Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Problematik a životního stylu, zdraví a prostředí Jiří Šafránek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Problematik a životního stylu, zdraví a prostředí Jiří Šafránek."— Transkript prezentace:

1 Problematik a životního stylu, zdraví a prostředí Jiří Šafránek

2 ZDRAVOTNÍ RIZIKA přirozená zdravotní rizika: nepříznivé klimatické podmínky, nedostatek potravy, zranění, úrazy, infekční a neinfekční nemoci, přírodní katastrofy (povodně, požáry, sesuvy půdy, vichřice atd.) civilizační zdravotní rizika: negativní vlivy, jimiž znečištěné prostředí může ovlivnit zdraví lidské populace, lze rozdělit do 4 skupin: lze rozdělit do 4 skupin:

3 Civilizační zdravotní rizika: působení nízkých dávek škodlivin na různorodou, poměrně početnou populaci na velkém území (např. zimní epizody redukčního smogu ve městech a v průmyslových oblastech) působení dávek o určitých koncentracích na dobře definovanou populaci, obvykle určitého stáří a pohlaví po velmi dlouhou dobu (např. expozice škodlivin v pracovním prostředí) působení vysokých koncentrací v jedné epizodě na relativně malou populaci (např. havárie výrobních technologií spojené s únikem toxické látky do vody nebo ovzduší, či jaderné havárie černobylského typu) dlouhodobé působení následků havárie nebo většího úniku škodlivé látky do ovzduší, vody, půdy a následná kontaminace potravního řetězce vedoucího k člověku (např. zprostředkované následky havárie jaderné elektrárny, následky vypouštění škodlivin do pobřežních moří, kontaminace ryb v moři, kontaminace zemědělské půdy pesticidy, těžkými kovy atd.)

4 Civilizační nemoci jsou takové choroby, které souvisejí s tělesným pohodlím a duševním přetížením, které vyplynuly z posledních dosažených stupňů civilizačního vývoje, tj. ze všeobecné technizace, urbanizace, motorizace a energetizace kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, stres, degenerativní choroby pohybového aparátu, psychosomatické choroby, alergie aj.

5 Vynucená zdravotní rizika jsou to rizika, která musíme podstoupit v rámci běžného života (např. kontaminace ovzduší v místě, ve kterém žijeme nebo každodenní práce ve znečištěném prostředí); jsou to tedy faktory a činnosti, které jsou neoddělitelnou součástí našeho prostředí a jimž se nelze vyhnout nebo uniknout

6 Dobrovolná zdravotní rizika jsou nepříznivé faktory, jejichž přítomnosti a účinkům se můžeme vyhnout, ale nebezpečí nerespektujeme, podceňujeme nebo se mu dokonce dobrovolně vystavujeme (např. kouření, alkoholismus, užívání drog, špatné stravovací návyky, nevhodná životospráva, častý poslech hlasité hudby aj.) dobrovolná rizika často zkreslují a také zesilují účinky rizik nedobrovolných

7 Program ZDRAVÍ 21 je rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Základní zodpovědnost za plnění programu má vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí, při níž je zřízen Výbor pro tento program. Řídícím centrem programu je MZ, které si jako pomocnou složku zřídí ve Státním zdravotním ústavu malý odborný útvar podléhající řediteli tohoto ústavu. Cíle se opírají o analogický dokument Světové zdravotnické organizace,

8 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Projednán vládou České republiky dne 30. října 2002 – usnesení vlády č VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. října 2002 č k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století V l á d a

9 Cíle ve vztahu k životnímu prostředí Cíl 10 Zdravé a bezpečné životní prostředíDo roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy Cíl 11 Zdravější životní stylDo roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl Cíl 12 Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákemDo roku 2015 výrazně snížit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy Cíl 13 Zdravé místní životní podmínkyDo roku 2015 by obyvatelé měli mít více příležitostí žít ve zdravých sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství Cíl 14 Zdraví, důležité hledisko v činnosti všech resortůDo roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví

10 Život ve městě - Hlavní důvody Materiální - pružnější výroba a výměna zboží Duchovní – možnost věnovat se intelektualním činnostem Přesto že město nevytváří prostor pro zdravý život

11 Většina obyvatel Země žije v aglomeracích Jsou vystavení náročným psychickým vlivům – stres, napětí, rychlé tempo života, častá změna, nové přizpůsobování, stále noví lidé Fyzikálním, chemickým a biologickým vlivům - záření, prach, hlučnost, škodliviny v ovzduší a vodě, rychlé šíření infekcí

