Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pavla Horáčková. Použitá literatura a zdroje  C. H. Lawrence, Dějiny středověkého mnišství (Centrum pro studium demokracie a kultury; Vyšehrad; 2001)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pavla Horáčková. Použitá literatura a zdroje  C. H. Lawrence, Dějiny středověkého mnišství (Centrum pro studium demokracie a kultury; Vyšehrad; 2001)"— Transkript prezentace:

1 Pavla Horáčková

2 Použitá literatura a zdroje  C. H. Lawrence, Dějiny středověkého mnišství (Centrum pro studium demokracie a kultury; Vyšehrad; 2001)  J. N. Zeschick, Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty; 2007)

3 Použitá literatura a zdroje  K. S. Frank, Dějiny křesťanského mnišství (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty; 2003)   x.htm x.htm

4 Obsah  Sv. Benedikt  Řehole Benediktova  Benediktinské kláštery  Život mnichů v klášteře denní režim hierarchie  Závěr

5 Sv. Benedikt  Benedikt z Nursie  asi 480 – asi 550  za svého života obyčejný opat  málo lit. pramenů o něm a o jeho životě jsme závislí na Životě svatého Benedikta (asi 593/4), který sepsal papež Řehoř Veliký

6 Sv. Benedikt

7  podle Řehoře se sv. Benedikt narodil ve střední Itálii  poslán na studie do Říma, kde se měl učit svobodným uměním  studia nedokončil a uprchl do malé vesnice asi 30 km od Říma, kde žil jako poustevník

8 Sv. Benedikt  postupně se kolem něho začali shromažďovat žáci  toto společenství se přesunulo na vrcholek Monte Cassino, kde byl vystavěn klášter určený pouze pro mnišský způsob života  sv. Benedikt strávil zbytek života na Monte Cassinu

9 Řehole Benediktova  sepsána sv. Benediktem v 6. století  nebyla jedinou řeholí, ale postupně se v západním světě stala nejsilnější (v Anglii koncem 7. stol., za vlády Karla Velikého jediná platná řehole v karolinské říši)  10./11. stol. je v západní církvi ŘB závazným zákoníkem

10 Řehole Benediktova  nejranější exemplář ŘB pravděpodobně zhotoven v Anglii roku 750 (nyní se nachází v univerzitní knihovně v Oxfordu)  další cenný opis se dochoval v St. Gallenu údajně pořízen z vlastního Benediktova rukopisu

11 Řehole Benediktova  ačkoli nejsou přímé důkazy, je zřejmé, že ŘB byla sepsána v průběhu několika let  ŘB se stává z úvodu a 73 kapitol  popisuje klášter jako zcela mnišské společenství, kde žijí mniši pod vedením opata, kterého si sami volí

12 Řehole Benediktova  od těch, kteří se chtěli stát členy, se požadoval rok v tzv. noviciátu  představa sv. Benedikta o klášterním životě byla velmi jasná a prostá společenství mnichů obývá sídlo (či několik budov) v jejich čele stojí opat (otec této společnosti)

13 Řehole Benediktova  sv. Benedikt sepsal pravidla pro společné žití mnichů a patrně počítal i s tím, že by se podle jeho řehole mohli řídit i jiné kláštery  sv. Benedikt ale nezaložil přímo „řád“

14 Benediktinské kláštery  Itálie – Monte Cassino leží nad Via Latina mezi Římem a Neapolí roku 577 bylo Monte Cassino vypleněno Langobardy a klášterní budovy vypáleny Mniši se rozptýlili po Itálii v Římě se vytvořili nové společenství ŘB v Římě oficiálně platná až od 10. století

15 Monte Cassino

16 Benediktinské kláštery  Francie – Cluny střední Francie (asi 80 km severně od Lyonu) založen roku 910 vévodou Vilémem I. Akvitánským

17 Cluny

18 Benediktinské kláštery  Čechy – klášter sv. Jiří na Pražském hradě založen asi v letech 973 – 976, kdy sestra knížete Boleslava II. Madla získala souhlas k založení o papeže první ženský klášter

19 Klášter sv. Jiří

20 Benediktinské kláštery  Čechy – Břevnov založen pražským biskupem Vojtěchem klášter získal dobré postavení a mnoho papežských privilegií uznán jako nejstarší mužský klášter v zemi

21 Břevnov

22 Benediktinské kláštery  Čechy – klášter na Ostrově založen roku 999 Boleslavem II.  Čechy – Sázavský klášter založen sv. Prokopem

