Multikulturní výchova výchova Koncepce multikulturní výchovy.

Prezentace na téma: "Multikulturní výchova výchova Koncepce multikulturní výchovy."— Transkript prezentace:

1 Multikulturní výchova výchova Koncepce multikulturní výchovy

2 Východiska multikulturní výchovy jsou: 1.myšlenky multikulturalismu (především multikulturalismu normativního) 2. migrační realita a její prognóza 3. problematika uprchlíků a národnostních menšin Multikulturní výchova výchova

3 Multikulturní Multikulturní výchova se snaží předcházet a reagovat na potíže, které mohou být spojeny s imigrací a integrací nově přicházejících lidí do hostitelské země. S faktem, že imigranti si s sebou přináší do hostitelské země své specifické zvyky, tradice a hodnotové systémy, se většina západních zemí vyrovnává obtížně. Multikulturní výchova si klade za cíl minimálně zmírňovat tyto problémy.

4 Multikulturní výchova výchova Multikulturní výchova je „nástroj“ pedagogický. Znamená to, že klíčovou roli při zvládání imigrace, při integraci nově příchozích, při budování kvalitního a pozitivního multikulturního (interkulturního) dialogu, hraje výchova a vzdělávání. V našem případě soubor idejí, cílů a metod, které vkládáme do oboru multikulturní výchova.

5 Multikulturní výchova výchova Multikulturní výchova a její vztah k některým vědním oborům Multikulturní výchova čerpá poznatky, zkušenosti a inspiraci z mnoha vědních disciplín (multidisciplinárnost). Některými je přímo determinována (určena), tzn. že tyto obory určují směr vývoje multikulturní výchovy a její fungování bez těsné vazby na tyto disciplíny není možné. Takovými vědními obory jsou hlavně pedagogika, sociologie a kulturní antropologie.

6 Multikulturní výchova výchova Dále existují obory, např. etnologie a etnografie, interkulturní psychologie nebo historie, které svými poznatky dotváří určitý komplex informací nutných pro praxi multikulturní výchovy.

7 Multikulturní výchova výchova Vztah multikulturní výchovy k pedagogice Pedagogiku můžeme považovat za základní či výchozí vědu, která multikulturní výchovu utváří a ovlivňuje. S nadsázkou se tak na tento vztah můžeme dívat jako na vztah matky a dcery. Pedagogika tvoří jakýsi obecný rámec, ve kterém se multikulturní výchova snaží pohybovat.

8 Multikulturní výchova výchova Multikulturní výchova z pedagogiky čerpá především: - terminologii - předmět (zaměřuje se na žáka, školu, učitele) - cíl - metodologii - čerpá také z obecné didaktiky (vyučovací metody, formy …)

9 Multikulturní výchova výchova Vztah multikulturní výchovy k sociologii Multikulturní výchova ze sociologie čerpá především poznatky o: - socializaci jedince - kultuře - sociálních skupinách

10 Multikulturní výchova výchova Charakteristika multikulturní výchovy Multikulturní výchova je příprava na sociální, politickou a ekonomickou realitu, kterou žáci prožívají v kulturně odlišných stycích s lidmi.

11 Multikulturní výchova výchova Multikulturní výchova a vzdělávání přispívají k vytváření respektujících vztahů mezi různými kulturami, aby bylo možno vyhnout se negativním událostem, ke kterým dochází v multikulturních společnostech – jako např. odmítání menšinové skupiny (rasismus, xenofobie), asimilace, akulturace, ztráta kulturních hodnot, ztráta individuální identity, opovrhování vlastní kulturou, násilná integrace a adaptace. Interkulturní vzdělávání vede studenty k respektování neustále rostoucí kulturní rozmanitosti a otevírá cestu různým způsobům života, myšlení a chápání světa.

12 Multikulturní výchova výchova Na multikulturní výchovu můžeme pohlížet z několika úhlů teorie 1. Multikulturní výchova jako teorie jde o rozpracovávání teoretických východisek multikulturní výchovy (můžeme říci, jde o obecnou multikulturní výchovu) a jde tady také o zpracovávání metod, forem, prostředků a způsobů realizace multikulturní výchovy (můžeme říci, že jde o didaktiku multikulturní výchovy) Výsledky teoretických rozpracování by měly sloužit jako podklad pro multikulturní praxi.

13 Multikulturní výchova výchova praxe 2. Multikulturní výchova jako praxe jde o intencionální působení na žáky a studenty, jde o aplikaci teoretických východisek do výchovně vzdělávací praxe. Tato praxe však nejen že využívá obecnou multikulturní výchovu a didaktiku multikulturní výchovy, ale zpětně jim dodává své zkušenosti a multikulturně výchovnou teorii dále modifikuje. Tento zpětnovazební vztah je zcela rovnocenný.

