Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VLIV DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA DĚTI

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VLIV DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA DĚTI"— Transkript prezentace:

1 VLIV DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA DĚTI

2 POJEM NÁSILÍ Násilí = fyzická agresivita mezi dospělými v roli rodičů. Dítě je svědkem násilí, když v průběhu násilných incidentů vidí chování dospělých či slyší jeho projevy nebo se později seznamuje s jeho následky, např. se zraněními dospělých.

3 POJEM NÁSILÍ Úzkou definici partnerského násilí přijímáme s vědomím, že výzkum již ukázal, že psychické násilí v mnoha případech předchází násilí fyzickému a také ho doprovází, může mít případně i závažnější následky u jeho obětí než fyzické útoky (Langhinrichsen-Rohling, 2005), nicméně naprostá většina literatury zabývající se vlivem partnerského násilí na děti se zabývá vlivem fyzického násilí.

4 POJEM NÁSILÍ II. Nepokládáme za nutné držet se tradičního vymezení partnerského násilí, které pracuje s konceptem jedné násilné osoby a druhé osoby, která je obětí. „Obousměrné násilí“ je např. v USA pravděpodobně nejčastějším typem partnerského násilí (viz Langhinrichsen- Rohling, 2005) a jeho nepříznivé účinky na dítě jsou mimo jakoukoliv pochybnost.

5 OSOBNOST/MOTIVACE NÁSILNÉHO CHOVÁNÍ Násilné chování nemá u všech násilně se chovajících osob stejnou motivaci a také není spojenou se stejnou osobnostní strukturou. Podtypy násilně se chovajících osob lze minimálně rozlišit na:  disociální osobnosti s vysokou pohotovostí k agresivitě v jakékoliv situaci

6 OSOBNOST/MOTIVACE NÁSILNÉHO CHOVÁNÍ  osobnosti s dysforickou dispozicí nebo hraniční osobnosti, které mají specifické citlivosti a horší kontrolu emocí  osobnosti spadající do širší normy reagující násilně jen na rodinnou situaci (Holtzworth-Munroe, Stuart, 1994)

7 DALŠÍ FAKTORY POTENCUJÍCÍ PARTNERSKÉ NÁSILÍ  V osobní historii násilné osoby je DN  Rodina/násilná osoba je vystavena silnému stresu (nemoc, ztráta příjmů, hrozící exekuce, hrozící ztráta bydlení, hrozící ztráta práce; paradox nezaměstnanosti u norských mužů)  Alkohol/drogy

8 POČÁTKY VÝZKUMU Výzkumníci zabývající se dětmi věnovali v nedávné minulosti více pozornosti případům, kdy je dítě přímo napadáno rodiči, než případům, kdy je násilí v domácnosti směrováno jinam. Systematické studie případů, kdy je dítě traumatizováno násilím, které probíhá mezi rodiči, se začínají ve světové odborné literatuře objevovat až po roce 1980.

9 POČÁTKY VÝZKUMU Krátce poté je začínají doplňovat úvahy o tom, že dítě, které je vystaveno zkušenosti partnerského násilí mezi pečujícími dospělými osobami, by mělo být považováno za dítě vystavené špatnému zacházení, případně za dítě týrané.

10 VÝSLEDKY VÝZKUMU I. Už první přehledové studie (Fantuzzo, Mohr, 1999) dokládají, že existuje pozitivní korelace mezi tím, že je dítě vystaveno partnerskému násilí a  jeho agresivním chováním,  jeho emocionálními problémy (zejména depresivitou a úzkostností),  jeho zhoršenými sociálními kompetencemi,  zhoršeným výkonem ve škole.

11 VÝSLEDKY VÝZKUMU II. Kitzmanová a kolegové (2003) uvádějí s odkazem na několik empirických studií, že násilí se vyskytuje s větší pravděpodobností v domácnostech, kde je více dětí, v domácnostech, které vznikly relativně nedávno a v domácnostech s malými dětmi. Dosavadní výzkum rovněž ukazuje, že děti jsou často svědky násilí v domácnostech, v nichž k němu mezi dospělými dochází, a že nejen vidí a slyší, co se děje, ale někdy zkoušejí do probíhajícího násilí také zasahovat.

12 VÝSLEDKY VÝZKUMU II. Domácnosti s partnerským násilím mají podle citovaného přehledu při statistickém srovnání s jinými domácnostmi:  vyšší úroveň celkového stresu, včetně ekonomických obtíží,  častěji se stěhují,  dospělí mají vyšší rozvodovost,  častěji se v nich vyskytují závislostí na alkoholu a drogách,  je v nich častější situace osamělého rodiče,  rodiče jsou častěji mladší a méně vzdělaní.

