedávna  předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit  vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc.  „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení

17 Věda a filosofie  Filosofie  cosi relativního, zpochybnitelného  „každý má svou vlastní filosofii“  je jen jedna věda, ale mnoho filosofií  filosofie je spjata s osobou filosofa a historickými okolnostmi vzniku  …je tomu ale opravdu tak?

18 Počátek filosofie  většinou žijeme ve světě jako v dobře zařízeném domě  chodíme do práce a z práce, zakládáme rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály  a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom si postavili stan (Martin Buber)  autohavárie, války, zhoubný nádor  …zde začíná filosofie

19 Počátek filosofie  filosofie  vzniká z úžasu  vzniká ze zoufalství (Kierkegaard)  základní otázka filosofie zní: "Proč bych neměl spáchat sebevraždu?" (Albert Camus)

20

21 Smysl seminářů z lékařské etiky  seznámení se s biologickou podstatou řešených problémů  seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém  shrnutí argumentů „pro a proti“  snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty…  …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně

22 Smysl seminářů z lékařské etiky  semináře mají smysl pouze v případě, kdy se na úvod shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou (=nonkognitivismus, etický relativismus)…  Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na držení pravdy, nebo pravdu samotnou  … a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít  = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud se shodneme, že existuje cíl

23 Smysl seminářů z lékařské etiky  etika je součást filosofie, je to disciplína, která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena  nelze dost dobře říci, že „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“

24 Smysl seminářů z lékařské etiky pozice vyučujícího  na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“  a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu  vyučující není „opinion-maker“…  …spíš klade otázky, snad má být spíše katalyzátor  nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech  na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není v „God-like position“  jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o problému ví  a pak se pokusit moderovat diskusi

25 Smysl seminářů z lékařské etiky pozice studenta  semináře mají smysl pouze v případě, kdy student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory  a to i v případě, že je již považuje za dříve promyšlené a nezpochybnitelné  v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou  občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty

26 Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie  na rozdíl od přírodních věd je zde „skandál filosofie“  ve vědě jsme dnes rozhodně dál než Aristotelés a budujeme pyramidu poznání  VIZ ale Thomas Kuhn  jsme ale dnes dál ve filosofii než Aristotelés?  například literatura nikam nesměřuje  filosofie je možná někde mezi literaturou a science

27 Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie  redukcionismus  pojmy jsou pro přírodovědce často těžko definovatelné  přírodní vědy jsou empirické  tematicky redukované  metodologicky abstraktní

28 2015

29 Etika  Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje  činnost teoretickou (poznání)  tvořivou (zhotovování)  tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo  vzniká předmět oddělitelný od naší činnosti  praktickou (jednání)  v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě  "neděláme" nic jiného než činnost samu

30 Etika  Sócratés:  dobré jednání je otázkou správného poznání  lidé chybují proto, že se mýlí  omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit  Aristotelés  poznání a jednání jsou dvě odlišné věci  pravdivý/nepravdivý patří do poznání, správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

31 Etika  ETIKA: Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení.  MORÁLKA: Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy.  MRAV – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

32 Svědomí a étos svědomí étos

33 Etika a morálka  Etika je primárně otázkou poznání  Morálka je primárně otázkou konání  morálka se zabývá tím, co si lidé myslí, že je správné a co konají  etika je kritickou reflexí morálky. Etika se snaží morálku podrobit racionální analýze.

34 Etika  antika a středověk:  jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru  pozdější vývoj je silně redukcionistický  teorie norem lidského jednání  dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

35 Etika a morálka  Etika se primárně zabývá otázkou poznání  Morality se primárně zabývá otázkou konání  morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd.  tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

36 Kant: Pokus o definici  „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; nebo formální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“  (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

37 2015 Marek Vácha It is but sorrow to be wise when wisdom profits not. Tiresias in Sophocles´ Oedipus

38 Problém svobody  „A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíly dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo Bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“  (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 60)

39  Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. (Exodus 23,2)

40 Objev vlastní svobody  Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti  dějiny 20. století jsou dějinami delegace svobody na někoho jiného  Hitler: „přebírám veškerou odpovědnost“  sekty  extremistické politické strany

41 Svoboda  svoboda reklamy  svoboda supermarketu  volba politické strany  svoboda hry  společnost je jako zápas ve fotbale. Podporuji svůj tým a snažím se vyhrát. Ovšem chápu, že pravidla jsou důležitější než tým, který podporuji,neboť bez pravidel není hra, a bez hry není ani tým.