12

13

14

15

16 Hustota obyvatelstva Praha 2737 obyvatel/km2 Jiná města až ob./km2 Přirozenou potřebou člověka je jeho soukromý prostor Potlačení přirozeného teritoria vede k agresivitě Snaha o dosažení vyšší životní úrovně tvoří začarovaný kruh se spotřebováváním přírodních zdrojů, roztáčení koloběhu výroby a spotřeby do neudržitelných otáček, poškozováním životního prostředí, poškozování zdravotní a sociální stability člověka – třebaže relativně pomalu Rozšiřují se psychosomatické choroby Rozpadají se rodiny Zvyšuje se drogová závislost a kriminalita

17 Ve městě je Teplejší a sušší klima Vysoká prašnost Vyšší počet nemocí respiračního ústrojí Umělé elektromagnetické záření – tzv. elektrosmog Jemu vystavený člověk je dříve unavený a hůře usíná a spí Dlouhodobý intenzivní vliv vede k poruchám krvetvorby a rakovině

18 Vliv na člověka mají také geonomální zóny a toxické prostředí GeopozitivníGeopatogenní Ve městě vzniká nahromadění zdrojů znečištění Působením chemických látek dochází Poruchám přenosu kyslíku krví Ukládání toxických látek v těle K mutagenním změnám Ke snižování imunologické reakce organismu

19 Nežijeme abychom jedli, ale jíme abychom žili. Škodlivé látky přijímané potravou Špatná strava je hlavní příčinou ( až z 80%) civilizačních chorob Kardiovaskulární nemoci Nádorová onemocnění Metabolické poruchy

20 Co je to vhodná strava? Množstvím ani složením nezatěžuje organismus Obsahuje ve vyváženém množství všechny důležité látky Neobsahuje cizorodé látky

21 Jak najít cestu ke zdravé stravě Prospěšný je návrat ke stravě našich předků v této zeměpisné oblasti Konzumace celozrnných obilovin ( pohanka, proso, celozrnný chléb) Syrová zelenina a ovoce domácího původu Omezování bílkovin a tuků živočišného původu Omezování solení a slazení ( slazení nerafinovanými cukry) Omezování spotřeby mléka Vyhledávání potravin bez toxických látek ( dusičnanů, chlorovaných uhlovodíků, těžkých kovů…)

22 Co je dobré vědět Méně dusičnanů obsahuje mrkev, brambory, zelí, kapusta, luštěniny, okurky, rajčata, papriky Uzeniny obsahují dusitan sodný, aby si udržely růžovou barvu 100g salámu dodá organismu stejně benzpyrénu jako vykouření 30 cigaret zelenina pěstovaná ve špatném prostředí obsahuje těžké kovy ( Neratovice) U ovoce je až 90% těžkých kovů ve slupce Těžké kovy jsou i v mase zvířat krmených rostlinnou stravou s obsahem těžkých kovů Těžké kovy se koncentrují v játrech a ledvinách škodliviny se u zvířat kumulují, takže mladší je zdravější bílé maso je méně zatížené než červené

23 Chlorované uhlovodíky pesticidy k hubení škůdců Jsou mutagenní a karcinogenní Nejvíce jsou v mase a mléce Nejméně v ovoci a zelenině

24 Neviditelné nebezpečí Velmi nebezpečné jsou houby rodu Aspergillus Napadají zdaleka transportované nebo dlouho skladované ovoce, obilniny a plody Produkuje toxické alfatoxiny Ty poškozují játra hlavně dětem a podporují vznik alergií

25 Obrana proti toxikaci organismu Přívod přírodních vitamínů C, E, skupiny B a exogenních enzymů Stálý přívod pektinů z brambor,zelí, jablek, mrkve, ( váží na sebe těžké kovy a vylučují je z těla) Péče o správné trávení ( zácpa vede k intoxikaci organismu) K pročištění slouží půst Použití počišťovacích tekutin vody, bylinných odvarů Mladé jarní kopřivy – osobní zkušenost

26 Diagram zdravé stravy Nejlepší strava je ta, která dodá tolik energie, vitaminů a minerálů, kolik potřebujeme. Zastáncům dělených a jiných diet se to nebude líbit, ale jídelníček by měl být zejména vyvážený a pestrý. Zastáncům dělených a jiných diet se to nebude líbit, ale jídelníček by měl být zejména vyvážený a pestrý. Měl by obsahovat více rostlinných než živočišných tuků, hodně vlákniny, tekutin, ovoce a zeleniny.

