Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2015 Michael Martinek. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2015. Michael Martinek2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2015 Michael Martinek. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2015. Michael Martinek2."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2015 Michael Martinek

2 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek2

3 Globální sociální situace: Zlepšuje se? Zhoršuje se? 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek3

4 3 4

5 2. Globální sociální problémy a rozvojová pomoc 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek5 Globální ekonomická a sociální situacePostamerický světFaktory ovlivňující globální nerovnostRozvojová pomocRozvojové cíle tisíciletíRozvojová spolupráce České republiky

6 Hlavní Trendy ovlivňují vývoj světového hospodářství Klimatické změny Globalizace Globální nerovnost Urbanizace Migrace Vytváření nového modelu multipolárního světa

7 Klimatické změny (horizont 2025) Vzrůst průměrné teploty ve světě mezi 0,4 stupni Celsia a 1,1 stupněm Celsia (Hranice zlomu podle IPCC vyvolávající nevratný sled globálních změn: 2 stupně Celsia ) Průvodní jevy: sucha,, záplavy, extrémní horka, hurikány, bouře Dopady: devastující vliv na produkci potravin, zdroje a zásobování vodou v Africe, Severní a Jižní Americe, Asii Nejrizikovější regiony: Subsaharská Afrika, Blízký východ, Indický subkontinent Globální klimatické změny ovlivní vývoj geopolitické situace ve světě

8 Klimatické změny Nedostatek vody a války o vodu (Rizikové regiony: Etiopie, Blízký východ, Indický subkontinent, delta Nilu, Súdán) 40 % lidstva žije ve 260 povodích, které sdílejí dva nebo více států. Důvody potenciálních konfliktů: zajištění většího dílu vodních zdrojů, zásobování obyvatel, chod průmyslové a zemědělské výroby 20 rizikových oblastí (Tigris/Eufrat, Jordán, Nil, Aralské moře, jezero Čad, Ganga-Brahmaputra-Mengha, Mekong, Žlutá řeka,La Plata)

9 Klimatické změny Dopady klimatických změn na Evropu (EU): nedostatek vody (jižní Evropa), nárůst srážek (severní Evropa) migrační vlny do Evropy z ohrožených oblastí Afriky a Blízkého východu („environmentální“ uprchlíci) masová migrace se stane velkou zátěží pro sociální systémy evropských zemí zátěž extrémních výkyvů počasí pro kritickou infrastrukturu

10 Globalizace Hlavní rysy: 1. Pokračující internacionalizace trhů (zboží, služby, práce) ekonomickou integrací geograficky různorodých oblastí - Evropská unie, NAFTA, ASEAN, Dohoda a podpoře obchodu a investic EU-USA, East Asian Community Pozitiva: akcelerace ekonomického růstu (2020: výkon světové ekonomiky vyšší o 80 % proti roku 2000, příjem na hlavu o 50 % vyšší) Negativa: vyšší zranitelnost lokálních trhů na základě výkyvů globální ekonomiky

11 Globalizace 2. Vzrůstající „Non Western Face“ globalizace (vzrůst ekonomické a politické role Číny a Indie) 3. Pokračování „informační technologické revoluce“ (online all the time) 4. Nerovnoměrná „distribuce“ ekonomického přínosu globalizace (2/3 světové populace žije v zemích, jež jsou přímo zapojeny do globální ekonomiky, 1/3 mimo – 2020 prohloubení rozdílů Na druhé straně proces posilování „střední třídy“ v rozvojovém světě

12 Globalizace 5. Zvýšení rizikových společensko- ekonomických trendů v rozvinutých zemích (prohloubení diferenciace mezi „winners“ a „loosers“ na trhu práce ve vyspělých zemích s důsledky pro sociální kohezi společnosti) 6. Posílení vzájemné závislosti mezi hlavními aktéry světového vývoje (politické, ekonomické, bezpečnostní) výrazně snižující riziko globálního vojenského konfliktu

13 Globální nerovnost Redistribuce bohatství ve světě: 25 zemí se podílí 80 % na světovém obchodu proti 56 zemím, které se na světovém obchodu podílí 0,01 % Závažný problém: růst absolutní chudoby některých regionech třetího světa (Subsaharské Afrika)