42  Svoboda není danost v lidské situaci. Podobně, jako ostatní výdobytky lidského ducha - umění, hudba, poezie - potřebuje cvičení, disciplínu, učednictví, určitou pozornou rutinu a pečlivou pozornost k detailu.  Z tohoto důvodu je většina teorií týkající se lidského jednání jednoduše nesprávná, neboť tyto teoprie konstatují, že svobodní buďto jsme, nebo nejsme.  buď máme na výběr nebo je naše chování příčinně determinováno  Svoboda není buď/anebo. Je to proces.  (Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p.70)

43  Jistá míra rozvahy a sebeovládání je tedy nutnou podmínkou, abychom mohli ostatním bez obav dopřát aspoň takovou volnost či svobodu, jakou bychom si přáli sami pro sebe. Problémy s nevypočitatelným jednáním těch druhých vysvětlují, proč měla západní tradice takovou hrůzu z "vášní" a proč tolik trvala na jejich ovládání právě tam, kde chtěla rozšířit a obhájit individuální svobody  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 138

44 Svět příčin a následků  newtonovský svět jako akvárium naplněné věcmi  v trojrozměrném akváriu jsou osy x, y, z, čtvrtým rozměrem je čas  tyto věci má za úkol proměřit věda  svět jako vnitřek obrovského orloje  svět příčin a následků, svět padajících dominových kostek

45 Příklad z Campbellovy „Biology“: Svět příčin a následků: Necyklický elektronový tok

46 Necyklický elektronový tok

47 Svoboda  ovšem svoboda tento svět nějak výrazně narušuje: je možno jednat i jinak!  empiristé: není tomu tak, svoboda de facto neexistuje  podobně genetický determinismus

48 Hra  Šachy: oba hráči mají celkový plán a strategii  aktivní plán jednoho je pro druhého překážkou  střídání okamžiků volby ...a okamžiků odpovědi na plán, který stojí proti němu  jen první tah bílého je zcela svobodný...  Sokol, J., (2014) Etika, život, instituce. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 55

49  Svoboda není danost v lidské situaci. Podobně, jako ostatní výdobytky lidského ducha - umění, hudba, poezie - potřebuje cvičení, disciplínu, učednictví, určitou pozornou rutinu a pečlivou pozornost k detailu.  Z tohoto důvodu je většina teorií týkající se lidského jednání jednoduše nesprávná, neboť tyto teorie konstatují, že svobodní buďto jsme, nebo nejsme.  buď máme na výběr nebo je naše chování příčinně determinováno  Svoboda není buď/anebo. Je to proces.  (Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p.70)

50

51 Negativní a pozitivní svoboda  negativní svoboda = stát něco nezakazuje  svoboda pohybu, svoboda náboženství  pozitivní svoboda = stát něco podporuje  staví silnice, staví mešity

52 Paternalismus  Stát ale někdy občana nutí v rámci pozitivní svobody  chce, aby každý uměl číst a psát  pozitivní svoboda = povinná školní docházka  kdo se vzepře, zakusí represe systému  snaha léčit drogově závislé a alkoholiky i proti jejich vůli  snaha posílat kulaky „na převýchovu“ do pracovních táborů

53

54 Postup při řešení bioetického problému  Popis problému na molekulární nebo biologické rovině (co jsou přesně genové terapie, co je přesně eutanázie a jak se provádí, co je to preimplantační diagnostika a kdy a jak se provádí)  v lékařské etice je třeba mít hluboké znalosti lékařství, (ale i molekulární biologie, embryologie, sociobiologie, evoluční biologie etc. )  na mnohé etické otázky se již od dob Aristotela hledaly odpovědi a byly opakovaně a do detailu promýšleny – krádež, vražda nevinného, pojem spravedlivé války  s jinými otázkami jsme nikdy dříve nebyli konfrontováni a nemůžeme se opřít o „moudrost předků“ – reprodukční klonování, terapeutické klonování, status embrya, neterapeutická genetická vylepšení etc.

55 Postup při řešení bioetického problému  jak zachází lékaři s důvěrnými daty?  jaká je komunikace mezi lékaři a sestrami?  jakým způsobem je sdělována diagnóza?

56 Postup při řešení bioetického problému  je rysem moderní doby, že některé etické problémy (týkající se např. genových terapií) vyžadují po eticích tak hluboký ponor do problematiky, že se člověku s klasickým filosofickým vzděláním stává problém vzdálený  o tom, „co se bude dělat“ pak rozhodují molekulární biologové, jejichž rozhodování mohou ovlivňovat různé střety zájmů  Bioetika deskriptivní – popis problematiky podle různých postojů a přístupů (co si myslí různí filosofové, filosofické školy, náboženské systémy)  Bioetika normativní – identifikuje základní hodnoty a snaží se nalézt opodstatnění pro pravidla, která je nutno respektovat

57 Deskriptivní etika  jaké morální principy si přináší pacient ze své země, náboženské komunity?  jaké různé argumenty bychom mohli říct pro, a jaké proti?

