Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie sociální péče a kvalita života Paralelní program II. od 15:20 do 15:40 hodin 28. 2. 2011 MALÝ SÁL Individuální projekt odboru sociálních služeb.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie sociální péče a kvalita života Paralelní program II. od 15:20 do 15:40 hodin 28. 2. 2011 MALÝ SÁL Individuální projekt odboru sociálních služeb."— Transkript prezentace:

1 Historie sociální péče a kvalita života Paralelní program II. od 15:20 do 15:40 hodin MALÝ SÁL Individuální projekt odboru sociálních služeb a sociálního začleňování "Podpora transformace sociálních služeb"

2 Život v otevřené společnosti vede k větší míře nezávislosti a k osobnímu rozvoji jednotlivce Karl Grunewald, 2003 Život v ústavu je:  život v odloučení od svých milovaných a mimo přízeň otevřené společnosti;  život v závislosti na lidech, které jsme si sami nezvolili

3 Jak dlouho již pečujeme o své blízké? Archeologické nálezy naznačují, že již prehistoričtí lidé se pravděpodobně pokoušeli pečovat o blízké jedince, jejichž míra zdravotního postižení jim samotným v tom zabraňovala. Nejstarší nález pochází ze Španělska (vykopávky proběhly mezi lety ) z období středního pleistocénu, kdy vědci nalezená dětská lebka vykazuje znaky značné vrozené deformity (craniosynostóza s následkem deformity mozku a velmi pravděpodobně i asymetrického obličejového skeletu) zabraňující samostatnému životu, a přes to je prokázané, že se dítě, díky péči ostatních, dožilo věku mezi 5-12 rokem. 3

4 4 Počátky institucionální péče Postoj k jedincům se zdravotním postižením se průběžně měnil v čase a byl a je závislý na kultuře i míře vyspělosti dané společnosti. Období osvícenství přichází s postoji altruisticko-segregačními nacházeními svůj základ v myšlence altruismu jako nezbytnému postoji k člověku. Vzniká tak celá řada institucí, které začínají zabezpečovat základní potřeby na vyšší úrovni a spolu s tím dochází k postupnému přenášení péče z rodin na stát (instituci). Negativním dopadem je však segregace jedinců s postižením a tím i způsobené narušení přirozených vazeb mezi jedincem a komunitou,ve které doposud žili. Jednou z příčin rozvoje ústavní péče je rozvoj průmyslu a tím zvyšující se migrace venkovského obyvatelstva do měst (rodina ztrácí možnost pečovat)

5 Počátky péče na našem území za Rakouska Uherska Druhá polovina 19 století Povinná péče je uložena obcím a zakotvena v domovském právu z roku 1863 Říšský zákon o školách obecných z roku 1869 zakotvuje možnost vzdělávat „slabomyslné“ Ústavní odborná péče té doby byla určena spíše dětem z bohatých rodin 5

6 Rakousko - Uhersko Péče je v rukou lékařů a pedagogů První odborný ústav později pojmenovaný „Ernestinum“ zakládá v roce 1871 Slavoj Amerling spolu se spolkem Žen a děvčat sv. Anny Cílem ústavu bylo … „vychovat užitečného občana a navrátit ho do společnosti“ 6

7 První republika V roce 1936 zakládá Karel Herfort „Všeslovanský svaz učitelstva mládeže úchylné“ a jako první oddělil děti „duševně choré“ od „slabomyslných“ Vstup sociální práce … je nutno předejíti odcizení a vykořenění pacienta z rodiny, udržovati a utužovati mnohdy již trhající se svazky rodinné … “ Pelantová Vztah člověka k okolí je terminován jeho duševními, fyzickými a citovými zkušenostmi, které mají na něj mají konstruktivní, ale také i destruktivní vliv. Úkolem SP je posoudit kladné a záporné vlivy a osvobodit jedince od vlivů negativních a pomoci jedinci rozvinout sílu k řešení vnitřních konfliktů 7

8 Československá společnost pro péči o duševní zdraví v Praze  Odborné i osvětové přednášky,  vydávání odborné literatury,  zaměření na spolupráci se školou - zejména učiteli,  zabezpečení přechodu z ústavní péče do "normálního života“.

9 Sbor pro duševní hygienu při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy  Evidence veškeré práce v oboru,  zkoumání nových poznatků a možností, jak je co nejdříve aplikovat do praxe,  Podávání zpráv ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o nových možnostech.