14 Globální nerovnost Faktory konzervace zaostalosti: Neschopnost vypěstovat dostatek potravin Rozšíření nemocí, které mají pandemický charakter (malárie, AIDS) Negramotnost Hospodářská izolace daná velmi špatnou dopravní a komunikační infrastrukturou Bezpečnostní nestabilita (lokální války, etnické konflikty)

15 Globální nerovnost Společenské, politické a bezpečnostní dopady existence absolutní chudoby Existence „zhroucených států“ s negativním vlivem na širší regionální stabilitu Cesty řešení: Důležitost humanitární a rozvojové pomoci Spravedlivý a otevřený mezinárodní obchod (přístup rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí se svými komoditami – zemědělské výrobky)

16 Urbanizace 2035: 60 % světové populace bude žít ve městech Urbanizace vyšší v rozvinutém (81, 7%), než v rozvojovém světě (57 %) Vzrůst počtu městských obyvatel v rozvojovém světě: - Nyní: 2,2 miliardy : 3,9 miliardy

17 Urbanizace 10 největších megalopolí v roce 2015: 1. Tokio (Japonsko) 36,2 miliónu 2. Bombaj (Indie) 22,6 3. Dillí (Indie) Mexico City (Mexiko) 20,6 5.Sao Paulo (Brazílie) 19,9 6. New York (USA) 19,7 7. Dháka (Bangladéš) 17,9 8. Djakarta (Indonésie) 17,4 9. Lagos (Nigérie) 17,0 10. Kalkata (Indie) 16,8

18 Urbanizace Rizika „neřízené“ urbanizace: absence řízení a správy nedostatečná městská infrastruktura výstavba v rizikových územích velká míra zranitelnosti obyvatel (vysoká míra kriminality, riziko epidemií) Tijuana Bezpečnostní hrozba pro stát, region, svět

19 Migrace Základní rozpor v demografickém vývoji: Pokles počtu obyvatel a jeho stárnutí + deficit pracovních sil v rozvinutých zemích vers. Nárůst počtu obyvatel v rozvojovém světě spojený s nedostatkem pracovních příležitostí

20 Migrace Hlavní důvody migrace: ekonomická zaostalost států chudoba přelidněnost nedostatek potravin a vody (silná propojenost s negativními klimatickými změnami) lokální a regionální ozbrojené konflikty politický a etnický útlak menšin

21 Migrace Hlavní regiony ze kterých se dají očekávat migrační vlny (Evropa): Subsaharská Afrika Blízký východ a Severní Afrika Asie Rozsah a dopad migrace: Cca 2 miliony ročně z rozvojových do rozvinutých zemí a) inteligence, (řízená migrace do rozvinutých zemí /„únik mozků“ ) b) masy frustrovaného obyvatelstva (neřízená migrace)

22 Migrace „Migrační dilemata“ EU: Potřeba získávat milióny nových pracovníků na trh práce, který bude mít výrazný deficit pracovních sil Udržet sociální a kulturní soudržnosti, veřejný pořádek a bezpečnost na teritoriu EU. Bránit nelegální (neřízené) migraci z rizikových regionů (mj. i poskytováním rozsáhlé humanitární a rozvojové pomoci) Nepodporovat „únik“ mozků“ z rozvojových zemí, který nedovoluje zajistit postupný proces zvyšování politické a ekonomické úrovně rozvojových zemí

23 Faktory ovlivňující globální nerovnost Politické: Míra demokracie, kvalita elit, míra korupce, kvalita a vymahatelnost práva, vnitřní či vnější války… Ekonomické: Míra svobody trhu, kvalita finančních nástrojů, bohatství přírodních zdrojů, velikost přerozdělování… Kulturní: Míra a kvalita vzdělání, národní tradice, historie, náboženství… 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek23

24 Ropa Ropa (též surová nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů. Angl. petroleum, něm. Erdöl, franc. pétrole. 1 litr ropy = 730 – 1000 gramů; 1 barel = 159 litrů; 1 tuna = 7,33 barelů Využití: pohonné hmoty (nafta, benzín,) výroba umělých hnojiv, plastů, některých léků. 95 procent veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy 95 procent dopravy zprostředkovávají ropné deriváty 95 procent veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek24

