Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond SOCIÁLNĚ - POLITICKÉ MYŠLENÍ RENESANCE.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond SOCIÁLNĚ - POLITICKÉ MYŠLENÍ RENESANCE."— Transkript prezentace:

1 Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond SOCIÁLNĚ - POLITICKÉ MYŠLENÍ RENESANCE

2 Niccolo Machiavelli (1469-1827) - Florencie - politik, státník, diplomat, dramatik, básník - dílo: Vladař – nástroj vládnutí, manuál - uznával římskou republiku (ideál) - Itálii je možné sjednotit pouze pod vládou silného panovníka -> politický realismus - panovník může používat různorodých nástrojů- násilí, zrada,... - náboženství a morálka ho nemají ovlivňovat „ Z hrobu se nikdo nemstí.“ „ Lidem je nutné lichotit nebo je zničit.“ - otázka co je nebo není prospěšné pro stát - panovník se má vyznat v psychice lidí a využívat jejich slabostí

3 Některé citáty, které vystihují postoj autora k problematice státu, vlády a rady panovníkovi:  Násilné činy nutno všechny provést rázem, protože když netrvají dlouho, dříve přebolí. Kdežto dobrodiní je třeba prokazovat kapku po kapce, aby je lidé lépe vychutnali.  Účel světí prostředky.  Kdo získá a chce udržet dané území, musí dbát na dvě věci: Zaprvé vyhladit rod dosavadního vladaře, aby neměnil ani jejich zákony, ani daně…  Proto je nutno pamatovat, že lidi musíme buď zahrnout laskavostí, nebo je zničit, neboť za drobná příkoří se mstí, ale za velká nemohou. Musí tedy příkoří člověku učiněné být tak velké, abychom se nepotřebovali bát pomsty…  Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují než tomu, koho se bojí. Je zcela dobré být obáván, ale nikoli nenáviděn.  Obezřetný vládce nemůže ani nesmí držet slovo, jestliže pominuly příčiny, proč slovo dával… Vladař nemusí mít všechny dobré vlastnosti, ale musí umět vzbudit zdání, že je má…  Člověk nemá nikdy padat na zem, jen protože věří, že ho někdo zvedne…

4 Otázky a úkoly : Na základě stručného životopisu vypsat hlavní události života N. Machiavelliho a charakterizovat dané historické období. Narodil jsem se roku 1469 ve Florencii. Za vlády Lorenza Medicejského jsem se stal sekretářem ministerstva zahraničí a války. V roce 1512 jsem byl zatčen a obviněn ze spiknutí proti rodině Medicejských. A přitom jsem právě Lorenzovi Medicejskému věnoval své dílo „Vladař“. Žil jsem v době, kdy byla Itálie rozdrobena na několik malých států, které proti sobě válčily a ničily se. To kontrastovalo s rozvojem ostatních států. Východisko pro Itálii jsem viděl v jejím sjednocení a v podřízení se vládě jednoho panovníka. A právě v díle „Vladař“ jsem dával rady tehdejšímu florentskému panovníkovi, jak získat a udržet moc, a tím sjednotit zemi. Po obvinění jsem byl nakonec propuštěn, nesměl jsem už ovšem zastávat žádný veřejný úřad a musel jsem opustit Florencii. To se změnilo mým návratem do služeb Medicejů (1520) – stal jsem se oficiálním dějepiscem. Zemřel jsem roku 1527 (sebevražda otrávením). „Nechám na vás, zda můj čin budete považovat za čin zoufalství, nebo filozofický postoj k životu.“

5 „Vladař tedy nemusí nezbytně mít všechny shora uvedené dobré vlastnosti, ale musí umět vzbudit zdání, že je má. Troufám si dokonce tvrdit, že mít je a vždycky se jimi řídit přináší škodu, kdežto předstírat je přináší užitek. Panovník má budit zdání, že je vlídný, věrný, lidský, upřímný a zbožný, a má takový být. Ale pro případ, kdy je nutno takovým nebýt, má mít povahu dost pružnou, aby se mohl a dovedl změnit v pravý opak. Nutno chápat, že vladař, a zejména vladař nový, nemůže vynikat všemi vlastnostmi, pro které jsou lidé považováni za dobré, protože je často nucen k udržení vlády jednat proti věrnosti, proti milosrdenství, proti lidskosti, proti náboženství. Musí se přizpůsobovat rozmarům Štěstěny a proměnlivosti událostí. Jak jsem již řekl, nemá pokud možno opouštět cestu dobra, ale přikazuje-li to nezbytnost, má též umět nastoupit cestu zla.“ (MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969. 01-003-069. s. 80) 1) Která část v ukázce vystihuje názor, že „účel světí prostředky“? 2) Proč se nemá vladař za všech okolností řídit jen svými dobrými vlastnostmi (pokud je má)?

