Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 (červeně 2015) Zajišťování a vymáhání podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 (červeně 2015) Zajišťování a vymáhání podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p."— Transkript prezentace:

1 1 (červeně 2015) Zajišťování a vymáhání podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p.

2 2 1. Lhůta pro placení dani

3 3 § 160 – Lhůta pro placení daně Označení časového úseku, ve kterém je možné realizovat dobrovolnou i nedobrovolnou úhradu daně (tj. využívat instrumenty z platební roviny daňového řízení). Lhůta je pouze prekluzivní (propadná)  jejím uplynutím zanikne právo nedoplatek vybrat, zajistit i vymáhat.  Rozdíl oproti § 70 ZSDP, který obsahoval prekluzivní lhůtu (20 let) i promlčecí lhůtu (6 let).  Koncepce promlčení (tak jak byla obsažena v ZSDP) není při inkasu daní důvodná  neboť nejde o promlčení subjektivního práva domáhat se pohledávky před nezávislým orgánem (soudem), nýbrž o promlčení pravomoci vybrat a vymáhat daň  soukromoprávní instrument promlčení zde nedává smysl. Délka lhůty: základní 6 let maximální 20 let – u nedoplatku zajištěného zástavním právem zapisovaného do veřejného registru: 30 let od zápisu (§160 odst. 6 DŘ) – Metodika GFŘ

4 4 Pokračování: § 160 – Lhůta pro placení daně Nový, jednoznačně vymezený počátek jejího běhu:  u daní vyměřovaných: = okamžik splatnosti  u daní doměřovaných: = okamžik náhradní splatnosti  Podobně jako u lhůty pro stanovení daně (§ 148) byla opuštěna koncepce „zaokrouhlování“ počátku běhu lhůty na začátek následujícího roku po rozhodné skutečnosti (platí i pro přerušení lhůty  ). Úkony přerušující lhůtu (šestiletá lhůta běží znovu od daného okamžiku):  zahájení exekučního řízení (nejen dle DŘ ale i jiného zákona!)  nutno vztáhnout na exekuční řízení zahajované podle exekučního řádu, ale též na zahájení výkonu rozhodnutí podle OSŘ (byť tento postup není explicitně nazván exekučním řízením)  zřízení zástavního práva (nebylo v ZSDP) - §160 odst. 3 písm.c) DŘ  oznámení rozhodnutí o posečkání (nebylo v ZSDP) - §160 odst.3 písm.c) DŘ  Neformální vyrozumění o nedoplatku (§ 153 odst. 3), které nahradilo instrument formalizované výzvy k úhradě nedoplatku (§ 73 odst. 1 ZSDP) nemá na běh lhůty vliv.

5 5 Pokračování: § 160 – Lhůta pro placení daně Lhůta se staví po dobu:  vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem (bylo v ZSDP)  přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby (bylo v ZSDP)  daňová exekuce srážkami ze mzdy (nebylo v ZSDP) - Je tak zohledněna skutečnost, že proces srážek ze mzdy může být vzhledem k nedotknutelnosti základní částky mzdy realizován v delším časovém úseku.  dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání (nebylo v ZSDP)

6 6 Přechodné ustanovení k § 160 DŘ § 264 bod 5 DŘ: Běh a délka lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat daňový nedoplatek (§ 70 ZSDP), která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu pro placení daně; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle dosavadních právních předpisů zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro placení daně podle tohoto zákona, které započaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7 7 2. Zajištění dani

8 8 Zajišťovací instrumenty podle DŘ (součást hlavy V daňového řádu – Placení daní) Má – li správce daně důvodné pochyby o tom, zda bude daň v budoucnu uhrazena, může užít celou řadu zajišťovacích instrumentů: zajišťovací příkaz (§ 167 – 169 DŘ) zástavní právo (§ 170 DŘ) ručení (§171 – 173 DŘ) bankovní záruka (§ 173(2) DŘ) zálohy na daň (§ 174 DŘ)

9 9 Zajišťovací příkaz obecně je podkladem pro složení jistoty dle DŘ ust. § 167 DŘ až § 169 DŘ + ust. § 103 ZDPH ZajP se doručuje daňovému subjektu do vlastních rukou je rozhodnutím ve smyslu § 101 DŘ ZajP musí obsahovat náležitosti uvedené v § 102 DŘ, zejména musí být řádně odůvodněn rozsudek NSS 9 Afs 13/ – zajišťovací příkaz nelze považovat za rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) SŘS a vyloučené ze soudního přezkumu (je možná správní žaloba)

10 Doručování zajišťovacího příkazu Nebezpečí z prodlení  pokud nehrozí => povinnost složit jistotu do 3 pracovních dnů  nutnost odůvodnění hrozícího nebezpečí z prodlení  ust. § 167 odst. 3 DŘ věta druhá ZP je vykonatelný okamžikem oznámení DS definice oznámení v ust. § 101 odst. 6 DŘ obecná úprava aplikovatelná na všechny druhy daní (X DPH)  ust. § 103 ZDPH ZP je vykonatelný okamžikem vydání definice vydání v ust. § 101 odst. 2 DŘ speciální úprava k ust. § 167 odst. 3 DŘ pouze u DPH pokus vyrozumět DS + úřední záznam Zdroj OFŘ 10

11 11 Prostředky obrany proti zajišťovacímu příkazu řádný opravný prostředek – odvolání – specifika při jeho vyřizování oproti obecné úpravě vyřizování odvolání Odvolání proti zajišťovacímu příkazu lhůta pro podání odvolání – 30 dnů ode dne jeho doručení příjemci (§ 109 odst. 4 DŘ) nemá odkladný účinek (§ 109 odst.5 DŘ) – zajišťovací příkaz je tedy předběžně vykonatelný (§ 103 odst. 2 DŘ) lhůta pro vyřízení odvolání – 30 dnů (počíná běžet následující den po dni, kdy bylo odvolání podáno věcně i místně příslušnému správci daně) její marné uplynutí má za následek zánik zajišťovacího příkazu (ex lege)

