Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ETNICKÉ MENŠINY. Všeobecné pojmy Etnická menšina – skupina obyvatel jiného než většinového etnika ve státě Národnostní menšina – považována za část jiného.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ETNICKÉ MENŠINY. Všeobecné pojmy Etnická menšina – skupina obyvatel jiného než většinového etnika ve státě Národnostní menšina – považována za část jiného."— Transkript prezentace:

1 ETNICKÉ MENŠINY

2 Všeobecné pojmy Etnická menšina – skupina obyvatel jiného než většinového etnika ve státě Národnostní menšina – považována za část jiného národa nebo malý národ ve státě, kde dominuje jiný národ Azylant – imigrant či „uprchlík“, který přišel do země z důvodů naplnění svých lidských práv, která mu byla v zemi původu upírána. Důvod musí být uznán státem, do té doby je jen žadatelem o azyl Imigrant – cizinec, který přišel do země za účelem se v ní usadit natrvalo, nebo dokud se mu nepodaří pokračovat dál nebo se nevrátí zpět do země svého původu.Imigrant – cizinec, který přišel do země za účelem se v ní usadit natrvalo, nebo dokud se mu nepodaří pokračovat dál nebo se nevrátí zpět do země svého původu. Uprchlík – je člověk, který opustil svůj stát kvůli místní neutěšené situaci (dělí se na ekonomické, politické, válečné).Uprchlík – je člověk, který opustil svůj stát kvůli místní neutěšené situaci (dělí se na ekonomické, politické, válečné). Migrace – migrace je pohyb obyvatelstva při němž dochází ke změně trvalého bydliště.Migrace – migrace je pohyb obyvatelstva, při němž dochází ke změně trvalého bydliště. Nelegální migrace – rozumí se případy nelegálního vstupu osob přes státní hranice, případy nedovoleného způsobu opouštění státu, nebo i případy nelegálního pobytuNelegální migrace – rozumí se případy nelegálního vstupu osob přes státní hranice, případy nedovoleného způsobu opouštění státu, nebo i případy nelegálního pobytu

3 Migrace jako fenomén Migrace neboli pohyb osob je odvěkým, stále existujícím a všudypřítomným jevem. Migrace probíhá, aniž bychom si jí nějak významně uvědomovali, a často sami migrujeme z místa na místo – za prací, za studiem, na dovolenou. V současné době se o migrace hodně diskutuje. Lidé z tzv. třetích zemí světa (Afrika, Asie, Jižní Amerika, východní Evropa) se přirozeně snaží najít lepší perspektivu mimo své domovské státy. Lepší život hledají především v rozvinutých zemích EU, Severní Ameriky či Austrálie. V současném světě žije mimo zemi jejímiž jsou občany, asi 175 milionů lidí (což jsou zhruba 3% světové populace). Za posledních 25 let se počet těchto migrantů více než zdvojnásobil. Podle statistik OSN ročně přibývá okolo 2 až 5 milionů osob žijících mimo svou vlast. Rozmístění migrantů ve světě je velmi různé. Země jako Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA má na svých územích asi jednu třetinu světové populace migrantů.

4 Dělení migrace Vnitřní – vnitřní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky Vnější (mezinárodní) – Mezinárodní migrace je definována jako změna obvyklého pobytu za hranice státu (patří sem imigrace + emigrace) Trvalá – trvalá je migrace s konečnou změnou trvalého pobytu Dočasná – dočasná migrace je přesídlení na omezenou dobu

5 Migrace se dělí na dobrovolnou a vynucenou – nelze mezi nimi stanovit pevnou hranici, protože často dobrovolná migrace splývá s kategorií migrace vynucené. Migrace dobrovolná je kvůli studiu, sjednocování rodiny, zaměstnání. Vynucená migrace je často kvůli snaze vyhnout se pronásledování, represi, ozbrojeným konfliktům, přírodním či jiným katastrofám nebo jiným situacím, jež představují ohrožení života, svobody a živobytí jednotlivce. Vliv "push" a "pull" faktorů "push" faktory jsou ty, které zapříčiňují odliv migrantů. Naopak "pull" faktory přitahují migranty především do západních zemí.

6 Členění podle administrativně - legálního statutu Rozlišuje se 6 skupin: 1) Legálně přijatí imigranti – od kterých je očekáváno trvalé usazení (osídlení). Jsou přijímáni podle vládních imigračních programů. 2) Legálně přijatí dočasní imigranti – tato skupina zahrnuje sezónní migranty, nesezónní migranty, kteří jsou vázaní k určitému kontraktu (např. stavební dělníci) a po jeho splnění se musí vrátit zpět domů 3) Dočasní legální imigranti s vyšší kvalifikací – jedná se o mezipodnikové převody pracovníků, studijní stáže a podobné kategorie. Tito migranti mají vysokou kvalifikaci, jsou to většinou zaměstnanci mezinárodních podniků.