6 Přečtěte si úryvek z díla „Vladař“. Jak se autor dívá na otázku oblíbenosti, jak má postupovat vůči obyvatelstvu, jaký je jeho názor na povahu lidí? Jaký je podle vašeho názoru vztah Machiavelliho k morálce? Které teze Machiavelliho jsou dnes stále aktuální? O krutosti a soucitu, a zda je lépe být milován než obáván a naopak „Přistupuji k další dvojici vlastností výše uvedených a tvrdím, že přáním každého vladaře má být, aby ho lidé považovali za soucitného, a nikoliv za ukrutníka. Nicméně musí dávat pozor, aby soucitu neužíval nevhodně. Cesare Borgia byl považován za krutého, ale jeho ukrutnost povznesla Romagnu, sjednotila ji a obnovila zde mír a pořádek. Uvážíme-li to dobře, dospějeme k úsudku, že byl milosrdnější než florentští občané: ve snaze vyhnout se pověsti ukrutníků zavinili zpustošení Pistoje. Vladař si nesmí všímat pomluv o své krutosti, chce-li udržet mezi poddanými shodu a poslušnost. Protože až na nečetné výstražné tresty projeví víc milosrdenství než ti, kdo z přehnaného soucitu neučiní přítrž vzmáhajícím se rozbrojům, které pak mají za následek vraždy a loupeže. To obvykle poškozuje všechno obyvatelstvo, kdežto popravy nařízené panovníkem ublíží jen jednotlivcům. A ze všech vladařů zejména nový vladař se nemůže vyhnout pověsti ukrutníka, protože nové státy bývají plny nebezpečí. Vergilius říká ústy Didoninými: „Věc těžká a novost mé říše mě takto nutívá jednati a stráží naše končiny hájiti vůkol.“ Přitom však panovník nesmí věřit všemu, co slyší. Jeho rozhodování musí být odpovědné, nesmí podléhat neodůvodněnému strachu, musí postupovat umírněně, s rozvahou a lidskostí, aby se nestal z přílišné lehkověrnosti neopatrným a z přílišné nedůvěry nesnesitelným.

7 Z toho vzniká spor: je-li lépe být milován než obáván a naopak. Někdo odpovídá, že by měl člověk být milován i obáván zároveň. Ale to obojí se nesnadno snáší pod jednou střechou, a je proto mnohem bezpečnější, když už se jednoho z obou musíme vzdát, být obáván než milován. Protože o lidech lze tvrdit všeobecně: jsou nevděční a nestálí, buď něco předstírají, nebo tají, vyhýbají se nebezpečí a dychtí po zisku. Dokud jim prokazuješ dobro, jsou všichni tělem i duší tvoji, nabízejí ti krev, jmění, život i děti, ale jak jsem již řekl, jen dokud je nouze daleko. Když se přibližuje, rázem obrátí. Vladař, který se zcela spolehl na lidské sliby a nevykonal jiné přípravy, je ztracen. Neboť přátelství, získaná penězi, a nikoli velikostí a ušlechtilostí ducha, si sice kupujeme, ale ve skutečnosti nejsou naším majetkem a nemůžeme jich v pravé chvíli použít. Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí. Láska se udržuje poutem vděčnosti, ale lidé jsou špatní a s lehkým srdcem je přervou, vidí-li v tom svůj prospěch. Kdežto bázeň se udržuje obavou z trestu, a ta tě neopustí nikdy. Ale vladař musí vzbuzovat strach tak, aby se vyhnul nenávisti, i když nezíská lásku. Je zcela dobře být obáván, ale nikoliv nenáviděn. Dokáže to vždy, nebude-li brát občanům a poddaným majetek a ženy. Když už je nucen připravit někoho o život, má tak učinit tehdy, je-li k tomu postačující ospravedlnění a zjevná příčina. Ale především nesmí zatoužit po cizím majetku, protože lidé snadněji zapomenou na smrt vlastního otce než na ztrátu jmění.“