12 12 § 167 DŘ podstatou zajišťovacího příkazu je příkaz daňovému subjektu, aby předem složil na účet správce daně v zajišťovacím příkazu konkretizovanou částku – skládá se na osobní depozitní účet daňového subjektu (§ 150 odst.4 DŘ) lhůta splatnosti částky uvedené v zajišťovacím příkazu – zpravidla 3 pracovní dny mimořádný postup, pokud hrozí nebezpečí z prodlení – bezprostřední vykonatelnost příkazu (§ 167 odst. 3 DŘ) – stává se vykonatelným okamžikem oznámení daňovému subjektu (§ 101 odst.6 DŘ)

13 13 § 168 zajištění dosud nesplatné daně („daň, u které dosud neuplynul den splatnosti“) zajištění dosud nestanovené daně („daň, která dosud nebyla stanovena“)

14 14 Zajištění dosud nesplatné daně daň již byla stanovena ve smyslu § 147 DŘ § 135 odst.3 DŘ – daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení samostatně stanovené lhůty splatnosti pro případ, kdy dojde ke stanovení vyšší daně – viz § 139 odst.3, § 141 odst.8, § 142 odst.2, § 143 odst.5 DŘ dnem splatnosti zajištěné daně zaniká ex lege účinnost zajišťovacího příkazu (§ 168 odst.5 DŘ) částka uhrazená na zajištění se převede na úhradu splatné daně (§ 150 odst.4 DŘ a § 168 odst.5 DŘ)  neukončené nalézací řízení  odůvodnění ZP musí obsahovat úvahu správce daně o budoucím stanovení konkrétní daně  užití pomůcek ust. § 167 odst. 4 DŘ X ust. § 98 DŘ

15 15 Zajištění již stanovené daně, u níž dosud neuplynul den splatnosti, zajišťovacím příkazem nemá vliv na den splatnosti této daně, který nastává podle standardních pravidel stejně jako u nezajištěné daně.

16 16 Zajištění dosud nestanovené daně daň ještě ani nebyla stanovena ve smyslu § 147 DŘ výši zajišťované částky stanoví správce daně podle vlastních pomůcek (§ 98 odst. 3 DŘ) součinnost daňového subjektu při stanovení daně – pokud nehrozí nebezpečí z prodlení dojde – li ke stanovení daně, která nebyla v době, kdy byl vydán zajišťovací příkaz, dosud stanovena, je tato daň splatná ke dni jejího stanovení (§ 168 odst. 4 DŘ) toto má vliv na standardní splatnost daně oproti dani nezajištěné (srov. § 139 odst.3 DŘ, § 143 odst.5 DŘ) den stanovení daně – den, kdy bylo příslušné rozhodnutí o stanovení daně oznámeno příjemci (§ 101 odst.6 DŘ) → zánik účinnosti zajišťovacího příkazu  neukončené nalézací řízení  odůvodnění ZP musí obsahovat úvahu správce daně o budoucím stanovení konkrétní daně  užití pomůcek ust. § 167 odst. 4 DŘ X ust. § 98 DŘ

17 17 Zřízení zástavního práva k zajištění částky stanovené zajišťovacím příkazem nově - § 168 odst. 6 DŘ možnost správce daně, v případě, že daňový subjekt nesplní povinnost uloženou zajišťovacím příkazem zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu (§170 odst. 4 DŘ) zástavní právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr rozhodnutí o zřízení zástavního práva – kromě obecných náležitostí rozhodnutí (§ 102 odst.1 DŘ) musí obsahovat i výši zajišťované částky a označení předmětu zástavy (§ 170 odst.2 DŘ)

18 18 Zajišťovací exekuce a její přechod do exekuce uhrazovací exekuce zajišťovací – podle § 176 odst. 1 písm.c) DŘ je vykonatelný zajišťovací příkaz exekučním titulem při zajišťovací exekuci se jako exekuční náklady hradí pouze hotové výdaje správce daně o hotových výdajích rozhoduje správce daně samostatným rozhodnutím (§ 182 (5) DŘ) – lhůta k plnění je 15 dnů exekuce uhrazovací – pokud zajišťovací příkaz pozbude účinnosti (§ 168 (4), (5) DŘ) dříve než bude jistota vymožena, exekučním titulem se stává rozhodnutí o stanovení daně daňový řád stanoví kontinuitu mezi starým a novým exekučním řízením

19 19 3. Zástavní právo

20 20 Zástavní právo dle DŘ obecně zástavní právo upravené v § 170 DŘ je založeno na bázi občanského zákoníku funkce zástavního práva – zajišťovací a uhrazovací (realizační) předmětem zástavního práva může být rovněž věc, která je ve vlastnictví osoby odlišné od daňového subjektu - v takovém případě je nutný písemný souhlas vlastníka věci s jeho úředně ověřeným podpisem (§ 170 (3) DŘ)

21 21 § 170 DŘ – Zástavní právo zástavní právo upravené v § 170 DŘ je založeno na bázi občanského zákoníku (OZ § 1309 a násl.) V řízeních zahájených do (§ 152 a násl. ObčZ) funkce zástavního práva – zajišťovací a uhrazovací (realizační) Výkon zástavního práva (DŘ § 170a, OZ 1359 a násl.) předmětem zástavního práva může být rovněž nemovitá věc, která je ve vlastnictví osoby odlišné od daňového subjektu - v takovém případě je nutný písemný souhlas vlastníka věci s jeho úředně ověřeným podpisem (§ 170 (3) DŘ)