7 4) – imigranti, jejichž vstup nebo setrvání v imigrační zemi není schváleno vládou. 4) Ilegální (nedokumentovaní) imigranti – imigranti, jejichž vstup nebo setrvání v imigrační zemi není schváleno vládou. 5) – osoby, které žádají o uprchlický status. 5) Žadatelé o azyl – osoby, které žádají o uprchlický status. 6) – jsou definováni podle Konvence OSN z roku 1951 a dodatečným protokolem z roku Jedná se o osoby, které byly pronásledovány z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo rozdílného politického smýšlení. Nacházejí se mimo svoji zemi a nemohou nebo mají strach se vrátit zpět. 6) Uprchlíci – jsou definováni podle Konvence OSN z roku 1951 a dodatečným protokolem z roku Jedná se o osoby, které byly pronásledovány z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo rozdílného politického smýšlení. Nacházejí se mimo svoji zemi a nemohou nebo mají strach se vrátit zpět.

8 Nelegální migrace Jedním z nejpalčivějších problémů spojených s migrací je migrace nelegální. Důsledkem „vysoké poptávky“ ze strany obyvatel méně vyspělých států po životě ve státech vyspělých jsou i stále přísnější opatření nebo opatření, které regulují vstup cizích státních příslušníků na území. Pokud se však některá, jinak vysoce atraktivní země, stane takto obtížně dostupnou (např. přísné vízové podmínky), narůstá velmi rychle počet nelegálních migrantů, tzn. lidí, kteří se chtějí do dané země dostat a pobývat na jejím území bez platných dokladů nebo bez povolení k takovému pobytu. Nelegální migrace znamená také široké sítě převaděčů a mafií, nelegálních praktik. Celkový počet ilegálních migrantů na území členských států Evropské unie je v současnosti odhadován na 3 – 6 milionů osob. Riziky nelegální migrace jsou především nezákonný zisk jejích organizátorů, nelidské podmínky transportovaných, a také ekonomické a sociální dopady této činnosti na celou společnost „hostitelského“ státu.

9 Situace v ČR Počet migrantů ke (zaokrouhleno na desítky):Počet migrantů ke (zaokrouhleno na desítky): Ukrajinci – (trvalý pobyt )Ukrajinci – (trvalý pobyt ) Slováci – (trvalý pobyt )Slováci – (trvalý pobyt ) Vietnamci – (trvalý pobyt )Vietnamci – (trvalý pobyt ) Rusové – (trvalý pobyt )Rusové – (trvalý pobyt ) Poláci – (trvalý pobyt )Poláci – (trvalý pobyt ) Němci – (trvalý pobyt 4 400)Němci – (trvalý pobyt 4 400)

10 Cizinec Dle zákona o pobytu cizinců je jím občan jiné státní příslušnosti pobývající na území ČR. Samotnými cizinci často vnímáno jako negativně zabarvený pojem. V lidovém pojetí, bohužel, často i někdo, kdo již sice má české občanství, ale je přijímán stále jako někdo odlišný – někdo, kdo není náš, protože prostě není Čech. U nás je přes legálně žijících cizinců, dalších zhruba nelegálněDle zákona o pobytu cizinců je jím občan jiné státní příslušnosti pobývající na území ČR. Samotnými cizinci často vnímáno jako negativně zabarvený pojem. V lidovém pojetí, bohužel, často i někdo, kdo již sice má české občanství, ale je přijímán stále jako někdo odlišný – někdo, kdo není náš, protože prostě není Čech. U nás je přes legálně žijících cizinců, dalších zhruba nelegálně

11 Názory Čechů Zdá se, že vypořádání se se soužitím jedinců z různých kulturních prostředí je vnímáno velmi složitě. Přesto, že cizinců je v ČR jen velmi malé množství (okolo 2 %), jsou vztahy k nim velmi složité. Ač téměř 61 % populace hodnotí své vztahy k cizincům jako pozitivní, 66 %, tvrdí že cizinci způsobují nárůst zločinnosti a berou práci místním 41 %. 55,2 % obyvatel by si přálo, aby zde nežili Romové, 52,4 % osob říká to samé o Albáncích, 55 % o Afgáncích, za kterými následuje přání nesdílet zemi s Vietnamci, Rumuny a Ukrajinci.

12 Vize migrace do budoucna Vedle nejčastějších důvodů ekonomických (chudoba, nízká úroveň mezd, nízká životní úroveň aj.), a politických či náboženských a válečných konfliktů či živelních katastrof, eventuálně nemocí či handicapu (tzv. humanitární důvody), se stále větší množství lidí dává do pohybu z důvodů ekologických. Existují teorie, podle nichž se v důsledku globálního oteplování, změn klimatu a z toho vyplývajících ztrát zemědělské půdy, zdrojů obživy apod. v horizontu několika desítek let mohou dát do pohybu i stovky milionů lidí, ne-li miliardy. Je zřejmé, že oblast migrace bude stále žhavějším tématem vyžadujícím stále větší koordinaci a společně vyznávaná a vykonávaná pravidla, užívané způsoby prevence apod. všech zemí, jichž se imigrace týká.

