Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Generace ruchovců lumírovců a Národní divadlo zpracovaly: Veronika Vojtajová, Barbora Fürstová, Aneta Kozlová a Zuzana Pešičková SEXTA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Generace ruchovců lumírovců a Národní divadlo zpracovaly: Veronika Vojtajová, Barbora Fürstová, Aneta Kozlová a Zuzana Pešičková SEXTA."— Transkript prezentace:

1 Generace ruchovců lumírovců a Národní divadlo zpracovaly: Veronika Vojtajová, Barbora Fürstová, Aneta Kozlová a Zuzana Pešičková SEXTA

2 70. a 80. léta 19. století v české literatuře situace v zemi: 2 protichůdné politické strany - staročeši - konzervativní, pasivní politika - mladočeši - chtějí se aktivně účastnit politiky Češi - chtějí aktivnější politiku, než byla praktikována (pasivitou nedosáhli ničeho) - drobné ústupky Rakousku politicky rozporuplná doba; nejistota v kladné výsledky národního zápasu situace po rakousko-uherském vyrovnání zklamání z dobového vývoje základní kámen Národního divadla - posílené sebevědomí národa

3 situace v kultuře a literatuře: vydání almanachu Ruch - kolem něj - soustředění čs. literátů – ruchovci obnovení časopisu Lumír - kolem něj - soustředění čs. literátů – lumírovci tyto 2 proudy - navazují na májovce, mají své programy, odlišné názory ALMANACH:(též sborník) je neperiodická publikace obsahující samostatné, většinou tematicky příbuzné, stati, spojené v jeden knižní celek se společným názvem. Někdy bývá zaměňován s ročenkou. od 18. století se objevují almanachy různého zaměření: nejčastěji literární, dále pak informativní, politické aj.18. stoletíliterárnípolitické

4 Ruchovci je to skupina autorů, kteří společně vystoupili almanachem Ruch. Ten vyšel v roce 1868 na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu. Ruchovci jsou ovšem jako literární skupina dost iluzorní. Almanach měl asi dvacet přispěvatelů, z nichž zůstalo literatuře věrných jen velmi málo. almanach Ruch byl vydán na počest založení Národního divadla. náměty se přiblížili k domácím tradicím a stali se pokračovateli národního obrození.

5 Program a znaky ruchovců motivy národní a vlastenecké, vybírali se látky z historie – hlásali takzvaný „panslavismus“ – zájem o slovanství podporovali boj národa o svobodu. připomenutí češství více než májovci se zabývali otázkami sociálními lyrika, epika vlastenecká, národní úvahová lyrika směřování k národu, historii, venkovu (popis venkova)‏ úvahy satirická díla proti režimu, kritika lumírovců překlady - slovanských děl

6 program se v mnohém shoduje s májovci je více zdůrazněna sociální stránka navazují na domácí literaturu mnoho patetických a zvolacích veršů po stránce formální je pro jejich díla charakteristická rétoričnost (řečnictví), řečnický patos, často až strojenost. Verbální efektivnost a vybroušená volba slov návrat k historickým námětům a k slovanské vzájemnosti škola národní Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Ladislav Quis, J. V. Sládek (zpočátku tvorby, obsahem - venkov )

7

8 Ruchovci - představitelé Svatopluk Čech - žil v Praze, ale zakořenění venkova v srdci, poznání Evropy - pestrá tvorba - poezie i próza - satyry - poezie i próza - poezie - epika i lyrika - vlastenectví, historie, venkov Svatopluk Čech patřil mezi uznávané české spisovatele. Ve svých básních používal rétorický styl a alegorické obrazy. Do konce osmdesátých let převažovaly v jeho tvorbě skladby epické s historickými, dobově politickými i sociálními náměty. Poté psal sbírky politické a sociální lyriky. Čechovu prózu tvoří především povídky, humoresky, arabesky a zřídka romány. cítil se být vlastencem a to se promítlo v jeho tvorbě, která má politickou tendenci. Umělecké cítění záměrně potlačoval, snažil se spíše o pádné slovo. Proto jsou jeho díla někdy kompozičně nevyrovnaná.