27 Zdroj: Reader´s Digest Výběr

28 Chléb a bílé pečivo, těstoviny, nudle, brambory, rýže, ovesné výrobky, kukuřice, proso, jiné obilí jsou bohaté na sacharidy, které tělu rychle dodají energii, vitaminy skupiny B a selen, vápník a železo a některé jsou důležitým zdrojem vlákniny tyto potraviny mají tvořit 1/3 jídelníčku. Strava získá na objemu, takže se zasytíte, aniž byste polykali kalorie navíc Počet porcí denně Jedna porce1 krajíc chleba, 3 lžíce müsli, 3 suchary nebo sušenky, 1 střední brambora, 2 vrchovaté lžíce vařené rýže nebo těstovin Lepší jsou celozrnné druhy, dodávají energii a vlákninu. Dospělí by měli sníst alespoň 18 g vlákniny denně (krajíc celozrnného chleba obsahuje 2 g, jablko 2,7 g). Tyto potraviny zasytí a sníží chuť na sladká a tučná jídla.

29 Ovoce a zelenina (čerstvá, mražená, konzervovaná, sušená), luštěniny, ovocné šťávy jsou velmi výživné, bohaté na vitaminy a minerální látky, vlákninu a další složky, například antioxidanty (chrání před srdečními a nádorovými nemocemi) nebo cenné fytochemické látky Ovoce a zelenina neobsahuje prakticky žádný tuk ovoce a zelenina má tvořit 1/3 jídelníčku, alespoň 5 porcí, 400 g denně, středně velký kus čerstvého ovoce nebo zeleniny,16 lžic kompotovaného nebo jinak konzervovaného ovoce, 1 dcl džusu Zeleninu lze jíst téměř neomezeně, u ovoce je dobré vybírat to s nižším obsahem cukru. Fazole a čočka jsou výborným zdrojem vitaminu B, vlákniny a metabolicky aktivních složek.

30 Mléko a mléčné výrobky Jsou dobrými zdroji vápníku a dodávají tělu bílkoviny. Obsahují riboflavin (vitamin B2) nezbytný pro získávání energie z potravy. Jezte v rozumném množství, mléko a mléčné výrobky by měly tvořit kolem 15 % naší denní stravy. 2-4 porce 2 dcl mléka, 25 g eidamu, malý kelímek jogurtu, 100 g tvarohu či žervé Tyto potraviny obsahují nasycené tuky, takže raději omezte spotřebu plnotučných mléčných výrobků ve prospěch nízkotučných. Obvykle obsahují srovnatelné množství vitaminů B a vápníku, ale mohou obsahovat méně A a D (rostlinný tuk Rama je ale například o tyto vitaminy obohacen).

31 Maso, masné výrobky, uzeniny, vnitřnosti, drůbež, ryby, rybí výrobky, vejce, ořechy Jsou hlavním zdrojem bílkovin. Obsahují i látky, kterých je v jiných složkách potravy málo. Tučné ryby jsou jediným zdrojem omega 3- polynenasycených mastných kyselin (snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění). Jezte v menším množství, tyto potraviny by měly tvořit jen 12 % jídelníčku. 2-3 porce, muž 55 g, žena 45 g, děti 7-10 let 28 g 70 g hovězího, vepřového nebo jehněčího, kuřete, šunky, jater, ledvin nebo tučné ryby; 120 g ryby s bílým masem; 2 vejce; 2 lžíce ořechů Jezte libové maso, odstraňujte tuk a z drůbeže kůži. Jezte ryby, zvláště tučné, alespoň 2x týdně.

32 Máslo, rostlinné tuky, oleje, majonézy, pomazánky, křupky, slané pochoutky, sušenky, koláče, zmrzlina, čokoláda, sladkosti, cukr, slazené nápoje Tuky jsou nejkoncentrovanějším zdrojem kalorií a dodávají tělu dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny. Potraviny obsahující tuk nebo cukry mívají nízkou výživnou hodnotu, dodávají energii, ale obsahují jen málo vitaminů a minerálů. Jezte v omezeném množství, tato jídla by měla tvořit jen 8 % stravy. 0-2 porce 10 g másla, 20 g nízkotučné pomazánky, 1 lžička oleje, 1 lžíce majonézy nebo salátového dresinku, 1 lžíce smetany Jezte v omezeném množství, tato jídla by měla tvořit jen 8 % stravy. 0-2 porce 10 g másla, 20 g nízkotučné pomazánky, 1 lžička oleje, 1 lžíce majonézy nebo salátového dresinku, 1 lžíce smetany 3 lžičky cukru, 1 vrchovatá lžička džemu nebo medu, 2 sladké sušenky, 1 kobliha, 1 malá tabulka čokolády Vybírejte si rostlinné tuky a volte nízkotučné varianty pomazánek, krémů, smetan a majonéz. Hlídejte spotřebu sušenek a slaných i sladkých dobrot.

33 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Problematik a životního stylu, zdraví a prostředí Jiří Šafránek."

Podobné prezentace


Reklamy Google