25 Strategický význam ropy Naše civilizace je zcela závislá na ropě. Rozmístění zásob ropy na Zemi je nerovnoměrné. Těžba a prodej ropy jsou zdrojem obrovských finančních zisků. Státy, na jejichž území (včetně moří) se nacházejí ropná naleziště, toho využívají jak k vlastnímu ekonomickému rozvoji, tak k politickým a ekonomickým tlakům na další státy. Zásoby ropy jsou však vyčerpatelné (neobnovitelné). Od roku 1980 spotřebovává lidstvo každý rok více ropy, než činí nové objevy; náklady na těžbu ropy se stále zvyšují, jelikož ropa je těžitelná už pouze na stále méně dostupných místech. Hubbertova teorie ropného vrcholu, tzv. peak oil, tvrdí, že jelikož zdroje ropy jsou neobnovitelné, musí úroveň těžby ropy nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu a poté začít klesat. Podle některých odhadů se na tento vrchol dostáváme v současných letech. Od počátku dějin lidstva do dneška bylo vytěženo přibližně 900 miliard barelů ropy. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na dalších 40 let. Problém je právě v předpokladu stálé úrovně těžby. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek25

26 Prokázané světové zásoby ropy podle zprávy British Petrol r.2005 (v mld. barelů) 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek26

27 Cena a spotřeba ropy Cena ropy dosáhla svého historického maxima v roce 1980, během druhého ropného šoku, kdy byla v dnešních cenách (tj. očištěna od inflace) až na úrovni 90 dolarů za barel. Poté dlouhodobě klesla v důsledku otevření nových ropných polí mimo Blízký východ, jako např. v Severním moři. Nedávné minimum bylo v lednu 1999 (12 dolarů za barel), kdy asijská ekonomická krize snížila poptávku. Pak cena ropy začala stoupat až na poslední maximum 70,85 dolarů za barel 29. srpna 2005 v důsledku hurikánu Katrina : 83 USD; 2013: 115 USD V roce 2007 tvořila celková těžba mil. tun, z toho ropné země ve sdružení OPEC vyprodukovaly 43 %. Největší spotřebitelé ropy byli v roce 2007 USA (943,1 mil. t), Evropská Unie (703,9 mil. t), Čínská lidová republika (368,0 mil. t), Japonsko (228,9 mil. t), Indie (128,5 mil. t), Rusko (125,9 mil. t), Německo (112,5 mil. t), Jižní Korea (107,6 mil. t) a Kanada (102,3 mil. t).Poptávka po ropě stoupá v současnosti asi o 2 % ročně. Česká republika v roce 2007 dovezla tisíc tun ropy. Z toho 65 % pocházelo z Ruské federace, 27 % z Ázerbájdžánu, 4 % z Kazachstánu, 3 % z Alžírska a 1 % z Libye. Výroba benzínu v českých rafinériích činila tisíc tun a výroba motorové nafty tisíc tun. Čistý dovoz benzínu činil 494 tisíc tun a motorové nafty tisíc tun (hlavně ze Slovenska). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek27

28 OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries) Mezivládní organizace sdružující 12 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy. OPEC založilo na konferenci v Bagdádu dne 14. září 1960 pět zemí, jejichž export ropy výrazně převyšoval domácí spotřebu. V lednu 1961 byly v Caracasu přijaty stanovy OPEC. Zakládající země vytvořily kartel určující objem a cenu exportované ropy, zejména pomocí zavedení těžebních kvót. Kartel organizace byl během své historie úspěšný - dokázal členským zemím zajistit ohromné zisky ze vzrůstajících cen ropy (ty se od založení organizace několikanásobně zvýšily). Na podzim roku 1973 OPEC záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hlavně USA a Nizozemí) a odstartovala tak první a prozatím největší ropný šok. Ceny ropy se tehdy zvýšily na čtyřnásobek. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek28

29 Členské země OPEC 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek29 Alžírsko (od 1969) Angola (od 2007) Ekvádor (od 1973 do 1992, znovu se připojil 2007) Irák (zakládající člen) Írán (zakládající člen) Katar (od 1961) Kuvajt (zakládající člen) Libye (od 1962) Nigérie (od 1971) Saúdská Arábie (zakládající člen) Spojené arabské emiráty (od 1967) Venezuela (zakládající člen)