9 Díla Husita na Baltu - epika Adamité - epika Písně otroka - lyrika Hanuman - satira Petrklíče- satira Broučkiáda: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Matěj Brouček na výstavě

10 Eliška Krásnohorská autorka známá svou poetickou tvorbou, překladem světové poezie, literární kritikou a psaním libret ke Smetanovým operám neúnavně se věnovala i ženskému hnutí k jejím zásluhám patří, že v roce 1890 bylo v Praze založeno první české dívčí gymnázium Minerva a že bylo ženám povoleno studovat na vysoké škole překladatelská činnost: Soustředila se nejvíce na klasická díla evropského romantismu. Nejvíce překládala Puškina (např. veršované drama Boris Godunov), z polštiny k nám uvedla klasické dílo A. Mickiewicze Pan Tadeáš a z angličtiny Byronovu Childe Haroldovu pouť

11 Díla Z máje žití- lyrika Ze Šumavy - lyrika K slovanskému jihu – lyrika Svéhlavička- román Hubička – autorem opery je Bedřich Smetana Čertova stěna – autorem opery je Bedřich Smetana Viola – autorem opery je Bedřich Smetana Blaník – autorem opery je Zdeněk Fibich

12 Ladislav Quis psal prózu a básně překladatelská činnost (Goethe, Schiller)‏ vydal básnické spisy a plnou korespondenci K. H. Borovského Hloupý Honza – veršovaný cyklus českých pohádek

13 Lumírovci vystoupili proti halasnému vlastenectví školy národní soustředili se kolem časopisu LUMÍR - založen roku 1872, jeho zakladateli byli vedoucí básníci družiny Májovci, Vítězslav Hálek a Jan Neruda, ti však jeho vedení brzy odevzdali do rukou literátů mladších.Spojovala je myšlenka obohacení české literatury, překládali významné díla světových autorů. Jejich snahou bylo povznést českou literaturu na světovou úroveň. často se dostávali do sporů s tzv. směrem národním, jehož tribunou byl časopis Osvěta. Svou mnohostrannou tvorbou, udávající ráz české literatuře 70. a 80. let, prokázali lumírovci, jak oprávněný a pro další rozvoj českého básnictví potřebný, jejich program svébytnosti umění žádali rozšíření rozhledu československého člověka seznámením se životem a kulturou všech vyspělých světových národů

14 Program lumírovců zapojení české literatury do světové (světovost)‏ umělecká svoboda (vzor ve Francii - parnasismus) nahrazování obsahové stránky formální - formální vybroušenost především lyrika různé formy -intimní lyrika, láska, přátelství historie - dávná, antická osobní verše i cizojazyčná literatura překlady - světová díla (Shakespeare,....)‏ odklon od němčiny ( odmítali jednostrannou závislost na německém vzoru )‏

15 škola kosmopolitní Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, J. V. Sládek (od 1877, pojetím lumírovec – překlady)‏ inspirace z románské a anglosaské literatury svoboda literární tvorby orientovali na domácí problematiku, kritizovali maloměšťáctví proti zásadovému realismu školy národní se v jejich dílech objevuje znovu romantismus( V tomto směru působilo hlavně na Vrchlického dílo Viktora Huga)‏ projevuje se také historismus, oblíbený je návrat do antiky, do světa hrdinských bájí a ranného středověku ( příklon k romantismu je u každého z lumírovců jiný)

16

17 Lumírovci - představitelé Jaroslav Vrchlický na studiích se seznámil s Winterem, Sládkem a Jiráskem a spolu založili skupinu lumírovců Vrchlický svým dílem připravil půdu pro symbolismus. Cílem jeho díla bylo vytvořit poezii, která by se vyrovnala evropskému básnictví a ztělesňovala harmonický ideál člověka. Zabýval se historickými náměty, především vývojem lidstva a pokoušel se o sbírky zachycující jeho vývoj. Vycházel z Legendy věků od Victora Huga. Při tomto mapování historie nacházel největší inspiraci v antice.

18 Díla Z hlubin- lyrika Selské balady- sociální balada Trilogie Drahomíra, Bratři, Knížata- hra Noc na Karlštejně-hra Hippodamie- trilogie

19 Julius Zeyer náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i francouzských nebo ruských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl

20 Díla Jan Maria Plojhar-sociální román Tři legendy o krucifixu Radúz a Mahulena- pohádkové drama

21 Josef Václav Sládek Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče), stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj. Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie – starosvětské písně a české znělky. Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si ji. Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický. To vedlo k jeho zhudebnění (Karel Bendl, Josef Bohuslav Foerster)‏ jeho překlady z angličtiny jsou považovány za velice kvalitní a některé nebyly dosud překonány.

