Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Fyzika - akustika Zvukové nosiče
2
DEFINICE: jedná se o podélné mechanické vlnění, které vnímáme sluchem. Zvukovou soustavu tvoří : zdroj zvuku (tyč, hlasivky, struna, siréna, blána) + prostředí, jímž se zvuk šíří (většinou je to vzduch) + přijímač zvuku (lidské ucho). Charakteristické znaky zvuku: 1. výška - určená frekvencí, záleží na rychlosti chvění = počet záchvěvů zdroje za 1 s (bzučení včely 200, komára 1 000 kmitů/s). 2. barva - záleží na pravidelnosti chvění (je-li nepravidelné, mluvíme o HLUKU =šramot, praskot, vrzání, výstřel, srážka dvou těles, opačný případ nazýváme TÓNEM, zdrojem tónů jsou lidské hlasivky nebo hudební nástroje). 3. intenzita = fyz.veličina. Značí se I = [W/m 2 ], P = výkon zvuk.vlnění, S = plocha, kterou vlnění prochází. Akustika
3
STUPNICE HLADINY intenzity zvuku udávaná v decibelech (dB) na počest amerického profesora Alexandra Grahama Bella. nula dB = práh slyšitelnosti, šepot = 20 dB, lidský hovor = 60 dB, napouštění vany = okolo 80 dB, auta = 90 dB, diskotéky = 100 dB, 120 dB = práh bolesti, nad 140 dB = protržení bubínku Ozvěna: Je zpožděný vjem odraženého zvuku. Na bázi ozvěny pracuje námořní přístroj SONAR (vyhledávání hejn ryb, vraků lodí). Nežádoucí ozvěna vzniká při telefonování do rádia. Lidské ucho dokáže vnímat vjemy za jednu desetinu sekundy. Proto musí být překážka vzdálená NEJMÉNĚ 17 METRU. Důkaz: t = 0,1 s a rychlost zvuku v = 340 m/s. Dráha s = v. t = 340. 0,1 = 34 m. Dráhu musíme vydělit 2, cesta k překážce a zpět ke zdroji zvuku 17 metrů. Je-li překážka blíž, zvuky splývají - mluvíme o DOZVUKU. Dlouhodobými experimenty bylo dokázáno, že je třeba delší doba dozvuku pro hudbu než pro řeč a pro velké sály než pro malé. Na to musí dbát architekti při stavbě koncertních a divadelních sálů.
4
Ukázka zvukových nosičů:
Podobné prezentace