22 NSS 4 Afs 48/2015 citace části odůvodnění „jedinou a zásadní otázkou, která je sporná, je posouzení toho, zda při rozhodování o zřízení zástavního práva dle § 170 DŘ je nutné podrobně zkoumat hodnotu zastavované věci a tuto hodnotu porovnávat s výší neuhrazené daně“ (bod 7 odůvodnění rozsudku) "Princip proporcionality nelze vykládat a aplikovat tak, že jeho prostřednictvím vytvoříme zcela novou právní úpravu spočívající ve vytvoření povinnosti pečlivě zjišťovat hodnotu zastavovaného majetku a tu porovnávat s výší daňového nedoplatku. Základní zásady je totiž nutné vnímat jako principy, jejichž prostřednictvím je korigován ryze formální výklad práva a postup za tím účelem, aby bylo dosaženo spravedlivého výsledku s ohledem na tyto všeobecně přijímané hodnoty, které fungují jako materiální korektiv normativního právního aktu.“ (bod 22 odůvodnění rozsudku) 22

23 NSS 4 Afs 48/2015 citace části odůvodnění  „ani při zachování zásady přiměřenosti nelze § 170 DŘ vyložit tím způsobem, že ukládá správci daně povinnost, která v tomto ustanovení zcela zjevně obsažena není. Princip přiměřenosti, který je plně uplatnitelný i při rozhodování o zřízení zástavního práva, má chránit pouze před zjevnými excesy správce daně“. (bod 24 odůvodnění rozsudku) 23

24 24 § 170 DŘ – Zástavní právo pokračování Zřizuje SD rozhodnutím o zřízení zástavního práva (§170 odst. 1 DŘ)  kromě obecných náležitostí rozhodnutí (§ 102) nutno uvést též (§170 odst. 2 DŘ): výši zajištěné daně (výše daňové pohledávky) označení zástavy nemovitá věc Subsidiární použití občanského zákoníku (§ 152 a následující ObčZ) V řízeních zahájených po (§ 1309 OZ a násl.)

25 25 § 170 DŘ – Zástavní právo pokračování ZP zajišťuje neuhrazenou daň. - tj. daň (daňovou pohledávku) splatnou i nesplatnou - vtahuje se i na příslušenství daně - § 1309 OZ Nově možnost zajištění neuhrazené daně ZP k majetku vlastníka odlišného od DS.  Podmínka: předchozí úředně ověřený souhlas vlastníka

26 26 § 170 DŘ – Zástavní právo pokračování Zánik zástavního práva (§ 170 odst.5 DŘ) 1. Právní mocí rozhodnutí, kterým správce daně ruší zástavní právo 2. Uspokojením ze zástavy, tj. jejím zpeněžením v případě dražby, a to dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu (§ 231 DŘ), v případě soudního usnesení o rozvrhu dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitostech (§337h odst.1 OSŘ) 3. Ze zákona podle OZ § 1376 až 1379 (Zánik zástavního práva uplynutím lhůty pro placení daně podle § 160 DŘ - u nemovitostí 30 let) Povinnost vyrozumět daňový subjekt a vlastníka zástavy o zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem (§ 170 odst.5 DŘ)

27 27 Přechodné ustanovení k zástavnímu právu § 264 odst. 15 DŘ: Zástavní práva, jejichž rozsah byl vymezen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována se všemi účinky podle dosavadních právních předpisů i po nabytí účinnosti tohoto zákona. § 264 odst. 16 DŘ Nedoplatky evidované podle dosavadních právních předpisů daňovým subjektům, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, nebo zemřely bez dědice, aniž by zde byla možnost požadovat úhradu těchto nedoplatků na ručiteli, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dále se o nich neeviduje

28 Zánik zástavního práva podle § 170 občanského zákoníku a) zánikem zajištěné pohledávky, b) zánikem zástavy, c) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, d) uplynutím doby, na niž bylo zřízeno, e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnému věřiteli obvyklou cenu zástavy, f) písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem, g) v případech stanovených zvláštními právními předpisy (DŘ). 28

29 29 Zánik zástavního práva podle OZ § 1376 a § 1377 Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo (NOZ § 1376) Zástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá (NOZ § 1377): a) zanikne-li zástava b) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva c) vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi d) složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci e) uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno

30 30 Soudní prodej zástavy stávající úprava - řízení na prodej zástavy je zahájeno na základě žaloby ( dříve dle§ 200y odst.1 OSŘ ), nyní § 353a až §358 z.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních - účastníci řízení: zástavní věřitel a dlužník -soudu nutno doložit § 358 ZZŘS:-zajištěnou pohledávku -zástavní právo k zástavě -kdo je zástavním dlužníkem - soud může rozhodnout za určitých podmínek i bez nařízení jednání - vydává usnesení - výkon prodej zástavy: § 258 odst. 3 OSŘ - prodej spoluvlastnického podílu – použijí se přiměřeně ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí (§338 odst. 1 OSŘ) - prodej zastaveného závodu (§338zr OSŘ) -zastavení výkonu rozhodnutí – výkon rozhodnutí bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní práva (§268 odst. 3 OSŘ)

31 Nově od Správce daně může vykonat zástavní právo podle občanského zákoníku Při výkonu zástavního práva se přiměřeně použije ustanovení o provádění daňové exekuce Je-li zajištěný daňový dluh splatný, má zástavní věřitel právo, aby dlužník zastavené pohledávky plnil jen jemu; uplatnil-li je, podá o tom zprávu věřiteli zastavené pohledávky (§ 1336 odst. 2 OZ) Správce daně (jako zástavní věřitel) je oprávněn požadovat, aby poddlužník plnil svůj dluh jemu namísto svému věřiteli pokud je zastavená pohledávka splatná (popř. po splatnosti zastavené pohledávky) 31 Prodej zástavy – výkon zástavního práva dle DŘ (§170aDŘ)