22 Díla Americké obrázky- sbírka z Ameriky Na hrobech indiánských Básně Sluncem a stínem Selské písně Zvony a zvonky- pro děti

23 Generace národního divadla budování Národního divadla bylo největší kulturní událostí 2. poloviny 19. století bylo financováno ze sbírek celého národa zaštítily ho přední osobnosti tehdejšího politického života – F. Palacký, F. L. Rieger, K. Sladkovský základní kámen byl položen v roce 1868 divadlo bylo otevřeno , ale za 2 měsíce vyhořelo znovu bylo otevřeno Smetanovou Libuší

24 Architekti divadlo začal budovat architekt Josef Zítek jako dominantu naproti Pražskému hradu inspiroval se italskou renesancí a Královským letohrádkem v Praze (protáhlá kopule střechy) a divadlo vzniklo v neorenesančním stylu Josef Zítek spolupracoval s Josefem Schulzem na výstavbě Rudolfina a sám pracoval na karlovarské kolonádě s výstavbou divadla ale neměl moc zkušeností, prostor byl omezený a nevešlo se do něj vše potřebné po vyhoření se rekonstrukce ujal Josef Schulz, který využil Prozatímní divadlo jako zákulisí, odstranil také nějaké další nedostatky

25 Výzdoba Sochařství: výzdoba se prováděla na základě sochařské a malířské soutěže v 70. letech jako první byl (bez soutěže) vyzván Josef Václav Myslbek, který vytvořil pro postranní vchod alegorie Opery a Dramatu Antonín Wagner vytvořil sochy Lumíra a Záboje do výklenků průčelí nejlépe odpovídal Zítkovým představám Bohuslav Schnirch – sochy Apollona a Múz na průčelí, spolu se Zítkem navrhl všechny plastické detaily výzdoby interiéru, proscénium, a především vytvořil modely trig (které ale byly dokončeny a instalovány až po jeho smrti)‏

26 Malířství: v malířské soutěži uspěl Mikoláš Aleš s Františkem Ženíškem spolu se podíleli na výzdobě 14 lunet cyklem Vlast, na většině je znát spíše větší podíl Alše (Žalov)‏ spolu také vytvářeli 4 velké nástěnné obrazy pro foyer – Život, Mýtus, Zpěv bohatýrský, Historie (zde větší podíl Ženíška)‏ samostatná práce Ženíška – strop foyer a 8 postav Múz na stropě hlediště, opona, kterou vytvořil, při požáru shořela lunety pro vnější lodžii vytvořil v mánesovském duchu Josef Tulka královské lóže – po požáru ji a přilehlé prostory vyzdobil Václav Brožík – alegorie Prahy a obrazy symbolizující dynastie Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků (postavy působí jako naaranžované modely v kostýmech)Julius Mařák (profesor krajinomalby na Akademii) namaloval pohledy na památná česká místa, odkud byly přivezeny základní kameny pro stavbu divadla, jsou podány v reálném duchu, bez mytičnosti; např. Vyšehrad

27 Vojtěch Hynais – nejmodernější malíř, velmi dekorativní, alegorie ročních dob (Zima má již rysy symbolismu a secese)‏ tvůrce opony – Génius se vznáší nad alegorickými postavami Tragédie, Komedie a Dramatu; pravá část zachycuje sbírky na výstavbu ND, levá část umělce, kteří se na výzdobě podíleli Josef Navrátil – vyučený malířem pokojů, později nástěnné malby (výzdoby saly terreny zámku v Jirnech), olejomalba krajin – Hon na lišku, inspirace divadlem, zátiší – Vařený Humr, Hrušky na míse, Paštika Josef Mánes – národně uvědomělý, měl zájem o českou a slovenskou kulturu studie krojů, studie lidových typů (Veruna Čudová, Jan Postava)‏ ilustrace k Rukopisu královédvorskému, ilustrace lidových písní, výzdoba praporů spolků (Hlahol, Sokol)‏

28 Zdroje lumirovci-ceska-literatura-70/ lumirovci-ceska-literatura-70/


Stáhnout ppt "Generace ruchovců lumírovců a Národní divadlo zpracovaly: Veronika Vojtajová, Barbora Fürstová, Aneta Kozlová a Zuzana Pešičková SEXTA."

Podobné prezentace


Reklamy Google