14 Multikulturní výchova výchova výzkum 3. Multikulturní výchova jako výzkum Jde o užití výzkumných metod, které se využívají především v pedagogice, ale může využívat také některé výzkumné metody psychologie nebo sociologie. Výzkum nám má dát odpovědi na otázky související s výsledky, kterých dosahujeme v rámci multikulturní výchovy. Zkoumá vlivy multikulturní reality na výchovně vzdělávací procesy, možnosti využití některých metod v praxi a jejich efektivitu.

15 Multikulturní výchova výchova V multikulturním světě jsou zvyky a způsoby chování různých kulturních skupin, které žijí pohromadě, poznamenány konflikty a rozpory, ale zároveň je v něm plno možností pro vzájemné obohacování. Odlišnost by tak neměla být chápána jako zdroj konfliktu, ale jako příležitost k vlastnímu obohacení.

16 Multikulturní výchova výchova multikulturními kompetencemi Cílem multikulturní výchovy je připravovat studenty na život v kulturně pluralitní společnosti tak, že je vybaví potřebnými multikulturními kompetencemi.

17 Multikulturní výchova výchova Multikulturní výchovu můžeme označit také jako vzdělávání bez předsudků. Uvádí se tři základní cíle tohoto vzdělávání: 1. podporovat u dětí vytváření pozitivního sebepojetí, sebevědomí a skupinové identity 2. posílit vztahy mezi školou, rodinou a komunitou, ve které děti vyrůstají 3. podpořit sociální spravedlnost

18 Multikulturní výchova výchova Multikulturní výchova není nahodilý proces, je nutné dodržovat určité postupy, abychom dosáhli požadovaných výsledků. Podle autorů publikace Interkulturní vzdělávání by měl celý proces multikulturní výchovy probíhat ve čtyřech etapách:

19 Multikulturní výchova výchova 1.Studenti si sami sebe dokáží představit zvnějšku. 2. Studenti se učí rozumět světu a době, ve které žijí. 3. Studenti se seznamují s odlišnou realitou – jinými náhledy na svět, způsoby myšlení, jednání. 4. Studenti se učí chápat kulturní rozmanitost jako pozitivní jev.

20 Multikulturní výchova výchova K nejčastějším metodám patří: brainstorming, diskuse, beseda, kritické myšlení, projektové vyučování, simulační hry, dramatizace.

21 Multikulturní výchova výchova Multikulturní kompetence Stěžejním cílem multikulturní výchovy je dosažení multikulturních kompetencí. souhrn znalostí, vědomostí, dovedností, schopností a postojů Multikulturní kompetence představují souhrn znalostí, vědomostí, dovedností, schopností a postojů, které žáci či studenti nabývají v procesu multikulturní výchovy.

22 Multikulturní výchova výchova

23 Multikulturní Aktuální témata multikulturní společnosti R a s i s m u s Podstatu rasismu můžeme najít v nenávisti člověka k člověku. Rodí se z nedostatku tolerance, pochopení a porozumění. Základem rasových teorií je teze o psychické a fyzické nerovnosti lidských ras.

24 Multikulturní výchova výchova Rasismus vznikl v otrokářských společnostech. Měl ospravedlnit jednání otrokářů. Nejnebezpečnější teorie rasismu vznikly na konci 19. a ve 20. století v Itálii, Německu, Japonsku a Jihoafrické republice. Nejhorší praktické důsledky o nadřazení jedné rasy nad druhou zaznamenáváme za 2. sv. války.

25 Multikulturní výchova výchova Latentní rasismus – neprojevený, skrytý či potlačovaný rasismus, který se projevuje jen v určitých situacích. Není veřejně deklarován. Ideologie a myšlenkové směry propagující rasismus: fašismus, nacismus, apartheid. Dnes se myšlenky rasové nesnášenlivosti uplatňují především v rámci extremistických hnutí.

26 Multikulturní výchova výchova mongoloidní, negroidní a europoidní. Na světě existují 3 lidské rasy: mongoloidní, negroidní a europoidní. Odlišné rasy jsou důsledkem biologické adaptace organismu na odlišné přírodní podmínky. Rasismus nemá žádné vědecké opodstatnění, byl vědecky vyvrácen. Lidstvo jako celek je jednotného původu a rovnocennost lidských ras je nezpochybnitelná. (Nesmyslné je např. tvrdit, že jedna rasa je inteligentnější než druhá.) Více k tomuto např. WOLF, J. Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0099-4.