30 Důsledky těžby a obchodu s ropou Vyvážející chudé státy bohatnou, což může vést k neúměrnému obohacování místní politické reprezentace a dalšímu chudnutí obyvatel (Kongo) vytváření vlastního bohatství bez důrazu na ekonomický rozvoj a politickou stabilitu (Dubaj) socialistickému rovnostářství: základní služby a energie zdarma (Venezuela) Dovážející bohaté státy se snaží získat kontrolu nad těžbou ve zdrojových státech (USA a válka v Iráku) Největší zásoby ropy mají muslimské státy, což podporuje teorii „střetu civilizací“ Těžba může vést k ekologickým katastrofám (Mexický záliv, duben 2010) 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek30

31 Rozvojová pomoc Rozvojová pomoc: aktivity států, organizací i jednotlivců směřující k řešení problémů rozvojových zemí Rozvojová spolupráce: dnes preferovaný termín (místo rozvojové pomoci) – zdůrazňuje partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zahrnuje podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy) Rozvojová politika: strategie (státu, organizace) vůči rozvojovým zemím. Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HDP. To se však dosud nepovedlo naplnit (ČR poskytla v roce ,13 %). Humanitární pomoc: krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Základními cíli humanitární pomoci je: zachránit lidské životy zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší) poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek31

32 Official development assistance Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro předcházení světové nestabilitě, konfliktům a extrémní chudobě. Její objem činí ročně kolem 60 miliard USD. Jakýkoliv tok kapitálu či veřejných financí ve formě půjček nebo grantů do jiných zemí, který splňuje dvě kritéria: 1. Tento kapitál nemá, z pohledu dárce, komerční určení. 2. V případě půjček jde o kapitál, poskytovaný za zvýhodněných (koncesionálních) podmínek; úroková míra a doba splatnosti pro zapůjčený kapitál by měly být výhodnější než za běžných podmínek. Nejobecněji přijímaná definice byla formulována Výborem pro rozvojovou pomoc při OECD, jehož členové poskytují devět desetin rozvojové pomoci. Zatímco nevládní pomoc se spoléhá na soukromé dárce, nadace či charitativní organizace, vládní, tedy oficiální rozvojová pomoc, (Official Development Assistance, ODA) je financována ze státního rozpočtu. Bilaterální (dvoustranná) pomoc je ta, kterou dárcovská země poskytuje přímo druhé zemi. Multilaterální (mnohostranná) pomoc je zprostředkovávána mezinárodními organizacemi. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek32

33 Koncepce rozvojové politiky Teorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové (William Easterly: Břímě bílého muže). Teorie přerozdělení koláče: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politicko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení (Jeffrey Sachs: Konec chudoby). Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit (Paul Collier: Miliarda nejchudších). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek33

34 Paul Collier: Miliarda nejchudších Proč se některým zemím nedaří a co s tím Pasti: Konflikt Přírodní zdroje Geografická poloha Špatná vláda Nástroje: Rozvojová pomoc Vojenská intervence Mezinárodní zákony a charty Obchodní politika rozvinutých zemí 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek34

35 Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje od počátku padesátých let. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v r navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky. Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí všech 189 členských států OSN spolu s Vatikánem a Švýcarskem ztvrdilo své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo. Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili všechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínek extrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavena více než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnout právo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku. Deklarace tisíciletí Září 2000 Přijato 189 členskými státy OSN 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek35 Rozvojové cíle tisíciletí

36 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek36

37 1. cíl: Odstranit extrémní chudobu a hlad Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 USD na den. Úkol 2: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. 2. cíl: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu. 3. cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti Úkol 4: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému. 4. cíl: Snížit dětskou úmrtnost Úkol 5: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let. 5. cíl: Zlepšit zdraví matek Úkol 6: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti. 6. cíl: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi Úkol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS. Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek37 Rozvojové cíle tisíciletí

38 7. cíl: Zajistit udržitelný stav životního prostředí Úkol 9: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Úkol 10: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně. Úkol 11: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek38 Rozvojové cíle tisíciletí

39 8. cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj Úkol 12: Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni). Úkol 13: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.). Úkol 14: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států. Úkol 15: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí. Úkol 16: Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi. Úkol 17: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích. Úkol 18: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek39