8 „Protože o lidech lze tvrdit všeobecně: jsou nevděční a nestálí, buď něco předstírají, nebo tají, vyhýbají se nebezpečí a dychtí po zisku. Dokud jim prokazuješ dobro, jsou všichni tělem i duší tvoji, nabízejí ti krev, jmění, život i děti, ale jak jsem již řekl, jen dokud je nouze daleko. Když se přibližuje, rázem obrátí. Vladař, který se zcela spolehl na lidské sliby a nevykonal jiné přípravy, je ztracen. Neboť přátelství, získaná penězi, a nikoli velikostí a ušlechtilostí ducha, si sice kupujeme, ale ve skutečnosti nejsou naším majetkem a nemůžeme jich v pravé chvíli použít. Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí. Láska se udržuje poutem vděčnosti, ale lidé jsou špatní a s lehkým srdcem je přervou, vidí-li v tom svůj prospěch. Kdežto bázeň se udržuje obavou z trestu, a ta tě neopustí nikdy.“ (MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969. 01-003-069. s. 75, 76)

9 Jean Bodin (1530 – 1596) - francouzský právník, filosof, politik a politolog, poslanec Generálních stavů a profesor práva v Toulouse - jeden z prvních myslitelů lidských práv a náboženské tolerance - patří mezi zakladatele moderního veřejného práva a politické teorie - humanista a katolík Bodin prožil téměř celý svůj dospělý život za občanské války - každá forma státu může být nositelem dobré či špatné vlády, sám dává přednost monarchii

10 - vytvořil pojem „politické vědy“ - tématem není panovník, ale stát jako suverénní instituce - dílo : „Šest knih o státě“ - chtěl obnovit instituční základy francouzského království - stát sice vzniká násilně, jeho cílem ale je obrana proti násilí - moc panovníka musí být absolutní, to znamená, že panovník nepodléhá zákonům, nicméně podléhá přírodnímu i božskému zákonu

11 Hugo Grotius (de Grotte) (1583-1645) - vzdělaný holandský právník a teolog -> základ mezinárodního práva - dílo : Svobodné moře Tři knihy o právu válečném a mírovém - proti Machiavellimu - dodržování, respektování mezinárodního práva - právo: přirozené právo (dáno skrze rozum od boha) - právo lidí je odrazem božího řádu - stát: - teorie společenské smlouvy - stát vzniká jako instituce, kdy lidé uzavírají smlouvy z důvodů obrany - stát má zajišťovat právo, ochranu,...

12 Renesanční utopisté konstruují na nějakém ideálu vzorem byl Platón utopie vznikla na základě reality vzory pro pozdější filosofii (osvícenství, marxismus )

13 Thomas More (1478-1535) - vzdělaný právník a teolog - z duchovní rodiny, dostal se do parlamentu - > lord kancléř - měl před papežem obhajovat rozvod Jindřicha VIII., ale on to odmítl -> popraven - jeho přítelem byl i Erasmus Rotterdamský

14 - dílo: Utopie – reflexe na realitu - chudina zaplavovala města - ohrazování- venkovská šlechta vyháněla z půdy malé sedláky a na pozemcích chovala ovce na vlnu (sukno) - souhlas se sociální nespravedlností, hledá stav sociální spravedlnosti -> vznikla vize sociálně spravedlivého státu (všem podle jejich potřeb) - vyprávěné o ostrově Utopea, srovnává s Londýnem - monarchie, panovník doživotně, demokracie, všichni musí pracovat, vzdělávat se, hazard byl zakázán - opovrhoval luxusem, zlato jako okovy pro otroky (otrok = válečný zajatec, nepracující) - připouští sebevraždu

15 Thomaso Campanella (1568-1639) - dominikán, Ital - dílo: Sluneční stát – ostrov, ohrazen proti cizím vlivům - psáno ve vězení (měl spor s dominikánským řádem) - teokracie (vševědoucí, všemohoucí) - extravagantní, vyzývavé ženě má být uťata hlava - podle dnešních poměrů spíše totalita - práce a vzdělání jsou povinné

16 Cetl, J., Horák, P., Hošek, R., Kudrna, J. (1984) : Průvodce dějinami evropského myšlení. Pyramida, Praha. Halada, J. (1988) : Osudy moudrých. Albatros, Praha. Halada, J. (1998) : Průvodce dějinami evropského myšlení. Praha. Pečírka, P. (1989) : Dějiny pravěku a starověku, I. díl. SPN, Praha. Kronika lidstva (1992), Fortuna Print, Bratislava. Oliva, P. (1992) : Dějiny starověkého světa. SPN, Praha. Veškeré obrazové zdroje získány na stránkách : www.wikipedia.org Použité zdroje a literatura

17 Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Martin Fanta Předmět: Evropské myšlenkové tradice Datum: 16. 2. 2011


Stáhnout ppt "Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond SOCIÁLNĚ - POLITICKÉ MYŠLENÍ RENESANCE."

Podobné prezentace


Reklamy Google