13 Integrace je proces vzájemného přizpůsobování, k němuž dochází v procesu vzájemné interakce Integrace je dvousměrný proces, tzn. že je to souhrn aktivit cizince na jedné straně a přístupů přijímající společnosti na straně druhé. Sice se vedou spory o konkrétní podobě a potřebné míry integrace nově příchozích do české/evropské společnosti je však zřejmé, že se jedná o proces, při němž se jedinec postupně začleňuje do přijímající společnosti jako její rovnoprávný člen, pokud přijímá její pravidla, ctí její zákony a základní principy dané společnosti. Podstatnou roli při integrace hraje jazyk místní společnosti. Důležité je pochopitelně i zapojení nově příchozích do běžných každodenních aktivit dané pospolitosti, nově se např. hovoří o potřebě vytvářet vazby vzájemné závislosti na práci a službách starousedlíků s nově příchozími – tak aby byla mezi nimi zajištěna přirozená potřeba vzájemného kontaktu, předcházelo se sociálnímu vyloučení imigrantů, kteří by se naopak měli cítit pevnou a odpovědnou součástí nové společnosti.

14 Cizinec v Bibli 2 rozlišení 1. rozlišení: SZ rozlišuje mezi cizinci, příslušníky jiných národů (považovanými až do Kristova příchodu běžně za nepřátele) a ostatními; 2. rozlišení: a) cizinec procházející (nokrí), považován za neasimilovatelného); vůči těm je povinná pohostinnost; b) cizinec usazený (ger), který sice nepatří k původnímu obyvatelstvu, ale je více méně spjat s jeho způsobem života, podobně jako míšenci v řeckých městech; vůči těm je třeba více než jen pohostinnost praktikovaná vůči nokrím.

15 Izrael a cizinci usazení v zemi Základem je myšlenka „i vy jste byli cizinci v Egyptě“. Vůči ger se nelze spokojit s pohostinností jako vůči nokrím, ale Izrael je má milovat jako sebe sama. Důvodem této lásky je skutečnost, že Bůh chrání cizince podobně jako bdí nad nuznými a chudými. Máme zde tedy 2 základní myšlenky: (1) „I vy jste byli cizinci v Egyptě“; (2) „milujte cizince jako sebe sama, protože i Bůh je miluje a chrání“. (1) Ex 22,20 Hostu nebudeš škodit ani ho utlačovat, neboť i vy jste byli hosty v egyptské zemi. Ex 23,9 Nebudeš utlačovat hosta; víte přece, jak bývá hostu v duši, neboť jste byli hosty v egyptské zemi. Jestliže byl Izrael sám cizincem v Egyptě, ve vztahu k usazenému cizinci se nemůže spokojit pouze s pohostinností prokazovanou nokrim (Gn 18,2-9; Sd 19,20n; 2Krá 4,8nn); má je milovat jako sebe sama, protože Bůh cizince chrání. (2) Lv 19,33-34 Bude-li přebývat s tebou ve vaší zemi někdo jako host, nebudete mu škodit. Ten, kdo bude s vámi přebývat jako host, bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

16 Izrael – cizinec na této zemi Slovo ger ovšem SZ chápe ještě na jiné významové rovině. Základem je skutečnost, že celá země patří Hospodinu. Hospodin sice Abrahámovi a jeho potomkům slíbil zemi (Gn 12,1.7), ale jejím skutečným majitelem zůstává Bůh, zatímco Izrael, ger Boží, je pouze jejím nájemcem (Lv 25,23; Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.Slovo ger ovšem SZ chápe ještě na jiné významové rovině. Základem je skutečnost, že celá země patří Hospodinu. Hospodin sice Abrahámovi a jeho potomkům slíbil zemi (Gn 12,1.7), ale jejím skutečným majitelem zůstává Bůh, zatímco Izrael, ger Boží, je pouze jejím nájemcem (Lv 25,23; Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.

17 Křesťan – cizinec na této zemi Křesťanova pravá vlast je „v nebi“ (2K 5,1n). Je zde cizincem nejen proto, že země patří Bohu, ale také proto, že jeho vlast je v nebesích, kde nebude ani hostem ani cizincem, ale spoluobčanem svatých (Ef 2,19; Ko 1,21). Křesťan není z tohoto světa, podobně jako Kristus, který přišel přebývat mezi námi (J 1,14) a vrátil se k Otci (J 16,28), aby nám tam připravil místo (J 14,2n). Důležité prvky v pojetí cizince jsou: Hospodin jako majitel země Hospodin jako ten, kdo cizince miluje Kristus jako ten, kdo překonává zeď (zejména náboženskou) mezi cizincem a národem Cizinec jako ten, ve kterém člověk slouží Kristu, který se s cizincem ztotožňuje (Lk 9,58; Mt 25)