40 „Rozvojové cíle tisíciletí jsou historicky nejúspěšnější globální strategií proti chudobě. Projekt je důkazem, že společná globální akce může fungovat a vést k pozitivním změnám,“ říká šéf OSN. Osm cílů tisíciletí bylo přijato na světovém summitu v roce Některé z Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) již byly splněny, další se k úspěchu v roce 2015 blíží. Zároveň zůstává řada nedostatků v plnění jiných miléniových cílů. To jsou hlavní závěry výroční zprávy MDGs Report, kterou jako průběžné hodnocení dosažených výsledků každoročně vydává Organizace spojených národů. Dne 1. července ji v Ženevě prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek40

41 rt/pdf/MDG%202015%20rev%20(July%201).pdf rt/pdf/MDG%202015%20rev%20(July%201).pdf rozvoje-pro-pristi-generaci-cast-3.html 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek41

42 Deklarace tisíciletí přinesla přelomový soubor měřitelných cílů rozvoje (Millennium Development Goals - MDGs). Jak svět vypadá 15 let poté? Hlavní cíl - snížit počet extrémně chudých - se podařilo splnit globálně, ale přetrvávají velké regionální rozdíly. Největší zásluhu na splnění MDGs nese Čína a ostatní země východní Asie, zatímco jižní Asie a zejména subsaharská Afrika zaostávají. Z analýzy dosavadních MDGs plynou tři ponaučení. Za prvé, MDGs byly dostatečně ambiciózní, neboť některé země je splnily a jiné ne. Kromě finančních cílů (příjem dolarů na hlavu) se ještě náročnější jevily nemateriální cíle (dětská úmrtnost, přístup ke vzdělání apod.). Za druhé, MDGs se příliš soustředily na hranici chudoby (1,25 dolaru na den), čímž ale vynechaly masy lidí žijících nad touto hranicí, které nicméně také usilují o lepší život. A za třetí, MDGs kladly důraz na sociální dimenzi rozvoje, zatímco podcenily na ty ostatní (ekonomickou a environmentální). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek42

43 Jak si mezinárodní společenství vedlo, když definovalo nové cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals -SDGs)? Cíle si udržely ambici svých předchůdců - zatímco MDGs mluvily o snížení hladu o polovinu či lidí bez pitné vody o dvě třetiny, nové SDGs mluví o globální nule, tj. prahu, pod který by žádná lidská bytost neměla klesnout. Kromě extrémní chudoby se nové SDGs zabývají také nerovností mezi všemi vrstvami obyvatel a umožní zemím si cíle uzpůsobit vlastním standardům. Tím se SDGs stávají opravdu univerzální agendou, která se týká každé země a celého lidstva. Jak už svědčí název, SDGS přidávají položky zejména v environmentálním pilíři rozvoje. Tím se ale stávají příliš komplexní. Ne, že by samostatný cíl pro čistá moře a oceány nebyl důležitý. Ale SDGs tím ztrácí důležitou přednost - jednoduchost a srozumitelnost široké veřejnosti. Zatímco osm MDGs umělo vyjmenovat dítě, sedmnáct SDGs je složitých i pro experta. Navíc se rozpadají do celkem 169 indikátorů, čímž brání, aby se staly opravdu praktickým vodítkem pro rozvojové agentury. Generální tajemník OSN, vědom si této komplexnosti, zobecnil cíle do pěti zastřešujících supertémat, která zhruba odpovídají dimenzím udržitelného rozvoje. Tato supertémata se dají shrnout jako „pět Pé“: Populace, Planeta, Prosperita, Právo a Partnerství. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek43

44 Summit OSN k udržitelnému rozvoji světa: New York, 25. – 27. září 2015 V prohlášení ze dne 2. srpna, kdy státy OSN odsouhlasily znění finálního dokumentu pro Summit, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun: „(dohoda) obsahuje univerzální, transformativní a ucelenou agendu, kterou lze vnímat jako historický obrat ve vývoji světa. Je to program sestavený národy, akční plán pro skoncování s chudobou ve všech jejích podobách.“ Na návrhu programu rozvoje se shodlo všech 193 států OSN. Má název Přeměna našeho světa: agenda udržitelného rozvoje 2030 (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development) a obsahuje Deklaraci, 17 cílů a 169 dílčích cílů udržitelného rozvoje (SDGs), pasáž o prostředcích k implementaci a obnovenému světovému partnerství, a rámec pro revize a navazující opatření. Rozvojové cíle tisíciletí, které se staly historicky nejúspěšnější strategií proti chudobě, jsou odrazovým můstkem nové agendy udržitelného rozvoje. Od konference OSN o životním prostředí a rozvoji – Summitu Země – konané v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru, nastoupil svět novou cestu k lepší kvalitě života: cestu udržitelného rozvoje. Tento koncept, představený Agendou 21, vychází z nutnosti vyvážit ekonomický rozvoj růstem, který reaguje na potřeby lidí a chrání životní prostředí. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