32 Správce daně (jako zástavní věřitel) je oprávněn požadovat, aby poddlužník plnil svůj dluh jemu namísto svému věřiteli pokud je zastavená pohledávka splatná (popř. po splatnosti zastavené pohledávky) Správce daně informuje dlužníka o uplatnění svého práva na plnění ze zastavené pohledávky zasláním rozhodnutí o zřízení zástavního práva, ve kterém své právo na plnění uplatnil (formulář v ADIS) 32

33 33 4. Ručení

34 34 § 171 až 172 – Ručení Vznik ručitelského vztahu :  povinnost založená jiným zákonem (Zákon o obchodních korporacích, zákon č.338/1992, o dani z nemovitých věcí) ručitel je v pozici sekundárního dlužníka primárním dlužníkem je DS  akscesorický vztah  výjimka: zanikne-li DS bez právního nástupce, povinnost ručitele uhradit nedoplatek tím není dotčena (ZSDP explicitně neupravoval) Vznik povinnosti ručitele uhradit nedoplatek:  oznámena výzva k úhradě nedoplatku  vykonatelná je až po marném uplynutí lhůty stanovené k dobrovolné úhradě nedoplatku

35 35 § 171 až 172 – Ručení Podmínky pro vydání výzvy ručiteli (obdobné jako u ZSDP):  bezvýsledné upomenutí a bezvýsledná (či prokazatelně nemožná) exekuce primárního dlužníka, nebo  zahájení insolvenčního řízení vůči DS.

36 36 § 173 DŘ – Zajištění daně ručením nebo finanční zárukou Jedná se o nové způsoby zajištění neuhrazené daně. Zajištění vzniká : - fakultativní rozhodnutím SD, za podmínky předchozího:  písemného prohlášení ručitele s úředně ověřeným podpisem  záruční listiny výstavce, kde se zavazuje daň na výzvu SD uhradit Při úhradě se postupuje obdobně jako u ručení zákonného (§ 171 DŘ an.).

37 37 K § 170 a 173 SOUVISÍ S: § 241 DŘ: Dohoda, podle níž daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, není vůči správci daně účinná; to neplatí, pokud jiná osoba plní povinnost, která této osobě vznikla v důsledku zajištění daně podle zákona.

38 38 5. Vymáhání daní

39 39 Právní úprava vymáhání daň. nedoplatků pro vymáhání daňových nedoplatků úprava uvedená v § 175 až § 232 DŘ. ustanovení § 175 DŘ – správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí nebo zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora, popř. jej uplatní v insolvenčním řízení nebo přihlásí do veřejné dražby; ustanovení § 175 odst. 2 DŘ akceptuje zásadu přiměřenosti - správce daně zvolí způsob vymáhání tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku; ustanovení § 177 DŘ upravují vztah k občanskému soudnímu řádu, kde stanoví, že při daňové exekuci se postupuje dle OSŘ, není-li v daňovém řádu stanoveno jinak (subsidiární použití občanského soudního řádu). Pravomoci správce daně jako exekučního orgánu jsou komplexně upraveny v DŘ. Ve vztahu k soudu vystupuje správce daně v postavení oprávněného z exekučního titulu

40 40 Právní úprava vymáhání DN Úprava práv a povinností dlužníka a poddlužníků je z větší části ponechána obecné úpravě v OSŘ. Nové klíčové pojmy při výkonu DE :  Dlužník = daňový subjekt, který neuhradil nedoplatek (§ 176 odst. 2 písm. c/ DŘ);  Nedoplatek = částka daně, která není uhrazena a uplynul již den splatnosti této daně (§ 153 odst. 1 DŘ);  Poddlužník = osoba, vůči které má daňový dlužník pohledávku (§ 181 odst. 3 DŘ);  Daňový exekutor = úřední osoba pověřená výkonem DE (§ 194 odst. 2 DŘ);  Licitátor = úřední osoba pověřená k provedení licitačních úkonů v rámci dražby (§ 194 odst. 3 DŘ).

41 41 Procesní a věcné podmínky pro nařízení daňové exekuce 1. Procesní podmínky a) Pravomoc a příslušnost správce daně (věcná a místní příslušnost); b) Procesní způsobilost k jednání (§ 24 odst. 1 DŘ – osoba zúčastněná na správě daní může jednat samostatně v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům); způsobilost fyzické a právnické osoby k jednání (§ 24 DŘ a obecná úprava v § 15 a násl. OZ); c) Podmínky, za nichž může být úřední osoba vyloučena z jednání při správě daní (upravuje § 77 DŘ).

42 42 Věcné podmínky pro zahájení a nařízení DE a) Dlužník nezaplatí v zákonné lhůtě na základě vykonatelného rozhodnutí splatný DN nebo jinou peněžitou povinnost stanovenou správcem daně nebo povinnost vyplývající přímo ze zákona; b) Dlužník je správcem daně jednoznačně identifikován (využití údajů z registrace /§ 125 až 131 DŔ/ a evidence daní /§ 149 až 152 DŘ); c) Neuplynula lhůta pro placení daně - § 160 DŘ (lhůta 6 let, která běží znovu ode dne, kdy byl učiněn úkon k zahájení exekučního řízení, zřízeno zástavní právo nebo učiněno oznámení o posečkání; lhůtu lze v určitých případech přerušit a končí nejpozději uplynutím 20ti let, resp. 30ti let u nedoplatku zajištěného zástavním právem, které se zapisuje do veřejného registru – jedná se o lhůtu prekluzívní (§ 153 odst. 4 DŘ – po marném uplynutí lhůty proplacení daně nedoplatek zaniká); d) Existuje vykonatelný exekuční titul (§ 176 odst. 1 DŘ). Titulem se rozumí listina, která je vydána oprávněným orgánem, má předepsanou formu a ukládá se jí určité osobě hmotně právní povinnost plnit, resp. peněžité plnění.