18 Islám v Evropě Ke kulturní pluralitě dnešní Evropy přítomnost nových, nekřesťanských náboženských proudů. Nejnápadněji zapustil kořeny do evropské půdy v minulých desetiletích islám. Na Balkáně jej rozšířila již dříve osmanská expanze a na Východě tatarské migrace a následky ruské imperiální politiky. V západní a severní části kontinentu jde však o novou realitu. Na jejím počátku stála hospodářská konjunktura 50. a 60. let, která do prosperujících evropských zemí přiváděla velké počty muslimských přistěhovalců za prací. Projevily se zde dozvuky nedávných koloniálních vazeb (Británie, Francie) i politika některých států (SRN, Belgie, Nizozemsko aj.), které přímo smluvně organizovaly s muslimskými partnery nábor pracovních sil pro potřebu svých rychle rostoucích ekonomik. Nábor byl většinou zastaven za ropné krize let Evropské vlády však nadále povolovaly spojování rodin, tedy přistěhovalectví žen a dětí za muži, kteří zde nalezli obživu a možnost usadit se již dříve. Od 80. let přicházejí zejména běženci z krizových asijských a afrických oblastí, žádající o azyl.Ke kulturní pluralitě dnešní Evropy přítomnost nových, nekřesťanských náboženských proudů. Nejnápadněji zapustil kořeny do evropské půdy v minulých desetiletích islám. Na Balkáně jej rozšířila již dříve osmanská expanze a na Východě tatarské migrace a následky ruské imperiální politiky. V západní a severní části kontinentu jde však o novou realitu. Na jejím počátku stála hospodářská konjunktura 50. a 60. let, která do prosperujících evropských zemí přiváděla velké počty muslimských přistěhovalců za prací. Projevily se zde dozvuky nedávných koloniálních vazeb (Británie, Francie) i politika některých států (SRN, Belgie, Nizozemsko aj.), které přímo smluvně organizovaly s muslimskými partnery nábor pracovních sil pro potřebu svých rychle rostoucích ekonomik. Nábor byl většinou zastaven za ropné krize let Evropské vlády však nadále povolovaly spojování rodin, tedy přistěhovalectví žen a dětí za muži, kteří zde nalezli obživu a možnost usadit se již dříve. Od 80. let přicházejí zejména běženci z krizových asijských a afrických oblastí, žádající o azyl.

19 Celkový počet muslimů v Evropě lze pouze odhadovat: na Balkáně (včetně evropské části Turecka) žije asi 15 milionů muslimů, v Rusku rovněž 15 milionů a v zemích Evropské unie s připočtením Švýcarska a Norska odhady hovoří asi o 10 milionech s tendencí dalšího růstu. Příchod silné muslimské diaspory můžeme označit za největší nábožensko- demografickou změnu na evropském kontinentě od reformace.Celkový počet muslimů v Evropě lze pouze odhadovat: na Balkáně (včetně evropské části Turecka) žije asi 15 milionů muslimů, v Rusku rovněž 15 milionů a v zemích Evropské unie s připočtením Švýcarska a Norska odhady hovoří asi o 10 milionech s tendencí dalšího růstu. Příchod silné muslimské diaspory můžeme označit za největší nábožensko- demografickou změnu na evropském kontinentě od reformace.

20 Muslimové v České republice V ČR žije několik desítek tisíc muslimů. Z nich je asi 400 Čechů, kteří k islámu konvertovali. Většinu z Čechů tvoří ženy, které se provdaly za muslimy. Muslimové tvoří zhruba pětinu všech žadatelů o azyl, odhadem polovina z nich pochází z Afganistanu.V ČR žije několik desítek tisíc muslimů. Z nich je asi 400 Čechů, kteří k islámu konvertovali. Většinu z Čechů tvoří ženy, které se provdaly za muslimy. Muslimové tvoří zhruba pětinu všech žadatelů o azyl, odhadem polovina z nich pochází z Afganistanu.

21 Reakce křesťanství na islám Základ dobrého křesťanského postoje k cizinci potřebujícímu pomoc dává evangelijní etika. Z katolické strany založily explicitně vstřícný vztah k muslimům dokumenty 2. vatikánského koncilu. V téže době ekumenicky spolupracující církve ustavily Církevní výbor pro migrující dělníky v Evropě (CCMWE) se sídlem v Bruselu. Od 70. let začaly jednotlivé církve zakládat sekretariáty nebo kontaktní místa pro dialog a případnou užitečnou spolupráci s muslimy ve svých zemích. Vznikla také křesťanská dokumentační a studijní centra, spojující odborný výzkum nových muslimských komunit s potřebami dialogu a také pastorace v zemích se sílící muslimskou přítomností.Základ dobrého křesťanského postoje k cizinci potřebujícímu pomoc dává evangelijní etika. Z katolické strany založily explicitně vstřícný vztah k muslimům dokumenty 2. vatikánského koncilu. V téže době ekumenicky spolupracující církve ustavily Církevní výbor pro migrující dělníky v Evropě (CCMWE) se sídlem v Bruselu. Od 70. let začaly jednotlivé církve zakládat sekretariáty nebo kontaktní místa pro dialog a případnou užitečnou spolupráci s muslimy ve svých zemích. Vznikla také křesťanská dokumentační a studijní centra, spojující odborný výzkum nových muslimských komunit s potřebami dialogu a také pastorace v zemích se sílící muslimskou přítomností.