45 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na vytvoření SDGs se podílely všechny členské státy OSN. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválí summit OSN v září v New Yorku.Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) udrzitelneho-rozvoje-sdgs / udrzitelneho-rozvoje-sdgs / 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek45

46 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek46

47 Rozvojová spolupráce České republiky Československo se před rokem 1989 výrazně angažovalo v rozvojovém světě. Tehdy se zaměřovalo zejména na země socialistické nebo uplatňující určité prvky plánovaného hospodářství. Jednalo se zejména o hmotnou (léky, potraviny), technickou pomoc (vysílání odborníků) a stipendia zahraničním studentům. Česká republika projevuje solidaritu s lidmi v málo rozvinutých zemích a cítí svůj díl zodpovědnosti na řešení globálních problémů, které do značné míry souvisejí s chudobou. Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je plnohodnotnou součástí zahraniční politiky ČR a přispívá k naplňování jejích cílů. Strategickým cílem české rozvojové politiky je odstraňování chudoby a podpora bezpečnosti a prosperity prostřednictvím efektivního partnerství, které umožní chudým a málo rozvinutým zemím realizovat jejich rozvojové cíle. Výchozí bod představují Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals – MDGs). Klíčový stimul pro rozvoj představují demokratické formy vládnutí, udržitelný ekonomický růst, zapojování rozvojových zemí do mezinárodního obchodu, sociální rozvoj a péče o životní prostředí. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek47

48 Základní principy Základní principy české rozvojové spolupráce vycházejí z Evropského konsensu o rozvoji (2005), Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci (2005) a Akční agendy z Akkry (2008). Česká ZRS je založena na partnerství s přijímajícími zeměmi, je vedena poptávkou ze strany partnerských zemí a jejich potřebami. ČR podporuje posilování systémů a kapacit partnerských zemí (cílem je jejich aktivnější role při formulování a realizaci vlastních rozvojových politik) S principem partnerství souvisí rovněž vzájemná odpovědnost (ČR jako dárce i partnerské země mají odpovědnost za výsledky a dopady rozvojových programů vůči svým občanům a vůči sobě navzájem). ČR se zapojila do úsilí dárcovské komunity koordinovat svoji rozvojovou politiku (harmonizovat rozvojové aktivity teritoriálně i sektorově). Česká rozvojová politika je transparentní, je otevřena veřejné diskusi, která zahrnuje nestátní neziskové organizace, podnikatelskou sféru, akademickou obec a další složky občanské společnosti. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek48

49 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období Dokument, schválený vládou usnesením č. 366 ze dne 24. května 2010, určuje směřování české rozvojové spolupráce ve střednědobém horizontu. Koncepce nahradila předcházející dokument z roku 2002 a bere v úvahu změny zahraničněpolitického a ekonomického kontextu, nové závazky ČR v rámci EU a na dalších multilaterálních fórech i obecné trendy v oblasti rozvojové politiky. Aktualizuje základní cíle české rozvojové spolupráce i principy jejího poskytování a stanovuje nové teritoriální a sektorové priority. Nové teritoriální priority: Programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko Projektové země (země, ve kterých jsou ve střednědobém horizontu potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR): Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko Nové sektorové priority: životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace Vedle sektorových priorit se ČR snaží přispět k pozitivnímu vývoji v partnerských zemích prostřednictvím tzv. průřezových principů, které jsou zohledňovány v jednotlivých rozvojových projektech: řádná (demokratická) správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu, dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců projektů, včetně rovnosti mužů a žen (gender). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek49

50 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek50

51 Zákon č. 151/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010, o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí Hlavní legislativní rámec pro danou oblast, v platnosti od 1. července Schválení zákona je jasným signálem, že ČR má v úmyslu věnovat se rozvojové spolupráci a humanitární pomoci dlouhodobě a předvídatelně. Dle zákona je zahraniční rozvojová spolupráce definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“. Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí je „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům“. Zákon: jasně odlišuje a definuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc; v oblasti humanitární pomoci rozděluje kompetence mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, slaďuje ji s integrovaným záchranným systémem; stanovuje pravomoci a působnosti všech subjektů; právně zakotvuje Českou rozvojovou agenturu (ČRA) jako implementační organizaci české ZRS. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek51