23 Ostrov

24 Benediktinské kláštery  Morava – Rajhrad u Brna založen roku 1048 osídlen mnichy z Břevnova  Morava – Hradiště u Olomouce založen roku 1077/8 knížetem Otou Olomouckým a jeho manželkou Eufemií také osídlen břevnovskými mnichy

25 Rajhrad u Brna

26 Benediktinské kláštery  kolem roku 1140 se na našem území objevují i jiné řády – cisterciáci a premonstráti  některé benediktinské kláštery jsou dokonce mnichům odebrány (např. Želiv, Hradiště či klášter v Litomyšli) a předány premonstrátům a cisterciákům

27 Benediktinské kláštery  v polovině 12. stol. jsou založeny další tři kláštery pro benediktinky  ve 14. stol. za vlády Karla IV. jsou benediktini podporováni (jsou zakládány další kláštery)

28 Mnichův život podle Řehole  cílem mnišského života podle Řehole bylo bezvýhradné přijmutí Boha a zbavení se smyslovosti a svéhlavosti  proto ŘB stanovovala přesný denní režim, který se skládal z manuální práce, modliteb a studia  základem byla přísná kázeň

29 Mnichův život podle Řehole  Řehole povolovala 8 hodin spánku v zimě a 6 v létě  maso bylo zakázáno (výjimkou byli nemocní) jídlo se skládalo z vařené zeleniny, chleba a slabého vína

30 Mnichův život podle Řehole  hlavní povinností v klášteře byla společná modlitba – celý denní režim byl modlitbám přizpůsoben  ještě v době před sv. Benediktem se v každém větším kostele konaly ranní a večerní veřejné modlitby - laudy

31 Mnichův život podle Řehole  za života sv. Benedikta bylo dotvořeno osm obřadů: kolem 2. hodiny ranní se zpívaly viligie nebo nokturny (později se jim říkalo matutinum) laudy se zpívaly za prvního světla a pak následovaly (relativně krátké) denní zpívané obřady a večerní nešpory

32 Mnichův život podle Řehole  kromě modliteb byl mnichův život rozdělen mezi manuální práci a četbu nebo studium letní rozpis zahrnoval cca 7 hodin práce a 3 hodiny četby v zimě se „pracovní“ doba krátila a čas pro čtení prodlužoval

33 Mnichův život podle Řehole  v létě povolovala Řehole mnichovi dvě jídla (brzy odpoledne a časně navečer)  v zimě bylo povoleno pouze jedno jídlo (kolem půl třetí odpoledne)  mniši nesměli při jídle mluvit mlčení v podstatě platilo po celý den, zvlášť při nočních modlitbách jídelna se nazývá refektář

34 Mnichův život podle Řehole  sv. Benedikt kladl velký důraz na práci práce udržovala mnicha v pokoře a pro klášter byla ekonomicky výhodná  v pozdějších stoletích byla tato konstrukce narušena (kláštery byly bohatší a větší a mniši byli zaneprázdněni jejich řízením)

35 Mnichův život podle Řehole  dalším důvodem úbytku manuální práce byly změny v liturgických obřadech byla přidána kapitulní mše  v 9. stol. to byli právě benediktini, kdo udržovali starověkou a středověkou kulturu většina knihovních fondů v klášterech pocházela z darů a z vlastních skriptorií

36 Mnichův život podle Řehole  Řehole umožňovala vstoupit do řádu všem mužům ze všech společenských vrstev požadavkem ale byla většinou znalost čtení a psaní, což specifikovalo společenskou skupinu kláštery byly finančně vydržovány většinou panovníky a šlechtou (tedy cílovou skupinou byli muži z této vrstvy)

37 Mnichův život podle Řehole  denní režim se většinou lišil klášter od kláštera  představím Vám denní režim mnicha žijícího na konci 11. století (důvodem je množství literárních pramenů dochovaných z této doby)

38 Život mnichů v klášteře Denní režim:  všichni mniši spali v jedné místnosti (dormitář) kompletně oblečeni kromě škapulíře a kukuly benediktinský mnišský oděv tvoří tunika/dlouhá košile, kukula/plášť a škapulíř/pruh látky s otvorem pro hlavu) novici spali odděleně od mnichů

39 Život mnichů v klášteře  mezi 2. a 3. hodinou ráno se mniši shromáždili k kněžišti, kde zpívali noční obřady  poté se společnost odebrala do kostela zpívat první modlitbu dne – primu  po (asi dvouhodinové) pauze následovala tercie – bohoslužba třetí hodiny (kolem deváté hodiny ranní)