22 V roce 1976 vatikánský Sekretariát pro nekřesťany svolal poradu o muslimech v Evropě. Porada dospěla k doporučením lépe studovat islám s úctou k náboženské identitě muslimů; usilovat o pravdivý obraz islámu a křesťanství; ustavit v církvích kontaktní místa nebo sekretariáty k zintenzivnění vzájemných setkávání křesťanských a muslimských představitelů; a postavit se odpovědně k muslimským studentům na evropských univerzitách.V roce 1976 vatikánský Sekretariát pro nekřesťany svolal poradu o muslimech v Evropě. Porada dospěla k doporučením lépe studovat islám s úctou k náboženské identitě muslimů; usilovat o pravdivý obraz islámu a křesťanství; ustavit v církvích kontaktní místa nebo sekretariáty k zintenzivnění vzájemných setkávání křesťanských a muslimských představitelů; a postavit se odpovědně k muslimským studentům na evropských univerzitách. V tomtéž roce se sešla v Salcburku také porada o muslimech v Evropě a o postojích a činnosti církví ve vztahu k nim, kterou svolala Konference evropských církví (KEK), sdružující protestanty a pravoslavné. V roce 1978 předsednictvo KEK rozhodlo ustavit poradní výbor pro otázky islámu v Evropě.V tomtéž roce se sešla v Salcburku také porada o muslimech v Evropě a o postojích a činnosti církví ve vztahu k nim, kterou svolala Konference evropských církví (KEK), sdružující protestanty a pravoslavné. V roce 1978 předsednictvo KEK rozhodlo ustavit poradní výbor pro otázky islámu v Evropě.

23 V říjnu 1984 se členové poradního výboru KEK sešli v Římě se spolupracovníky vatikánského Sekretariátu pro nekřesťany. Shodli se, že je třeba podpořit teologicky a duchovně křesťanská společenství v západní Evropě postavená tváří v tvář nové realitě rostoucí muslimské přítomnosti. S tímto záměrem se také dohodli ustavit společný výbor CCEE a KEK „Islám v Evropě“ s 5-7 zástupci za každou stranu. Výbor vypracoval program bohosloveckého studia věroučných otázek, které mohou být předmětem debat s muslimy. „Přítomnost muslimů v Evropě a teologické vzdělávání pastorálních spolupracovníků“. Vypracoval závažné texty věnované tématům v křesťansko-islámských vztahů a pastorální problematiky smíšených manželství. Vypracoval informační dopis církvím o islámském vzdělávání v Evropě, o společné modlitbě: kdy k ní přistoupit (katastrofy, občanské akce, sňatky a pohřby, školní shromáždění, vizitace v nemocnicích) a které modlitby jsou nejvhodnější (Žalmy, Otčenáš, modlitba sv. Františka; Fátiha, některé súfíjské texty). Zorganizovala křesťansko-muslimskou konferenci v Sarajevu v roce 2001 na téma „Křesťané a muslimové v Evropě. Náboženská angažovanost a odpovědnost v pluralistických společnostech“. Projednávané okruhy byly např. význam života v pluralitě, etické otázky a práce pro společné dobro, včetně nadnárodní spolupráce.V říjnu 1984 se členové poradního výboru KEK sešli v Římě se spolupracovníky vatikánského Sekretariátu pro nekřesťany. Shodli se, že je třeba podpořit teologicky a duchovně křesťanská společenství v západní Evropě postavená tváří v tvář nové realitě rostoucí muslimské přítomnosti. S tímto záměrem se také dohodli ustavit společný výbor CCEE a KEK „Islám v Evropě“ s 5-7 zástupci za každou stranu. Výbor vypracoval program bohosloveckého studia věroučných otázek, které mohou být předmětem debat s muslimy. „Přítomnost muslimů v Evropě a teologické vzdělávání pastorálních spolupracovníků“. Vypracoval závažné texty věnované tématům v křesťansko-islámských vztahů a pastorální problematiky smíšených manželství. Vypracoval informační dopis církvím o islámském vzdělávání v Evropě, o společné modlitbě: kdy k ní přistoupit (katastrofy, občanské akce, sňatky a pohřby, školní shromáždění, vizitace v nemocnicích) a které modlitby jsou nejvhodnější (Žalmy, Otčenáš, modlitba sv. Františka; Fátiha, některé súfíjské texty). Zorganizovala křesťansko-muslimskou konferenci v Sarajevu v roce 2001 na téma „Křesťané a muslimové v Evropě. Náboženská angažovanost a odpovědnost v pluralistických společnostech“. Projednávané okruhy byly např. význam života v pluralitě, etické otázky a práce pro společné dobro, včetně nadnárodní spolupráce.

24 Poselství papeže Jana Pavla 2. k světovému dni uprchlíků 1997 Církev ze své strany cítí povinnost být nablízku nelegálním přistěhovalcům a uprchlíkům jako dobrý samaritán, neboť jsou současným obrazem okradeného a zbitého pocestného (srov. LK 10,30)Církev ze své strany cítí povinnost být nablízku nelegálním přistěhovalcům a uprchlíkům jako dobrý samaritán, neboť jsou současným obrazem okradeného a zbitého pocestného (srov. LK 10,30) Vychází jim vstříc a ošetřuje „rány olejem útěchy a vínem naděje, neboť cítí, že je povolána k tomu, aby byla živým znamením Krista, který přišel, aby všichni měli život v hojnosti.Vychází jim vstříc a ošetřuje „rány olejem útěchy a vínem naděje, neboť cítí, že je povolána k tomu, aby byla živým znamením Krista, který přišel, aby všichni měli život v hojnosti.