43 43 Vymáhání DN - pokračování Exekučním titulem pro vymáhání DN jsou dle § 176 odst. 1 DŘ: a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní (§ 176 odst. 2 DŘ), b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění; vykonatelnost rozhodnutí (viz § 103 odst. 2 DŘ), c) vykonatelný zajišťovací příkaz (viz § 167 a násl. DŘ).

44 44 Procesní postup správce daně při vymáhání DN A. Obecná část: DŘ již neupravuje formalizovaný instrument výzvy k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě; dle § 153 odst. 3 DŘ je správci daně umožněno vhodným způsobem vyrozumět daňový subjekt o výši jeho nedoplatku s upozorněním na následky spojené s jejich neuhrazením; Bezprostředně po vyrozumění přistoupí správce daně k úkonům spojeným s přípravou vlastního vymáhacího řízení (posouzení procesních a věcných podmínek pro zahájení DE, zjištění majetkových poměrů dlužníka, ověření jeho platební schopnosti (analýza rizik, diferencovaný přístup k DS). Vymáhání provádí místně a věcně příslušný správce daně; daňová exekuce se dle § 178 odst. 1 DŘ nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení (pokud správce daně nezvolí jiný způsob vymáhání (soud, soudní exekutor, insolvenční řízení nebo přihlášení do veřejné dražby).

45 45 Vymáhání - pokračování Výkon daňové exekuce na peněžitá plnění je přípustný pouze způsoby, které jsou taxativně vymezeny v § 178 odst. 5 DŘ, tj.: a) srážkami ze mzdy, b) přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, c) přikázáním jiné peněžité pohledávky, d) postižením jiných majetkových práv (nový exekuční prostředek) e) prodejem movitých věcí, f) prodejem nemovitostí.

46 46 Vymáhání - pokračování Exekuční příkaz jako procesní rozhodnutí: o obsahuje náležitosti rozhodnutí ve smyslu § 102 odst. 1 DŘ a ve výroku se dále uvede způsob provedení DE, výše nedoplatku, pro který je exekuce nařizována, výše exekučních nákladů a odkaz na exekuční titul; zásadní změna je oproti ZSDP obsažena v § 178 odst. 3 DŘ (částka pro kterou je DE nařizována, se zvyšuje o úrok z prodlení; správce daně nařídí ve výroku EP exekuci tohoto úroku a uvede způsob jeho výpočtu); o EP obsahuje ve výroku přesné vymezení práv a povinností k plnění /příkazy nebo zákazy vyplývající ze zákona/, rozpis a obsah peněžitého plnění daný exekučním titulem; základní náležitostí EP je rovněž odůvodnění a poučení. EP se doručuje daňovému dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí, jimž jsou EP ukládány povinnosti (§ 178 odst. 4 DŘ). Proti EP nelze uplatnit opravné prostředky od (viz § 108 DŘ)

47 47 Vymáhání - pokračování Vyloučení majetku z DE - § 179 DŘ  Provádí správce daně rozhodnutím na návrh osoby, které svědčí právo k majetku nepřipouštějící provedení exekuce nebo osoby, které je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně tohoto majetku (lze provést i z úřední moci);  Správce rozhodne do 30 dnů a proti rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení;  Po dobu řízení nelze majetek, který je předmětem návrhu prodat;  V dalších ustanoveních § 179 DŘ jsou upravena další práva oprávněných osob (příjemců či nepříjemců EP) podat návrh na vyloučení majetku, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení nebo kdy se dozvěděly o tom, že na jejich majetek byla nařízena DE;  Obdoba tzv. excindační žaloby obecně upravené v § 267 OSŘ, kterou již ovšem nelze v DE uplatnit.

48 48 Vymáhání - pokračování Prohlášení o majetku - § 180 DŘ Vymezena podmínka, kdy může SD vyžádat výzvou podání prohlášení o majetku dlužníka (nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen DE přikázáním pohledávek z účtu u poskytovatele peněžních služeb); Lhůta pro podání prohlášení nemůže být kratší než 15 dnů ode dne jejího doručení; SD ve výzvě poučí dlužníka o povinnostech spojených s jejím doručením a následcích spojených s nepodáním; Pokud dlužník podal prohlášení v uplynulých šesti měsících, SD vydává výzvu ke sdělení změn a doplnění prohlášení; stejně tak v případě předložení prohlášení o majetku do protokolu u soudu; Při nesplnění povinnosti uložené ve výzvě – lze uplatnit pořádkovou pokutu dle § 247 odst. 2 DŘ.

49 49 Vymáhání - pokračování V rámci vymáhacího řízení mohou nastat situace, kdy bude správce daně činit některé další procesní úkony: Odložení daňové exekuce (§ 181 odst. 1 DŘ)  Na návrh dlužníka nebo z úřední moci může SD částečně nebo zcela odložit DE, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení DE, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku.  Nestanoví-li SD jinak, právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány.  Rozhodnutí o odkladu se, stejně jako EP, doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům EP; nelze proti němu uplatnit opravné prostředky (§ 184 odst. 3 DŘ).

50 50 Vymáhání - pokračování Pominou-li důvody odkladu výkonu exekuce, vydá správce daně ve výsledku: rozhodnutí o pokračování DE (§ 181 odst. 1 DŘ), proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravný prostředek (§ 181 odst. 4 DŘ), nebo rozhodnutí o zastavení DE (§ 181 odst. 2 DŘ); DE lze zastavit zcela nebo částečně z důvodů, uvedených v § 181 odst. 2 písm. a) až j) DŘ; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 181 odst. 4 DŘ), pokud správce daně posoudí exekuci jako neoprávněnou vydá v této věci rozhodnutí o zastavení řízení; důsledky neoprávněné exekuce upravuje § 254 odst. 2 DŘ (nárok DS na úrok). Proti postupu SD lze uplatnit námitky dle § 159 DŘ a proti rozhodnutí o této námitce se lze odvolat.