40 Život mnichů v klášteře  pro tercii se mniši zabývali prací, četbou nebo jinými věcmi, které jim byly přikázány  kolem třetí hodiny odpoledne se zpívaly sexta a nona  večerním obřadem byly nešpory (delší než denní modlitby)

41 Život mnichů v klášteře  den končil krátkou modlitbou nazývanou komplementář  v 11. stol. se pak dále konaly modlitby za zemřelé a všechny svaté  také se konaly dvě mše: ranní (hned po tercii) a velká mše (po sextě) kromě těchto dvou velkých mší dále probíhaly soukromé mše

42 Život mnichů v klášteře  po ranní mši se společnost sešla v kapitulní síni (což bylo vedle kněžiště druhé nejdůležitější shromaždiště)  mniši zde seděli podél zdí, v čele seděl opat nebo převor  byla přečtena daná kapitola z Řehole (odtud název kapitulní síň)

43 Život mnichů v klášteře  po četbě představený kázal či promlouval a mohlo se také debatovat  důležitá byla práce ve skriptoriu, kde mniši rozmnožovali knihy, zajišťovali gramatiky pro vzdělávání a „kopírovali“ jednotlivé knihy pro zvětšení fondu knihovny

44 Život mnichů v klášteře  ve skriptoriu také mniši psali své vlastní práce  panovníci často klášterní skriptoria využívali pro svou potřebu – mniši pro ně psali různé oficiální dopisy a listiny

45 Život mnichů v klášteře  Řehole přikazovala mlčenlivost, a proto mniši vytvořili propracovaný systém znaků, kterými se domlouvali, aniž by porušili mlčenlivost  při společném stravování mniši dovedli požádat o chléb, rybu či mléko stanovenými znaky

46 Život mnichů v klášteře  celá komunita dělala všechno společně – včetně mytí pro holení byl vyhrazen čas v předvečer hlavních svátků ŘB zdůrazňovala, že koupání je zvyk, který je nutno omezit (výjimku tvořili nemocní) koupel se nařizovala třikrát ročně (před vánočními, velikonočními a svatodušními svátky)

47 Život mnichů v klášteře Klášterní hierarchie :  mnich pověřený nějakým úkolem se nazýval obedienciář  opat měl často závazky k panovníkovi či k papežovi, a proto byl mimo klášter  vedením kláštera tedy opat pověřil převora větší kláštery měly i několik převorů

48 Život mnichů v klášteře  hlídači – „cirkátoři“ zajišťovali v areálu opatství pořádek  precedor – kantor odpovídal za školení mnichů v kostelním zpěvu a odpovídal za chod bohoslužeb a skriptoria  sakristián pečoval o budovu kostela, o oltáře, svěcené nádoby a relikviáře

49 Život mnichů v klášteře  mistr noviců měl na starost novice a jejich vzdělávání  almužník měl dohled nad přidělováním potravin chudým  mnich – komorník zajišťoval oděvy pro bratry

50 Život mnichů v klášteře  správce klášterního sklepa se staral o potraviny a nápoje  infirmář měl dohled nad klášterním komplexem pro staré a nemohoucí mnichy  mistr hostí byl ve velkých klášterech a staral se o hosty

51 Klášterní hierarchie opat převor sakristián, cirkátor, precedor, mistr noviců, almužník, komorník, správce kl. sklepa, mistr hostí, infirmář

52 Závěr Podmínky pro přijetí do řádu rajhradských benediktinů:  Kandidát musí být fyzicky i psychicky zdravý.  Musí mít na matrice potvrzeno, že neuzavřel žádné manželství, dále musí mít doloženo potvrzení o křtu a biřmování.

53 Závěr  Kandidát musí mít ukončené vzdělání.  Po nástupu žije tři měsíce v mnišské komunitě jako host. Pokud se rozhodne zůstat, zažádá o vstup do kandidatury, ve které setrvá jeden rok.

54 Závěr  Po kandidatuře nastupuje bratr do ročního noviciátu (rajhradská komunita je velmi malá, takže jsou bratři posíláni do pražského arciopatství Břevnov nebo do rakouského opatství Göttweig).  Po noviciátu může bratr jít studovat vysokou školu nebo zůstává v Rajhradě.

55 Závěr  Po třech letech složí mnišské sliby a stane se plnoprávným členem komunity.


Stáhnout ppt "Pavla Horáčková. Použitá literatura a zdroje  C. H. Lawrence, Dějiny středověkého mnišství (Centrum pro studium demokracie a kultury; Vyšehrad; 2001)"

Podobné prezentace


Reklamy Google