13 VÝSLEDKY VÝZKUMU III. Podle meta-analýzy více nežli stovky studií provedené Kitzmanovou a kol. (viz cit. práce) děti, které byly současně oběťmi násilí a současně jeho svědky mají podobné psychické následky jako děti, které byly jen svědky partnerského násilí. Dvě třetiny dětí zažívajících partnerské násilí v roli svědků mají horší ukazatele psychosociálního přizpůsobení než průměr populace dětí ze srovnávaných skupin, které doma násilí nezažívají.

14 VÝSLEDKY VÝZKUMU III. Typickým následkem je podle tohoto přehledu negativně vyladěná emocionalita dítěte a negativní (někdy i agresivní) reakce dítěte na konflikt dospělých osob. Jako nejrizikovější se jeví předškolní období, patrně proto, že dítě má omezenou schopnost chápat konflikt rodičů a nemá vytvořené funkční vyrovnávací strategie.

15 TEORIE Vlivná teorie vysvětlující negativní vliv vážných rodičovských konfliktů na dítě (Cummings a Davies, 1994, 1996) - teorie emočního bezpečí. Dítě má potřebu čerpat pocit jistoty z rodinných subsystémů (např. rodičovského subsystému) a ze systému rodiny jako celku; pokud se cítí emočně nejisté, snaží se obnovit stav emoční jistoty internalizováním nebo externalizováním rodičovského konfliktu. To má vliv jak na rodinu, tak na vztahy k vrstevníkům, případně i na chování dítěte ve škole a v jiných prostředích mimo rodinu.

16 TEORIE Internalizační strategií je např. vyhýbání se rodičům, externalizační strategie může spočívat v odvádění pozornosti rodičů jinam nebo v pokusech přímo působit na rodiče v průběhu konfliktu domluvami, křikem, vlastním násilím apod. Externalizační strategie uplatňují s větší pravděpodobností děti v pubertě a starší. Nejistotu dítěte zvyšuje nejen rodičovský konflikt, ale např. i depresivní projevy rodičů což se projevuje jak v psychosociálním fungování dítěte, tak ve stavu jeho somatického zdraví (Kouros, Merrillees, Cummings, 2008).

17 SČÍTÁNÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Pokud jsou v rodině vedle konfliktu rodičů spojených s násilím přítomny další rizikové faktory, jako např. nízký socioekonomický status rodiny, poruchy duševního zdraví rodičů, vysoký stres rodičů, rozvodová situace rodičů, konflikty rodičů a dětí, pak je jejich nepříznivý vliv na děti je kumulativní – čím jich je více, tím spíše děti dlouhodobě negativně ovlivní (Appleyard et. al., 2005).

18 ZDROJE  Appleyard, K., Engeland, B., Van Dulmen M.H., Sroufe, L.A. (2005): When More iIs Not Better: The Role of Cummulative Risk in Child Behavioral Outcomes. Journal of Child Psychology and Psychiatry. Vol. 46, No 3, pp. 235 – 245.  Cummings, E.M., Davies, P.T. (1996): Emotional Security as a Regulatory Process in Normal Development and Development of Psychopatology. Development and Psychopatology. Vol. 8, No 1, pp. 123 – 139.  Davies, P.T., Cummings, E.M. (1994): Marital Conflict and Child Adjustment: An Emotional Security Hypothesis. Psychological Bulletin, Vol. 116, No 3, pp. 387 – 411.  Fantuzzo, J.W., Mohr, W.K. (1999): Prevalence and Effects of Child Exposure to Domestic Violence. The Future of Children. Vol. 9, No 3, pp. 21 – 32.  Holtzworth-Munroe, A., Stuart.G.L. (1994): Typologies of Male Batterers. Psychological Bulletin, Vol 116, No 3, pp. 476 – 497.  Kitzman, K.M., Gaylord, N.K., Holt, A.R., Kenny, E.D.(2003) : Child Witnesses Domestic Violence: A Meta-Analytic Review. Journal of Consulting and Clinical Psychology. Vol 71, No 2, pp. 339 – 352.  Kouros, Ch.D., Merrilees Ch.E., Cummings E.M. (2008): Marital Conflict and Childrens Emotional Security in the Context of Parental Deppresion. Journal of Marriage and Family, Vol. 70, No No 3, pp. 684 – 697.  Langhinrichsen-Rohling, J. (2005): Top 10 „Hits“: Important Findings and Future Directions for Intimate Partner Violence. Jounal of Interpersonal Violence. Vol 20, No 1, 108 – 108.

19


Stáhnout ppt "VLIV DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA DĚTI"

Podobné prezentace


Reklamy Google