51 51 Vymáhání - pokračování Náklady řízení spojené s vymáháním DN, resp. exekuční náklady:  Zvláštní úprava exekučních nákladů je obsažena v § 182 až 184 DŔ.  Exekuční náklady spočívají v náhradě: a) hotových výdajů vzniklých při provádění DE (§ 182 odst. 2 a 5 DŘ, § 184 odst. 2 DŘ), b) nákladů za nařízení DE (§ 183 odst. 1 DŘ) c) nákladů za výkon prodeje (§ 183 odst. 2 DŘ). Náhrada EN se vymáhá zároveň s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí. U téhož nedoplatku lze EN požadovat jen jednou. Týká-li se výkon nařízení DE nebo prodeje více dlužníků společně, správce daně rozvrhne jejich náhradu poměrně podle výše vymáhaných nedoplatků (§ 184 odst. 5 DŘ).

52 52 DE postižením majetkových práv Obecná ustanovení (§ 186 DŘ) Společným jmenovatelem pro všechny 4 způsoby DE postižením majetkových práv (tj. srážkou ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu, přikázáním jiné peněžité pohledávky a postižením jiných majetkových práv) je existence poddlužníka. Správce daně:  ukládá EP povinnosti dlužníkovi a poddlužníkovi  bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci EP  při neplnění povinností stanovených EP uplatní SD nárok podáním žaloby k soudu (tzv. poddlužnická žaloba)  poddlužník je SD informován o všech důležitých změnách (zastavení či odložení DE, změně exekučního titulu, změně místní příslušnosti apod.)

53 53 Exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb 5.1.

54 54 DE přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele peněžních služeb Pokud jsou splněny procesní a věcné podmínky pro nařízení daňové exekuce vydá správce daně exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele peněžních služeb dle § 178 odst. 5 písm. b) DŘ, s použitím § 303 až 311 OSŘ, Dle § 190 odst. 1 DŘ se výkon DE provede odepsáním peněžních prostředků dlužníka z jeho účtu, vedeného v jakékoliv měně, do výše částky uvedené EP, v EP přikáže SD poskytovateli peněžních služeb, aby po doručení EP zablokoval peněžní prostředky až do výše uvedené v EP a aby je po dobu DE nevyplácel dlužníkovi a neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal, aby po doručení vyrozumění o nabytí právní moci EP odepsal peněžní prostředky z účtu dlužníka a vyplatil je správci daně, zakáže dlužníkovi nakládat s peněžními prostředky na účtu až do výše stanovené v EP.

55 55 Pokračování – DE přikázáním pohledávky z účtu Podle § 307 OSŘ je poskytovatel peněžních služeb povinen sledovat účet dlužníka a vyplatit zbytek neuspokojené pohledávky, jakmile to umožní stav prostředků na účtu, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy byl vyrozuměn o právní moci EP. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců provede poskytovatel peněžních služeb výkon rozhodnutí též ke dni, který následuje po uplynutí uvedené doby, popř. správci daně sdělí, že na účtu (účtech) dlužníka nebyly peněžní prostředky. Provedením výkon rozhodnutí zaniká.

56 Novela §304 OSŘ – přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu § 304 odst. 3 OSŘ Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství; to neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu. V souladu s ustanovením § 177 odst. 2 DŘ se ustanovení vztahuje i na daňovou exekuci (správce daně má v daňové exekuci postavení oprávněného) Dle bodu 1 přechodných ustanovení se toto ustanovení vztahuje i na daňovou exekuci zahájenou před

57 57 Pokračování – DE přikázáním pohledávky z účtu Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 OSŘ neplatí jen tehdy, pokud jde o peněžní prostředky, které jsou dlužníkem určeny pro výplatu mezd a dalších plnění za práci jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy byl peněžnímu ústavu doručen EP (povinnost dlužníka předložit bance písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, částku a jména zaměstnanců s uvedením výše mzdy či jiných plnění, jež mají být vyplaceny; výplatu banka oznámí správci daně). Novela OSŘ provedená zákonem č. 285/2009 Sb. – doplněn § 304b OSŘ – zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 se nevztahují na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce … Byl-li výkon exekuce nařízen k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí.

58 58 Pokračování – DE přikázáním pohledávky z účtu Pokud poskytovatel peněžních služeb nepostupuje tak, jak mu to ukládá ustanovení § 304 a § 307 až 309a OSŘ, může se správce daně domáhat u soudu, aby mu poskytovatel peněžních služeb zaplatil částku, na kterou měl právo, kdyby postupoval správně (dle § 186 odst. 3 DŘ tzv. poddlužnickou žalobou). Stanoviska NS ČR a NSS k exekučnímu postižení peněžních prostředků manžela nebo jiné třetí osoby (např. usnesení NS 21/Cdo 1774/99 z , rozhodnutí NS 20 Cdo 681/2001 z , rozsudek NSS 1 Afs 111/ z ).

59 59 Nesplnění povinnosti banky §186 odst.3 DŘ – poddlužnická žaloba §247 odst.2 DŘ – pokuta

60 60 Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky 5.2.