10 Profesní spolupráce „ Práce skupinová“ např. při Ústavech pro výchovu dítěte v USA, myšlen multidisciplinární tým (psycholog, psychiatr, sociální pracovnice, vychovatelé a rodiče dítěte). V ČR takto nedefinována, nic méně hledání prostoru vzájemné spolupráce a jejích možností probíhalo velmi intenzivně, zejména ve vztahu sociální pracovník-lékař. Ambulantní péče postavena na spolupráci obou profesí může zamezit předčasnému či úplně zbytečnému umístění jedince do ústavní péče. … u kolika případů jsem se dosud zamýšlel a jak těžko jsem se rozhodoval, co přičíst na vrub vrozeným povahovým vlastnostem, co slaboduchosti – třeba mírného stupně, co chorobě, co sociálnímu prostředí, hospodářské bídě či jiným činitelům. Kolikrát jsem se dozvěděl ze spisů sociální pracovnice, co bych se jinak těžko dozvěděl. Kolikrát mi byly sděleny věci, které se dosud nedozvěděl nikdo… (lékař ambulantní péče)

11 Shrnutí vybraných aktivit do roku 1948  Pojetí člověka z bio-psycho-sociálního hlediska  Zaměření na prevenci a práci s dětmi a mládeží  Snaha o maximální možnou mimoústavní péči  Snaha o propojení zdravotní péče a sociální péče do funkčního prvku služeb vstupujících do rodin

12 Evropský výzkum kvality života a kvality péče osob se zdravotním postižením - DISQOL 13 výzkumných center (hlavní řešitel Univerzita v Edinburghu) ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací ( ) CÍLE popis péče subjektivní zkušenost osob se zdravotním postižením vývoj instrumentů (speciální modul WHOQOL-Dis) vliv modelu péče na kvalitu péče a kvalitu života

13 Charakteristika péče od 60. let viditelné zaostávání za rozvinutými zeměmi západní Evropy v ekonomických i zdravotních indikátorech vysoký počet lékařů, malé zastoupení ostatních profesí, řešení problémů zdravotnickými prostředky („v socialismu neexistují sociální problémy“) spádový systém bez svobodné volby lékaře a finanční spoluúčasti, zákaz neformálního sdružování → nerozvíjí se svépomocné hnutí občané nebyli podporováni v přebírání odpovědnosti DŮSLEDKY PRO PÉČI O OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM → medicínský model péče (to, co brání integraci, je zdravotní postižení) preference ústavní péče

14 Vývoj po r současným trendem je komplexní pojetí člověka s postižením a zaměření na kvalitu života podpora rodinné péče, integrace v oblasti školství, alternativy ÚSP, nové typy sociálních služeb, podpůrné nestátní organizace vedle tradičního pojetí ústavnictví (medicínsky orientované, ochranitelské, paternalistické) se uplatňuje moderní pojetí, vycházející z potřeb uživatelů první výzkumy kvality života – kvalita života osob žijících ve velkých ústavech je nízká, ale neliší se u osob žijících v malých ústavech, nezávisle nebo v rodině (Lepová, 2005)

15 Výsledky projektu DISQOL Kvalita péče z pohledu rodičů METODA: řízený skupinový rozhovor s rodiči dětí s Downovým syndromem, které vyrůstají v rodině potřeba péče „roste“ s generací dětí žijících v rodinném prostředí - kvalitní péče a podpora pro rodiny s malými dětmi, chybějící péče pro mladé dospělé s mentálním postižením (MP) potřeba systematické a návazné celoživotní péče neinformovanost vede k neochotě komunikovat s lidmi s MP, a to včetně lékařů

16 Kvalita života osob s MP METODA: dotazníkové šetření – řízený rozhovor subjektivně vnímaná kvalita života je stejná nebo vyšší než orientační normy pro běžnou populaci relativně nižší spokojenost v oblasti sociálních vztahů osoby s MP vidí svou kvalitu života příznivěji než rodinní příslušníci ZKUŠENOST TAZATELKY (M. Černá) lidé s MP velmi oceňovali zájem o jejich názory a úvahy - „dosud mi nikdo takové otázky nedal“ poučení pro nás – podceňování (příliš „těžké“ otázky), málo se ptáme, nejsme ochotni počkat na odpověď, mluvíme „za ně“

17 Jak validní je výpověď osob s MP? Rozpory mezi výpovědí posuzovatele (pečovatel nebo rodinný příslušník) a osoby s MP predikovány dvěma faktory: 1.intenzita kontaktu posuzovatele s osobou s MP 2.hodnocení míry postižení (WHODAS) Míra postižení ovlivnila hodnocení v oblasti sociálních vztahů, prostředí a postižení, neovlivnila hodnocení oblasti zdraví a prožívání Zdroj: Schmidt S, Power M, Green A, Lucas-Carrasco R, Eser E, Dragomirecka E, Fleck M. Self and proxy rating of quality of life in adults with intellectual disabilities: Results from the DISQOL study. Research in Developmental Disabilities 31 (2010):

18 Závěrem Osoby s MP jsou neopomenutelným zdrojem informací o svých potřebách, přáních a preferencích Ptejme se těch, kterých se to týká

19 19 Děkuji za pozornost PhDr. Pavla Kodymová, Ph.D. tel.: Katedra sociální práce Filozofická fakulta v Praze U Kříže 8, Praha 5 PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. tel.:


Stáhnout ppt "Historie sociální péče a kvalita života Paralelní program II. od 15:20 do 15:40 hodin 28. 2. 2011 MALÝ SÁL Individuální projekt odboru sociálních služeb."

Podobné prezentace


Reklamy Google