25 Co má křesťanství a islám společného? Hlásí se ke stejným všelidským mravním hodnotám a vychází z týchž starozákonních tradic.Hlásí se ke stejným všelidským mravním hodnotám a vychází z týchž starozákonních tradic. V Koránu i v Bibli jsou zapsány různé verze stejných příběhů. V obou knihách najdeme nejen tytéž proroky – Abrahama, Noema, Mojžíše, Jana Křtitele – ale i stejné příběhy: o stvoření světa, o Adamovi a Evě o neposkvrněném početí Panny Marie. Muhammad a Ježíš Kristus jsou muslimy pokládány za proroky, Muhammad přišel jako poslední a náboženství ucelil. Ježíše vidí muslimové jako neobyčejného člověka s výjimečnými prorockými vlastnostmi, ale nepřipisují mu Boží podstatu. Měl moc z dovolení Božího konat zázraky. Ježíš podle islámské věrouky nebyl ukřižován, místo něho byl odsouzen Jidáš, který ho zradil.V Koránu i v Bibli jsou zapsány různé verze stejných příběhů. V obou knihách najdeme nejen tytéž proroky – Abrahama, Noema, Mojžíše, Jana Křtitele – ale i stejné příběhy: o stvoření světa, o Adamovi a Evě o neposkvrněném početí Panny Marie. Muhammad a Ježíš Kristus jsou muslimy pokládány za proroky, Muhammad přišel jako poslední a náboženství ucelil. Ježíše vidí muslimové jako neobyčejného člověka s výjimečnými prorockými vlastnostmi, ale nepřipisují mu Boží podstatu. Měl moc z dovolení Božího konat zázraky. Ježíš podle islámské věrouky nebyl ukřižován, místo něho byl odsouzen Jidáš, který ho zradil.

26 Korán odmítá také dogma o Boží Trojic. Pro muslimy je nepřípustné připisovat Bohu jakékoliv lidské charakteristiky, Bůh tedy nemůže být otce. Ježíš tedy nezemřel a Bůh ho vzal k sobě do nebe. Koránský text však ohledně Ježíšovy smrti není zcela jasný, explicitně ale mluví o tom, že Ježíš má přijít na konci věků, v Koránu dokonce najdeme přívlastek Mesiáš. Muhammad neměl zapotřebí Ježíšovi nijak odporovat, morální zásady vykládané v jejich kázáních jsou si blízké, narození z Panny i zázraky k Ježíšovi patří, aniž by byly popírány. Vyjma jediného: Ježíš v islámu nesmí být považován za Boha.Korán odmítá také dogma o Boží Trojic. Pro muslimy je nepřípustné připisovat Bohu jakékoliv lidské charakteristiky, Bůh tedy nemůže být otce. Ježíš tedy nezemřel a Bůh ho vzal k sobě do nebe. Koránský text však ohledně Ježíšovy smrti není zcela jasný, explicitně ale mluví o tom, že Ježíš má přijít na konci věků, v Koránu dokonce najdeme přívlastek Mesiáš. Muhammad neměl zapotřebí Ježíšovi nijak odporovat, morální zásady vykládané v jejich kázáních jsou si blízké, narození z Panny i zázraky k Ježíšovi patří, aniž by byly popírány. Vyjma jediného: Ježíš v islámu nesmí být považován za Boha. Duch svatý je v Koránu chápán 2 různými způsoby: především jako archanděl Gabriel, který přináší Boží poselství (přinesl ho i Muhammadovi). Jako Boží nástroj má funkci životadárného dechu – jako např. poselství o Mariině početí. Muslimové v něm ale nikdy nespatřovali součást Boží Trojice.Duch svatý je v Koránu chápán 2 různými způsoby: především jako archanděl Gabriel, který přináší Boží poselství (přinesl ho i Muhammadovi). Jako Boží nástroj má funkci životadárného dechu – jako např. poselství o Mariině početí. Muslimové v něm ale nikdy nespatřovali součást Boží Trojice.

27 Korán je, tak jako Bible, morálním kodexem, jeho ustanovení zjednodušují lidské soužití skrze zdokonalování sebe sama. Muslimové i křesťané se musí starat o chudé a staré, nesmí nikoho násilím konvertovat, jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka. Život, důstojnost a majetek všech obyvatel v muslimské společnosti se považuje za posvátný bez ohledu na to, zda je člověk muslim nebo nikoli.Korán je, tak jako Bible, morálním kodexem, jeho ustanovení zjednodušují lidské soužití skrze zdokonalování sebe sama. Muslimové i křesťané se musí starat o chudé a staré, nesmí nikoho násilím konvertovat, jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka. Život, důstojnost a majetek všech obyvatel v muslimské společnosti se považuje za posvátný bez ohledu na to, zda je člověk muslim nebo nikoli. Islám i křesťanství jsou monoteistická náboženství a shodují se i v charakteru jaký byl Bohu popsán: Bůh, který dává všemu smysl, je prapůvodem a stvořitelem všeho, mluví skrze proroky, je oslovitelný v modlitbě, milosrdný ke svým služebníkům.Islám i křesťanství jsou monoteistická náboženství a shodují se i v charakteru jaký byl Bohu popsán: Bůh, který dává všemu smysl, je prapůvodem a stvořitelem všeho, mluví skrze proroky, je oslovitelný v modlitbě, milosrdný ke svým služebníkům.