61 61 DE přikázání jiné peněžité pohledávky Nařízením této DE vydáním EP dle § 178 odst. 5 písm. c) DŘ a § 191 odst. 1 DŘ se postihuje jiná peněžitá pohledávka dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v EP; exekuci lze ji nařídit i v případě, že se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu postupně vznikat v budoucnu; Správce daně v EP zakáže poddlužníkovi, že nesmí ode dne doručení EP a po dobu trvání DE vyplatit dlužníkovi jeho pohledávku ani na ni provést započtení nebo s ní jinak nakládat; dlužník nesmí od tohoto okamžiku se svou pohledávkou jakkoliv nakládat a ztrácí právo na její vyplacení. V ostatním se subsidiárně uplatní ustanovení § 312 a násl. OSŘ

62 62 Exekuce srážkami ze mzdy 5.3. viz samostatná kapitola prezentace

63 63 DE srážkou ze mzdy Dle § 187 odst. 1 DŘ se daňová exekuce provede vydáním EP na srážku ze mzdy; při výkonu exekuce se subsidiárně použijí ust. § 276 až 302 OSŘ; Správce daně v EP (vydaném dle § 178 odst. 5 písm. a/ DŘ) přikáže plátci mzdy, aby po doručení EP prováděl ze mzdy dlužníka stanovené srážky až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím a nevyplácel sražené částky dlužníkovi (viz § 187 odst. 2 DŘ a § 282 odst. 3 OSŘ); Srážky se provádějí z čisté mzdy (§ 277 OSŘ). Výpočet se provede podle podmínek a sazeb platných pro dlužníka v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

64 64 Pokračování – exekuce srážkou ze mzdy … Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky, a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze dle § 279 odst. 1 OSŘ srazit k vydobytí pohledávky správce daně jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v § 279 odst. 2 OSŘ se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.

65 65 Pokračování – exekuce na srážku ze mzdy Daňovému dlužníkovi nesmí být podle § 278 OSŘ sražena z měsíční mzdy základní (nezabavitelná) částka – viz nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí. Od je základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (§ 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Zvláštní ustanovení v DŘ - § 187 odst. 3 (možnost snížení výše částky, která má být sražena), § 189 odst. 1 a 2 (povinnosti dlužníka a plátce), § 189 odst. 3 (sankce za nesplnění těchto povinností až do 50 tis. Kč).

66 66 Pokračování – exekuce srážkou ze mzdy … Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena. Změní-li se po nařízení exekuce plátce mzdy, vztahuje se EP i na mzdu dlužníka u nového plátce mzdy (§ 187 odst. 4 DŘ a § 293 odst. 2 OSŘ), a to dnem, kdy se od dlužníka nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl nařízen výkon exekuce. Nebo mu povinnost vzniká dnem, kdy mu je doručeno rozhodnutí správce daně o pokračování ve srážkách ze mzdy. Plátce mzdy je ze zákona odpovědný za provedení exekučních úkonů, kterými ho zákon současně pověřil. Správce daně proti němu může při neplnění této povinnosti uplatnit u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy (§ 186 odst. 3 DŘ). Při exekuci srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní pohotovost, z odměny členů zastupitelstev ÚSC a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, a další srážky z příjmů, které nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, se uplatní ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy (§ 299 a násl. OSŘ).

67 67 Exekuce postižením jiných majetkových práv 5.4.

68 68 DE postižením jiných majetkových práv Nařízením této DE vydáním EP dle § 178 odst. 5 písm. c) DŘ a § 191 odst. 1 DŘ se postihuje jiná peněžitá pohledávka dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v EP; exekuci lze ji nařídit i v případě, že se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu postupně vznikat v budoucnu; Správce daně v EP zakáže poddlužníkovi, že nesmí ode dne doručení EP a po dobu trvání DE vyplatit dlužníkovi jeho pohledávku ani na ni provést započtení nebo s ní jinak nakládat; dlužník nesmí od tohoto okamžiku se svou pohledávkou jakkoliv nakládat a ztrácí právo na její vyplacení. V ostatním se subsidiárně uplatní ustanovení § 312 a násl. OSŘ

69 69 DE postižením jiných majetkových práv Nový exekuční prostředek, který je upraven v § 192 a 193 DŘ. Zákon zde dává SD pravomoc:  přiměřeně použít takového způsobu DE, který odpovídá povaze majetkového práva postiženého exekucí za podmínky, že nejsou spojena s osobou dlužníka a jsou převoditelná na jiného – týká se např. zpeněžení podílu na majetku obchodní společnosti nebo družstva, ale i postižení pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí dlužníkovi, cenného papíru nebo peněžité částky za soudní úschovu dlužníkovi apod.,  provést úkony k uplatnění jiného majetkového práva, které přísluší dlužníkovi.

70 70 Jednotlivé typy exekuce postižením jiných majetkových práv 1) Exekuce práva na vydání nebo dodání věci - Rozhodující je, aby měl dlužník vůči třetí osobě: - a) právo na vydání movité věci - b) právo na dodání movité věci, - je-li tato podmínka naplněna, lze příslušné právo přikázat správci daně jako oprávněnému, movité věci prodat a výnos použít k úhradě nedoplatku; - EP postihující vydání či dodání věci obsahuje: - a) uvedení výše pohledávky - b) označení movité věci či věcí, k nimž se vztahuje právo na vydání či dodání věci, jež má být přikázáno - c) zákaz poddlužníkovi, aby postižené věci vydal či dodal dlužníkovi nebo s nimi jakkoliv nakládal - d) zákaz dlužníkovi, aby se svým právem jakkoliv nakládal - e) příkaz poddlužníkovi odevzdat označené věci ke dni následujícím po vyrozumění o nabytí právní moci EP.

71 71 Jednotlivé typy exekuce postižením jiných majetkových práv - pokračování 2) Exekuce práva na vydání movité věci, cenného papíru nebo peněžité částky ze soudní úschovy: Exekucí bude postihováno právo na vydání složených peněz, CP nebo movitých věci z úschovy (viz § 185d OSŘ ) (nově § 298 ZZŘS), které svědčí: a) příjemci (osobě, pro kterou jsou složené peníze, CP nebo movité věci určeny) b) složiteli na jeho žádost: - jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas - prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá - Nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoli byl na takové následky upozorněn c) Jiné osobě, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce Jsou-li některé z uvedených osob nositeli práva na vydání předmětu úschovy, lze takovéto právo postihnout exekucí.