52 Účelem České rozvojové agentury (ČRA) je podporovat realizaci zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS). ČRA byla zřízena ministrem zahraničních věcí jako organizační složka státu k 1. lednu V souladu s usnesením vlády č. 1070/2007 o transformaci systému ZRS ČR, navazuje ČRA na aktivity Rozvojového střediska, které do roku 2007 plnilo v systému ZRS důležitou poradní, komunikační a vzdělávací funkci. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek52

53 Celková oficiální rozvojová pomoc České republiky za rok 2010 dosáhla 4,34 miliardy Kč, tj. 227,56 milionů USD. Tato hodnota v absolutních číslech znamená oproti roku 2009 nárůst o 6,48 % (viz tabulka č.1). Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA ke hrubému národnímu důchodu (HND) je mírně vyšší než v předchozím roce, a to 0,13 %. Oficiální rozvojová pomoc dárců sdružených ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) dosáhla v roce 2010 podle předběžných údajů mil. USD, což je v průměru 0,32 % jejich HDP. Relativně jsou ze členů DAC nejmenšími dárci Korea (0,12 %), Itálie (0,15 %) a Řecko (0,17 %), následované Japonskem (0,20 %) a Spojenými státy americkými (0,21 %). Z tzv. nastupujících dárců (nečlenů DAC) se této úrovni přibližuje Česká republika (0,13 %) a Slovinsko (0,13 %). Další srovnání ilustruje tabulka č Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek53

54 Objem finančních prostředků vynaložených Českou republikou na oficiální rozvojovou pomoc v letech 2005 – 2012 (v mil. Kč) RokODA (v mil. Kč) HNP (v mil. Kč) ODA/HDP (v %) , , , , , , , , , , , , , , , ,12 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek54

55 Platforma FoRS - České fórum pro rozvojovou spolupráci České fórum pro rozvojovou spolupráci je platformou sdružující 17 českých neziskových nevládních organizací (NNO) pracujících na poli rozvojové spolupráce, rozvojové výchovy a humanitární pomoci. FoRS byl založen v září 2002 a 7.října 2002 zaregistrován jako zájmové sdružení právnických osob. Tyto organizace se zabývají širokým spektrem aktivit, včetně práce s dobrovolníky, vzdělávání, humanitární pomoci a propagace rozvojové pomoci a spolupráce na veřejnosti. Těžištěm jejich aktivit je zatím především humanitární pomoc, přičemž ale jejich podíl na dlouhodobých projektech rozvojové pomoci rovněž není malý a lze předpokládat, že i nadále poroste. Od ledna 2003 je FoRS členem CONCORD – Evropské konfederace NNO pro krizovou pomoc a rozvoj, jež sdružuje 30 národních platforem a networků (sítí), které zastřešují přes 1200 evropských NNO. FoRS je zastoupen i v předsednické radě CONCORD. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek55

56 Členové FoRS ADRA, o. p. s.ARPOK, o. p. s. ARS – Asociace pro rozvojovou spolupráci, o. s.Burma Center Prague, o. p. s. CARE Česká republika, o.s.Centrum Dialog, o. p. s. Člověk v tísni, o. p. s. Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta tropického zemědělství Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce EDUCON Ekumenická akademie PrahaFairtrade Česko a Slovensko Glopolis, o.p.s.Humanitas Afrika, o. p. s. Charita Česká republikaINEX – Sdružení dobrovolných aktivit MOST, o.p.s.Multikulturní centrum Praha Nadační fond CCBCNaZemi Občanské sdružení Development WorldwideSalesiánská asociace Dona Boska, o. s. ShineBean, o. p. s.Siriri, o. p. s. Společnost Podané ruce o.p.s. Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše Sue Ryder International CZ, o. p. s.SVĚTLO PRO SVĚT – Light for the World, o. s. Univerzita Palackého v OlomouciÚstav mezinárodních vztahů, v. v. i. Volonté Czech, o. p. s. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF Michael Martinek56


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2015 Michael Martinek. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2015. Michael Martinek2."

Podobné prezentace


Reklamy Google