28 Pastorace Cizinců bude stále přibývat a proto i církev musí mít v této otázce vizi, jak cizince začlenit a integrovat do vlastní společnosti. Nezapomínejme, že každý cizinec je potencionální občan. Důležité je, být obeznámen se situací a prostředím, ve kterém cizinci žijí, s kulturním a sociálním zázemím vlastním těmto skupinám (chci-li někomu pomoci musím znát jeho potřeby) Cílem pastoračních aktivit by mělo být:Cílem pastoračních aktivit by mělo být: Zabezpečení kontinuity duchovního života, jeho růst a prohlubování Začlenění cizince do farních společenství Účinná pomoc při řešení tíživých životních situací

29 ABC pastýřské práce A - je zastání (agency) B - je bratrství C - je péče (care) A - Církev musí být zastáncem a obhájcem na národní i mezinárodní úrovni. Musí zajistit aby si vládní představitelé byly vědomy starostí uprchlíků na svých územích nebo uprchlíků, kteří se dožadují získat azyl, aby unikli před válkou, před násilím, nebo před nějakým jiným tlakem. Zastání musí také zahrnovat vztahy s nevládními organizacemi a snahu s nimi spolupracovat Kardinál McCarrick říká: „Nesmíme být nikdy obviněni, že bychom byli tiší, když uprchlíci vyhledávají útočiště.“ B - Organizovanější pokus vytvářet pro přistěhovalce pocit domova. A to na základě bratrství - všichni jsme členy jedné rodiny C - Je třeba konat charitu - podělit se o výhody které máme

30 Jsou tři způsoby jakými může církev konat charitu - materiální, duševní a zvláštních potřeb Potřeby materiální - uspokojení základních potřeb duševní úroveň - povzbuzovat, upevňovat jejich sebevědomí, aby se mohli stát schopnými fungovat ve společnosti. Ubezpečit je, že jsou milováni, respektováni a je o ně pečováno jako o lidské bytosti zvláštních potřeb – vzdělání - pro integraci je důležité školství a jazyk. Kde si lidé nerozumí mohou těžko vstoupit do dialogu. Mladým lidem poskytnutí příležitostí rozvinout jejich talent a intelekt, kvalifikace - otázka pracovního trhu, trpí zde i děti - umožnit dětem být opravdu dětmi.

31 Konkrétní popis pastoračních aktivit: Společenský život farností: pravidelná setkávání, udržování přátelských vztahů se jeví jako nutný prvek v prohlubování duchovního života. Tady přichází v úvahu společné poutě nebo výlety, farní setkání.Společenský život farností: pravidelná setkávání, udržování přátelských vztahů se jeví jako nutný prvek v prohlubování duchovního života. Tady přichází v úvahu společné poutě nebo výlety, farní setkání. Svátostné úkony: počet bohoslužeb je dán především předpisy církevními, z druhé strany jsou však rovněž podmíněny účastí a potřebami společenství.Svátostné úkony: počet bohoslužeb je dán především předpisy církevními, z druhé strany jsou však rovněž podmíněny účastí a potřebami společenství. Individuální či rodinná pastorace: návštěva v rodinách, práce s mládeží, duchovní rozhovory.Individuální či rodinná pastorace: návštěva v rodinách, práce s mládeží, duchovní rozhovory.

32 Největší pastorační úsilí se s ohledem na životní podmínky cizinců ve farnosti vyvíjí v neděli (den volna) Věřící mají možnost (pro většinu jediná) zúčastnit se křesťanské školy. Tento čas je také možné využít jako přednášku, vyučování, setkání s různými hosty, diskusi. Také je možné nabídnout možnost aktivního odpočinku (fotbal, volejbal atd.) Integrační centra - právní pomoc, charita, kurzy češtiny, poradenská činnost Vést dialog s migranty jiných církví - ekumenické bohoslužby Místní obyvatele seznamovat se složitými problémy migrace, a zamezit tak neodůvodněným podezřením a útočným předsudkům vůči cizincům.

33 Organizace Diakonie ČCE (Československé církve evangelické) Praha Rómský klub - Kalo bang Praxe ukázala, že dospívající romská mládež ve věku 14 – 16 let má odlišné nároky na způsob trávení volného času, než většinoví návštěvníci čajovny starší 16 let. Pro tuto specifickou cílovou skupinu slouží od září 2001 klub, který si sami pojmenovali Kalo bang. Aktivity - pod vedením animátorky věnují komunikaci, hře na hudební nástroje (kytara, klávesy), zpěvu a tanci, neboť je to jejich nejoblíbenější činnost ve volném čase.