58 Deskriptivní etika  musí nutně vyústit v normativní, jinak  „se jedná jen o jakýsi popis problémů, preferencí, pocitů a postojů, bez jakéhokoliv hledání rozdílů mezi správným (a tedy dobrým) a nesprávným (a tedy zlým). Mnozí vůbec neuvažují o tom, že by mohla existovat pro všechny společná „mravní pravda“, která by byla pro dobro celého lidstva vrcholně žádoucí. Jde často o mravnost, která toleruje vše a která popírá i právo na život někoho, koho degraduje na nic.“ (Munzarová, M., (2005) Zdravotnická etika od A do Z. Praha, Grada Publishing)

59  zatímco deskriptivní etika se snaží popsat a vysvětlit morální úhly pohledu, které jsou v současnosti akceptovány  normativní etika se snaží ustanovit morální úhly pohledu, které by akceptovány býti měly

60 Postup při řešení bioetického problému  Popis problému, jeho pochopení z pozice lékařství  Bioetika deskriptivní  Bioetika normativní

61 1. Uvědomit si fakta 2. Kde leží etický konflikt? 3. Zvážit všechny možné názory 4. Zaujmout stanovisko 5. Zvážit nejsilnější argument proti tomuto stanovisku 6. Zvážit odpověď na tento argument  https://class.coursera.org/amnhgenetics-002/lecture/29

62 2013

63 Právo a etika  po norimberských zákonech bylo legální perzekvovat Židy  přesto byli po válce tito lidé souzeni, přesto že jednali v mantinelech zákonů ...etika je zřejmě něco víc  mohu jednat velmi neeticky a přesto legálně  mohu jednat velmi eticky a přesto ilegálně

64 Právo a etika  Dwight Macdonald, který se ještě zcela nevzpamatoval z otřesné skutečnosti holocaustu, v roce 1945 varoval, že bychom se více než člověka, který porušuje zákon, měli bát toho, kdo ho dodržuje.  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 213

65 Právo a etika  Kdyby nebylo nějak oprávněné vidět v ukázněném chování naprosto se přizpůsobujícím mravním normám platným v dané době a na daném místě chování zločinné, nebyli by žádní váleční zločinci a neměli bychom právo soudit, odsoudit a popravit Eichmanna.  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 244

66 Právo a etika  "Člověk, který s vnitřním přesvědčením odsuzuje loupeže, zabíjení a znásilňování, může sám takové věci poměrně snadno dělat, přikáže-li je autorita. Chování, nemyslitelné u člověka, který jedná samostatně, se může bez váhání dopustit ten, kdo plní příkazy." (Stanley Milgram)  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 216

67 Práva  práva by měla "oplotit soukromý prostor", který by měl být tímto mimo dosah státu či politiků.  tato představa připomíná původní význam slova "právo", tak jak je známe z Všeobecné deklarace lidských práv (1948). Zde práva zahrnují:  právo na život, svobodu a osobní bezpečnost  rovné zacházení se všemi a právní ochranu každého  svobodu myšlení, svědomí a náboženskou svobodu, svobodu názorů a svobodu slova, svobodu shromažďování etc.

68 Práva  práva by měla chránit bezpečnost a důstojnost každého občana proti vládě tyranů, králů, církve etc. obecně proti všem moralizátorům, kteří by chtěli zachránit člověka i za cenu jeho života či svobody  k těmto klasickým, negativním právům proti interferování do prostoru naší osobní svobody se moderní myšlení snaží přidat tzv. pozitivní práva, které se snaží dát občanu nárok na některé možnosti nebo statky, které by někdo - nejčastěji vláda - měl poskytnout.  sem by patřilo právo na zdravotní péči

69 …opravdu ?

70 Právo a odpovědnost  práva jsou pasivní, odpovědnosti aktivní  práva jsou požadavky, které klademe na druhé  odpovědnost je požadavek, který klademe na sebe  společnost založená na odpovědnosti existuje v aktivním módu. Zdůrazňuje totiž dávání nad přijímáním; činění, nikoli stěžování

71 Koncept práv podle Jana Sokola  Právo = moje povinnost vůči druhým  právo na život = imperativ nezabiješ!  právo na majetek = imperativ „nekrást!“  http://www.jansokol.cz/cs/n-v-prava.php http://www.jansokol.cz/cs/n-v-prava.php  pokud bychom takto chápali koncept práv, jevy jako „práva zvířat“ nebo „práva přírody by se nám zhroutily – zůstala by jen odpovědnost člověka za přírodu  ostatně, až budeme umírat, vůči komu nárokovat své „právo na život“?  představa, že základní práva máme „od přírody“ či „od narození“ je poněkud mlhavá

72  Národy nepřežívají silou svého bohatství, ale silou pomoci svým nejchudším členům, ne kvůli své moci, nýbrž péčí nabídnutou slabým a nemocným. Civilizace se stává nezranitelnou pouze pokud se stará o zranitelné.  Jonathan Sacks  Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.290

73 What is the difference between a postmodernist and a member of the Mafia? The Mafia makes you an offer you can´t refuse. A posmodernist makes you an offer you can´t understand.