72 72 Jednotlivé typy exekuce postižením jiných majetkových práv - pokračování 3) Exekuce podílu v obchodní společnosti a družstvu: Důležitými ustanoveními jsou obecná ustanovení obchodního zákoníku upravující obchodní podíl a zrušení společnosti a dále speciální ustanovení, týkající se jednotlivých typů obchodních společností a družstva - obecná ustanovení § 21-43, §93-91 ZOK Dle ust. § 177 DŘ bude exekuce vedena v intencích ust. § 320a OSŘ; bude se jednat o situace, kdy nařízením výkonu exekuce dochází ke zrušení: a) společnosti b) účasti dlužníka jako společníka ve společnosti c) k zániku členství povinného jako člena družstva

73 73 Jednotlivé typy exekuce postižením majetkových práv - pokračování Ad a) Ke zrušení společnosti dochází v případě, že se jedná o postižení podílu dlužníka ve VOS §113 ZOK nebo o postižení podílu dlužníka, který je komplementářem v komanditní společnosti § 127 ZOK Ad b) Ke zrušení účasti společníka ve společnosti dochází v případě, že dlužník je společníkem spol. s r. o. § 206 ZOK Ad c) K zániku členství povinného v družstvu dochází na základě ust. § 610 ZOK

74 74 Jednotlivé typy exekuce postižením majetkových práv - pokračování Pokud v důsledku pravomocného rozhodnutí o nařízení exekuce dochází k zániku účasti dlužníka ve společnosti nebo členství v družstvu, má dlužník právo na vypořádací podíl. Pokud došlo ke zrušení společnosti a jejímu vstupu do likvidace, má dlužník právo na podíl na likvidačním zůstatku. (§37 a násl. ZOK) V rámci exekuce je postihována pohledávka dlužníka z nároku na vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku, a to až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.

75 75 Insolvenční řízení

76 § 175 DŘ – ZPŮSOBY VYMÁHÁNÍ Správce daně může vymáhat nedoplatek  daňovou exekucí  zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora  uplatnit jej v insolvenčním řízení  přihlásit jej do veřejné dražby.

77 PRÁVNÍ ÚPRAVA Zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon nebo IZ) - ve znění zák. č. 294/2013 Sb. Vyhl. č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení Zák. č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích Zák. č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání pro řízení zahájená před účinností IZ Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení pro řízení s evropským mezinárodním prvkem (novela – Nařízení EP a Rady (EU) 2015/848) Daňové předpisy (hmotněprávní + §242 - §245 DŘ)

78 Přihlášení pokut do INSŘ Pouhé formální přihlášení do insolvenčního řízení z důvodu prodloužení promlčecí lhůty je neplatný úkon proti smyslu zákona 78

79 § 170 insolvenčního zákona Dle § 170 IZ se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak: a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, 79

80 e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení. í mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí. Senát Vrchního soud v usnesení VSPH 1252/2011-P1-7 ze dne 25. října 2011 rozhodl, že pokuty spadají pod bod d) s komentářem, že: § 170 písm. d) IZ dopadá zejména na pokuty a správní sankce ukládané správními úřady podle zvláštních zákonů a též peněžité tresty ukládané podle trestního zákona. 80

81 Mezinárodní vymáhání Předpis č. 471/2011 Sb. Zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje postup a podmínky, za kterých tuzemské orgány provádějí mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným státům. 81

82 Mezinárodní vymáhání (2) Prováděním mezinárodní pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování nebo dožadování mezinárodní pomoci při a) vymáhání finančních pohledávek, b) zajištění finančních pohledávek, c) výměně informací souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek, d) doručování dokumentů souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek. 82

83 83 SMĚREM VEN: (3) Za finanční pohledávky se pro účely tohoto zákona považují pohledávky a) veřejných rozpočtů z peněžitých plnění včetně jejich příslušenství ukládaných 1. Českou republikou, 2. územním samosprávným celkem České republiky, 3. tuzemským orgánem veřejné moci, 4. orgánem Evropské unie,

84 SMĚREM K NÁM: b) z daní, poplatků a cel jakéhokoli druhu včetně jejich příslušenství ukládaných 1. členským státem Evropské unie jiným než Česká republika (dále jen „jiný členský stát“), 2. nižším územním nebo správním celkem jiného členského státu, 3. orgánem veřejné moci jiného členského státu, 4. orgánem Evropské unie, 84

85 85 (4) Za finanční pohledávky se pro účely tohoto zákona ve vztahu k členským státům Evropské unie nepovažují pohledávky a) z povinných příspěvků na sociální pojištění, b) ze smluvních vztahů, c) z peněžitých trestů, d) z pokut, z jiných správních sankcí nebo z nákladů řízení, s výjimkou těch, které jsou ukládány jako příslušenství peněžitých plnění uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).

86 ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ § 3 Působnost Ministerstva financí (1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) je orgánem odpovědným za kontakty s Evropskou komisí ohledně provádění mezinárodní pomoci. (2) Výkonem působnosti ústředního kontaktního orgánu ministerstvo pověří a) správce daně s celorepublikovou působností podřízeného ministerstvu, nebo b) svůj organizační útvar. (3) Výkonem působnosti dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru může ministerstvo pověřit jednotlivého správce daně. 86

87 Nutné náležitosti nutnost vyčerpat všechny možnosti v rámci tuzemského prostoru pohledávky nesmí být starší 5-ti let hodnota 1500 euro nutnost použití standardizovaného formuláře 87

88 88 Závěr Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "1 (červeně 2015) Zajišťování a vymáhání podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p."

Podobné prezentace


Reklamy Google