34 Paprsek - místo péče a výchovy dětí bez domova Realizátorem je občanské sdružení Středisko křesťanské pomoci Cílem je vytvořit podmínky pro práci s dětmi v azylovém domě pro matky s dětmi. Zaměření především na vzdělání, výuku, trávení volného času a eliminaci antagonistických vztahů mezi etnickými skupinami Multikulturní centrum České Budějovice Činnost: bezplatný kurz českého jazyka pro cizince neformální setkání vzdělávací, informační a osvětové přednášky pořádání výstav, prezentací, společenských akcí volno časové aktivity

35 Diecézní charita České Budějovice Poradna pro uprchlíky a migranty České Budějovice Činnost: pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při jejich sepisování) sociálně terapeutické činnosti - krizová intervence zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - zprostředkování navazujících služeb

36 Středisko křesťanské pomoci Projekt Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů Cíle projektu - projekt vytváří na úrovni pražského regionu systém pomoci skupinám ohroženým sociální exkluzí při návratu na otevřený trh práce. Nastavuje nízkoprahové, individuálně nastavitelný aktivizační program zaměřený na obnovu a rozvoj klíčových kompetencí, znalostí, dovedností a schopností příslušníků ohrožených skupin. Cílová skupina - projekt je orientován na osoby znevýhodněné při vstupu na trh práce z důvodu ztráty nebo absence pracovních návyků – bezdomovci, osoby se záznamem v rejstříku trestů. (Primárně se nejedná o etnické menšiny, ale jsou toho účastny)

37 Poradna pro migranty a uprchlíkyPoradna pro migranty a uprchlíky Arcidiecézní charita Praha Určen - migrantům a uprchlíkům (ilegální migranti, žadatelé o azyl, státem uznaní uprchlíci, cizinci s různými formami pobytu) Cílem je pomoci cizincům, kteří se nacházejí na území naší republiky, především v Praze a Středočeském kraji. PCílem je pomoci cizincům, kteří se nacházejí na území naší republiky, především v Praze a Středočeském kraji. Poskytnout jim nezbytnou a adekvátní pomoc těmto lidem, zejména prostřednictvím sociálního a právního poradenství, materiální pomoci a ubytování v nezbytných případech. Důležitou komponentou projektu je poskytování odborného a specializovaného právního poradenství, včetně právního zastupování a osobní asistence při jednání s úřady, institucemi, policií. K jednotlivým případům je přistupováno individuálně s ohledem na dodržování humanitárního hlediska a hlediska dodržování lidských práv

38 Projekt LetištěProjekt Letiště Vznikl v roce 2000 ve spolupráci a za podpory Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky PrahaVznikl v roce 2000 ve spolupráci a za podpory Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Praha Cílem - je monitorování situace na pražském letišti v souvislosti s migrací a také poskytování právního a sociálního poradenství a podpory žadatelům o azyl v Přijímacím středisku (PřS) Praha – RuzyněCílem - je monitorování situace na pražském letišti v souvislosti s migrací a také poskytování právního a sociálního poradenství a podpory žadatelům o azyl v Přijímacím středisku (PřS) Praha – Ruzyně ADCH Praha je hlavním partnerem tohoto projektu a jedinou nevládní organizací docházející do střediska. V roce 2003 poskytovali právní a sociální poradenství, zajišťovali volnočasové aktivity více než 78 žadatelům o azyl, s nimiž byli v kontaktu.ADCH Praha je hlavním partnerem tohoto projektu a jedinou nevládní organizací docházející do střediska. V roce 2003 poskytovali právní a sociální poradenství, zajišťovali volnočasové aktivity více než 78 žadatelům o azyl, s nimiž byli v kontaktu. Konkrétní aktivityKonkrétní aktivity sociální a právní poradenství, volnočasové aktivity, materiální pomoc, duchovenská činnost, speciální poradenství, výroba a distribuce informačních materiálů, manuálů a brožur, psychologická podpora v případě potřebysociální a právní poradenství, volnočasové aktivity, materiální pomoc, duchovenská činnost, speciální poradenství, výroba a distribuce informačních materiálů, manuálů a brožur, psychologická podpora v případě potřeby Materiální pomocMateriální pomoc hygienické potřeby pro ženy a děti, ošacení dle potřeby,zajištění literatury ve frekventovaných jazycích (ruština, arabština, angličtina, francouzština) včetně Bible a Koránu dle dohody a potřebyhygienické potřeby pro ženy a děti, ošacení dle potřeby,zajištění literatury ve frekventovaných jazycích (ruština, arabština, angličtina, francouzština) včetně Bible a Koránu dle dohody a potřeby Duchovenská činnostDuchovenská činnost Pravidelné docházení duchovního Otce, společné modlitby dle potřeby klientů.Pravidelné docházení duchovního Otce, společné modlitby dle potřeby klientů. Speciální poradenstvíSpeciální poradenství


Stáhnout ppt "ETNICKÉ MENŠINY. Všeobecné pojmy Etnická menšina – skupina obyvatel jiného než většinového etnika ve státě Národnostní menšina – považována za část jiného."

Podobné prezentace


Reklamy Google